Kniha: My děti ze stanice ZOO
Autor: Christiane Vera Felscherinow
Přidal(a): Vendula2
Námět (téma) :
Poukázat na problémy související s používání drog a s nulovou možností vyléčení.
Literární druh :
Literární žánr :
Forma žánru :
Autobiografie, kniha skládající se ze série reportáží, které podle výpovědi čtrnáctileté Christiane F. zaznamenané na magnetofonových páskách, sepsali novináři Kai Hermann a Horst Riedl.
Místo a čas :
70.léta 20.století, Západní Berlín, malá část příběhu se však odehrává i u babičky Christiane na venkově v německé republice (Hessensko).
Hlavní myšlenka :
Varování před drogovým nebezpečím (pro všechny)
Děj a kompozice :
Chronologický, do děje jsou občas vkládány výpovědi jiných osob (matky, psycholožky)
Jazykové prostředky :
Převážně nespisovná mluva (Christiane a její přátelé narkomani), použity vulgarismy a narkomanský slang
Hlavní postavy :
Christiane– z počátku byla Christiane naivní, ale s postupem času zmoudřela, nejprve se ve škole ani u ostatních neprosazovala, avšak později její samota a tichost ustoupila, nechala se ovlivnit v její době moderním stylem svých vrstevníků, která chtěla mít svobodu, peníze, drogy a ostatní věci, chotná udělat cokoliv pro své přátele. k Christiane patřily také tyto vlastnosti: výmluvnost, lhaní, andělský úsměv.
Otec Christiane – notorik a násilník
Matka Christiane – příliš benevolentní ke své dceři Christiane, neměla tušení, že je Christiane závislá na drogách
Detlev – hloupý, závislý na drogách (taktéž si na ně vydělává prostitucí), miluje Christiane
Babsi – mladá dívka žijící s prarodiči, kamarádka Christiane, ve 14.letech zemře na následky heroinu a stává se nejmladší obětí této drogy v Berlíně
Stella – další kamarádka Christiane, v průběhu děje je dočasně zavřena do ženské věznice, občas přespávala u Christiane
Kessi– kamarádka Christiane, která díky své matce neskončila drogově závislá na heroinu
Axel– přítel Kessi, všemi obdivován
Atze– jako první umírá na heroin, napíše dopis, čímž chce ostatní varovat
Děj :
Christianina rodina se přestěhovala do Berlína, kde rodiče koupili velký byt a chtěli si zařídit seznamovací kancelář. Na sídlišti, kde bydleli, nebylo kde si hrát. Do školy chodila Christiane ráda, byla nadprůměrně inteligentní. Doma měla hodně zvířat, o které se starala. Její otec v Berlíně nesehnal práci, byl nervózní, pil a Christiane se sestrou bil. Matka se nakonec s otcem rozvedla a našla si nového přítele Klause. Klaus byl spokojený, když děti zůstávaly co nejdéle venku a nebyly doma. Sestra utekla k otci. Klaus přikázal všechna zvířata dát z domu. Christiane si připadala hodně osamělá. Ve škole si našla kamarádku Kessi. Ta naučila Christiane chodit za školu a také Christiane v jejích dvanácti letech seznámila s hašišem. Ve třinácti navštěvovala diskotéky, seznámila se s heroinem. Její rodinou se stala parta. Cítila sice, že mezi tuto partu nepatří, že to není její svět. Chtěla se matce svěřit, ale nešlo to. Stala se drogově závislou. Přes den chodila do školy, odpoledne spolu s přáteli narkomany vydělávala na stanici ZOO peníze na drogu prostitucí. Její matka dva roky netušila o jejím dvojím životě. Ve škole přestávala prospívat. Její první kluk Atze umírá na předávkování drogou. Zanechává dopis, kde před drogami své vrstevníky varuje. Nejbližší kamarádka Christiane Babsi také již ve čtrnácti letech umírá, stává se tehdy nejmladší obětí heroinu v Berlíně. Christiane se snaží několikrát o detoxikace a odvykání. Nikdy se jí to však nepodaří.
