Kniha: Ostrov pokladů
Autor: Robert Louis Stevenson
Přidal(a): Skokan
Státní nakladatelství dětské knihy, překlad H. Šnjdrová v roce 1957, 231 stran
Forma
Epika, dobrodružný román, novoromantismus, próza, slovní zásoba je jednoduchá, jelikož je to četba určena pro děti a také z toho důvodu, že se příběh odehrává v prostředí nevzdělaných pirátů.
Obsah
Děj
Kniha začíná příjezdem starého námořníka do hostince U admirála Benbowa. Zde se také setkáváme s hlavní postavou, synem hospodského, s Jimem Hawkinsem. Se starým námořníkem se ovšem také brzy loučíme, jelikož po doručení černé známky umírá na infarkt. Jim se svojí maminkou prohledají jeho kufr, aby si vzali peníze za jeho útratu dřív, než si pro jeho kufr přijdou jeho kumpáni. Při té příležitost Jim z kufru vezme kapitánovy dokumenty. Později, poté co z hostince utečou před piráty, kteří si pro kufr přišli opravdu, zjistí Jim u doktora Liveseyho, že dokumenty obsahují mapu k pokladu. Společně s místním zemanem se dohodnou, že najmou loď, na které se pro poklad doplaví. Obstaráním lodi pověří zemana. Ten si ovšem při přijímání námořníků nedá dostatečný pozor a tak najme partu pirátů, kteří jsou již od začátku více loajální kuchařovi jménem Dlouhý Honza, než kapitánovi. To, že námořníci plánují převrat naštěstí zjistí ještě před doplutím na ostrov a ve chvíli, kdy tam doplují, mají tedy čas na to, aby obsadili místní pirátský srub. Ten se jim dokonce i podaří proti pirátům ubránit. Jim, jakožto mladý horkokrevný mladík, se ovšem jedné noci vypaří a jen s notnou dávkou štěstí s emu podaří jeho plná, při kterém se zmocní lodi. Poté se chce vrátit do srubu, ale když tam přijde, tak zjistí, že ve srubu již nejsou jeho přátelé, ale piráti pod vedením Dlouhého Honzy. Ti ho také zajmou. Jelikož piráti získali se srubem i mapu k pokladu, tak se dalšího dne vypraví poklad najít. Když dojdou na místo, kde by měl být, tak ovšem místo pokladu najdou doktora Liveseyho a jeho přátele, kteří je rozpráší. Poklad totiž již vyzvedl zanechanec Ben Gunn, který ostrov obýval poté, co ho zde parta jiných pirátů zanechala. Jim je tedy osvobozen a po pár dnech se vydá i se svými přáteli a pokladem na cestu zpět.
Vypravěč
Je psaná v 1. osobě, z pohledu Jima Hawkinse. Pouze jednu kapitolu vypravuje doktor Livesy, autor tak vyřešil, na svou dobu velice originálně, problém s tím, jak vyprávět děj, kde není přítomna hlavní postava.
Kompozice
Kniha je členěná do 34 kapitol. Děj je vyprávěn lineárně, autor se moc nevrací do historie. Pokud chce sdělit něco, co se stalo dříve, dělá tak pomocí promlouvání osob mezi sebou.
Postavy
- dr. Livesey
- zeman Trelawney
- Jim Hawkins
- kapitán Smollett
- Dlouhý Honza (Silver)
Čas
Stevanson úmyslně zatajuje čas, kdy se děj odehrává. Dodává tím příběhu tajemno a zdání skutečnosti – Jim Hawkins nenapíše „v roce 1748“, ale „v roce 17..“. Přesto můžeme podle určitých zmínek v ději – válka s Francií, poměry ve VB, celkem s jistotou zasadit počátek příběhu někam okolo roku 1745.
Prostor
Začátek knihy se odehrává kdesi v Anglii, většina děje se odehrává na moři, na lodi. Závěr knihy se odehrává na ostrově kapitána Kida.
Literární historie
Společensko-historické pozadí
Vláda královny Viktorie znamenala pro Spojené království zlaté čas. Anglie expandovala do zahraničí a vytvářeli se velké množství zahraničních kolonií. Byla to doba, kdy se Spojené království stalo velmocí zámořskou i politickou. Začal také proces demokratizace.
