Kniha: Odyssea
Autor: Homér
Přidal(a): KK
Literární druh a žánr:
- Epická báseň = epos: básnické dílo, v němž epika převládá nad lyrikou
- Hrdinský epos: pojednává o hrdinech, kteří nejsou zaznamenáni historií
Časoprostor:
- Asi 12. století př. n. l – po Trojské válce
- Mnoho míst: Ithaka, Země Fajáků, trojské bojiště, plavby na moři, Ogyia…
Stylistika:
- Iónština archaické doby
- Verše se vlivem ústního předávání často opakují a využívá se „okřídlených slov“ – výplně mezer
- Členěno na 24 zpěvů, mnoho různých pohledů a dějových linek
- Navrácení k Agamemnonovi a podobně
- Odysseův příběh se dozvídáme hlavně díky jeho vyprávění – retrospektiva
- Přímá řeč, přirovnání, metafory, archaismy
- Styl vypravěcí: vypravěč, básník (Homér)
Obsah:
- Báseň začíná autorovou modlitbou k bohyni Athéně, aby vyprávěla jeho ústy příběh Odyssea.
- Všichni hrdinové z Troje jsou už doma. Jen Odysseus stále ne. Nikdo neví, kde je a co s ním je.
- První část je z pohledu Odysseova syna Telemacha na ostrově Ithaka. Mnoho nápadníků jeho krásné matky Penelopé už dlouhé roky vyjídá a pustoší jeho dům. Penelopé si nechce žádného vzít, protože stále doufá v manželův návrat. Ovšem žádného z nápadníků výslovně neodmítá. Připravila pro ně lest, kdy jim řekla, že se vdá až co dotká roucho pro Odysseova starého otce Learta. To každou noc párala, až na to nápadníci přišli. Télemachos s tím zatím nic nedělá. Je mladý a nezkušený.
- Athéne se přimluvila na setkání bohů za ukončení Odysseova utrpení. Poseidon ho drží od domova, protože mu kdysi oslepil syna Polyphéma, Kyklopa. Ovšem ví, že Odysseovi je předurčeno zemřít doma, proto ho jen trápí, ale nezabije. Teď ovšem Poseidon odplul na konec světa a bohové se tak usnesou, že hrdina se může vrátit domů. Hermés je vyslán k bohyni Kalypsó, která Odyssea už sedm let drží u sebe na ostrově, aby ji nakázal jeho propuštění.
- Athéne se vydává do Ithaky a v podobě Mentora, starého rodinného přítele, pomáhá Telemachovi. Z něj se konečně stává muž, postaví se do čela lidu a vládne. Svolá achajské shromáždění a začne k lidu mluvit jako muž. Už nemůže být dítětem, ale vzít vládu do svých rukou, jako Orestes. Vydává se do Pylu, za otcovým starým přítelem z Troje Nestorem. Poté do Sparty za Meneláem. Pokud se doslechne, že otec žije, bude ještě rok živit nápadníky. Pokud zjistí, že je mrtví, postaví mu hrob a matku vrátí jejímu otci. Oba ho uctí a uvítají, vyprávějí mu o otci a jeho činech a o Agamemmnovi a jeho strašné smrti. Helena vypráví příběh o Odysseově lsti dřevěného koně, o tom, jak chtěla jít domů a proto Troju zradila. Vše byla jen Afroditina hra. Meneláos řekne Telemachovi, že jeho otec je držen na ostrově Calypso, ale nejdřív mu poví sálodlouhou storku o tom, jak se převlékl za tuleně.
- Mezitím na Ithace se nápadníci domluví, že Télemacha zabijí. Jedou na něj čekat, až se bude vracet.
- Hermés vyřídil Kalypsó zprávu. Ta Odyssea pustí, i když nechce. Propuštěný Odysseus si sestaví vor a přes 20 dní se plaví mořem, až se dostává do Fajácké země. Před ní ho navrátivší se Poseidon pořádně prožene, až se konečně vyhrabe na břeh a dlouze tam spí. Athéne poradila královské dceři Nausice, aby šla prát právě tam, kde Odysseus spí. Ten se ji zjeví, Nausica ho pohostí a vezme do zámku, kde se Odysseus doprošuje královny a krále, aby mu pomohli dostat se domů, což jim přislíbí. Získá si úctu místních, když všechny druhý den porazí v hrách. Poté se jim konečně představí a začne jim vyprávět, co se s ním dělo.
