Noc na Karlštejně – rozbor díla k maturitě (3)

 

Kniha: Noc na Karlštejně

Autor: Jaroslav Vrchlický

Přidal(a): Míšš

 

 

 

 

Žánr: Divadelní hra – Veselohra o třech dějstvích s historickým námětem z českých dějin

Literární druh: epika

Hippodamie: Trilogie s antickým námětem

 

1. DĚJSTVÍ se skládá ze 14 výstupů

2. DĚJSTVÍ se skládá ze 12 výstupů

3. DĚJSTVÍ se skládá z   11 výstupů

 

Děj se koná na Karlštejně v červnu roku 1363.

 

Napsána v letech: 1882 – 1883

Vyšla nejprve časopisecky v Lumíru

 

Premiéra veselohry: V Národním divadle v Praze 23. května 1884 (režie Antonín Pulda)

herci: Karel IV.  = Jakub Seifert, Alžběta = Marie Pospíšilová apod.

 

V roce 1919 se stala předlohou pro stejnojmenný, tehdy ještě němý, film režiséra Olafa Laruse

Nejznámější je filmové zpracování v muzikálové verzi v režii Zdeňka Podskalského z roku 1973, kde si zahráli například: Waldemar Matuška, Vlastimil Brodský nebo Jana Brejchová).

 

OSOBY

KAREL IV., císař římský a král český

ALŽBĚTA, jeho manželka

ŠTĚPÁN, vévoda bavorský

PETR, král kyperský a jeruzalémský

ARNOŠT Z PARDUBIC, arcibiskup pražský

JEŠEK Z VARTENBERKA, purkrabí na Karlštejně

ALENA, jeho neteř

PEŠEK HLAVNĚ, číšník císařův, milý od Aleny

HLÁSNÍK na Karlštejně

Dvůr císařský. Panoši a zbrojnoši.

 

OBSAH DÍLA

1. jednání – příjezd císaře Karla IV. na Karlštejn (1363), kde byl očekáván hosty a svými poddanými. I přes zákaz císaře (Karlštejn byl pro ženy nepřístupný) přijela potají císařovna Alžběta (ze žárlivosti) a také Alena, milenka královského číšníka Peška Hlavně (Alena se vsadila s otcem, že když se dostane na Karlštejn, povolí jí otec svatbu s Peškem).

 

2. jednání – císařovna převlečena za panoše hlídá císařovu ložnici místo Peška. Když odešel Karel IV. na pobožnost, žádal ji Petr, král cyperský a jeruzalémský, který vyjednával s k Karlem IV., o polibek (tušil v ní ženu). Alžběta zlomila jeho meč – tím se prozradila a byla odhalena Karlem IV.
3. jednání – Alena s peškem na dostaveníčku pozorováni a znepokojováni, strhla se bitka. Pešek purkrabímu oznámil, že je Alena na hradě. Zpráva o tom byla ztotožňována s přítomností Alžběty. Císař oběma odpustil, Pešek byl pasován na rytíře, Alžběta doprovázena císařem na svůj hrad Karlík. Karlštejn byl zpřístupněn pak i ženám.

 

CHARAKTERISTIKA HLAVNÍCH POSTAV:

Alena – statečná, odvážná, vtipná a podnikavá dívka
Alžběta – manželka Karla IV., žárlivá, obdařená nadměrnou silou
Císař Karel IV – zobrazen nejen jako nesmlouvavý panovník, ale i ze své lidské stránky jako moudrý a vlídný panovník.

 

HLAVNÍ MYŠLENKA:

Epizoda z národní minulosti a autor zde spojuje historii s úsměvným pohledem na ženskou žárlivost.

 

JAZYKOVÁ STRÁNKA:

Živé dialogy postav, vtipné zápletky.

Ve hře jsou použity zastaralé výrazy – například rci, jest, čabraka.

 

JAROSLAV VRCHLICKÝ

Vlastním jménem: EMIL FRÍDA

Měl důvěrný vztah se Sofií Podlipskou (sestra Karolíny Světlé), ale nakonec si vzal její dceru Ludmilu.

Za výjimečné zásluhy o rozkvět naší literatury byl odměněn řadou poct, stal se členem České akademie věd a umění. Byl několikrát nominován na Nobelovu cenu, ale nikdy ji nezískal.

Patřil mezi Lumírovce (podle časopisu Lumír = založil Jan Neruda) spolu se Sládkem a Zeyerem

Měli snahu o světovost české literatury, inspirace především Anglosaskou a románskou literaturou (např. Itálie a Francie).

Byl jím vyčítán nedostatek vlastenectví a hodně překládali.

Často používal novotvary:

 

Nejvíce psal díla epická např.:

Zlomky epopeje = cyklus sbírek, snaha zachytit vývoj lidstva

Selské balady

 

Nejpůsobivější jsou ovšem díla lyrická:

Okna v bouři – básnická sbírka

Z hlubin – pesimistická, ovlivněná Janem Nerudou – jeho první sbírka z roku 1875

Sny o štěstí

 

Překlady:

Z francouzštiny = Viktor Hugo nebo Baudelaire (Květy zla)

Z Němčiny = Goethe

Z Italštiny = Dante

Z Angličtiny = Poe

 

Vrcholným básnickým překladem je Rostandův Cyrano de Bergerac.

 

Další autoři z jeho doby (Lumírovci)

Josef Václav Sládek

  • byl básník, překladatel, považován za zakladatele české poezie pro děti
  • řídil asi 20 let časopis Lumír

 

Dílo:

a)      Poezie = Jiskry na moři – mírně autobiografická (smrt první ženy, nové manželství, stesk po vlasti – když byl v Americe)

b)      Poezie pro děti – Zvonky a zvonky, Křišťálová studánka

c)      Překlady – Shakespeare

 

Julius Zeyer

  • byl básník, prozaik, dramatik
  • psal hlavně epickou poezii
  • častým jeho motivem byla láska

 

Dílo:

Jan Majra Plajhar – obsahuje autobiografické prvky

Radúz a Mahulenadrama, zpracovává motiv slovenské pohádky

error: Stahujte 15 000 materiálů v rámci našeho členství nebo v online kurzech.