Obraz Doriana Graye – rozbor díla k maturitě (7)

 

Kniha: Obraz Doriana Graye

Autor: Oscar Wilde

Přidal(a): Buše,  Vendula Pokorná

 

OSCAR WILDE

• Irský dramatik, prozaik, básník a esejista působící především v Anglii.
• Narodil se 6.října 1854 v Dublinu do rodiny chirurga Williama a spisovatelky Jane.
• Studoval filologii v Dublinu a na Oxfordu, kde začínal se psaním a seznámil se s dekadentními názory, které ho velmi ovlivnily. Nehleděl na názory a morálku vyšších vrstev, žil svobodně a také šokoval prudérní společnost (svými díly). Žil bohémským životem, který můžeme přirovnat k životu hl. hrdiny Doriana Graye
• Tvrdil, že každý člověk by měl svým životem vytvořit jedinečné umělecké dílo
• Jeho manželka byla Constance Lloydová, kterou si vzal pouze kvůli finančnímu zabezpečení, které mu umožnilo žít v luxusu.
• Měl dva syny – Cyrila a Vyvyana, o které ale pečoval s láskou. Udržoval blízký vztah s lordem Alfredem Douglasem, což se ale nelíbilo Alfredovi otci, markýzovi Queensberrymu.
• Na premiéře hry Jak je důležité míti Filipa vyvolal markýz skandál, po kterém Alfred přesvědčil Wildea, aby markýze žaloval. Soudní proces se ale obrátil proti Wildeovi, byl zatčen pro přečin proti mravopočestnosti a odsouzen na dva roky vězení a nucených prací. Uvězněn byl ve Wandsworthu a poté v Readingu, který ho inspiroval v díle Balada o žaláři v Readingu.
• Po návratu z vězení se přejmenoval na Sebastiana Melmotha a putoval po Evropě, nejvíce se zdržoval ve Francii. Zemřel na meningitidu v hotelu ve Francii.

 

Literárně-historický kontext:

• Doba – Moderní umělecké směry ve světové literatuře
• 70. až 80.léta 19.století
• Mezi směry nacházíme :
  • Symbolismus ( J.A. Rimband, S.Mallarmé, M.Maeterlincko, A.A.Block)
  • Impresionismus
  • Dekadence
  • Novoklasicismus( P.Valéry)
  • Unanismus
  • Vitalismus a civilismus ( E. Verhaeren)
  • Skupina Prokletí básníci ( předchůdce Ch. Baudelaire, P.Verlaine, S.Mallarmé)
• Oscar Wilde byl jediným spisovatelem této doby, který byl takový výrazný dekadent
• Mírně do dekadence zasáhl R.M.Rilke ( Německo),který psal o motivech utrpení, smrti,… ( meditativní poezie)
• Na konci 19. století – v letech 1890-1891 se v celé Evropě prosazovaly moderní proudy umění. Prohlubovaly se spory mezi zastánci zakořeněného pojetí společenské odpovědnosti literatury a stoupenci moderních směrů, kteří žádali tvůrčí svobodu a někteří prosazovali koncepci „umění pro umění“. Téměř ve všech evropských zemích souběžně publikovalo několik generací a často docházelo k ostrým generačním sporům. Mladá generace žádala právo mít své přesvědčení a volnost slova.
• Oscar Wilde dozrává v době, kdy „viktoriánská Anglie“, navozující představu úctyhodnosti, zbožnosti, prudérie, pevně semknutého rodinného kruhu opírajícího se o patriarchální základy a bezúhonného podnikavého člověka, se hroutí. Britská královna Viktorie vládne v letech 1837-1901 a během její dlouhé vlády nastal v Anglii rozkvět kapitalismu, zvaný podle ní viktoriánským obdobím. Jenže ve druhé polovině její vlády začaly projevy vrcholného viktorianismu podléhat čím dál tím větší kritice. Síla a ideály viktoriánství se pomalu vytrácely. I pravdivost bible byla zpochybněna po vydání Darwinova Původu druhů. Oslabením role náboženství se začaly objevovat všemožné druhy svobod – morálka byla označena za přetvářku a umělecký vkus za pokleslý. Proměny byly patrné i v sexuální oblasti. Náhle se o sexuální odlišnosti začíná mluvit, co dřív budilo pohoršení, je nyní pikantností a co bylo považováno za neslušné, se teď stává součástí životního stylu intelektuálů. Nové sexuální chování tak tvoří jednu z forem protestu proti tyranskému pojetí viktoriánské rodiny. Do této atmosféry vstupuje v 90. letech 19. století Oscar Wilde, pozoruhodný duch skrývající se za provokativním chováním, oblečením a názory a odpykává si i krutý trest – dva roky vězení a těžkých prací za homosexualitu.