- Odysseovo putování od Troje až k Fajákům
- Kikonové
- Dobyli jejich město, vzali si ženy a tak
- Jeho muži neuposlechli příkaz okamžitě odjet a radši se opili. Kikoni se ráno vrátili a hodně z nich pobili.
- Lotofágové
- Několik dní byli hnaní bouří (Diovou), až se dostali na ostrov Lotofágů
- Kdo okusil jejich lotos, už nikdy nechtěl odejít (nemyslitelné, návrat domů by měl být cílem všech) Odysseus je musel odtáhnout silou.
- Kyklopové
- Barbaři – neorali, neměli shromáždění, žádný zákon, žili v jeskyních. Měli bohatou zemi, ale nic s tím nedělali.
- Zakotvili schovaní, Odysseus vzal 12 nejlepších mužů a dary, a vydali se na průzkum.
- Našli bohatou jeskyni, ale nikdo nebyl doma. Muži chtěli nakrást jídlo a jít pryč, ale Odysseus chtěl vidět majitele.
- Doufal v xeniu, ale ta byla porušena už tím, že vešel do jeskyně a nečekal před dveřmi.
- Kyklop Polyfémos vešel, zavalil vchod a postaral se mile o ovce. Odysseus se mu ukázal, připomněl mu jeho povinnost xenii, ale obr jí nedbal. Odysseus mu zalhal o tom, jak se tam dostali. Kyklop sebral dva muže, rozdrtil je a sežral. To samé udělal ráno, pak odešel a plavce tam zavřel.
- Odysseus vymyslel plán. Z velkého kmene udělal špičatý a dal ho opálit do ohně. Když se Kyklop vrátil, opil ho neředěným vínem. Ten pak usnul a Odysseus s jeho muži mu propíchli oko tím kmenem. Když se ptal, kdo to byl, Odysseus se představil jako Nikdo. Utekli na břiše ovcí.
- Když odjížděli, Odysseus si nemohl odpustit říct mu své pravé jméno (kleos) a Polyfémos ho proklel ve jménu svého otce Poseidona. Tím začaly Odysseovy utrápy.
- Aiolie
- Král Aiolos se tam o ně měsíce staral a pak se vyslal s dary domů. Odysseus mnoho dní nespal, až když uviděl břehy Ithaky. Jeho plavci ho ale podrazili, a v domnění, že jim něco zatajuje, otevřeli dary od krále a vypustili vítr, který je odvál daleko pryč.
- Vrátili se zase ke králi, ale ten je vyhodil, protože mu došlo, že jsou asi v nemilosti bohů.
- Laistrygonové: Lidožraví obři, mnoho jich bylo sežráno.
- Kirké, Ajaie
- Zvědové byli vysláni do Kirčina domu. Ta je přijala a pohostila, ale do pití jim dala jed a proměnila je ve svině. Odysseus cítil, že je musí jít zachránit. Potkal po cestě Herma, který mu dal rady a bylinu, která ho ochrání před Kirčiným jedem. Když se ho pokusila také proměnit a zahnat do chlívku, droga nefungovala a Odysseus na ní vytasil meč. Byla překvapená, ale pak jí došlo, že je to Odysseus, protože o tom měla věštbu. Pod svatou přísahou, že mu nic neudělá, s ní šel do postele.
- Kirke poté propustila všechny muže a i ostatní přišli z pláže. Žili u ní celý rok, až Odysseus vymohl její prvotní slib, že mu pomůže domů. Předpověděla mu, co má udělat – jít do podsvětí za věštcem Theiresiasem.
- Podsvětí
- Podle Kirčiných rad vykopal Odysseus v podsvětí jámu. Med, víno, vodu, ječmen a ovci. Také sliboval úlitby, až se vrátí zpět do Ithaky. Odháněl od jámy všechny duše, i svou matku, dokud nevidět věštce. Ten mu řekl, jaké těžké dny ho čekají. Poradil mu, že až potká Héliovy krávy, nesmí ani jedné ublížit, jinak ztratí všechny muže a sám se dostane domů až po mnohých strastech. Doma pak sice pobije všechny nápadníky jeho ženy, ale musí se pak vydat do vnitrozemí zasadit pádlo, dát oběti a tím si usmíří Poseidona. Umře stár a šťasten doma na Ithace.
