Kniha: Ostře sledované vlaky
Autor: Bohumil Hrabal
Přidal(a): e-M, Fraky33
Bohumil Hrabal
- Byl to český spisovatel, jeden z nejvýznamnějších českých prozaiků. Narodil se 28.3.1914 v Brně. Studoval na gymnáziu a potom na právnické fakultě – vlastnil titul JUDr. Byl ženatý, bezdětný. Hodně času trávil po hospodách a jeho nejoblíbenějším nápojem bylo pivo. Vystřídal řadu povolání, znal velmi dobře různá prostředí, pracoval například jako číšník, výpravčí, skladník, pojišťovací agent nebo jako dělník v ocelárnách. Jelikož nebyl členem komunistické strany, měl problémy v 70. a 80. letech, kdy nemohly být vydány všechny knihy, které napsal, a proto některé vyšly až v exilu.
Další díla:
-
- Postřižiny
- Slavnosti sněženek
- Obsluhoval jsem anglického krále
- Skřivánci na niti
- Příliš hlučná samota
Literárně-historický kontext
- Česká próza 2. pol. 20. století
- Doba před revolučním rokem 1968, u nás politika KSČ, cenzura, po r. 1968 – zakázaný autor, autoři píší volněji
- 2. vlna válečné prózy
- Období normalizace politických a společenských poměrů – próza 70. – 80.let
- Inspirováno skutečnou událostí (Hrabal sám chvíli pracoval jako výpravčí)
Další autoři tohoto období:
-
- František Halas – Torzo naděje
- Václav Kaplický – Kladivo na čarodějnice
- Jan Otčenášek – Romeo Julie a tma
Rozbor díla: Ostře sledované vlaky
- Dílo vydáno v roce 1965 – z počátku tvorby Bohumila Hrabala
Literární druh:
- Epika – dějovost
Literární žánr:
- Novela s tématem okupace – rozsah mezi povídkou a románem, nápadný dějový zvrat na konci novely
Myšlenka díla:
- Kritika fašismu a války vůbec, která přinesla mnoho zbytečných škod na lidských životech.
Téma
- Metoda koláže, dvojí rovina soukromé trauma a atentát na muniční vlak, hrdinství, humorná stránka, intimní stránka, překonání sebevraždy.
- Snaha přiblížit chod malé železniční stanice v Kostomlatech v roce 1945, kdy republikou projížděly ostře sledované transporty.
- Příběh mladého výpravčího Miloše Hrmy po jeho neúspěšné sebevraždě (nešťastný milostný život).
Motiv:
- pan výpravčí, pan přednosta, vlak, vlaková stanice, razítko, válka, voják, ostře sledovaný transport, kolej, holubi
Znaky díla:
- spíše humorná forma psaní a projevu, někdy až napjatá situace, trefný někdy až drsný, žádná podrobnější psychologická kresba
Vyprávěcí způsoby:
- Přímá řeč -,, Sloužili jsme spolu na noční, k půlnoci jsem si dělala manikýru, a že nejely vlaky, tak jsme se nudili,“ říkala Zdenička a dívala se do stropu. ,,Pomalu,“ řekl pan přednosta.
