Kniha: Otec Goriot
Autor: Honoré de Balzac
Přidal(a): Karolína
Literární interpretace díla Otec Goriot od Honoré de Balzaca
- Název díla, jméno autora, jméno překladatele
Otec Goriot, Honoré de Balzac, překladatelka: Božena Zímová
- Základní údaje o autorovi
Honoré de Balzac se narodil 20. května 1799 ve francouzském městě Tours. Vystudoval práva v Paříži, ale proti vůli rodiny se stal spisovatelem. Celý jeho život byl provázen snahou dostat se do vyšší společnosti, z této snahy vyplývaly i jeho neustálé finanční potíže, které se snažil řešit svou hektickou literární tvorbou. Pokoušel se podnikat, ale jeho aktivity skončily katastrofálním zadlužením. Ve třiceti letech vydal první hodnotný román a v následujících dvaceti letech psal patnáct hodin denně a vytvořil 74 románů, které tvoří tzv. Lidskou komedii. Po osmnácti letech známosti se oženil s bohatou šlechtičnou, ale záhy po svatbě zemřel na selhání srdce(1850). Z dalších děl můžeme jmenovat například romány Šagrénová růže, Ztracené iluze nebo Lesk a bída kurtizán. Balzac byl výborným pozorovatelem, jeho romány se vyznačují dlouhými popisnými pasážemi a charakteristikami i drobných postav
- Literární žánr a námět díla
Jedná se o prózu, konkrétně o kriticko-realistický román z autorova cyklu Lidská komedie.
- Základní dějová linie, charakteristika hlavních postav
Goriot – dříve bohatý obchodník, teď však už chudý, protože dcerám dal vše; absolutně miluje své dcery, avšak ony milují pouze jeho peníze; jeho postava se nevyvíjí, až na smrtelné posteli si uvědomí pravdu o svých dcerách
Evžen de Rastignac – pochází z chudé rodiny, která jej ale maximálně podporuje ve vzdělání práv, avšak Rastignac touží hlavně po přijetí do vyšší společenské vrstvy; zamiluje se do dcery Goriota; idealista, zatím mravně nezkažený; poté co zjistí, že je Goriot svými dcerami odmítán, pochopí jeho osud a stanou se přáteli
Vautrin / Jacques Collin – bývalý trestanec, který utekl z galejí. Svůj majetek nabyl spravováním majetku vězňů po dobu jejich vězení.
Další postavy: dcery – hraběnka Delfína de Nucigen a baronka Anastázie de Restaud, Paní Vauquerová – majitelka měšťanského penzionátu
Děj se odehrává na dvou protilehlých místech: ve špinavém, starém a chudém penzionu paní Vauquerové; a v bohaté pařížské společnosti plné přetvářky a sobectví. Student Evžen de Rastignac musí šetřit peníze, aby měl na studium. Zárověň ale touží dostat se do vyšší společnosti, kam je uveden svojí sestřenicí vikomtesou Beauséant. Ve společnosti se zamiluje do hraběnky Delfíny de Nucigen, od níž zjistí, že je dcerou otce Goriota, souseda Evžena v penzionu paní Vauquerové. V penzionu se dozví, že Goriot byl kdysi bohatý výrobce nudlí, kvůli své zaslepené lásce do svých dcer jim rozdal veškeré jmění, aby si mohly vzít bohaté
muže, díky čemuž si Goriot myslel, že se dostane do vyšší společnosti. Avšak chvíli po svatbě je svými zeti odmítán a dcery jej už také nechtějí vidět. Zklamán se vrací do penzionu, aby ušetřil peníze, které potom dá svým dcerám, když si zase pro nějaké přijdou. Do děje zasáhne další obyvatel penzionu Vautrin, jenž se snaží Evžena zlákat na nepoctivou cestu, chce mu domluvit sňatek s chudou dívkou, která by ale majetek získala vraždou svých příbuzných. Evžen to se zděšením odmítne. Delfína Rastignacovy city opětuje a chce, aby se přestěhoval do bytu, který bude blíž jejímu domu. Goriot je šťastný, protože Evžen mu vypraví o Delfíně, čímž Goriota velmi těší. Ještě před tím, než se Evžen přestěhuje do nového, sejdou se u Goriota jeho dcery – hraběnka Delfína de Nucigen a baronka Anastázie de Restaud. Začnou si vylívat srdce nad svými potížemi, že nemají peníze, že jsou na mizině, že si nerozumí s manželi apod. Goriot se začne trápit, že dcerušky špatně prodal a všechnu vinu svádí na sebe. Dcery se u něj pohádají, a když jim Goriot slíbí nějaké peníze, odejdou. Po jejich odchodu stihne Goriota mrtvice a začne umírat. Evžen pošle pro dcery, ale žádná z nich nepřijde kvůli svým malicherným problémům. Goriot umře v naprosté bídě obklopen pouze Evženem a jeho přítelem Bianchonem. Po smrti Evžen požádá manžele dcer Goriotových, aby mu dali peníze na pohřeb, avšak ničeho se nedočká. Celý pohřeb musí sám zaplatit a dcery ani na pohřeb nepřijdou.Na závěr vyhlašuje Evžen boj společnosti slovy: „A teď, kdo s koho!
- Postoj autora – forma, sympatie autora
Dílo je realistickým obrazem francouzské společnosti 19. století, v níž jsou peníze a majetek důležitější než láska a přátelství. Autor zde kritizuje úpadek morálky, popisuje jednotlivá prostředí, ale také city a pocity postav, které často vystihuje metaforicky. . Specifickým rysem autorovy tvorby je volné přecházení postav do následujících děl.
- kompozice díla
Kniha má 236 stránek anení nijak členěna na kapitoly. Román je napsán v er-formě se vševědoucím vypravěčem. Celé dílo je podáno lineárně, místy dochází k odlišení dějových linií, které se ale odehrávají ve stejnou dobu a které pouze zpřesňují hlavní dějovou linii. . Orientace v díle je přehledná, čas, místo i postavy jsou představeny již v úvodu příběhu (expozici) – místy až formou jistého slovníkového hesla (minulost i současnost postavy, jejich vnější i vnitřní charakteristika jsou přímo vylíčeny).
- Jazyková vrstva
Jazyk díla je spisovný, místy – zvláště v dialozích – se objevují i hovorové a nespisovné výrazy. Velmi časté jsou přechodníky.
- Vlastní názor na dílo
Román Otec Goriotje podle mě velmi čtivé dílo, každý čtenář si v něm najde tu rovinu, která ho nejvíce zajímá, já se například hodně dozvěděla o životě v Paříži v 19. století a o poměrech, které byly mezi lidmi té doby. Určitě bych tohle dílo doporučila.
ukázka – 204
