Pán prstenů: Společenstvo prstenu – rozbor díla

 

Kniha: Pán prstenů: Společenstvo prstenu

Autor: John Ronald Reuel Tolkien

Přidal(a): Achiles112, Kateřina Stedilová

 

 

John Ronald Reuel Tolkien

• J. R. R, Tolkien byl anglickým prozaikem, filozofem a literárním kritikem, který se narodil v jihoafrickém Bloemfontienu. Záhy však přesídlil do Británie, kde také absolvoval střední školu i univerzitu – v roce 1919 získal v Oxfordu diplom staroanglického jazyka a literatury.
• Po pěti letech se stal v tomto oboru profesorem. Jeho první publikovaná práce byla „Slovník střední angličtiny“ (A Middle English Vocabulary; 1922), po němž následovalo kritické vydání středověké romance „Sir Gawain a Zelený rytíř“ (Sir Gawain and the Green Knight; 1925).
• Během svého dlouhého života zveřejnil množství odborných literárně historických studií a řadu drobných pohádkových příběhů.
• Proslavil se ovšem teprve knihou „Hobit“ (The Hobit; 1937, česky 1979), po níž následovala trilogie „Pán prstenů“ (The Lord of the Rings; 1954-5, česky 1990-2) a epos „Silmarillion“ (The Silmarillion; 1977, česky poprvé 1992). Všechna tato díla těží z autorovi vynikající znalosti starogermánské a keltské mytologie, odehrávající se ve fiktivních krajích a přináší obecné poselství o smyslu života a dějin. Ústředním motivem je archetypální souboj dobra se zlem.
• Ačkoliv to sám autor často popíral, k atmosféře knih významně přispěla doba jejich vzniku – období 2. světové války a poněkud bezútěšné roky před a po ní. Tolkienova vědecká erudice, vypravěčské schopnosti, mimořádný jazykový cit a nesporný básnický talent (projevující se zejména v písních a verších, které doplňují epickou linii příběhů) učinily z jeho děl literární skvost.

 

Zařazení do literárního kontextu

• Anglie
• 1954 (2. pol. 20. st.)
• Fantasy

Základní rys žánru spočívá ve výskytu nadpřirozených sil, a prakticky nevyčerpatelné zásobě fantazie. Děj se totiž obvykle odehrává v paralelním světě, který se s tím skutečným neprolíná, a tak záleží jen na autorovi samotném, jak daleko upustí uzdu své fantazii. Jedná se totiž o jeho svět. Musím ovšem zmínit i výjimky, v první řadě knihy o Harry Potterovi a také Letopisy Narnie, protože jejich příběh a umístění do našeho světa zasahují. Pokud otevřeme typickou fantasy knihu,dějová linie se zcela jistě bude odehrávat v počátcích středověku, především proto, že tento žánr pravděpodobně vznikl z pohádek, legend, mýtu a hrdinských eposů o nebojácných rytířích. První klasické fantasy motivy se ale začaly objevovat až v druhé v polovině 19 století u spisovatelů George MacDonalda a Iorda Dunsanyho. Velkého nástupu se dočkává až s nástupem J.J.R Tolkiena.

 

Další autoři fantasy:

• J.K. Rowling, Christopher Paolini, C. S. Lewis

 

Rozbor díla: Pán prstenů: Společenstvo prstenu

Tato kniha je první ze tří částí trilogie Pán prstenů a původně měla být pokračováním velice oblíbené a zábavné knihy Hobit aneb Cesta tam a zase zpátky. Z původního pohádkového děje, který je ještě poznat v první kapitole, se ale z Pána prstenů stalo veleúspěšné epické drama a v průzkumu nejčtenější knihy 20. století se umístil na 2. místě hned za Biblí.

 

Literární druh a žánr

• Druh: epika
• Žánr: fantasy román
• Forma: próza

 

Téma knihy a inspirace

• Ústředním tématem knihy je souboj dobra a zla (Společenstvo x Sauron) a také smysl života a dějin.
• Hlavní inspiraci při tvorbě svých knih čerpal Tolkien ze starogermánské a keltské mytologie.

 

Jazyk

• Autor používá spisovný jazyk s mnoha knižními výrazy a archaismy, často také píše dlouhá souvětí a využívá starší slovosled; bohatost jazyka vyniká zejména v popisných částech – personifikace, metafory, metonymie, básnické přívlastky
• Mimo to v příběhu používá jazyky a písma, které sám vymyslel – elfštinu, písmo tengwar a trpasličí runy
• Dílo obohatil o libozvučná pojmenování osob, míst a událostí

 

Vypravěč/lyrický subjekt

• Pásmo řeči postav: přímá řeč
• Pásmo řeči vypravěče: er – froma, střídání popisu a vyprávění – složitý styl
  • Vypravěč je vševědoucí – stojí nad dějem; er – froma

 

