Na západní frontě klid – rozbor díla k maturitě (8)

rozbor-díla

 

  Kniha: Na západní frontě klid

  Autor: Erich Maria Remarque

  Přidal(a): Šimi

 

Erich Maria Remarque

  • Erich Maria Remarque (vlastním jménem Erich Paul Remarque), údajně  se narodil 22. Června 1898 v německém Osnabrücku. Ze studií odešel dobrovolně na frontu, byl několikrát raněn. Po válce vystřídal mnoho profesí, od redaktora, učitele, reklamního agenta, přes účetního, spisovatele až po automobilového závodníka. Ale nikde se nedokázal správně zapojit do společnosti – patří k tzv. „ztracené generaci“. Z rodného Německa emigroval roku 1932 do Švýcarska a později do USA. V roce 1933 bylo jeho dílo prohlášeno za zvrhlé umění, jeho knihy se veřejně pálily. Celosvětový úspěch mu přinesla až kniha „Na západní frontě klid“. Byl nominován na Nobelovu cenu míru. Dalšími jeho známými romány jsou „Nebe nezná vyvolených“, „Tři kamarádi“ či „Vítězný oblouk“. Zemřel 25. Září 1970 ve Švýcarském Locarnu.
  • Remarque [Remark] byl podle nacistické propagandy pseudonym, přesmyčka příjmení Kramer = pozadu Remark – Erich Paul Kramer měl být totiž Žid, který ve válce nikdy nebyl a nemohl tedy její hrůzy popisovat.

 

Rozbor díla: Na západní frontě klid

Postavy:

  • Pavel Bäumer – hlavní postava a vypravěč (sám autor), dvacetiletý student gymnázia, který se pod nátlakem profesora přihlásí se svými spolužáky na vojnu, teprve ve válce poznává, co je to opravdový život a jakou má cenu, na konci knihy umírá….
  • Stanislav „Katza“ Katczinsky – „hlava“ skupiny, za každé situace si uměl poradit, byl nejlepším přítelem Pavla, byl pro něj víc než bratrem, jeho smrt byla pro Pavla velká a poslední rána
  • Albert Kropp – bývalý spolužák Pavla, oba se dostanou do kláštera, kde si společně léčí válečná zranění. Albertovi amputují nohu, načež prohlásí, že už nemá smysl žít.
  • Müller – bývalý Pavlův spolužák, který s sebou tahá učebnice a sní o „válečné maturitě“, zemře po zásahu světlicí do žaludku
  • Leer – bývalý Pavlův spolužák, nosí plnovous a libuje si v dívkách
  • František Kemmerich – umírá již na začátku knihy, své boty odkazuje Müllerovi.
  • Tjaden – největší rebel a jedlík skupiny, snadno uniká problémům, které ani příliš neprožívá
  • Deterding – sedlák, který stále jen myslí na svou ženu a usedlost, tíhu psychicky nevydrží a prchne z fronty, je však zadržen německými četníky
  • Himmelstoss – desátník, šikanující od začátku celou skupinu, za to se mu celá skupina odmění, v civilu je listonošem, jinak ale zbabělec, primitivní a zlý člověk

 

  • Dějiště: Francie a Německo – západní fronta
  • Doba: Období 1. světové války (28. července 1914 – 11. listopadu 1918)
  • Motiv: Vlastní zkušenost autora s hrůzami
  • Téma: Lidská solidarita, obětavost v mezních situacích a válečné přátelství na život a na smrt.

 

Děj:

