Kniha: Matka
Autor: Karel Čapek
Přidal(a): Iveta
Matka (1938)
Literární teorie – forma
- 1. Obecná charakteristika díla
1.1. Hra o třech dějstvích
Protifašistické drama
Drama je literární druh, jehož podstatou je předvádění děje herci na jevišti. Text divadelní hry je tvořen dialogy či monology postav a scénickými či režijními poznámkami. Základem dramatu je střet (konflikt) postav. K nejdůležitějším žánrům patří tragédie, komedie a činohra.
1.1.1. Tragédie, činohra o třech dějstvích
Tragédie je hra s vážným obsahem, v níž se její hrdina dostává do konfliktu se silami, které jsou silnější než on a jimž podléhá, často i umírá. (Euripides, Mrštíkové)
Činohra je literární dílo patřící do literárně-dramatického žánru. Obvykle se jedná o klasickou divadelní hru, jež často zobrazuje nějaké vážné společenské, obecně lidské či mezilidské vztahy a problém, jenž nemusí vždy končit tragicky, může se jednat o hry v žánru komedie apod.; činohra – zjednodušeně řečeno: divadelní hra o činech a skutcích lidí.
- 2. Organizace jazykových prostředků
Jednoduchý jazyk, text psaný v krátkých a jednoduchých větách, není těžký na pochopení. Karel Čapek totiž zastával názor, že literatura musí být sdělná a srozumitelná (oproti němu Vladislav Vančura zase používal květnatá a komplikovaná souvětí). Autor píše realisticky. Spisovný jazyk, objevují se zde živé dialogy, výčty, odborné výrazy, slovní zásoba odpovídá postavám-vždy na úrovni – téměř všechny postavy jen z jedné rodiny. - 3. Tematická výstava
3.1. Matka (Dolores) – silná, citlivá, starostlivá, neoblomná, obětavá, plná bolesti a milující žena, která se musela poprat se smrtí manžela a postarat se sama o rodinu. Její děti jsou jí vším, nenávidí válku a boj.
Otec (Richard) – vojenský důstojník, umřel před sedmnácti lety při válce v Africe pro čest (věděl, že rozkaz, který vykonává je špatný)
Ondra – nejstarší syn, lékař, badatel, zemřel na žlutou zimnici v Africe, kterou se nechal dobrovolně nakazit, aby zjistil její příčiny
Jiří – druhý nejstarší syn, pilot, zemřel při výškovém rekordu se zatížením, kdy se mu rozbil motor a ulomilo křídlo, při pádu se mu rozbil výškoměr, takže rekord není uznán
Kornel a Petr – dvojčata, neustále spolu soupeří, zemřou každý na jiné straně v občanské válce, zajímají se o politiku a rychle se rozhodují, jednají rychle
Toni – nejmladší syn, pohrobek, matka ho chrání a strachuje se o něj, citlivý, jemný, vnímavý, začínající básník, na konci jde do války, když je vlast ohrožena
Starý pán – otec matky, staromódní, z jiné doby, s řády na prsou, jde mu o rod
Hlas z ampliónu – hlasatelka zpráv, také jí umírá syn
3.2. První dějství – Toni píše báseň, dvojčata se dohadují o šachách, šermují, střílí. Matka rozmlouvá s otcem, dozvídáme se důvod jeho smrti. Přichází Ondra, vysvětluje on, proč zemřel. Objevuje se Jiří, když matce dojde, že vidí Ondru a otce a že je mrtvý, zhrozí se, i on pak vysvětluje, proč a jako zemřel.
Druhé dějství – V zemi zuří občanská válka Kornel a Petr jsou na opačných stranách, oba umírají. Petr je popraven.
Třetí dějství – občanská válka skončila a zničená země je napadena jinou zemí, všichni jsou voláni do zbraně. Matka nechce posledního žijícího syna Toniho pustit, bojí se o něj, je slabý. Mrtví členové rodiny jí přesvědčují, aby ho pustila, on jí také přesvědčuje, ale nechce svolit. Zlom přijde, když ženský hlas z amplionu oznámí, že byla potopena loď i s jejím synem, matka pochopí, že není jediná takto postižena a že jde o národ, ale svolit pořád nechce. Drama končí, když hlas z amplionu hlásí, že nepřítel střílel do dětí prchajících ze školy, na kterou hodil bombu. Matka strhne ze zdi pušku a podává ji oběma rukama Tonimu. S velkým gestem: Jdi!
3.3. Vše se odehrává v otcově pokoji.
3.4. 20. stol.
3.5. 12. února 1938 v Národním divadle.
- 4. Význam sdělení (hlavní myšlenka)
Je to drama myšlenky (nikoliv činu), vidíme veliký kontrast mezi mužským světem a ženským. Muži jsou neoblomně nadšeni pro své myšlenky, zatímco smyslem života ženy je, aby kolem sebe měla blízké (nikoliv myšlenka). Kniha varuje před válkou, na člověka velmi působí utrpení matky, což v kontextu doby, kdy byla psaná je jasné varování před fašismem. - 1. Společensko-historické pozadí
Literární historie
1.1. Dílo vzniklo v meziválečném období. V době, kdy docházelo k velkému rozvoji ve všech oblastech. Čapek varoval před přílišným pokrokem, což by v konečném důsledku mohlo vézt až k zániku celého lidstva. Zároveň již docházelo k velkému rozvoji fašismu v Německu a zvyšovalo se ohrožení ČSR.