Její další láska Detlef se po odpykání trestu už nedotkl heroinu, a dokonce přestal i kouřit. Také Kuřátko, Frank, kterého Christiane považovala za „odepsaného heráka“, žije dnes bez drog a živí se jako taxikář. I Stella, kamarádka Babsi, se vzdala heroinu, ale vyměnila ho za alkohol. Christiane měla zdánlivě nejsnadnější cestu do světa bez drog. Když vyšla tato kniha, stala se rázem slavnou. Její noví známí, novináři Horst Rieck a Kai Hermann, jí pomohli sehnat učební místo v knihkupectví blízko Hamburku. Půl roku před závěrečnými zkouškami ale Christiane, jako už mnohokrát ve svém životě, nevydržela a ze školy utekla. Peníze, které dostala v den své plnoletosti za svou knihu, paradoxně způsobily, že se své závislosti na drogách nedokázala zbavit. Už si nemusela vydělávat jako zlodějka nebo prostitutka, mohla mít heroinu kolik chtěla. Dnes žije sama, navštěvuje matku a sestru. Většinu času prosedí před televizí a sní o životě, který neumí žít.
Autor:
Christiane Felscherinowová (1962):
v ústřední postava knihy, autentická postava
v její životní příběh se stal podkladem pro knihu i pro film
v autobiografické vyprávění o jejím osudu
v v 16 vypovídá v jednou procesu jako svědkyně, její výpověď zaujala dva reportéry známého časopisu Stern
v pozvali jí na 2 hodiny na rozhovor, ze 2 hodin se staly 2 měsíce
v ze seriálu časopisu se stala kniha
v Christiane měla na této knize zájem, jelikož chtěla aby bylo konečně prolomeno mlčení o drogové závislosti
v ve věku šesti let se rodina přistěhovala do již tehdy problematického sídliště Gropiusstadt v západoberlínské čtvrti Neuköll
v Christiane F. nevidí východiska a dostává se ve věku dvanácti let do drogové scény
v napřed to je hašiš, marihuana, ve věku třinácti let se seznamuje s heroinem, aby si své dávky mohla opatřit, začíná se prostituovat na nechvalně známém západoberlínském nádraží Bahnhof ZOO
v Christiane byla ve svých 14 letech poslána z Berlína do vesnice blízko Hamburku k příbuzným, kde se seznámila s jejím budoucím přítelem Alexandrem, se kterým pak pár let žila v Německu – potom ji opustil
v pak pobývala asi 6 let v Řecku se svým přítelem, kterého zde poznala, ten ji také opustil
v po několika turbulentních letech v USA se vrátila zpět do Německa.
v žila v Kolíně a dnes je zpátky v Berlíně.
v v roce 1996 porodila syna, který se jmenuje Jan-Niclas
v přibližně do roku 1996 se její heroinová „nemoc“ pořád opakovala a než otěhotněla, absolvovala několik léčení.
v v roce 2008 propadla znovu drogám a její jedenáctiletý syn jí byl odebrán
– Detlef (její nejbližší přítel v době největší závislosti) žije také v Berlíně se svou přítelkyní a pracuje jako řidič autobusu, v jednom interview tvrdil, že Christiane nikdy nemiloval
Směr:
Poválečná světová literatura
- Téma 2. světové války
v Skupina 48 – NĚMECKO
v autoři, kteří vstupovali do literatury na konce 40. let
v hlavní tématem byla světová válka a nacismus
v většina z nich novináři
v autoři humanitního cítění
v apelovali na mravnost poválečného Německa, zbavení nacismu, denacifikace – mravní renesance Německa
v nebyli všemi lidmi oblíbeni
HeindrichBoll
Gunter Grass
- Francouzský existencialismus
- existencialismus – filosofická antropologie – o člověku, výpovědi o člověku
- zabývá se smyslem lidské existence
- klade si otázku, jestli má lidský život smysl – pocit absurdity
- většina filosofů hlavně zajímalo jestli si člověk může řídit celý svět
- absurdita – nemohli jsme ovlivnit naše bytí
- existovali 2 proudy:
- pasivní existencionalismus – Albert Camus, nemůžou nic ovlivnit
- aktivní existencionalismus – Santers. Má smysl se zabývat životem, jak ten život správně naplnit, my nemůžeme ovlivnit naší existenci, ale její podstatu můžeme -> záleží na naplnění života
- tvrdili, že člověk málokdy ucítí donucení, prožije ty věci, které by se měli užít
- mluvili o mezních situacích, kdy člověk pochopí co je nejdůležitější a co je zanedbatelné, ale až ve vyhrocené situaci
Martin Heideger
Karl Jaspers