- Mluvil pak ještě s mnoha dušemi, se svou matkou, ženami a dcerami slavných, hrdiny a opět story o Agamemnonovi s ním samotným.
- Héliova stáda
- Vrátili se pak na skok ke Kirké. Dala Odysseovi rady, jak se popasovat se sirénami, jak projet kolem Skyllé a Charybdis a opět zopakovala rodu ohledně Héliových krav.
- Dojeli k Sirénám. Odysseus podle rad zalepil svým mužům uši voskem a sám se nechal přivázat. Tak slyšel ten vábivý hlas, co nikdo před ním nepřežil. Jen tak tak unikli S a CH, sežrali jim pár mužů. Dopluli k ostrovu Héliovu. Odysseus chtěl jet dál, ale muži ho usmlouvali, že si potřebují odpočinout. Varoval je, aby se ani nedotkli krav, ale když si šel odpočinout, muži jich pár zabili a bylo zle. Když vypluli, bozi jim roztříštili loď a jen Odysseus přežil na kusu stožáru. Takhle se pachtil, až doplul na Ógygii ke Kalypso.
- Kikonové
- Alkinoos dodržel své slovo a s mnoha dary vypravil Odyssea domů. Jeho plavci spícího Odyssea vyložili i s dary na Ithace a jeli domů. Tam na pláži se mu zjevila Athéna a dala mu rady. Odysseus nejdříve šel v převleku za žebráka k pasáčkovi vepřů, který jediný mu zůstal věrný. Ten ho pohostil a brzy na popud Athény přišel i navrátivší se Telemachos. Tam se s otcem seznámili a upředli plán na zabití ženichů.
- Odysseus přišel do paláce jako žebrák, aby se podíval, jestli někteří z ženichů nejsou slušní. Když se ale ukázalo, že ne, a že ani služebnictvo za moc nestojí, rozhodl se je pozabíjet všechny. Poznala ho jen stará služka, když mu myla nohy, a našla mu u kolena jizvu, kterou mu udělal divočák, když byl mladý na lovu.
- Druhý den se Penelopea rozhodla, že uspořádá soutěž, a jestli jí někdo vyhraje, toho si vezme, jinak půjdou všichni k čertu. Odysseus kdysi střílel ze svého luku okem 12 seker. Kdo to s jeho lukem taky zvládne, ten vyhraje. Všichni, i Telemachos zkoušeli, a nikdo luk ani nenapnul. Žebrák Odysseus se taky přihlásil a po posměchu to zvládnul. Pak začala mela. Se synem a dvě dalšími pomocníky zabili všechny nápadníky. Pak poslali pro služky, které byly nevěrné tím, že smilnily s nápadníky, aby uklidily krev ve večeřadle. Pak je taky zabili.
- Penelope nejdřív nechtěla věřit tomu, že je to Odysseus. Její zkouškou bylo, že chtěla nechat vynést jejich postel. Jen Odysseus věděl, že ta postel je postavená z žijícího stromu, kolem kterého sám postavil místnost. Tím ho poznala a až potom ho přivítala. Odysseus s ní zůstal jen jednu noc a pak se vydal s pádlem udobřit si Poseidona tak, jak mu to předpověděli.
Postavy:
- Athéna
- Bohyně moudrosti, spravedlnosti a vítězství
- Odysseova ochránkyně a patronka, stejně tak Télemachova
- Provází je a pomáhá jim celou dobu
- Odysseus
- Hrdina z trojské války
- Obecně známí pro svou lstivost a vychytralost
- Je ale taky velmi rozvážný a opatrný. Hned tak něčemu a někomu nevěří (Např své ženě a služebnictvu. Nejdříve jde v převleku, aby se přesvědčil)
- Vůdce
- Dobrý i špatný
- Chrání své muže, jako když je sám jde osvobodit do Kirčina domu, ale nedůvěřuje jim natolik, aby jim např řekl o celém proroctví nebo o větrech, co je odnesly od Ithaky.
