Kniha: Pan Theodor Mundstock
Autor: Ladislav Fuks
Přidal(a): Nikol
2.pol. 20.století
Literatura se rozdělila do 3 okruhů
Oficiální – podporovala komunismus, publikovalo se ve vysokých nákladech
Samizdat – vzdoruje režimu, byla množena a šířena vlastními prostředky, nevhodné texty byly přepisovány a šířeny mezi čtenáře, autoři dělali podřadné práce
Exil – vydávána v zahraničí, „domácími“ autory, kteří ve své vlasti publikovat nesměli
Autor
Autor psychologických próz, pracoval v Národní galerii a získal detailní znalosti historie a umění. Patřil k autorům oficiálního proudu (mohl vydávat i v době normalizace-nevadil režimu) Publikoval populárně naučné články i povídky. Inspiroval se 2 sv.válkou a holocaustem.Má oblibu v propojování reálného světa s iluzemi, sny a halucinacemi. Člověk se může chvílemi v těchto dvou liniích ztrácet. Bylhomosexuál a celý život žil ve strachu, že se to neutají. Měl zvláštní zálibu ve shromažďování neobvyklých předmětů.V literatuře se někdy pro Fuksovu tvorbu setkáme s pojmem magický realismus (literární směr, ve kterém se prolíná reálná skutečnost s iluzivními prvky)
Typické rysy: zobrazení úzkosti, strachu, bezpráví, společenské izolace
křehcí bezbranní hrdinové v konfliktu se zlem,zločinem,násilím
stylistické mistrovství, imaginativnost, symbolika
Další díla: Spalovač mrtvol, Vévodkyně a kuchařka
Struktura díla
– Druh: Epika
– Žánr: Román
– Próza
– Er-forma, i když postava vypravěče je v pozadí
– Spisovná čeština, místy němčina
– Personifikace, metaforičnost, symbolika, přirovnání
Postavy
Teodor Mundstock – starý osamělý žid, schizofrenní, velmi senzibilní, psychicky narušený válkou
Stín Mon – existuje jen v Mundstockově mysli, Mundstockovo druhé já
Rodina Šternů – Židé, manželé, stará matka, dcera Frýda a syn Šimon, přátelé Teodora
Sousedé Čížkovi – neodsuzují Židy, pana Mundstocka mají rádi, nevadí jim jeho původ
Děj knihy se odehrává v době nacismu, kdy je většina židů odvážena do koncentračních táborů. Hlavním postavou je bývalý úředník židovského původu pan Theodor Mundstock. Díky svému židovskému původu, se cítí velice nejistý, zranitelný a v neustálém nebezpečí a psychickém napětí. Neustále čeká na předvolání do koncentračního tábora. Žije ve svém útulném bytě s malým tvorečkem, o kterém tvrdí, že je slepice. Později však zjišťujeme, že je to holoubek, Mundstock si to však nepřipouští. To je pro něj charakteristické. Také má své vymyšlené druhá já, kterému říká Mon, přesněji je to jeho vlastní stín. Právě s nimi často komunikuje. V knize se objevují také jeho dobří a dlouholetí přátelé rodina Šternových. Tato rodina se skládá z matky, otce, babičky, syna a dcery. Pan Theodor Mundstock k nim jednou za půl roku dochází a přesvědčuje je, že válka brzy pomine a že jsou v bezpečí. On sám však má opačný názor a je k smrti vyděšený ze současné situace. Z této rodiny má především rád jejich syna Šimona. Velmi mu na něm záleží a vždy v něm viděl slibnou budoucnost. Pan Theodor Mundstock má ještě spoustu známých, o kterých se zmiňuje a přemýšlí nad jejich osudy. Je z této doby velice vyděšen a snaží se být neviditelný. Jednou při údržbě ulice, kterou je pověřen se pro něj vše změní. Uvědomí si, že musí mít vše perfektně zorganizované a promyšlené. Tato chvíle pro něj byla zlomová. Doma ve svém bytě se v myšlenkách přenáší na různá místa a pečlivě se připravuje na situace, které mohou vzniknout v koncentračním táboře a při cestě do něj. Snaží se na vše připravit a vše si prožít aby nebyl zaskočen. Zbaví se strachu a je hrdý na svůj původ. Po uplynutí nějaké doby je většina jeho přátel odvezena do táborů. Jednoho večera Theodor Mundstock provádí jeho poslední zkoušku, při které málem příjde o život. V tom do jeho bytu vtrhne gestapo, obrátí mu to tam naruby a má spoustu vulgárních připomínek na jeho osobu. Zanedlouho mu příjde dlouho očekávaná pošta. Není však zdrcen ale hrdě tomu čelí s tím, že je připraven na vše. Nakonec dojde i na rodinu Šternových. Žena mu však píše dopis že, Šimon zůstává doma a bude odvezen až dalším vlakem. Theodor se rozhodne, že ho zachrání a předá mu všechny svoje poznatky důležité pro přežití v koncentračním táboře. Má na to tři dny. Spolu se Šimonem pak mají odjíždět do tábora. Na nádraží se však stane nešťastná událost a pak Mundstock je přejet vojenským autem a umírá. Jeho poslední slova byli Mone, na které zareagoval právě Šimon jako na své jméno.