- Vypravěč/lyrický subjekt: vypravěčem je hlavní hrdina Miloš Hrma, ich-forma
- Objevuje se zde retrospektiva
Typy promluv:
Jazykové prostředky a jejich funkce v textu:
- spisovná čeština:
- archaismy – perón, kramflek
- historismus – parabela
- termíny – telegrafní stůl, Norimberské bagdety, ejakulatio prekoks, Polské rysy (plemena holubů) hovorová slova – teďka, zírat
- nespisovná čeština:
- nespisovné výrazy – esesáci, fofrovat, ceckounek, prdeláč, hroznej
- citově zabarvená slova – loučka, kundička, sestřičky
- slang – kastlák, perón,
- cizí slova – germanismy – betriebsamtu, du Arschlecker, Foch, mundúr
- důvod: navození historických událostí, přiblížení do atmosféry děje/prostředí (žel. stanice, válka)
Tropy a figury a jejich funkce v textu:
- Přirovnání – sníh, jemný jako jepice; pozobat hlavy ženským; zvadl jako lilium
- Personifikace – lampa syčela, světlo stříkalo
- Metonymie – děťátka – holubi
- Hyperbola – plamen lampičky se mi propaloval až do srdce
- Metafora – jsem v přechodu, otřít parůžek
- Epiteton – noční obloha
- Synekdocha -,, protože jsem ještě v ženě nikdy nebyl´´
- Aposiopese: ,,jdu k vám o radu…´´
- Kakofonie (nelibozvučnost) – crčet, chrčet
- Polysynteton – nadužívání spojky ,,a´´ (rychlejší dějový spád)
- Kntrast – krutost x krása, heroický čin x lstivá zlomyslnost
Doba a místo děje:
- V Protektorátu Čechy a Morava, konec druhé světové války
Hlavní postavy:
- Miloš Hrma – výpravčí, mladý, nezkušený, citlivý, lítostivý, zápasí s milostnými neúspěchy, které byly příčinou jeho pokusu o sebevraždu
- Hubička – výpravčí, „donchuán“ – má pestrý a úspěšný milostný život, v příběhu je vyšetřován kvůli mravnímu přestupku
- Zdenička Svatá – telegrafistka, výpravčí Hubička jí orazítkoval zadek
- Viktoria Freie – krásná Rakušanka, odbojářka, první zkušenost Miloše, přetrhli kanape
- Máša – dívka Miloše
- Pan přednosta – vášnivý chovatel holubů, chce povýšit
Děj:
Poslední válečná zima a maloměstské nádraží poblíž hranic tvoří kulisu snad nejznámější novely Bohumila Hrabala.
Hlavní postavou je mladý výpravčí Miloš Hrma, sotva dospělý, nebo spíš právě dospívající mladý muž, který právě zápasí s milostnými neúspěchy, které byly příčinou jeho pokusu o sebevraždu. Proti němu stojí výpravčí Hubička, veselý místní donchuán, kterého právě vyšetřují nadřízení pro mravní přestupek, jehož se dopustil tím, že potiskl zadeček telegrafistky Zdeničky Svaté úředními razítky.
Vyšetřovací komise najde Hubičku s Hrmou na stanici polospící a přednostu stanice v holubníku. Hubička je uznán nevinným, ale přednosta stanice je uznán nezpůsobilým k povýšení.
Zdánlivě bezstarostný a poživačný Hubička překvapí Hrmu oznámením, že se chystá zničení transportu zbraní (ostře sledovaného), který má po půlnoci projíždět stanicí. Zatímco přednosta odchází na večeři k hrabatům Kinským, Hrma se rozhodne, že se do spiknutí zapojí a sám hodí bombu do vlaku. Na stanici přichází spojka s informacemi a vybavením, Viktoria Freie.
Je to krásná žena, která projeví Hrmovi náklonnost, čehož v předvečer záškodnické akce Hrma využije v jejím náručí se stane mužem. Plný sebevědomí a hrdosti vydá se splnit zamýšlený úkol, vyleze na staniční semafor a skutečně se mu podaří hodit do německého vlaku bombu.
Uvidí ho však při tom německý voják hlídkující v posledním vagónu, na kterého Hrma vystřelí a vojáka zasáhne.
Německý voják bohužel Hrmu zasáhne také. Oba padají do příkopu vedle kolejí, kde umírají. Němec v bolestech, Hrma s hrdostí na svůj čin, ale zároveň s lítostí nad umírajícím Němcem a pýchu nad záškodnickým činem doprovází pocit marnosti nad smrtí a válkou vůbec.
Reakce okolí, popř. kritiky:
- Nebyl členem komunistické strany a proto v 70. a80. letech nemohl vydávat své knihy, a tak některé vyšly až v exilu, psal svobodně, pravdivě, skrytá kritika režimu.
- Ostře sledované vlaky bylo s filmováno a oceněno Oskarem.
Různé (i neliterární) adaptace:
- Stejnojmenný film z roku 1966, režisér Jiří Menzl
