My děti ze stanice ZOO – rozbor díla (6)

 

  Kniha: My děti ze stanice ZOO

  Autor: Christiane Vera Felscherinow

  Přidal(a): amai

 

 

 

 

Rok a místo (nakladatel) prvního definitivního díla

Text nejprve vycházel na pokračování v časopise Stern, v roce 1978 byl vydán knižně. Poprvé přeložen do češtiny byl 1987. K dispozici jsem měla knihu z roku 2005 vydanou v nakladatelství Oldag, 7. vydání této knihy. Přeložena byla Zuzanou Soukupovou. V knize byly přílohou černobílé fotografie lidí v ní zmíněných.

 

Geneze díla

Khinu můžeme zařadit do autobiografického žánru. Kniha My děti ze stanice ZOO vznikla na základě magnetofonových záznamů rozhovorů mezi Kai Hermann, Horst Rieck a Christiane Vera Felscherinow. Kromě Christianina vyprávění jsou zde zařazeny i výpovědi Christianini matky a dalších osob. Děj se odehrává v 70. letech 20. století v Berlíně. Knížka si dává za cíl upozornit na problémy související s užíváním drog a téměř nulové vyléčení. Český román s reportážními prvky se stejným tématem je například Memento od Radka Johna.

 

Místo díla v kontextu autorovy tvorby

Kai Hermann, narozen roku 1938, pracuje jako novinář na volné noze. Mezi další jeho díla patří: „Revolta studentů“ (1968), „Andi – téměř náhodnou smrt Andrew Z.“ (1980), „Silný“ (1989), „Yakuza“ (1990) a „Andělé a Joe – založený na skutečném příběhu“ (2001).

Horst Rieck, narozen roku 1941, se zabývá problémy mládeže.

 

Analýza  díla, jeho interpretace

Tématický plán

Chronologie:
Stěhování do Berlína
Rozvod rodičů
Drogová závislost
Pokus o odvykání
Christiane dnes

 

Hlavním hrdinou je dívka jménem Christiane, která se v šesti letech přestěhovala s rodiči a pětiletou sestrou z vesnice do Berlína. Otec byl nezaměstnaný, a tak matka musela uživit celou rodinu. Otec pil a často dcery mlátil. Matka nedokázala neubránit ani sebe, ani dcery, podala nakonec podala žádost o rozvod. Dcery dostala do péče. Našla si nového přítele Klause. Christianina sestra se však rozhodla, že bude bydlet u otce. A tak Christiane osamotněla. Ve škole se seznámila s Kessi a společně s ní chodila do evangelického centra Dům středu. Tam ve dvanácti letech prvně zkusila hašiš. Začala trávit čas se svou partou a navštěvovat diskotéku Sound. Zde se prodávali všechny drogy, včetně heroinu. Ve třinácti letech se tak stala narkomankou. Její přítel Detlef byl také závislý a společně s ní se prodával na stanici ZOO, aby měli peníze na heroin. Po tom co její matka po letech zjistila, že je její dcera závislá, donutí ji odvykat. Ale pokus byl jako všechny následující naprosto neúspěšný.

 

Jazykový plán

Příběh je napsán ich-formou. Jsou použita nespisovná slova. Christiane vyprávěla svůj příběh s podrobnostmi a přesnostmi, přesně jak se udály.

 

Hlavní postavy

Christiane – slabá osobnost, bez smyslu pro život
Detlef – Christianin přítel, nesobecký, přátelský, pracuje s ním na stanici ZOO
Babsi, Stella – Christianini kamarádky

 

Výpisky z četby

Měla jsem z háčka děsnej strach. Když šlo o něj, hned jsem si vždycky uvědomila, že je mi teprve třináct. Na druhý straně jsem si hrozně vážila těch, co si píchali. Byli zase vejš než já. Heráci se na nás, co jsme kouřili jen haš a polykali prášky, koukali s děsným pohrdáním. Haši říkali baby-fet. Trochu mě deprimovalo, když jsem si uvědomila, že nikdy nebudu patřit k herákům. Že vejš prostě nemůžu. Protože jsem skutečně měla děsnej strach z drogy, o který jsem věděla, že po ní už následuje jenom konec.

 

Pak přišel na stanici jeden chlap, kterýho jsem znala. Heinz, bejvalej stálej zákazník Stelly a Babsi. Ten, co vždycky platí háčkem, dá k tomu i stříkačku, ale chce se za to s holkou vyspat. Od chvíle, kdy jsem věděla, že Detlef bude dlouho ve vězení, mi to bylo úplně jedno. Šla jsem k němu, a protože mě nepoznal, řekla jsem; „Já jsem Christiana, kamarádka Stelly a Babsi. Hned mu to došlo a zeptal se, jestli bych s nim nešla. Nabídnul mi dvě půlky půlek. Platil vždycky v naturáliích, což na něm bylo to nejpříjemnější. Dvě půlky půlek nebyly špatný, dělalo to v přepočtu osmdesát marek. Usmlouvala jsem ještě peníze navíc na cigarety a colu a pak už jsme jeli.

 

Vlastní emoncionální postoj k dílu

Jak je špatné nechat se ovlivnit ostatními. Stát se někým, jen aby ho parta uznávala, přesto že to nevede k ničemu dobrému. Pohled na drogově závislého z jeho pohledu bylo zajímavé. Alespoň z části se dalo lehce vcítit do pocitů Christiane.

 

Použitá literatura

Christiane F.: My děti ze stanice ZOO, Oldag, 2005

error: Stahujte 15 000 materiálů v rámci našeho členství nebo v online kurzech.