Kniha: O myších a lidech
Autor: John Steinbeck
Přidal(a): Brendy
John Steinbeck (1902 – 1968)
- prozaik, dramatik, NC
- zobrazuje dobu hospodářské krize, konflikt dobra a zla
- v závěru svého života vyvolal rozruch svým článkem o Vietnamské válce (jeho syn se účastnil bojů ve Vietnamu)
- ve svých dílech líčí život amerických nižších vrstev, jeho díla jsou jak humorná (Pláň Tortilla), tak i tragická
- studoval historii, anglickou literaturu a biologii, pocházel z chudých poměrů, takže musel studium několikrát přerušit
- pracoval na farmách, v cukrovarech, na rančích
- školu nakonec definitivně opustil a stal se spisovatelem (nejprve pracoval jako novinář)
Další významná díla:
- Neznámému bohu, Ryzáček, Pláň Tortilla, Hrozny hněvu, Na Plechárně, Toulavý autobus, Na východ od ráje, Perla
Zařazení autora (John Steinbeck), znaky období
- Literatura 1. pol. 20. století
- Meziválečná literatura, americký realismus, sociálně kritická próza
- Realismus (z latiny = věčný, skutečný)
Autoři, kteří tvořili ve stejné době
- Mark Twain, Ernest Hemingway, Francis Scott Fitzgerald: Velký Gatsby, Erich Maria Remarque, William Faulkner: Absolone, Absolone!, James Joyce: Odysseus
Vlivy na tvorbu
- Novela vznikla v době, kdy autor působil ve Federální spisovatelské akci
- Steinbeck strávil většinu života v Kalifornii, vyzkoušel mnoho povolání (poznal chudobu, pracoval na farmě)
- Název knihy je vlastně odkazem k básni Myška od skotského básníka Roberta Burnse
Společensko-historické pozadí
- Rozmach a dokončování průmyslové revoluce, hospodářský vzestup (avšak v Americe hospodářská krize), aplikace poznatků v praxi
- Odraz 1. SV, oslabení Německé moci
O myších a lidech – rozbor knihy
- Obecná charakteristika -> próza
- druh: epika (zachycen děj)
- žánr: novela – alegorie, prvky balady (pochmurný děj, tragický závěr)
- střední rozsah, krátký časový úsek – několik dní
- jednota místa děje (ranč na americkém jihozápadě a jeho blízké okolí, menší množství postav)
- dějový zvrat (Lennie zabije Curleyovu ženu)
- překvapivá pointa – George Lennieho zastřelí
- minimum epizod – funkcí epizod objasnit vztah postav, minulost postav
Tematická výstavba
- námět: kritika a odsouzení násilí, rasismu a vykořisťování lidí,
- doba děje: 30. léta 20. století, období několika dní
- místo děje: Kalifornie, farma v salinaském údolí (poblíž města Soledad – jihovýchodně od amerického města Salinas v západní Kalifornii)
- dům – hlavní prostředí
- u stěn osm lůžek, nad každým bednička od jablek=polička
- blízko stěny kamna s troubou, uprostřed místnosti stůl
- na břehu
- stromy-vrby, platany, tůňka
- pár mil na jih od Soledalu (Z Kalifornie) u řeky Salinas a Gabilských hor
- kolna (kůlna) na postroje
- bydlení Crookse
- dům – hlavní prostředí
Motiv:
- přátelství, duševní zaostalost, cesta za snem, život na farmě, touha po štěstí, chudoba, rasismus, násilí, podlost, nenaplněný život, oběť, zklamání
Myšlenky
- příběh plný přátelství mezi Georgem a duševně zaostalým Lenniem a jejich těžkém životě
- tématem jsou společenské poměry v prostředí venkova tehdejší Ameriky
- autor zachycuje, jak se lidský sen může v okamžiku rozpadnout
- píše o důležitosti přátelství, o samotě a také o lásce
- v této novele velmi dobře zachytil Ameriku třicátých let, například rasismus a odměřené vztahy bílých k černochům
Jazyková výstavba
- Jazyk je nespisovný, pouze vypravěč mluví spisovným jazykem. Text je založen hlavně na dialozích, proto má rychlý spád. Je zde věrně nastíněna atmosféra scén a popisy prostředí, nevyskytují se zde úvahy. Jednoduchý, obecný a hovorový, slang.
- Příběh je postavený na dialozích (má blízko k dramatu)
- Přehledná stavba větných celků
- Kontrast mezi příjmením Lennieho – Small x jeho velké tělesné síle
- Nespisovný jazyk: Mrštnej si bejt může, ale proto ještě nemusí rejpat do Lennieho. Zdál se slušnej.
- Vulgární výrazy: sakra, rajda, kurva, magor
- Zdrobněliny: sboreček, čumáček, vrbičky, zrníčko
- Epiteton: křivka zlatých svahů
- Přirovnání: Králíci seděli nehnutě jako šedé valouny opracované sochařem. Lennie vypadal jako přišlápnutý červ.
- Inverze: Pár mil na jih od Soledadu zařezává se řeka Salinas až pod samý svah kopce a je tam hluboká a zelená.
- Vsuvky: Co to na něj, prosím vás, sedlo? A co vy se do toho, sakra, máte co plíst!
- Neukončená výpověď: Víte… No, když je to takový… Hezká… ale…
- Oslovení: Koukni, Georgi, co jsem udělal. Byl tady, Curley, před malou chviličkou. Víte Slime, já tím nic nemyslel.
- Metafora: volavky stojící na svých chůdách,
- Řečnické otázky: Víte, co já si myslím?