Kontext se soudobým uměním
Autor je hlavním představitelem novoromantismu, tedy směru, který se vrací k romantismu, potažmo k Antice. Na díle jsou znaky tohoto směru: pozornost na lidi na okraji společnosti, tématem jsou pocit, nálady, které postavy prožívají.
Autor:
Narodil se roku 1850 ve Skotsku. Jeho otec i děd byli stavitelé majáků a i on měl nastoupit tuto dráhu, leč chatrné zdraví mu v tom zabránilo. Místo toho šel tedy studovat práva, ale ani toto povolání se mu nelíbilo. Už od dětství snil o tom, že by se stal spisovatelem a činil pro to četné pokusy, ale stále zůstával autorem neznámým. A tu na podzim roku 1881 začal psát příběh dle mapy, kterou vymysleli spolu s jeho nevlastním bratrem. Původně příběh psal pouze pro svého bratra, ale následně byl otištěn i v novinách. Skutečné slávy se mu ovšem dostalo až za dav roky, kdy byl příběh vydán knižně. Měl hodně dobrodružnou povahu, a ač se špatným zdravím, tak hodně cestoval. Také věřil v prostého člověka a obdivoval lidskou práci. Tyto jeho povahové stránky se také promítli do jeho tvorby, píše velmi rušně a napínavě. Během svého života procestoval velkou část světa a na jeho sklonku žil na ostrově Samoi v Polynésii, kde bojoval proti útlaku místních domorodců ze strany USA a Německa. Zemřel roku 1894 na krvácení do mozku.
Psal hlavně romány, např. Rytíř z Ballantrae, Podivný případ Dr. Jekylla a pana Hyda, či Ostrov pokladů. Vedle nich ovšem byl i autorem cestopisů a koketoval i s poezií. V jeho době byl poměrně doceněn, ale po 1. Světové válce byl odsunut na druhou kolej, jakožto autor dětských pohádek a hororů. Opět uznáván začal být až ke konci 20. Stol.
Inspirace daným literárním dílem
Motiv knihy byl mnohokrát zfilmován, upraven pro rozhlas i divadlo a motivy z něj se nacházejí i v dílech jiných autorů. Stojí na počátku populárních příběhů s piráty, ukrytým pokladem, mapou s pokladem označeným „X“, tropickými ostrovy, jednonohými piráty s papoušky na rameni – archetyp. Toto téma je i nyní velice aktuální – Piráti z Karibiku. Jeho vliv je tedy opravdu veliký.
Inspirace pro dané literární dílo
Je mnoho ostrovů, které by mohli být inspirací pro Stevansonův ostrov pokladů. Říká se, že jeho strýc, voják mu v mládí vypravoval o jeho cestách na Normanův ostrov, v jehož blízkosti je Ostrov truhly mrtvého muže. Jak sám Stevanson prohlašoval, tak o tomto ostrovu se také později dočetl v knize od Kigsleyho a stal se základem. Jestli jen jako základní inspirace pro název, či i pro děj se neví.
Existuje také mnoho hostinců, které by mohli být inspirací pro St., ale žádný z nich to není jistě.
Literární kritika
Stevenson byl celebritou už za svého života. Se vzestupem moderní literatury po první světové válce na něj však po většinu dvacátého století bylo pohlíženo jako na autora druhé kategorie a byl vykázán do oblasti dětské literatury a horroru. Byl postupně vyloučen z literatury vyučované ve školách. V knize Oxford Anthology of English Literature (Oxfordská antologie anglické literatury) z roku 1973, která má 2 000 stran, není vůbec zmíněn. Stevenson byl znovu objeven ke konci 20. století, kdy začal být opět uznáván jako umělec s velkým záběrem a citem pro věc, literární teoretik, esejista, sociální kritik, svědek koloniální historie jižního Pacifiku i jako humanista. Bez ohledu na názory vědců je stále velmi populární a podle seznamu nejpřekládanějších autorů Index Translationum je na 25. místě na světě, před takovými autory, jako Charles Dickens, Oscar Wilde nebo Edgar Allan Poe.
Martin Votruba, V.B-G
