Kniha: O myších a lidech
Autor: John Steinbeck
Přidal(a): Hankaka
John Steinbeck (1902 – 1968)
- Americký spisovatel. Studoval ve Standfordu historii a anglickou literaturu. Pokoušel se v New Yorku uchytit jako novinář a spisovatel. Vystřídal mnoho zaměstnání a zkušenosti z tohoto období pak využil ve svých sociálně kritických románech. Roku 1962 získal Nobelovu cenu za literaturu.
- Píše tedy především kriticko-realistické romány se sociální tématikou a rád píše spíše o venkově.
- Roku 1937 napsal novelu „O myších a lidech“. Mezi jeho další díla patří například:
- Pláň Tortilla, Na plechárně nebo Hrozny hněvu, které líčí život amerických nižších vrstev. Dále pak napsal Na východ od ráje, což je román z poválečného období. Psal také cestopisy.
Kontext doby
- John Steinbeck patří do americké meziválečné literatury.
- Tématem této literatury bývá většinou sociální kritika, kritika maloměšťáctví, zážitky z 1. světové války nebo problematika amerického Západu a Jihu.
Autorovi současníci:
Rozbor díla: O myších a lidech
Literární forma: próza
Literární druh: epika
Literární žánr: novela (žánr kratšího rozsahu a někdy se zaměňuje s povídkou. Od povídky se liší tím, že sleduje pouze jeden jednoduchý příběh. V tomto případě je to příběh postiženého Lennieho)
Téma
Příběh dvou mužů, kteří spolu vyhledávají sezónní práce, většinou na nějakých farmách či rančích. Jejich snem je, že si jednou vydělají dostatek peněz, pořídí si malý domeček a nějaké okolní pozemky, na kterých budou hospodařit. Důležité je povšimnout si společenských poměrů té doby, zajímavé je, že jednou z hlavních postav je mentálně postižený člověk (o čemž rozhodně nebylo zvykem v té době psát), v knize je odsuzováno násilí(například když George mluví o Curlym, který se chce rvát a rád vyprovokovává konflikty, u kterých využívá svého postavení) a poukazováno na rasismus (sám Crooks, což je Afroameričan, si stěžuje na to, jak je vnímán, že musí bydlet jinde než ostatní a nikdo s ním nechce nic mít, ani například hrát karty)
Motiv
Přátelství, rasismus, péče o druhé, lidské sny, žárlivost, násilí, hospodářská krize, lidské chyby, výčitky, problémy, duševní zaostalost, touha po štěstí, chudoba, zklamání, život (práce) na farmě
Kompozice
- Chronologická (o událostech, které se staly před začátkem příběhu se dozvídáme z dialogů)
- Text je členěn do odstavců a do šesti nepojmenovaných kapitol
Vypravěč:
- Er forma – vševědoucí („V obličeji se mu objevilo napětí z přemýšlení“)
- Autor se staví do pozice pozorovatele a popisuje nám celý příběh
Formální, jazyková stránka
- Používá se jak hovorová, tak spisovná čeština. Dále autor používá přímou i nepřímou řeč a monology i dialogy. Toto dílo nám také ukazuje problémy amerického jihu, jako je například rasismus, hospodářská krize nebo touha po majetku.
- Pásmo vypravěče: spisovný, docela jednoduchý, hlavně popisuje
- Pásmo postav: spíše nespisovný (mrštnej si bejt může), slangový a dosti jednoduchý, objevují se zde vulgárnější výrazy (sakra) a dva přátelé se dost často navzájem oslovují (podívej Georgi…)
Místo, doba, postavy
- Děj se odehrává ve 30. letech 20. století na statku v Americe (v té době se v Americe odehrávala ekonomická krize)
- Okolí města Soledad, převážně dům (farma), jeho okolí a pak také místo, (kde příběh začíná i končí) na břehu řeky u vrbiček, v průběhu celého příběhu je stále poukazováno na chudé poměry
Hlavními postavami jsou:
- George Milton – Má na starost postiženého Lennieho, protože ho o to požádala Lennieho teta Klára. Udělal by pro něho všechno. Někdy Lenniemu vyčítá, že se o něj musí stále starat, ale má ho doopravdy rád. Touží po tom, že bude mít vlastní domeček.
- Lennie Small – Je velmi silný a velký. Není však příliš chytrý. Poslouchá George a ve všem mu věří. Má opravdu rád hebké věci a moc rád je hladí. Jsou to například myši ne štěňátka. Příliš si však neuvědomuje svoji sílu, a tak je někdy rozmáčkne.
- Curley – Správcův syn. Je velmi agresivní a žárlivý a snaží se vynutit si autoritu.
- Curleyova žena – Je to krásná, vyzývavá žena. Je velmi rozmazlená a chybí jí láska. Žije život, o který nestojí.
- Candy – Starý dobrák, se všemi vychází. Má už starého psa, kterého se nechtěl vzdát.