Místo a doba děje

• Děj knihy je řazen chronologicky, probíhá v jedné dějové linii, až na konci se linie rozdvojuje zároveň s rozbitím Společenstva.
• Děj se odehrává ve vybájené Středozemi obývané bájnými tvory, kteří jsou všichni dílem autorovy nevyčerpatelné fantazie. Propracovanost detailů a přesvědčivost, s jakou je příběh sepsán, jej činí téměř skutečným a čtenáři se zdá, jako by se vše opravdu stalo. V tomto zdání čtenáře utvrzuje i přesné letopočtové zařazení, propracovanost složitých rodokmenů hlavních hrdinů a kompletnost dějin Středozemě. Próza je doplněna a zpestřena o písně a básně, ve kterých si hlavní hrdinové libují a opěvují v nich své činy či činy druhých. Na základě těchto písní se činy slaných šíří z generace na generaci, ze země do země a písně nakonec plní funkci historických pramenů.

 

Hlavní postavy

• Frodo Pytlík – hlavní hrdina příběhu, hobit, nositel prstenu, odvážný, laskavý, duševně silný (dlouho odolává moci prstenu, avšak ten mu postupně zatemňuje mysl – zvýšená agresivita a nenávist)
• Samvěd Křepelka – hobit, věrný, pokorný, statečný (když není zbití), Frodův nejlepší přítel
• Peregrin Bral (Pipin) – hobit, odvážný, trochu hloupý, Frodův přítel
• Smělmír Brandorád (Smíšek) – hobit, odvážný, Frodův přítel, s pipinem odlehčují vážnost situací příběhu
• Gandalf Šedý (Mithrandir) – čaroděj, moudrý, laskavý, vůdce společenstva, člen rasy Maiar, nemá záporné vlastnosti, slouží jako symbol naděje
• Legolas z lesní říše – vysoký a vznešený elf, potomek starého elfského krále, výborný lučištník a stopař, Aragornův přítel
• Gimli syn Gloinův – trpaslík, silný, odolný a statečný, tvrdohlavý, výborný v boji se sekyrou
• Aragorn syn Arathornův –statečný a moudrý hraničář, má mnoho pseudonymů – Chodec, Dúnadan, Isildurův dědic; je právoplatným dědicem Gondorského království, po Gandalfově pádu vede společenstvo, skvělý v boji s mečem
• Boromir z Gondoru – silný, bojovný, statečný, hrdý generál Gondorských vojsk, nejstarší syn Denetora – správce Gondoru, nechá se zlákat mocí prstenu a snaží se ho Frodovi vzít, nakonec obětuje svůj život při záchraně Pipina a Smíška
• Arwen – dcera Elronda, elfka, krásná a laskavá, miluje Aragorna
• Galadriel – elfka, paní Lórienu, jedna z nejstarších a nejvznešenějších obyvatel Středozemě, nositelka jednoho ze 3 elfských prstenů moci
• Saruman Bílý – nejvyšší čaroděj, spojenec Saurona a Mordoru, snaží se získat prsten, později označovaný a Sarumana Barevného
• Elrond z Roklinky – půlelf, velmi starý a moudrý, vládce Roklinky, vlastní jeden z elfských prstenů moci
• Glum (Smeagol)
• Sauron – hlavní záporná postava, symbol všeho zla, ten, co stvořil prsteny moci, snaží se získat vládu nad Středozemí
• Nazgúlové – přezdívaní také jako „Devítka“, původně lidé -> dostali od Saurona prsteny moci a jeden po druhém se obrátili ke zlu, stali se přízraky a teď slouží Sauronovi; Vůdce Nazgúlů je známý jako černokněžný král Angmaru
• Tom Bombadil – nejstarší „tvor“ ve Středozemi, jeho moc není zcela známa
• Balrog – démon děsu, zosobnění smrti, z rasy Maiar – velmi staré stvoření, původně sloužící Morghotovi
• Bilbo Pytlík – hobit, Frodův strýc, vlastnil prsten před Frodem

 