 

Další autoři tohoto období: 

• • George Bernard Shaw (1856-1950) – anglický spisovatel irského původu, autor divadelních her s vybroušeným vtipem
  • Robert Louis Stevenson (1850-1894) – anglický vypravěč oblíbený svým Ostrovem pokladů
  • Rudyard Kipling (1856-1936) – autor Knihy džunglí
  • Henty James (1843-1916) – původem, který se usadil v Evropě. Ve svých psychologických románech se kriticky díval na tehdejší společnost
  • Thomas Hardy (1840-1928)
  • Henrik Ibsen (1828-1906) – norský dramatik světového významu, zaobíral se také společenskými a mravními problémy své doby, stavěl se proti předsudkům
  • V Čechách např. Josef Svatopluk Machar (1864-1942) – představitel České moderny

 

Rozbor díla: Obraz Doriana Graye

• Rok a místo vydání: r. 1958, Státní nakladatelství krásné literatury a umění, Praha
• Vydání: druhé, přeloženo z anglického originálu The picture of Dorian Gray vydaného nakladatelstvím Collins, London and Galsgow v roce 1952
• Ilustrátor: Jaroslav Hořánek
• Počet stran: 272
• Román s hororovými prvky
• Kniha je rozdělena do 22 kapitol
• Drobné dějové odbočky ( vyprávění o rodině Sibyli a Dorianových opatrovnících)
• Jazyk je spisovný a místy až archaický
• Básnické popisy přírody
• Poutavé dialogy, mnoho podnětných otázek a častá přímá řeč

 

Rok prvního vydání knihy

• Časopisecké vydání bylo r. 1890. Knižní pak bylo rozšířeno o šest kapitol a vydáno v roce 1891.

 

Kdy a kde se odehrává děj knihy

• Děj tohoto románu se odehrává v Anglii – převážně v Londýně, na konci 19. století, tedy v současnosti života autora.

 

Literární směr, kam kniha patří

• Kniha spadá do romantismu a obsahuje i hororové prvky. Romantické je to, co je nevšední až fantastické a silně působí na city člověka. Autor se inspiruje pohádkami. Děj není reálný, v epizodě najdeme pro romantismus typickou nešťastnou lásku končící smrtí. Romantický je i osud Dorianovy matky, které předčasně zemřela.
• Na romantické ideály však bylo často nahlíženo skepticky – očima dekadentního zmaru a únavy v důsledku úpadku viktoriánské Anglie a poklesu morálky.
• V knize zaznívají slova „Fin de siécle“ = Konec století a „Fin du globe“ = Kones světa (str. 235)
• Wilde v úvodu píše: „Veškeré umění jest neužitečné…“ Objevuje se dokonce tvrzení, že tento román patří k nejpůsobivějším výtvorům dekadentní literatury. Wilde také ve svém úvodu řekl: „Veškero umění je zároveň symbolem.“ – Dorianům portrét může být symbolem lidského vědomí.
• Kniha tedy celkové spadá do romantismu s prvky dekadence a symbolismu.

 

Literární druh

• Dílo Obraz Doriana Graye je epika. Epické dílo se vyznačuje tím, že autor svůj vztah ke skutečnosti nevyjadřuje přímo a bezprostředně, jako je tomu u děl lyrických. Svůj vztah proto vyjadřuje prostřednictvím příběhu, který čtenáři „sděluje“. Základem epiky je děj a skutečnost je literárně ztvárněna vypravováním příběhu.

 

Literární žánr

• Literárním žánrem tohoto díla je román-horor s pohádkovým až fantastickým námětem. Ve stručných dějinách anglické literatury je dílo charakterizováno jako novela, protože původní novinový rozsah i rozuzlení děje tomu nasvědčovaly. V konečném znění jde však výhradně o román – nejen kvůli rozsahu (s přidanými kapitolami), ale především proto, že postava se postupně vyvíjí a je formována událostmi a cizími názory.

