Kniha: Nabarvené ptáče
Autor: Jerzy Kosinski
Přidal(a): irna
Obecná charakteristika díla
Literární druh: epika
Literární žánr: válečný román
Téma: židé, jejich život, poukázání na to, jak špatně se s nimi zacházelo
Motiv: poukázání na to, jak špatně se zacházelo s židy
Jazykové prostředky
barvitý jazyk, bohatá slovní zásoba,dlouhé i krátké věty
Přirovnání a jiné básnické prostředky chybí
Vypravěč používá spisovný jazyk
Neobsahuje přímou řeč
Styl textu
Charakteristický přímočarý, upřímný a strohý styl, který odpovídá věku hlavního hrdiny
Dospívající dítě všechno popisuje bez příkras, pouze konstatuje fakt, nesnaží se realitu nějak přetvořit
Většina scén v knize je ryze naturalistická, takže čtenářovi trvá, než se dokáže smířit se způsobem, jakým jsou mu ony nelidské zločiny předkládány
jazyk:
Nevyužívá složitých formálních experimentů
Velká pozornost je věnována popisům
Poměrně detailně jsou popisovány všechny sexuální akty, se kterými se setkáváme napříč celým dílem
Dobový kontext
Atmosféra doby:
od roku 1945 do 1948 demokratický stát Československá republika
odsun Němců z pohraničí, konfiskace jejich majetku a stěhování lidí z vnitrozemí do opuštěného pohraničí
1948 únorový převrat , znárodňování továren a sjednocování polí
zinscenované procesy s nepřáteli lidu
první vlna emigrace do západních zemí
po Stalinově smrti zklidnění atmosféry
v šedesátých letech pokus o komunismus s lidskou tváří (vrcholí Pražským jarem a invazí vojsk Varšavské smlouvy)
období normalizace
druhá vlna emigrací
na konci osmdesátých let perestrojka
1989 sametová revoluce
demokratické Československo
1993 rozdělení Československa, vznik České republiky
Židovské téma:
Jiří Weil
autobiografický román Život s hvězdou
odmítnutí nastoupit do transportu – pásmo vzpomínek; rozhodnutí, zda se stát částí masy, nebo si nechat svobodu a být stíhán
romány Žalozpěv na 77 297 obětí, Na střeše je Mendelssohn
Norbert Frýd (1913 – 1976)
byl autorem židovského původu – za války byl vězněn v Terezíně, Osvětimi a Dachau
autobiografický román Krabice živých
odehrává se v koncentračním táboře Gigling; vězni stavějí továrnu na zbraně; zachycuje nelidské podmínky a formování odboje; pomocný písař, který vede kartotéku vězňů, zachraňuje mnohé před smrtí
trilogie Vzorek bez ceny a Pan biskup, Hedvábné starosti, Lahvová pošta
popisuje hromadné vraždění a psychologii vězňů
Ladislav Fuks (1923 – 1994)
byl prozaikem a autorem válečných a psychologických próz
román Pan Theodor Mundstock
popisuje osud pražského žida za války, který je degradován na metaře a čeká na transport do koncentračního tábora; detailně se připravuje na transport a promýšlí všechny situace
román Spalovač mrtvol
příběh pana Kopfrkingla; tento psychopat z krematoria se stává udavačem a vrahem ve službách fašismu
román Myši Natálie Mooshabrové
horor a pohádka splývá s prvky sci-fi, s obrazem středověkého způsobu života
Karel Ptáčník (1921)
je prozaikem skupiny Květen
románRočník jedenadvacet
je napsán podle deníkových záznamů; hlavním tématem jsou nucené práce v Německu; příběh lásky českého chlapce Honzíka k Němce Käthe
romány Město na hranici, Noc odchází ráno, Šestapadesát
Arnošt Lustig
je autorem próz se židovskou tématikou – vlastní zážitky z Terezína, Osvětimi a Buchenwaldu; uprchl z transportu smrti a účastnil se Pražského květnového povstání
povídkové souboryNoc a naděje, Démanty noci
obyčejní hrdinové – mravní podstata člověka v krajních situacích; přesvědčivost okamžiku a dramatičnost detailu
novela Dita Saxová
je o návratu židovské dívky z války – zklamání a nesplněná očekávání
novela Modlitba pro Kateřinu Horowitzovou
vypráví v vzpouře mladé polské židovky – zastřelí v umývárně před plynovou komorou německého důstojníka – pasivita ostatních vězňů; tato novela vyšla v exilu v 70. letech
Ota Pavel
měl židovský původ; zbláznil se; Tvorba jednoznačně propojena s osudy autora. byl sportovním redaktorem; dětství prožil u Berounky, Křivoklátu a Buštěhradu
povídkové soubory Smrt krásných srnců, Jak jsem potkal ryby
vzpomínky na otce a členy rodiny, přátele; často popisoval přírodu (les, ryby, řeka); vynikající vypravěč – citlivý a laskavý pohled na člověka
Dukla mezi mrakodrapy
Pohádka o Raškovi
Bedna plná šampaňského
knihy se sportovní tématikou
Jan Otčenášek (1924 – 1979)
novela Romeo, Julie a tma
je z období heydrichiády; má shakespearovský námět tragické lásky; láska studenta Pavla a židovské dívky Ester; proti rasismu a fašismu
Egon Hostovský
prozaik existenciálního zaměření. Pocházel z židovské rodiny, studoval na univerzitách v Praze a ve Vídni, avšak studia nedokončil. Působil jako nakladatelský redaktor v Praze, pracoval v diplomatických službách (ve Francii, USA, Norsku), v zahraničí pak zůstal jako emigrant, žil v USA.