Obsah díla

Kniha začíná oslavou narozenin Bilba Pytlíka, hlavního hrdiny knihy Hobit, a jeho synovce (bratrance) Froda, kterého adoptoval, když se jeho rodiče utopili, a který má shodou okolností narozeniny ve stejný den. Bilbo chce odejít z Kraje a zažít ještě pár dobrodružství a pro odchod z oslavy si vybere mimořádný způsob, zmizí pomocí kouzelného prstenu, který na své minulé cestě získal. Ve své noře setká s Gandalfem, čarodějem a starým přítelem, jenž se také přijel podívat na Bilbovy narozeniny. Gandalf má podezření na to, že prsten Bilbovi ubližuje a tak jej nutí ho přenechat Frodovi. Po krátké slovní roztržce Gandalf Bilba přesvědčí a Bilbo odchází. O chvíli později přijde i Frodo a Gandalf mu prsten předá s tím, že jej radši nemá používat a že si musí něco prověřit. Gandalf poté zjistí, že onen kouzelný prsten Bilbův je vlastně Jeden vládnoucí prsten Temného pána Saurona a že ten už o něm ví díky Glumovi, tvorovi, kterému Bilbo prsten sebral a kterého při jeho bloudění zajali Sauronovi služebníci, a poslal své nejstrašnější posluhovače, Nazgůly, Jeden prsten najít. Gandalf řekne Frodovi, že se musí připravit a pokud v brzké době nepřijde, tak se v den svých narozenin vypravit do Hůrky, kde se opět setkají. Poté odjede za Sarumanem, hlavou řádu čarodějů, aby se poradil, ale tam se dozví, že Saruman začal také toužit po prstenu, a je jím zajat ve věži Orthanku. Frodo mezitím vyčkává a když Gandalf po dlouhé době nepřichází, prodá svojí zděděnou noru Dno Pytle a s pomocí svých druhů předstírá, že se stěhuje do Rádovska.

Večer, když už skupinka odchází, přijíždí do Hobitína černý jezdec a vyptává se na Pytlíka, ale je mu řečeno, že už se odstěhoval. Frodo s ostatními pak putuje lesem, setká se s lesními elfy, několikrát těsně unikne černým jezdcům, ve Starém Hvozdě si odpočine u Toma Bombadila, který je vysvobodí ze spárů Dědka Vrbáka a poté je ještě jednou zachrání na Mohylových vrších. Po těchto událostech dorazí skupinka konečně do Hůrky, kde je však čeká další šok v podobě sdělení hostinského, že Gandalf už se víc jak půl roku neukázal. Potkají zde však hraničáře, kterému lidé říkají Chodec, díky němuž v noci opět uniknou černým jezdcům a který je pak vede dále. Přicházejí tak na Větrov, kde jsou černými jezdci napadeni a Frodo je zasažen čepelí jejich kapitána. Čeká je ještě 14 dní do Roklinky, kam mají nyní namířeno a Frodo vypadá zle. Naštěstí potkají elfa Glorfindela, jenž je měl za úkol hledat a ten posílá svého koně s Frodem úprkem do Roklinky. Těsně před Roklinkou u Bruinenského brodu je pak znovu dohnán černými jezdci, ale Elrond spolu s Gandalfem, který mezitím uprchl z Orthanku na křídlech orla Gwaihira, vyvolají obrovskou vlnu, která připomíná jedoucí koně a černí jezdci jsou jí smeteni. Frodo se tak po strastiplné cestě dostane do Roklinky, kde se setká s Gandalfem a kde se koná Elrondova rada, na kterou se sjeli zástupci všech svobodných národů Středozemě a kde musí být rozhodnut osud prstenu, který zde nemůže zůstat. Je rozhodnuto, že prsten musí být odnést tam, kde byl vykován a kde jedině může být zničen, do Puklin Osudu v zemi Mordor. Nastává otázka, kdo prsten ponese a jelikož se ostatní začnou hádat, vezme na sebe toto břemeno Frodo. Je mu vyvoleno osm společníků, kteří dohromady s ním tvoří Společenstvo prstenu. Za lidi Chodec – Aragorn a Boromir, syn správce Gondoru, za elfy Legolas, syn krále Thranduila z Lesní říše, za trpaslíky Gimli, syn Glóina a nakonec jeho největší přátelé, Gandalf a tři hobiti, Samvěd, Smíšek a Pipin. Tato skupina se pak vydává na jih, je napadena vlky a po neúspěšném pokusu o průchod průsmykem Caradhasu se vydává do Morie, dávného sídla trpaslíků, kde však nyní podle pověstí sídlí strašná příšera. Před jejími branami jsou napadeni hlídačem ve vodě a o pár dní později skřety. Utíkají pryč, ale když už jsou téměř u druhé brány, objeví se ona příšera, Balrog, démon pradávného světa. Gandalf se s ním utká na můstku a svrhne ho dolů. Naneštěstí však Balrog Gandalfa stáhne s sebou a tak je otřesená skupina nucena pokračovat dále bez Gandalfova vedení, kterého se ujímá Aragorn. Tak dorazí do skryté elfí říše Lothlórienu, kde jsou po počátečních problémech přivítání a kde si chvíli odpočinou. Pak se vydávají po řece Anduině směrem k Raurorským vodopádům a Aragorn stále neví, co bude dál. Projedou branou králů Argonathem, po přistání na palouku Parth Galenu se však situace vyvinula sama. Boromira prsten ovládl a ten ho chtěl Frodovi vzít. Kvůli této události se Frodo rozhodne hned odejít a vydat se na pouť do Mordoru sám. Mezitím Sam najde Froda a na poslední chvíli se mu podaří se za ním dostat a přeplouvají tak spolu na druhý břeh Anduiny.