Jméno práce: Moje osobnost
Slohový útvar: Úvaha
Přidal(a): Razor
Moje osobnost
Myslím si, že jsem ve věku, kdy teprve zjišťuji, co a v jaké míře ovlivňuje můj duševní život. A co vlastně formuje moji osobnost?
Plně si uvědomuji, že na mne působí mé okolí(rodina,škola,kamarádi….)A to v pozitivním i negativním slova smyslu. Největší vliv má určitě rodina. Odborné články píší o nezastupitel-
nosti rodiny ve vlivu na vývoj osobnosti. A také bych se nehádal, že je tomu jinak. Svých rodičů si vážím, jsou mi příkladem. Jen těžko bych v jejich způsobu života hledal něco, co bych mohl kritizovat. Zatím jsem se za nimi nebál přijít s čímkoliv. (Pšt.Trošku se jim nelíbí můj čas trávený u počítače.) V souvislosti s tím mne napadlo slovo „doma“. Tak to jsou pro mě rodiče, sestra, děda, babičky, teta, bratránek… Neumím si představit, že by někdo z nich nebyl. A taky moje část dětského pokoje,kde mám své věci,svůj pořádek,nebo nepořádek?Často jsme všichni v kuchyni, kde to voní a svítí příjemné světlo. To mi vždycky dodá klid a pocit bezpečí.
Ten je přece taky důležitý k duševnímu zdraví . Už se samozřejmě snažím rozpoznávat dobro a zlo v širším slova smyslu. Jasně!Taky jste si vzpomněli na pohádky? Dobro a zlo. Přesně dané, co je bílé a co černé. Dobro vždy vítězí! To by bylo fajn, kdyby to takhle fungovalo i v našem světě. Proč to tak není? Asi bylo ve světě pohádek méně zbabělců než v tom našem. Život by byl možná jednodušší. A nebyl by taky méně zajímavý?! Aha, tak to asi nevyřeším. Ona otázka dobra a zla, nebo pravdy a lži, taky nebude vždy jednoduchá. A každý ji může vnímat jinak. Někdy se mi stane, že mám jiný pohled na věc, než moji kamarádi a vrstevníci. Cítím, že mě ovlivňují, ale snažím se být „já“.
Ve svém životě nechci hledat pohodlí, kariéru, přepych. Chtěl bych mít zaměstnání jako “ko-
níčka“ a být obklopen řadou skutečných přátel. Asi ani to není málo, zvláště v dnešním světě.
Je to pro mne představa, kterou bych chtěl začít naplňovat. Takže to znamená, že musím ještě studovat a připravovat se na budoucí povolání. Něco musím dokázat sám. Nemám rád lidi, kteří procházejí životem na úkor svého okolí, bez životních cílů a jen se vezou. Nemůžu se
spoléhat na to, že mě někdo někam dotlačí. Najít to správné místo ve společnosti nebude určitě snadné. Ale jak se to říká,, Každý je svého štěstí strůjcem.“Je mi jasné, že se teprve budu učit, jak si svůj život uspořádat. Setkávám se s lidmi, kteří mi často říkají:,,To nesmíš, to se nedělá, to musíš, to bys měl, fajn, tohle jsi udělal dobře, tohle se ti povedlo…“Už jsem pochopil, že vždycky nemůžu dělat jen to, co se mi líbí a co mě baví. A také to, že mé okolí mě také nějak vnímá a reaguje na mě. Akce a reakce-taky zajímavý zákon. Myslím, že se netýká jen fyziky, chemie a podobně, ale i soužití mezi lidmi. A jak mne vnímá mé okolí? Tak to já hodnotit nemůžu, leda se zeptat. A to bych zase mohl narazit na vlastnosti jako upřímnost, pravdomluvnost ,statečnost.Myslím si, že tohle je jednodušší ve vztahu ke zvířatům. Doma jich máme víc a naši dva pejskových mi prokazují lásku bez podmínek. Vědí, že jsem jim nikdy neublížil a taky neublížím.A to nemyslím jen fyzicky. Mají své city, stejně jako já. Ale o těch svých zatím psát nebudu. Samozřejmě si je uvědomuji, ať už kladné, záporné, nebo něco mezi zase komplikované. Ani jen bílé nebo černé, ale takový už je život.
Ještě jeden pohled na slovo osobnost. Pro psychologii jsme každý jedinečná osobnost.Máme své vlastnosti, prožívání-city, myšlení. Ale kdy lidé o někom řeknou že je osobnost? Určitě k tomu nestačí získání hromady peněz, nebo osobní kariéra. K tomu se člověk musí ve společnosti propracovat. Do budoucnosti se dívám optimisticky a doufám, že k pesimismu nebudu mí důvod.Chtěl bych samozřejmě žít tak, abych se za nic nemusel stydět. Svůj žebříček hodnot mám již uspořádaný. Že se ještě může změnit? To asi ano. Život je změna a změna je život.
Hodnocení: 1 = výborně
