Kniha: Pán prstenů: Společenstvo Prstenu
Autor: John Ronald Reuel Tolkien
Přidal(a): Dada
Rok prvního vydání: 1954
-původně narodil v Jihoafrické republice, ze kt. se přestěhovali v jeho tří letech, o pár měsíců později mu zemřel otec.
-Svobodná matka se potom se svými dvěma syny přestěhovala ke svým rodičům a oba dva je učila.
Už tehdy se John nejvíce zajímal o studii jazyků.
-Bohužel v jeho 12 letech zesnula též a o sirotky se staral kněz, který jim měl zaručit katolické vzdělání.
-zamiloval se do dívky Edith Brattové
(říkával jí Lúthien a taky je inspirací pro tuto postavu, sám si dal jméno Beren, její manžel).
-Tato dívka zůstala jeho věrnou láskou až do konce života, měli spolu 4 děti.
-V roce 1911 začal studovat na Oxfordské univerzitě,
studoval anglistiku, v roce 1915 dosáhl akademického titulu první třídy.
-Po té byl povolán do války, kde se však nakazil horečkou a nemohl dále bojovat.
-začal psát svoji první knihu – Knihu ztracených příběhů.
-obdržel řád britského impéria od královny Alžběty II.
-Oxfordská univerzita mu udělila čestný doktorát z literatury.
Umřel ve věku 83 let a je pochován vedle své ženy v Oxfordu, na jejich náhrobcích jsou vytesána jména Lúthien a Beren.
O díle:
Pán prstenů je legendární fantasy.
Základní příběh spočívá v boji dobra mezi zlem. Mladý hobit Frodo získá Jeden prsten a má za úkol ho zničit. Jak už to ale bývá, na cestě je mnoho strastí a návnad. V překonání těchto překážek mu však pomáhá jeho skupina „Společenstva Prstenu“; čaroděj Gandalf, elf Legolas, trpaslík Gimli, lidé Boromir a Aragorn a hobité Sam, Smíšek a Pipin.
Postavy:
Frodo – Hobit, původně nesmělý, nevýrazný, je však zvolen nést Jeden prsten a stát se tak vůdcem skupiny.
Gandalf – Čaroděj, starý a velice mocný, pomáhá Frodovi v jeho nelehkém úkolu.
Smíšek, Pipin, Sam – Hobiti pocházející z Kraje stejně jako Frodo, šli s ním, aby mu původně pomohli dostat se bezpečně z Kraje, připojí se ale ke skupině a budou mu oporou. V knize mají kromě sama spíše komické postavení, v první části dost odlehčují vážnost situace a chovají se jako typické pubertální děti.
Legolas – Elf, další ze skupiny Společenstva. Málomluvný, spíše pěšák.
Boromir – Člověk, velice hrdý, nezdolný, v příběhu umírá kvůli své vlastní sobeckosti.
Aragorn – člověk, Tichý, tkz“chodec“, procestoval většinu světa, jeho příběh je dále rozvinut v dalších dílech.
Gimli – Trpaslík, velice hlasitý, veselý a odvážný, velmi rád se napije a stejně jako každý trpaslík nenávidí elfy, avšak mezi ním a Legolasem vznikne nakonec přátelství.
——— „hrdinové“ společenstva
Saruman – Původně nebyl záporná postava, ale pýcha a arogance, ho přesvědčily, že proti Sauronově moci se bojovat nedá a že je lepší být na jeho straně dříve, než později. Ze začátku pomáhal jakožto „Saruman bílý“ a předsedal čarodějnému spolku, po jeho zradě se spolek rozpadl a on získal nový titul „Saruman barevný“ podle roucha, které na první pohled bylo bílé, ale byly v něm vidět odlesky všech barev; vysvětluje se to podle toho, že jeho osobnost je rozpolcena.
Sauron – Hlavní záporná postava, už před lety se mu podařilo pomocí Jednoho Prstene skoro dobýt Středozem, avšak byl poražen. Nyní znovu povstal a čeká, až se prsten dostane znovu do jeho moci.
Prostředí:
Střídá se naivní, překrásná krajina s temnou částí techniky a staveb „zlé“ strany spolu s typickým „lidským“ prostředím ze středověku, stavby z kamene, pochopitelně trochu fantastické, avšak historicky věrohodné.
Každá rasa má sobě vlastní přirozené prostředí, ve kterém žije. Například elfové žijící v přírodě, opečované kouzly, jenž znají pouze oni. Na druhou stranu trpaslíci, žíjí ve svých podzemních slují z kamene a tesají zázračné kovy.
Typické jazykové prostředky:
Časté užívání přídavných jmen, velmi rád a detailně popisoval místa kde se hrdinové příběhu nacházejí.
Hodně využívá přirovnání, případně ironické podtexty (nejčastěji při hádaní se Legolase s Gimlim).
Hodně užívané jsou také dialogy mezi postavami a celý příběh je vyprávěn.
Citace:
„Tři prsteny pro krále elfů pod nebem,
Sedm vládcům trpaslíků v síních z kamene,
Devět mužům: každý je k smrti odsouzen,
Jeden pro Temného pána, jenž dlí na trůně
v zemi Mordor, kde se snoubí šero se šerem.
Jeden prsten vládne všem, Jeden jim všem káže,
Jeden všechny přivede, do temnoty sváže
v zemi Mordor, kde se snoubí šero se šerem.“
Proč bylo dílo napsáno:
Tolkien rád vyprávěl fantastické příběhy svým dětem před spaním, později si řekl, že je může spojit a vytvořit nový svět, ve kterém se příběhy „píší samy“.
Zařazení díla:
a.) kontext autora – Patří do jeho pozdního období (1954-55)
-původně byla kniha vydaná jako jeden svazek, ale protože byla příliš dlouhá, byla rozdělena na tři díly ->(Společenstvo Prstenu, Dvě věže, Návrat krále).
-nikdy nepředpokládal, že by jeho příběhy zaujaly větší část společnosti a až na popud svého studenta vydal jako první knihu Hobit ->(dnes: Hobit aneb cesta tam a zase zpátky)
která měla neuvěřitelný úspěch a o pár let později vydal Pána prstenů, sice je to tedy jeho druhá vydaná kniha, ale rozhodně ne napsaná.
b,) literárně historické období – druhá polovina 20. století, reakce na válku, krize mezilidských vztahů, návrat ke starým legendám a mystickým příběhům. Zařazeno do tkz.“ Fantasy“ literatury – děj se odehrává v imaginárním světe nebo v minulosti, inspirace v bájích, mýtech, hrdinském eposu, časté projevy magie.
Inspirace autora:
Tolkienovou inspirací byla anglická historie, mnoho legend pozměnil k obrazu svému a dal do nich své postavy.
Adaptace:
Asi nejznámější adaptací je film Pán prstenů: Společenstvo Prstenu z roku 2001, režírován Peterem Jacksonem. Film byl kladně přijat jak kritiky, tak fanoušky a vydělal si přes 800 miliónů dolarů. Vyhrál 4 oscary – Za nejlepší hudbu, kameru, vizuální efekty a masky.
Film byl točen na Novém Zélandu a hlavního herce, hobita froda, si zahrál Elijah Wood.