Pavel Bäumer, student gymnázia, je nucen spolu se svými spolužáky ukázat své vlastenectví a tím pádem se přihlásit k výcviku, který je zárukou povolání na frontu a tedy do války. Jestli v sobě měli chlapi špetku optimismu, připravil je o něj již ve výcvikovém táboře tyranský desátník Himmelstoss. Ten celou skupinu od začátku šikanuje a nikterak tedy mladíkům jejich seznamování s armádou neulehčuje. Jeho chování bude ale po zásluze potrestáno a skupina se svému veliteli pomstí na frontě. Na konci výcviku jsou mladí vojáci odvezeni na frontu, na západ, na hranice Německa a Francie. Zde se Pavel poprvé setká se Stanislavem Katczinskym, přezdívaným „Katza“. Ten, jelikož je nejstarší a umí si kdykoliv a s čímkoliv poradit, je hlavou jejich skupiny. Hned v prvním větším boji je zraněn František Kemmerich, jenž utrpěl průstřel nohy, kterou mu nakonec musejí amputovat. Ačkoliv se ho snaží skupina uklidňovat, František svým zraněním podlehne. V tu chvíli si Pavel začne uvědomovat hrůzy války, důležitost přátelství se svými kamarády-spolužáky, protože jsou to jediní, kterým může důvěřovat. Celá rota trpí velkými ztrátami vojáků, je tedy doplňována rekruty a dokonce se na frontu dostane i nenáviděný desátník Himmelstoss. Zbraně na chvíli utichly a vojáci opravují zákopy, ošetřují raněné a sbírají mrtvé. Spousty mrtvých. Poté se ale ocitnou pod ostrou palbou a znovu přicházejí o mnoho mužů. Vedle Pavla zůstal ležet jeden postřelený voják, Katza se rozhoduje, zda mu dá kulku z milosti (další krušná chvíle pro mladíky se zbraní), ale po chvíli na místo přijdou zbylí vojáci a tak je postřelený odnesen. Když se potvrdí, že k jejich rotě byl přidělen desátník Himmelstoss, chystají vojáci pomstu. Vyslouží si za to ale 3 dny vězení. Po návratu na frontu stagnují vojáci v zákopech, což je pro ně frustrující a někteří se snaží utéct. Pavel a Katza se je pokouší zastavit, čímž nejednomu zachránili život. Po čase jim v zákopech začne docházet jídlo a ve vzduchu je cítit veliká ofenziva. Ten po třech dnech skutečně přichází a dopředu se dostávají Francouzi. Při tomto útoku umírá i jeden kamarád – Westhus. Po návratu do tábora se usmiřují s Himmelstossem, jelikož jim pomohl odnést tělo mrtvého přítele. Himmelstoss jim nabídne práci v kuchyni, což by znamenalo ubytování v domech poblíž průplavu. Následně dostane Pavel sedmnáctidenní „opušťák“ a odjíždí domů. Přátelé mu závidí, ale vlastně není co, když Pavel přijede domů, zjistí, že jeho matka má rakovinu. A ačkoliv má volno, nemůže přestat myslet na své přátele na frontě, nemůže přestat myslet na ty mrtvá těla, na hrůzy které na frontě prožil, na ten hnus, kterým válka bezesporu je. Válka ho změnila. Nakonec je tedy rád, že se vrací na frontu za svými přáteli. Po návratu je ovšem přidělen do výcvikového tábora, kde hlídá zajaté ruské vojáky. Nikoho tu nezná a má spoustu času na přemýšlení, myslí hlavně na to, kdy už uvidí své kamarády bojující na frontě. Po několika dnech je odvelen ke svému pluku, což mu udělá radost. Celý pluk je ovšem odvelen zpět na západní frontu. Zde si Pavel začne uvědomovat, jak si je sám sebou nejistý, vše okolo ho děsí, v hlavě má spousty myšlenek. Pod tlakem nepřátelské palby udělá nejistý krok a sklouzne do trychtýře, z kterého se kvůli křížové palbě, která mu sviští nad hlavou, nemůže dva dny dostat. V trychtýři ale není sám, je tam s ním umírající francouzský voják, kterého Pavel postřelil. Kvůli tomu má Pavel veliké výčitky svědomí. Po již zmiňovaných dvou dnech a po německé ofenzivě se konečně dostává ke svým přátelům do německého zákopu. Nový úkol celé skupiny je hlídat prázdnou vesnici, což znamená klid, jídlo i pití. Idylka ovšem netrvá dlouho a skupina dostává nový úkol – dostavit se zpět k rotě a evakuovat vesnici, která je pod nepřátelskou palbou. Při francouzském útoku je zraněn i Pavel a Kropp, kterému je amputována noha. V centru zuřící války přichází o život další muž ze skupiny válkou stmelených kamarádů – Müller. Nejtěžší chvíle ovšem teprve mají nastat. Léto roku 1918, Němci prohrávají, vojáci umírají, jídlo, pití i munice docházejí. Pavel přichází o posledního, největšího a opravdového přítele Katczinského. Pavel je na dně, je zničený, sám. On sám a s ním pouze jeho otupělé city, ztracená víra a nepochopení. Život hlavního hrdiny vyhasíná v říjnu 1918, v den, kdy pušky domluvily, granáty dodiskutovali a na západní frontě byl…..klid.

 

Kompozice

  • válečný román ukazující ohavnost a nesmyslnost války
  • autobiografické dílo
  • dílo rozděleno na 12 na sebe navazujících kapitol – chronologická stavba + občasné retrospektivy
  • názornost (očité svědectví) i vulgární výrazy zvyšují autentičnost a napětí
  • román napsán v ich-formě, pouze závěrečná zpráva o smrti hlavního hrdiny je v er-formě

 

Jazyk

  • spisovný
  • častá přímá řeč – dialogy mezi vojáky
  • převažují jednoduché dialogy, archaismy, vulgarismy
  • použity též slangové a hovorové výrazy

 

  • Personifikace: „Slunce vychází, noc přichází, granáty hvízdají, život je u konce.“
  • Přirovnání: „Cosi mu utrhlo hlavu, ale běží ještě pár kroků, ačkoliv mu z krku tryská krev jako fontána.“

 

Ukázka: Katczovy ruce jsou teplé, chytím ho za ramena, abych ho třel čajem. Tu cítím, že mi prsty vlhnou. Když je vytáhnu zpod jeho hlavy, jsou krvavé. Saniťák hvízdne zase mezi zuby: „Vidíš…“
Katcza dostal cestou, aniž jsem to zpozoroval, střepinu do hlavy. Je tam jenom malá dírečka, musila to být malinkatá, zbloudilá střepinka. Stačila ale. Kat je mrtev.

 

Bibliografický údaj:  REMARQUE, Erich Maria. Na západní frontě klid. Praha: Euromedia Group; 8.vydání; 2005. ISBN: 80-86938-03-4.

error: Stahujte 15 000 materiálů v rámci našeho členství nebo v online kurzech.