Kompoziční výstavba
- er-forma („oko kamery“) – zprostředkovává děj z vnější perspektivy
- dílo má formu vyprávění
- stavba textu je jednoduchá a přehledná, neobsahuje úvahy
- nejdůležitější je maximální sevřenost (logická výstavba zápletky, zúžené spektrum postav)
- 6 kapitol
- chronologicky (o minulosti postav se dozvídáme z jejich dialogů)
- občas retrospektivní vzpomínky na tetu Kláru Lennieho, na dobu, kdy byl George a Lennie na jiné farmě, kdy museli odejít, (Lennie si chtěl šáhnout na sukni, na materiál, jedné dívky, problém, odešli, George tušil problém)
Vypravěč
- nezná motivaci jednání postav ani jejich skryté myšlenky
- zachycena vnitřní perspektiva postav v některých pasážích (Lennie se hrůzou rozplakal) (Zacloumal jí proto, měl už na ni vztek)
Postavy
a) Hlavní:
- George Milton – hodný, obětavý, toužící po spokojeném životě. I když se na Lennieho často zlobí a vyčítá mu, že se o něho musí starat, má ho ve skutečnosti velice rád.
- Lennie Small – působí dobráckým dojmem, je velmi pracovitý – „udělá, co se mu řekne“. Je bohužel hodně naivní a hloupý, chová se jako malé dítě a ze spousty věcí nemá rozum. Mám svůj sen o šťastném životě, ale ten se bohužel nevyplní. Ačkoliv to asi není jeho záměr, chová se místy docela sobecky a také umí citově vydírat. To se ale asi dá přičíst jeho mentálnímu postižení. Je sezónně najatý dělník na ranči tchána Curleyovy ženy, snaží se se svým“parťákem“Georgem vydělat peníze na společnou budoucnost (jejich vlastní ranč), Curleyova žena, kterou dosud jen pozoroval, ho fyzicky přitahuje. Curleyova žena je na ranči mezi muži opuštěná, osamělá, využívá své atraktivity, koketuje s dělníky i Lenniem, vyrovnává se tak se svou samotou a potřebou pozornosti, do stáje, kde se scéna odehrává, za Lenniem přišla dobrovolně
b) Vedlejší:
- Curley – žárlivý, zakomplexovaný, agresivní mladý muž, snažící se vynutit si autoritu
- Curleyova žena – krásná, vyzývavá, nepříliš inteligentní, pod slupkou svůdné ženy se však skrývá osamělá bytost, které chybí láska a která musí žít život, o jaký nestojí.
- Crooks – důležitá postava, černoch, který stojí až na úplném okraji společnosti, člověk přirozené inteligence
- Carlson -tlustý, vtipný, nepřesvědčitelný, nesoucitný
- Whit – mladý nádeník, šikmá ramena skloněná dopředu, došlapuje ztěžka na paty, výbušný
- Candy – uklízeč, vysoký, přihrbený stařec, bezruký
- Slim – kočí, dlouhé černé vlasy, ostře řezaný obličej, minimální známky stáří, velké hubené ruce, přemýšlivý, chápavý, dobrý člověk, habán, kníže ranče, velká autorita, jeho názor=zákon
Obsah
Hlavními postavami zde jsou dva kamarádi – George a Lennie.
Lennie Small byl duševně postižený muž, ale zato měl sílu jako medvěd. Jenže měl taky jednu úchylku – miloval všechny hebké věci a rád se jich dotýkal.
Lennieho se ujal kamarád George Milton. Oba dva se vydávají na farmu, kde se seznamují s ostatními pracovníky. Oba sní o tom, že si jednoho dne pořídí své vlastní hospodářství a budou chovat králíky s heboučkou srstí. Curley, syn majitele farmy, je ženatý, ale jeho žena s ním není moc šťastná. Proto často vyhledává společnost dělníků. A tak se stalo, že jednoho dne navštívila i Lennieho. Ten se jí svěřil, že má v oblibě hebké věci. Dovolila mu tedy pohladit si její vlasy. Lennie je však tiskl tak silně, až Curleyho žena začala strachy křičet. Lennie, celý vyděšený, ji nechtěně zlomí vaz. Uteče se schovat k řece, jak mu poradil George. Curley zjistil, co Lennie udělal jeho ženě, a vydal se ho zabít. Avšak George Lennieho vyhledá dříve, chce ho ušetřit od bolesti a krutého zacházení, a tak jej v okamžiku, kdy spolu mluví o svém snu, střelí do hlavy.
Kritika a vliv díla
- Filmová adaptace z roku 1992: Gary Sinise (Kriminálka NY) – George a režie, John Malkovich (Velmi nebezpečné známosti) – Lennie
- První film však pochází z roku 1939
- Spolu s Hemingwayem a Faulknerem tvoří velkou trojku americké literatury 1. poloviny 20. století (Steinbeckovi prózy nejméně lákaly k napodobování – nevynikaly po formální stránce)
- Z českých autorů obdivován např.: V. Vančurou, F. Halasem
Srovnání
- Postavení černochů ve společnosti: W. Faulkner: Absolone, Absolone!
- Shodný motiv vraždy: nalezneme u Shakespeara: Othello, Máchy: Máj, Dreisera v Americké tragédii, Fukse : Spalovač mrtvol
Můj názor
Velice působivý příběh, jenž opravdu dokáže zapůsobit na city člověka, i přestože ho nezajímá Amerika 30. let a život v ní. John Steinbeck opravdu věděl jak na své čtenáře. Nejvíce mě dojímala postava Lennieho, který byl mentálně postižený a kterého nám je celý příběh líto, i když dokázal zabít. Zastřelením Lennieho Georgem dokazuje velké přátelství, jež k němu choval.
