Kniha: Pábitelé
Autor: Bohumil Hrabal
Přidal(a): davidoss22
– sbírka povídek; 1964
– příběhy lidí z okraje společnosti – v groteskních situacích; spojení všednosti periferie a každodenní tragiky s životem lidského vitalismu a obrazotvornosti – vyprávění o obyčejném životě lidí (= perličky na dně velkoměsta); historky vyprávěné při hospodských posezeních s mystifikací a přeháněním (= hravá improvizace)
– pábitelé: lidé zvláštním způsobem milující život; družní s fantazií; vnitřně čistí a opravdoví; navenek zdánlivě obhroublí; posedlí po zážitcích; snivý i ztřeštění; s šokujícími nápady a šaškovstvím; dovedou se dívat i slyšet; jejich řečová aktivita je zachraňuje před úzkostí a tragikou; lidé různých osudů a profesí; většinou z okraje společnosti; všední život předveden ve své neobyčejnosti
– starosvětské prostředí,,městečka u vody“ (Nymburk); pražská periferie (Libeň); různé hospůdky; Romové
Pábitelé vypráví příběh muže přijíždějícího do vesnice, celé bílé pro jemný cementový prášek. Setkává se zde se svým kamarádem, amatérským malířem vynikající hlavně uměním zacházet s výraznými, až neuvěřitelnými barvami, které „by mu impresionisté mohli závidět“. To působí poněkud paradoxně vzhledem k tomu, že místní krajina je celá bílá, šedá, pokrytá umrtvujícím povlakem cementového prášku. Umělec ale vidí ve světě mnohem více, než kolik je nám, běžným smrtelníkům, na první pohled ukázáno. Zvláštně působí také jeho otec, otrlý chlapík s neuvěřitelným darem přežít cokoliv. A to doslova. Ať už jde o padání ze střechy hlavou rovnou na beton nebo zabodnutí srpu přímo do lebky.
– autorský styl: autor – hledač perliček na dně člověka (důkladná znalost prostředí periferie); většinou nedějové prózy (atmosféra; imprese) civilizační scenérie; lyrické grotesky; orální literatura (jako řecké drama); stylizace dialogů (anekdotické pásmo; šokující otevřenost, přímočarost; lyrické prvky; lidé z různých prostředí – bohéma; vagabundi; cikáni; pivaři; dělníci…); pábitelský styl: blízkost lidovému podání s prvky mystifikace (totální realismus); nadsázka; černý humor; paradox; kontrast; poetický surrealismus x naturalismus (vážný smích i směšná vážnost); pábení: neologismus; psal na jeden zátah (podoba s se slovem vábení)
– kompozice: 11 krátkých povídek vyprávěných chronologicky
-jazyk: neologismy, obecná čeština; slang; vulgarismy; zjemnělé lyrické prvky; hravost; asociace; snová obraznost (metafory; poetismy); osobitost; barevnost projevu; spontánní syntax; autor: pasivní pozorovatel nebo účastník děje
– témata:pomíjejícnost lidského okamžiku; radost; optimismus; kontrast; hledání dobra (přesvědčení o dobrém jádru lidí plebejského původu a mravů); láska k člověku; lidství; pocit sounáležitosti; kladné city pod hrubou slupkou (pábení)
– kontext: další díla- Postřižiny; Slavnosti sněženek; Ostře sledované vlaky; Obsluhoval jsem anglického krále; dílo velmi ceněno i v zahraničí (čestný doktorát v Padově, francouzské vyznamenání); další autoři – Milan Kundera; Pavel Kohout; Ladislav Fuks; Václav Kaplický