1.2. Společnost byla ovlivněna především následky první světové války. U nás byl rozhodující vznik naší samostatné republiky. Styl jednotlivých spisovatelů tehdejší doby byl poměrně odlišný. Literatura již nemusela suplovat politické snahy o samostatnost státu a mohla se rozvíjet sama.
1.3. Ve světě byl populární jazz, do Čech se však teprve začínal dostávat. V Praze bylo založeno Osvobozené divadlo, se kterým byli spjati umělci jako Jiří Voskovec, Jan Werich nebo Jiří Ježek, který k jejich hrám skládal hudbu Swing a Jazz.
1.4. Karel Čapek se řadí mezi autory české prózy 1. poloviny 20. století
- Ve 20. letech se píše spíše poezie, v próze vynikají kratší útvary (např. reportáže, povídky); literatura nemusela suplovat politické snahy o samostatnost (vše už bylo hotovo); rozvíjí se demokracie, kultura a ekonomika
- Ve 30. letech vyniká próza hned v několika odlišných proudech (velká diferenciace):
- Literatura reagující na 2. světovou válku (expresionismus + legionářská literatura) -> reakce na válečné hrůzy (legionář Fr. Langer – Děti a dýka, legionář Josef Kopta – Hlídač č. 47), přecitlivělé ukázky negativního myšlení, odkrývání citů, perverznost, deviace (Lad. Klíma – Utrpení knížete Sternenhocha), antimilitaristické romány (Jar. Hašek – Osudy dobrého vojáka Švejka za světové války)
- Demokratický proud (spisovatelé Lidových novin): Eduard Bass, Karel Poláček, Karel Čapek = přátelé
- Imaginativní próza čerpá z avantgardy (netradičnost) a k poetismu (lidová zábava, exotika), hlavní představitel je Vladislav Vančura (Rozmarné léto)
- Sociální (socialistická) próza, jejíž levicově orientovaní autoři se zabývají sociální problematikou, hrdinové jsou z okraje společnosti, ovlivněno komunistickou ideologií (Ivan Olbracht)
- Psychologická próza – popis duševního stavu člověka (Jar. Havlíček – Petrolejové lampy)
- Ve 30. letech dominovaly především romány
- 2. Autor
2.1. Narodil se v Malých Svatoňovicích v Podkrkonoší v roce 1890, tatínek byl vzdělaný člověk – doktor, maminka měla ráda umění a byla citlivější, vztah k jazyku v něm pěstovala babička. Karel vystudoval filosofickou fakultu UK, dále studoval v Londýně nebo v Paříži na Sorboně. Filosofický směr, který uznával, byl pragmatismus (co je pravdivé, to si člověk ověří zkušenostmi) což se projevuje např. v noetické trilogii. (1.sv.v se aktivně nezúčastnil). V roce 1921 vstoupil do Lidových novin (společně s Poláčkem, Bassem), byl dramaturgem ve Vinohradském divadle, prvním předsedou česko-slovenské sekce PEN klubu (básníci, editoři, novelisté). Oženil se s herečkou Olgou Scheinpflugovou, jako svatební dar dostali mlýn ve Strži u Dobříše, jinak bydlel na Vinohradech a v jeho bytě se scházeli pátečníci-intelektuální setkání, T.G. a J. Masarykové, E. Bass, V. Vančura
2.2. Konkrétně pro drama Matka mu námět dala jeho manželka Olga Scheinpflugová a jedná se o reakci na Španělskou občanskou válku (1936-1939). Inspirací byl i fotografie Žena z Leridy – matka klečící nad svým zavražděným synem.
Ovlivněn byl již rodinou, jak popisuji výše, ale hlavní, co se projevuje v jeho tvorbě je žurnalistika –zejména v přirozeném slovosledu, častém použití souřadnosti, hovorového jazyka, plynulosti mluvy. Téměř v každém díle nalezneme novinový článek nebo alespoň narážku na žurnalisty. Dále ho ovlivňoval rozmach moderní techniky a nebezpečí jejího zneužití. Ke konci života ho ovlivnil tlak politických událostí (Masarykova abdikace-1935, volba Beneše prezidentem, úmrtí T. G. Masaryka-1937, Mnichov (září 1938), byl zklamán zradou západních demokracií, odmítl emigraci), vznikla Válka s Mloky, Matka, Bílá nemoc…
2.3. Matka patří do děl o varování, varuje před fašismem, do stejné kategorie můžeme zařadit např. další hry Věc Makropulos, R.U.R. nebo romány Krakatit, Továrna na Absolutno nebo román Válka s mloky varující před fašismem. Tyto díla jsou psány prvoplánově, aby čtenář snadno pochopil jejich obsah. Rozdílný přístup můžeme pozorovat u Noetické trilogie, kde je hodně vnitřních monologů, proplétají se vnitřní roviny a obsah díla je náročnější k porozumění. Z hlediska časového řadíme Matku na konec jeho tvorby (konec 30. let).
- 3. Inspirace daným dílem
Matka byla zfilmována roku 1979, režírovaná Evženem Sokolovským, Matku hraje komunistická herečka Jiřina Švorcová.