- Télemachos
- Mladičký syn Odyssea, jen s pomocí Athény se z něj stává muž
- Penelopea
- Věrná Odysseova žena
- Přes dvacet let čeká na jeho návrat z Troje, pláče pro něj každý den
- Rozvážná, moudrá
- Lest s pláštěm pro Learta, který každou noc párala
- Když se Odysseus konečně vrátí, neskočí mu hned po krku, ale musí se přesvědčit, že je to on (Tajemství jejich postele)
- Nestor: Odysseův přítel z Troje
- Meneláos
- Odysseův přítel z Troje, bratr Agamemnona, manžel Heleny, kvůli které začala ta válka
- Velmi bohatý
- Zbožný – nechce být ani porovnáván s bohy, protože to je prostě nemyslitelné
- Nafoukaný, všechny historky obrací na sebe
Postřehy:
- Pohádkové a dobrodružné motivy (víly, čarodějky…)
- Mnoho přirovnání, hlavně zvířata
- Odysseus jako laň, Penelopea a Télemachos jako koloušci, nápadníci jako lvi
- Bohové
- Lidé vinní bohy za své chyby à nezměnitelný osud
- Dávají na jejich znamení
- Diovi orli – při shromáždění na začátku, Penelopein sen
- Nutné úlitby při každé hostině a každé plavbě, jinak to blbě dopadne
- Např když Meneláos zapomněl obětovat a tak ho bozi drželi od domova
- Xenia – pravidla, skoro zákony jak se chovat k hostům
- Zeus, ochránce hostů
- Umýt, nakrmit, ošatit, obdarovat a až potom se vyptávat kdo to je a co chce
- Platí pro všechny, bohatýry i chudáky
- Opakující se příběh Agamemnona a Oresta
- Postavení žen
- Jsou uctívány a milovány jako jediné a věčné partnerky svých mužů, ale zároveň mají podřadné postavení švadlen, uklízeček a posluhovaček¨
- Skrytě ovšem mají ženy velký vliv na své muže a dění kolem
- Helenin kouzelný nápoj
- Klytomnestřina lest, která byla nejspíše naplánována jí samou
- Bohyně jsou rovnoprávné mužům – většina z bohů, se kterými se setkáváme, jsou ženy
- Není zženštile brečet
- Posedlost nohama
- „s krásnými holeněmi“
- Menelaos pozná Odysseova syna, protože mají stejná chodidla
- Odyssea poznají podle jizvy na noze
- Kleos – to co všichni hrdinové chtějí, sláva po smrti
- Symbol návrtu domů – Ithaka
- Chtěly s ním zůstat navěky dvě bohyně, ale on se stejně chce vrátit domů
Autor:
- Pravděpodobně začátek 8. století př. n. l (mezi 1200 – 700 př. n. l.)
- Považován za nejstaršího z řeckých básníků – (připisovány) eposy Ilias a Odyssea a také třeba Homérské hymny (33 oslavných písní na řecké božstvo a hrdiny)
- Jeho původ, dokonce i existence, jsou stejně jako autorství eposů sporné. Místa jeho narození se uvádí několikera, například Athény nebo Pylos, ale nejčastěji město Smyrna. Zemřel údajně na ostrově Íos. Někdo tvrdí, že byl chudým, slepým pěvcem, ale v tom případě by neznal řeckou aristokracii tak dobře.
- Homérská otázka: Existoval? Mezi Iliadou a Odysseou je jazykově 50-100 let rozdíl. Mohlo to být několik současných básníků shrnutých do jednoho.
Zasazení do kontextu, vliv díla atd.:
- Počátek řecké a evropské literatury
- první písemné doklady řeckých dějin a jimi podle klasického mínění začínají evropské kulturní a duchovní dějiny
- na základě jistých bádání byly eposy nejspíše složeny z krátkých povídek o Trojské válce a předávaly se ústně. Byly ve velké oblibě a předříkávaly se o velkých slavnostech.
- Jejich témata přetrvávala v řecké kultuře a promítají se do mnoha pozdějších evropských děl.