Do literatury vstoupil již v období meziválečném, psal prózy, v nichž jsou častými hrdiny osoby, které se z různých důvodů ocitly mimo společnost (Zavřené dveře, Dům bez pána, ad.). Díla, která napsal za 2. světové války vyšly v USA. Byly to Listy z vyhnanství, próza Sedmkrát v hlavní úloze a Úkryt.
Čas a prostor
Prostředí: Polsko, především venkov, během 2. světové války
Doba:40. léta 20. století
Postavy
Stará Marta- chlapec u ní žil na chalupě, byla stará a shrbená, chovala hada, často mu nadávala, když zemřela, omylem zapálil její dům
Bylinářka Olga- naučila hocha jejímu „řemeslu“, byla celkem zvláštní
Mlynář– byl žárlivec kvůli svojí povaze, nádeníkovi, kterému se líbila jeho žena vypíchl obě oči
Lech- chlapec pro něj kladl pasti na ptáky, které prodával v sousedních vesnicích
Blbá Ludmila- Lechova milenka, divoženka, která se jednu dobu dvořila i chlapcovi
Tesař a jeho žena- byli přesvědčeni, že chlapcovy černé vlasy budou přitahovat ke stodole blesky
Kovář- byl hlavou sedláků ve vsi, chlapec utíká kvůli vojákům
Sedlák– vážený, často zván na místní oslavy
Venkovan- zde se k chlapcovi také nechovali nejlépe
Duha- soused venkovana, na několika stranách autor popisuje, jak se s určitou dívkou „zaklínili“ do sebe, odnesla to dívka smrtí (odnesli ji příštího rána kekolejím)
Vojáci (němci)- mučili chlapce, když musel utéct do lesa, rána bajonetem přímo do obličeje, zachránil ho kněz, před nímž měli vojáci úctu
Kněz- řekl mu, že pro něj najde někoho, kdo se o něj bude starat až do konce války, našel Garbose
Garbos- měl ve zvyku začít chlapce bez jediného slova, zcela nečekaně a bezdůvodně být; chlapec musel třeba celý den být zavěšený u stropu, aby ho nezakousl jeho pes Jidáš; celý den se modlil, protože slyšel jak kněz říkal, že za jisté modlitby Bůh zaručuje sto až tři sta odpustlů
Makar- žil se svým synem dcerou na statku, žena mu zemřela před dlouhou dobou a jeho samotného ve vsi nikdo neznal, měl vlčáka Ditka
Labina- velmi hodná, přišla o manžela, který se oběsil kvůli tomu, že přišel o majetek
Kalmyci- přišli do vesnice a znasilňovali všechny ženy a holčičky
Gavrila- velice hodný sovětský voják, který naučil chlapce číst
Miťka- Hrdina Sovětského svazu, což bylo nejvyšší vojenské vyznamenání, také chlapcovým přítelem
Mlčoun- kamarád ze školy, ze sirotčince, změnili spolu na dráze výhybku, protože chtěli zabít vlak plný Němců, bohužel byli zabiti prostí lidé společně s farmářem, se kterým nevycházeli
Jeho otec a matka- na konci války se s nimi shledává, nemá si s nimi co říci; nemá vůbec zájem s nimi být;chce být s Miťkou a Gavrilou; jeho sestra ho nezajímá
Obsah, děj, kompozice, hlavní motivy (velmi stručně)
Ich forma
Vypravěč:
mladý polský chlapec, který putuje od domu k domu a musí se snížit na tu nejnižší úroveň, zachází se s ním velice nespravedlivě a to jen kvůli tomu, že je žid a vypadá jako cikán
Obsah:
Autobiografický román líčí osud malého židovského chlapce, který sám prožil 2. svět. válku na zaostalém venkově kdesi v prostoru východního Polska či Ukrajiny. Román, vycházející z autorových zážiků z dětství, vypráví o polském chlapci, kterého rodiče poslali na vesnici, aby ho zachránili před nacisty. Chlapec se zde potýká s téměř středověkými poměry, kde panuje násilí, pověrčivost a on je tu kvůli svým tmavým vlasům a očím považován za ďáblovo dítě. Jde od zlých lidí k ještě horším, je s ním zacházeno hůř než se zvířetem.Trochu lépe se má, když se dostane k vesnické čarodějnici, která léčí lidi v okolí. Pomáhá jí s přípravou mastí a lektvarů a ona ho bere s sebou k pacientům. Když je s ní, je pod ochranou. Později musí utéct pryč a dějí se mu jen horší a horší věci. Chlapec všechny útrapy přežije a setkává se opět s rodiči v Polsku.