- Slim – Dobrák. Je jediný, který má alespoň trochu respekt u Curleyho.
- Další postavy – černoch Crooks, Whit, Carlson
Zápletka
- Hlavní zápletkou je přátelství mezi Georgem a Lenniem. Autor nám chce ukázat důležitost přátelství. Také nám ukazuje, jak lehce se nám mohou rozpadnou naše sny.
Podrobný děj
George a Lennie chodí po světě spolu. Právě když jdou na ranč, kde mají od dalšího dne pracovat zastihne je noc, a tak přenocují u potůčku ve vrbičkách. George, kterého požádala Lennieho teta Klára, aby se o Lennieho staral, protože není právě moc chytrý, řekne Lenniemu, že kdyby se něco stalo, má utéct sem, do vrbiček. Lennie má velmi rád hladké věci, a tak celou cestu sbírá a hladí myšky. Také chce, aby mu George stále vyprávěl, jak si jednou koupí své hospodářstvíčko a budou tam mít králíky.
Druhého dne vyrazí na ranč. Začnou hned pracovat a po práci dá kočí Smith Lenniemu malé štěňátko. Lennie se prořekne před Candym, že budou mít svůj vlastní ranč a Candy do toho chce jít s nimi.
Curley, který je syn majitele ranče, si začne utahovat z Lennieho a obviní ho z toho, že kouká po jeho ženě, o které se říká, že je trochu do větru. Lennie mu přeláme kosti v zápěstí, protože si vůbec neuvědomuje jakou má sílu.
Lennie se stále chodí dívat na své štěňátko ikdyž to má zakázané. Jednou ho štěně kousne a Lennie ho na oplátku bouchne. Tím však štěně zabije. Pokouší se schovat, ale v tom vběhne do stáje Curleyho žena. Začne si s Lenniem povídat, ale ten ji příliš nevnímá. Pak po Lenniem chce, aby jí pohladil její vlasy. Lennie však hladí moc hrubě, a tak začne Curleyho žena křičet. Lennie ji dá ruku na pusu, aby nekřičela, ale omylem jí zlomí vaz. Dojde mu, že něco udělal špatně, a tak rychle utíká do vrbiček.
Ostatní muži večer zjistí, že je Curleyho žena mrtvá. Dojde jim, že to udělal Lennie, vemou si pistole a jdou ho najít. George jde hned do vrbiček, kde na něj Lennie čeká. Když Lennie zjistí, že se na něj George nezlobí, chce, aby mu vyprávěl o jejich plánu. George vypráví a Lennie kouká přes potůček a představuje si to. Když George dopovídá, zastřelí Lennieho. Ostatním řekne, že Lennie ukradl pistoli a chtěl se zastřelit, on mu ji ukradl a v sebeobraně ho zastřelil.
Souvislosti, aktuálnost, divadelní, filmové zpracování
- Kniha byla dvakrát zfilmována. A to v roce 1939 (Lewis Milestone) a v roce 1992 (Gary Sinise)
Zhodnocení, vlastní názor
- Kniha se mi opravdu moc líbila. Nejvíce se mi líbil kontrast mezi Lenniem a Georgem. Také se mi velmi líbilo, jak nás kniha opravdu zavedla do doby hospodářské krize v Americe a velmi dobře tam je vidět zoufalost dělníku po tom, aby si našli práci a udrželi si jí. Také je tam dobře vidět rasismus, který panoval v Americe, kdy všichni v tomto příběhu opovrhovali mužem, který byl černý.
- Velmi mě také zaujalo, jak každá postava byla úplně jiná. George ochranitelský, Lennie hloupý, Candy ochotný Curley agresivní a žárlivý a jeho žena trochu do větru.
Úryvek – viz. Ukázka
„Georgi!“
„Co je?“
„Já zas něco proved.“
„Ale co na tom.“ A George se zas odmlčel.
Na slunci byly už jenom nevyšší hřebeny. Stín v údolí byl modrý a pokojný. Z dálky se ozývaly hlasy mužů, kteří na sebe volali. George otočil hlavu a poslouchal volání.
„Goergi,“ promluvil Lennie.
„Co je?“
„Pustíš se do mě?“
„Pustit se do tebe?“
„No přece jako vždycky. Víš přece: ‚Nemít na krku tebe, shábnu svejch padesát dolarů…'“
„Jsi ty ale, Lennie, chlap zatracenej! Kdyby se stalo nevímco, to si nepamatuješ, ale moje slovo si pamatuješ každý.“
„Tak ty se tedy nespustíš?“
George se sebral. „Kdybych já byl sám,“ začal toporně, „to by se mi jinak žilo.“ Mluvil monotónně, nikde žádný důraz. „Našel bych si práci a neměl bych žádný mrzutosti.“ A přestal.
„Tak dál!“ pobízel ho Lennie. „Vždycky na konci měsíce…“
