Kniha: Memento
Autor: Radek John
Přidal(a): Michaela
– Literární druh: epika
– Literární žánr: reportážní román
– Doba kdy se příběh odehrává: 70. a 80. léta 20. století
– Místo kde se příběh odehrává: Praha
Období: literatura po roce 1968
– ke konci 60. let dochází k uvolňování ve společnosti i literatuře
– oprošťování od cenzury
– období tzv. “normalizace” – od počátku 70. let – totální kulturní úpadek, svobodná kulturní atmosféra zničena, mnoho spisovatelů volí raději emigraci
– v listopadu 1970 musí zaniknout Svaz spisovatelů a opět se začíná mluvit o “socialistickému realismu”
– česká literatura se dělí do tří směrů:
1) Oficiální domácí literatura
- i oficiálně povolená díla dosahují slušné úrovně – se objevují silné talenty
- hlavním kritériem kvality angažovanost (= souhlasné přikyvování linii), loyalita, aspoň snaha vyhovět režimu
- stále víc působí autocenzura – narušený tvůrčí volný proces, mrzačení charakterů způsobuje snižování úrovně děl a tvorby vůbec
- autoři: Ota Pavel, Buhumil Hrabal, Vladimír Páral
2) Český samizdat
- na rozdíl od 50. let se mohla vyvinout rozsáhlá neoficiální domácí “disidentská” kultura
- vznikají “samizdatové” edice např.: Edice Petlice (L. Vaculík), Česká Expedice (Olga a Václav Havlovi)
- díla nebyly možné masového rozšíření mezi čtenáře
- autoři: Milan Kundera, Josef Škvorecký, Ivan Klíma
3) Exilová literatura
- v zahraničí vznikají nakladatelství řízená emigranty, kde se tisknou díla autorů ve vlasti zakázaných např.: Sixty-Eight Publishers (J. Škvorecký a Z. Salivarová, Toronto), Poezie mimo domov (Mnichov), Rozmluvy (Londýn)
- po listopadových událostech r. 89 ztrácí výše uvedené rozdělení literatury význam
- vznikají nové časopisy a nakladatelství, konečně jsou doma nově vydávána díla autorů světových jmen
- autoři: Václav Havel, Milan Uhde
Radek John
– narodil se 6. prosince 1954
– český spisovatel, publicista, moderátor, politik
– po maturitě studoval scenáristiku a dramaturgii
– byl redaktorem časopisu Mladý svět (reportáže o narkomanech, prostitutkách,..)
– zabývá se současnými společenskými problémy
– scénáristická tvorba
Dílo:
- „Džínový svět“ – byla napsána generační výpověď o mládeži
- „Začátek letopočtu“ – sociální a psychologické problémy svobodných matek
- „Jak jsem viděl Ameriku“ – kniha reportáží z USA
- „Drogy“ – spoluautor MUDr. Jiří Presl
- „Memento“
Další autoři:
Ota Pavel
– prozaik a novinář, skvělý výpravce
– velký vliv otce – Žid – vztah k přírodě, ke sportu, k rybaření
– po válce sportovní redaktor v rozhlase, pak v čas. Stadion
Dílo:
„Smrt krásných srnců“
„Jak jsem potkal rybu“
„Pohár od Pánaboha“
Vladimír Páral
– psal romány z prostředí chemických továren (sám byl chemik)
Dílo:
„Milenci a vrazi“
„Soukromá“
„Profesionální
– český prozaik
– jeden z nejvýznamnějších a nejosobitějších spisovatelů druhé poloviny 20. století
– nejpřekládanější český autor 20. století
Dílo:
„Postřižiny“
„Obsluhoval jsem anglického krále“
„Ostře sledované vlaky“
Rozbor díla:
Tato kniha přináší příběh mladého narkomana, napsaný podle skutečné události. Hlavní hrdina je Michal Otava a s drogami se poprvé potká v partě, kde pozná i svojí dívku Evu. Oba se stali závislí a začali se dopouštět zločinů, které je poté dovedli do vězení a nápravných odvykacích zařízení. Příběh také provází neustálé rozepře a rozchody mezi Michalem a Evou. Zde se příběh několikrát opakuje tím, že se Eva s Michalem dopustí trestného činu a jsou uvězněni, když se vrátí z vězení tak si slibují, že už si drogu nikdy nevezmou a však tenhle slib nikdy nedodrží. Eva byla i dvakrát těhotná, ale o svoje dítě vždy kvůli drogám přišla. Po jednom návratu z vězení Michal zjistí, že je Eva mrtvá. Byla to pro něho obrovská rána a kvůli své paranoie je přesvědčen o tom, že jí zabili členové jeho staré party. Avšak kvůli své závislosti na drogách trpí neustálými halucinacemi a myslí si, že ho někdo sleduje. Nakonec vymyslí, jak pomstít Evu. Vymyslí smrtelnou drogu pro lidi, co Evu zabili, ale ty ho obelstí a nakonec se Michal dostane v kritickém stavu do nemocnice. Michal se ze svého otřesného stavu dostal, avšak po čase ho nalezla matka v jeho bytě a lékaři už nebyli schopni už obnovit některé mozkové buňky, které byly trvale poškozeny. Příběh končí odvozem Michala do blázince. Na konci knížky se můžeme setkat s epilogem, v kterém nás informují o tom, že po propuštění z blázince byl Michal nalezen ve svém bytě už v takovém stavu, že se s ním nedalo dělat nic jiného než ho převést do psychiatrického pavilónu pro pacienty s trvalým poškozením mozku.
Jazyk:
– vypravování, přímá řeč, časté dialogy
– slangová řeč (perník, flák), vulgarismy, metafory, personifikace
– převažuje nespisovná čeština
– převažují jednoduché věty nebo krátká souvětí
Charakteristika postav:
Michal Otava
– nenapravitelný toxikoman, podléhá drogám, v díle je doslova popsán proces chátrání jeho osobnosti, v drogách hledá únik z těsného a necitlivého domácího prostředí a nudy
Eva Popelková
– přítelkyně Michala, dívka bez pevné vůle a vytrvalosti, schopná pro drogu naprosto všeho – i nevěry
Richard Růžička
– vůdce „party“, zkouší na ostatních své experimenty s drogami, nezodpovědný
Michalovi rodiče
– omezují jeho přirozenou potřebu (zákazy, příkazy), nedostatek citových vztahů
Hlavní myšlenka knihy:
Autor se snaží varovat před vážným nebezpečím moderní civilizace. Poukazuje na téměř mizivé procento úspěšnosti léčby.
Vlastní názor:
Myslím, že kniha je napsána velmi dobře, protože čtenář si při čtení dokonale představí, jak strašný a stereotypní je život narkomana. Věčné shánění dávky, abstinenční příznaky a pořád všechno dokola.
Dodatečné informace
– kniha byla zfilmována v roce 1990, režie Samuel Ivaška