 

Znaky díla

• Fantastický příběh
• Tematizující otázky morálky, osobní zodpovědnosti a zkaženosti
• Děj je zasazený do Anglie na přelomu 19.století
• Příběh připomíná díla H.de Balzaca (Šagrénová růže) nebo R.L. Stevensova (Podivný případ Dr. Jekkyla a pana Hyde)
• „dvojnický“ vztah mezi člověkem ( fiktivní románový hrdina) a jeho portrétem ( umělecké dílo)
• Wilde bral umění za skutečnější než skutečnost samu
• Není důležitý děj jako takový, ale vývoj hlavního hrdiny

 

Téma

• Tématem knihy je pohádkově fantaskní příběh proměny prostého, přirozeného a nevinného člověka i zločince a jeho obraz (podobizna) jako zrcadlo jeho skutků.
• Podtématy jsou obrazy prázdnoty aristokratické společnosti
• Epizoda: Dorian Gray miloval herečku Sybilu, ale když ji viděl hrát špatně, uvědomil si, že ji milovat nemůže. Ale Sybilino herectví paradoxně souviselo s Dorianem, neboť dokud ho neznala, s vášní a dobře hrála coby Julie láskyplný vztah k Romeovi. Divadlo pro ni bylo vším. Když se však zamilovala do Doriana, nebyla už schopna hrát a předstírat stejný cit osobě, kterou skutečně nemilovala. „Slova, která musela odříkávat, byla lživá.“ „Skutečnost je něco vyššího, čeho jen odleskem je umění.“ Chladné odmítnutí a nepochopení Doriana ji poté dohnalo k sebevraždě.

 

Kompoziční postupy v díle

• Kompozice díla je chronologická
• Dějové pasáže – vyprávění jsou prokládány náladovými popisy interiérů i exteriérů, charakteristikami – převážně příslušníků vyšší anglické společnosti a konverzačními pasážemi, z nichž některé lze číst jako aforismy.

 

Hlavní myšlenka díla

• Hlavní myšlenkou knihy je poukázat na to, že pokrytectví se nevyplácí a zlé skutky musí být potrestány. Zdánlivě fantaskní příběh se mění v moralitu o nepodplatitelnosti lidského svědomí. „Platí se i jiným způsobem než penězi – výčitkami svědomí.“

 

Struktura díla, horizontální a vertikální členění

• Román nemá podtitul ani žádné motto. Předmluva je obsáhlá, je psána autorem a vznikla z tohoto důvodu: Příběh byl otištěn v časopise LIPPINCOT’S MONTLY MAGAZINE v červenci 1890 s vzbudil silnou nevoli anglické kritiky, takže Wildova Předmluva k Dorianu Grayovi otištěná ve FORTNIGHTLY REVIEW jako obrana proti obviněním z nestoudnosti, neřestnosti, morbidnosti apod., je od 1. knižního vydání součástí díla.
• Zároveň Wilde dílo na základě požadavků nakladatele rozšířil o 6 kapitol, a to: 3., 5., 15., 16., 17. a 18. Podle Slovníku světových literárních děl 2 (Odeon 1988) ale např. pátá kapitola svou sentimentalitou neodpovídá základní stylové rovině celku. I ostatní přidané kapitoly mnohdy rozšiřují příběh o nadbytečné postavy.
• Vlastní text díla je členěn celkem do 20 kapitol.
• Dílo neobsahuje doslov.

 

Jazyk a jazykové prostředky

• Autor v tomto díle pracuje se spisovným jazykem a to podle svého uměleckého a často kritického záměru („Její šaty vypadaly, jako by vyly vymyšleny v záchvatu zuřivosti a oblečeny za bouřky.“).
• Nechybí archaismy, ironie, dlouhé popisy (interiéru) a promluvy, názory na svět a společnost
• Jazyk díla je také místy básnicky obrazný:„Měsíc tkvěl na obloze, podoben žluté lebce. Občas veliký pitvorný mrak vztáhl přes něj dlouhé paže a zastřel jej. Plynové svítilny řídly…“

 