Hlavní myšlenka díla
Název si Kosinski vypůjčil z lidového prostředí, protože toto sousloví označuje oblíbený vesnický zvyk, kde lidé chytali silné a zdravé ptáky, kterým posléze barvili peří těmi nejkřiklavějšími barvami. Takto obarveného ptáka potom vypustili zpátky mezi jeho druhy a družky. Hejno však nabarvené ptáče už mezi sebe nepřijalo, protože jeho vzhled se tak rapidně lišil od jejich, že se jedná o nepřítele a predátora. Stejně jako ono nabarvené ptáče se musel lišit i hlavní hrdina knihy, který se vždy setkal pouze s opovržením, krutostí a surovostí.
Autor, jeho život a další díla
Narodil se roku 1933 židovským rodičům žijícím v Polsku
Kvůli svému židovskému původu se během války skrýval po polském venkově
Přežil holocaust, v němž byla vyvražděna téměř celá jeho rodina
Po válce se znovu našel se svými rodiči
Vystudoval historii a politologii na univerzitě v Lodži a stal se asistentem na Polské akademii věd
Po emigraci do USA v roce 1957 ve studiích pokračoval, se zaměřením na literaturu, jazykovědu a sociologii
Učil na řadě prestižních amerických univerzit (např. Princetonu a Yale)
Některé své práce podepisoval jako Joseph Novak
V roce 1965 získává americké státní občanství (vydává Nabarvené ptáče)
V roce 1991 spáchal sebevraždu
O Jerzym napsal Janusz Glowacky román s názvem Goog night, Džerzy
Je autorem celkem 13 románů, z nichž 4 vyšly v češtině
Nabarvené ptáče (1995)
Byl jsem při tom (1995)- zfilmován 1979 v USA
Světoznámý příběh duševně a citově retardovaného Zahradníka, který až do zralého věku nepoznal skutečný svět jinak než z televize.
Schůzka na slepo (2005)
Vlastními zážitky inspirovaný román mistrného vypravěče. Kosinského krutý, ironický, podivně perverzní, přesto však vysoce morální svět je nabitý příběhy hledačů citového vzrušení a fyzického napětí, kterým sex otvírá dveře a odhaluje jim pravdu o jejich vlastním já.
Kokpit (2010)
Kosinského román, plný napětí, morálních otázek, fyzického a psychického násilí, strachu, sexu, ošklivosti, krutosti, ale i humoru a krásných lyrických pasáží, líčí osudy bývalého agenta americké tajné služby Tardena.
Kritika a chápání díla
Není jasné, zda jde, či nejde o fikci. Existuje i názor, že Kosinski není původním autorem díla.
Krátce po vydání knihy byl Kosinski obviněn tehdejší polskou vládou z toho, že popisem brutálních, často až středověkých praktik tehdejších Poláků a obecně obrazem, který Polsku vykreslil, vrhá špatné světlo na polský stát. To vedlo k zákazu vydání knihy v Polsku, který platil až do pádu komunistické vlády v roce 1989.
Kosinski byl za knihu kritizován i v USA. Hlavní hrdina v knize otevřeně projevuje sympatie ke komunismu, což bylo v Americe v 60. letech minulého století citlivé téma. Navíc byl i fyzicky napaden dvěma lidmi, kteří se mstili za smrt svých příbuzných při vlakovém neštěstí, které se odehrálo na konci války a v knize je popisováno tak, že jej nepřímo způsobil hlavní hrdina. Dalšími kritiky byli ti, kteří poznali sami sebe v charakterech popisovaných v knize a přirozeně nebyli spokojeni s tím, jak Kosinski popsal jejich počínání. Nehledě na všechnu kritiku se kniha stala celosvětovým bestsellerem a mnohdy je označována za nejlepší fikci zasazenou do období 2. světové války.
Filmové zpracování apod.
V květnu 2010 oznámil Václav Marhoul, že získal práva na zfilmování tohoto románu