Albert Camus
Jan Paul Satre
- Nový román ve Francii
– styl psaný v 50. letech ve Francii až do 70. let 20. století
– základní charakteristika:
-> hlavní prvek je experiment – popřát nějaké zavedené mechanismy při románech
-> nelíbí se jim, že romány mají myšlenku, příběh, že postavy mají charaktery
-> zdůrazňovali formu před obsahem
-> vyloučili z románu psychologii
-> částečně vylučovali z románu emocionální rovinu – bojovali proti romantismu
-> zrovnoprávnili člověka a věci – říkali, že všechny věci jsou člověkem zvýznamňované
-> popisovala činy i děje – vyloučili metaforu, přirovnání, žádný čin nemůže být významový, stejně jako u věcí
-> subjekt (autor, pozorovatel) -> objekt (věci, lidé)
Natalie Sarrautová
Alain Robbe-Grillet
- Italský neorealismus
– zasáhl film, literaturu, výtvarné umění
– na přelomu 40. a 50. let v Itálii
– základní charakteristika:
-> velký návrat k realismu, snaha co nejskutečněji zobrazit skutečnosti
-> velmi blízko k dokumentu
-> mělo svojí sociální rovinu – výběr témat, souvisela s nižší vrstvou obyvatel
-> dotýkalo se málo politiky, protifašistická, protest proti válce
Alberto Moravia
- Angličtí rozhněvavý muži
– autoři nastupovali v 50. letech v Anglii, psali v 50. a 60. letech
– základní charakteristika:
-> není to klasická literární skupina s programem
-> volné seskupení – revolta, odpor od tehdejší společnosti, revolta, provokace
-> staví se proti novému Alžbětinskému věku
-> jsou proti konzervatismu, Anglie je vždy konzervativní, pravda
-> společnost považovali za konzumní, materiální – odpor proti tomu
-> autoři, kteří zachycují různá prostředí – prostředí dělníků, univerzitní, bohatých
-> velmi rádi se porovnávali s Amerikou, vazba na Ameriku
-> neexperimentovali s formou
– zvláštní skupiny:
-> dělnický román – autoři pocházeli s dělnických vrstev, protest proti tomu – Allan Sielitoe
-> univerzitní román – největší zásluha této skupiny
John Osborne
KingsleyAmis
- Beat Generation
– název – beat -> úder, puls, tlouci
-> zbytá generace: překlad do češtiny, ale zároveň zblažená generace
– hnutí básníků a prozaiků v 50. letech
– mají podobný program jako Rozhněvavý muži v Anglii
– hlavní myšlenka je boj proti konzumní Americe
– zesměšňovali tzv. tradické americké hodnoty – hlavně národní hrdost, rodina, loajalita ke své vládě, snaha o ekonomický úspěch, prudérní mravy spojené s křesťanstvím
– základní hodnotou, která byla pro ně nejdůležitější je SVOBODA – hlavně vnitřní – nebýt závislá na názorech, politice, reklamě
– byli výstřední, šokovali, provokovali -> módou, nestarali se o svůj zevnějšek
– konzumace drog . předvěst Hippie, často i módní
– extáze -> dostat se do stavu silného požitku, vnitřní, silný, emocionální požitek – drogami, hudbou
– blízko k jazzu, blízko k nezávaznému sexu, tuláctví, alkohol
– dostávají se k východním filosofiím -> vnitřní extáze, zembudhismus – velice módní, Indie
Alex Ginsberg
HenethRexboth
Lorenz Ferlinghetti
GreforioCorto
Charles Bukovski
- Magický realismus
– autoři Jižní Ameriky po 2. světové válce
– zasáhli nejen do prózy, ale i do poezie, výtvarného umění (malířství) a do filmu
– základní charakteristika:
-> prolínání reálna s ireálními prvky (fantasie, halucinace, sny. Mýty)
-> mýty: ovlivněn folklórem, nejstarší pradávné kultury – hlavně mýta Májů
-> pojetí času – čas neplyne, ale autoři pracují s časovou smyčkou -> přítomnost předběhne minulost
-> příčina následek – obráceny, převráceny
-> děj se odehrává na místech, kde se mísí kultury
-> výstup proti totalitním režimům – vojenští diktátoři
Gabriel GarciaMarquez
Horte Luis Borges
- Postmodernismus
– vzniká v poslední čtvrtině 20. století
– základním teoretikem byl Lyotard
– základní charakteristika:
-> pluralita názorů – nabídka více názorů na jednu věc
-> překonán tradice
-> globálnost dnešního světa – kultura jednota světa, multikulturnost
-> vliv komunikačních technologií
– literární postupy: parodie, záměrně použitelný plagiát (zkopírování) a koláž
- Science fiction