Děj

Příběh o vztahu umění ,morálky a skutečnosti. Malíř Basil Halward maluje obraz svého krásného a bohatého přítele Doriana Graye. Gray v něm brzo nachází přítele, který mu pomáhá vyznat se v Anglické společnosti té doby. Malíř se snaží zabránit setkání Doriana se svým přítelem Henrym Wottonem, protože je ten znám svou špatnou pověstí a odvážnými názory. Po náhodném setkání Doriena a Henryho je však již vše zbytečné. Dorian je Henrym a jeho revolučními názory přímo okouzlen a nechává se velmi ovlivnit. Henryho názory se úplně rozchází s tehdejší dobou. Nabádá Doriana k úplně jinému způsobu života, než se mu snaží vnutit společnost. Dorian se strhává k životu plného erotiky,alkoholu,drog. Lord Henry Wottonen složí Dorianovi poklonu za jeho krásu, mládí a čistotu, ale zároveň mu připomene, že na rozdíl od něj, obraz nebude nikdy stárnout. To Doriana znejistí. Dorian vyřkne přání, aby obraz stárnul za něj a všechny fyzické i duševní změny byly zachyceny na obraze. Nikdo ani sám Dorian netuší, že přání se naplní. Zanedlouho poté se Dorian seznámí a  zamiluje do Sibyli Vanové, které kvůli němu později spáchá sebevraždu. Je to první chvíle, kdy se obraz změní a Dorianovi dochází, že se jeho přání plní. Dorianových hříchů přibývá, když zabije stvořitele obrazu a zároveň jeho přítele. Čím více hříchů Dorian páchá, tím více se obraz mění. Doriana začnou trápit halucinace jím zavražděných lidí, jejich hlasy volající ho k nim a výčitky svědomí. Ve vzteku, zoufalství a i díky příteli Henrymu, který již velmi zestárnul, Dorian probodne obraz nožem, je to však on, kdo padá k zemi mrtev. Přání je tímto činem zlomeno a na obraze se opět ukazuje krásný, mladý a čistý Dorian Gray, zatímco k zemi mrtev padá starý, šeredný, zakrvácený stařec.

 

Hlavní postavy

Dorian Gray

• Nezvykle krásný mladík
• Před seznámení s Lordem Henrym zcela nezkažený a dá se říci naivní
• Později velice rozdvojená osobnost
• Narcistický muž,který chce vše vnímat smysly

Lord Henry Wotton

• Muž znalý života
• Aristokrat ( hledí na společnost s vrhu)
• Bohém
• Rád manipuluje společností
• Filosofuje
• V díle manipuluje s Dorianem
• Opovrhuje chudinou, ale i bohatou vrstvou
• Svoji ženu příliš neuznává
• Zcela proti maloměšťanství

Basil Hallward

• Ceněný malíř
• Autor obrazu Doriana Graye
• Nezkažený společností
• Snaží se do společnosti zapadnout a chovat se podle pravidel
• Má svůj vlastní svět, kterým je pro něj paleta a jeho ateliér
• Je naprosto okouzlen krásnou Doriana

Sibyla Vanová

• Chudá mladá herečka
• Zamilovala se do ještě nezkaženého Doriana
• Ten se do ní zamiloval také
• Spáchala sebevraždu po hádce s Dorianem ( první změna obrazu)

 

Zvláštnosti autorova stylu v tomto díle

Zvláštnost autorova stylu spočívá ve stylu jazyka, který používá, neboť jazyk zde není pouhým nástrojem věcného sdělování, ale Wilde si pohrává s myšlenkami a dotýká se hlubokých pravd, ovšem bez jakéhokoliv moralizování. Styl jazyka se zdá úsporný a autor byl schopen lehce a s vtipem vyjádřit podstatnou věc i novou myšlenku-jak příznačný je pro přísloví aforismus a sentence, což platí zejména pro dialogy v tomto díle.

 

Obdobné fantaskní motivy najdeme v dílech:

• Šagrénová kůže – Honoré de Balzac (1831) – objevuje se motiv kouzelné kůže zmenšující se s každým mladíkovým splněným přáním a odměřující čas jeho života.
• Podivný případ Dr. Jekylla a pana Hyda – Robert Louis Stevenson (1886) – proměna Jekylla do podoby zločinného, zrůdného Edwarda Hyda.

 

Zpracování: 

• Filmové, knižní