Petr a Lucie – rozbor díla k maturitě (2)

 

Kniha: Petr a Lucie

Autor: Romain Rolland

Přidal(a): Terulka

 

Romain Rolland 

• Francouzský romanopisec, dramatik, esejista, z duše přesvědčený pacifista, odpůrce fašismu, bojovník za světový mír a umělecký kritik se narodil 29. ledna 1866 a zemřel 30. prosince 1944.
• Ve čtrnácti letech Rolland odjel do Paříže studovat, kde postupně ztrácel víru v náboženství.
• Vystudoval historii ,pak odjel na dvouletou stáž do Itálie do Říma.
• Zpočátku Rolland psal divadelní hry, ale nebyl úspěšný ve svých pokusech získat širší publikum. Tyto hry později roztřídil do dvou cyklů: Tragédie důvěry a Divadlo revoluce.
• V roce 1912, po krátkém zaměstnání jako učitel umění a hudby, se zaměřil hlavně na psaní. Publikoval svůj desetidílný román Jan Kryštof a brožuru Přes boj – žádající Francii a Německo o respektování pravdy a lidskosti skrze jejich zápas v první světové válce . Za toto dílo byl oceněn Nobelovou cenou za literaturu v roce 1915.
• Finanční částku s cenou spojenou ale Rolland z větší části věnoval na zmírnění útrap lidí postižených první světovou válkou. Své humanistické a pacifistické názory Rolland projevoval jednak prací v nově vzniklém Červeném kříži, jednak ovlivňováním veřejného mínění četnými esejemi z oblasti politiky, filozofie, divadla a hudby. Velice rychle se tak stal jedním z nejsilnějších duchů kulturní Evropy své doby.
• Od roku 1922 do roku 1933 Rolland pracoval na svém druhém rozsáhlém románu s názvem Okouzlená duše a stal se tak známou postavou světové kultury, že po okupaci Francie hitlerovským Německem se nacisté neodvážili Rollanda zatknout, aby nezpůsobili světovou vlnu nevole. A to přesto, že Rolland propagoval Sovětský svaz a jeho socialistickou formu vlády (zde se dá předpokládat, že neměl dostatek informací o hrůzách sovětského režimu), kritizoval fašismus a jeho představitele i Mnichovskou dohodu z roku 1938. Po uzavření Molotovova-Ribbentropova paktu v roce 1939 zaujal kritický postoj i ke Stalinovi.
• Byl vegetarián, blízce se přátelil s Gándhím, o kterém také napsal knihu. Velmi se zajímal o indickou filosofii, zejména o mystickou školu védanta.
• Jeho myšlenky byly podrobeny ostrým diskuzím na obou znepřátelených stranách .V roce 1914 se přestěhoval do Švýcarska, kde žil až do svého návratu do Francie v roce 1937.

 

Další díla: 

• • Jeho cit pro hrdinství se objevil v sériích životopisů
  • Život Beethovenův-který byl pro Rollanda symbolem všestranného hudebníka
  • Život Michelangelův
  • Život Tolstého
  • JAN KRYŠTOF- je jedním z nejdelších románů(10-ti dílný), které kdy napsal a je vrcholným příkladem cyklického románu. Líčí život hudebního skladatele německé národnosti Jean-Christophe Kraffta (vzorem mu byl Beethoven), žijícího v Paříži a toužícího po osobní i umělecké svobodě. Psaný stylem román-řeka
  • DOBRÝ LOVĚK JEŠTĚ ŽIJE – historický román ze16. a 17.stol., líčí dobu náboženských válek ve Francii. Ústřední myšlenkou je, že hrdina dokáže šťastně žít i v nešťastných poměrech.
  • OKOUZLENÁ DUŠE – hl.postavou je žena, která řeší problémy emancipace.

 

Literárně-historický kontext

• Rolland patří do skupiny světové prózy 1.pol.20.stol. Autoři psali většinou o vlastních zážitcích z války. Vznikaly protiválečné romány, ostře vystupující proti válce, utrpení a zbytečnosti zabíjení. Boj za mír. Obraz války je na jedné straně nezištná pomoc, přátelství na život a na smrt a na druhé straně hrůzy válek a degradace lidství. Námětem je vždy život, kdy hrdinové se ocitají v mezních situacích.

 

Další autoři tohoto období: 

• • ANATOLE FRANCE
    • básník, prozaik, eseista. 1921 získal Nobelovu cenu za literaturu
    • Ostrov tučňáků – satirický román, který paroduje dějiny Francie od starověku až po současnost.
    • Bohové žízní – historický román z období Velké franc.revoluce
  • ANDRE MAUROIS
    • psal životopisné romány, katolicky zaměřená díla
    • Dějiny Anglie
    • Dějiny Francie – popisuje franc.venkov se snahou udržet manželství
  • ANDRE GIDE
    • prozaik, dramatik,publicista 1947 – Nobelova cena za literaturu
    • Penězokazi – román o románu, kde skutečnost prolíná s literární skutečností. Hlavní problém je pokrytecká morálka.
  • ANTOINE DE SAINT-EXUPERI
    • průzkumný pilot za 1.sv.války sestřelen
    • Země lidí – autobiografické dílo psáno v 1.osobě
    • Malý princ – filozofická pohádka, psána jako příběh pilota, který je uvězněn na poušti. Má autobiografické prvky, je to soubor básnicko-filozofických miniatur, v nichž je konfrontován pohádkový dětský hrdina.
    • Citadela
  • FRANCOIS MAURIAC
    • píše katolicky orientovanou literaturu. Je mistrem charakteristiky, 1952 Nobelova cena za literaturu.
    • Polibek malomocného
    • Pustina lásky – tématem je , že otec a syn milují jednu ženu. Románem prostupují venkovské tradice
    • Klubko zmijí
  • MARCEL PROUST
    • považován za jednoho ze zakladatelů prózy.
    • Hledání ztraceného času – sedmidílný román, je vnitřním monologem autora v různých časových rovinách. Dílo je subjektivní.
  • RUDYARD KIPLING
    • Prosté povídky z hor
    • Kniha džunglí
    • Druhá kniha džunglí
    • náměty čerpal ze svého pobytu v Indii
  • ERICH MARIA REMARQUE
    • Na západní frontě klid – autobiogr.dílo. Vypráví o skupině chlapců, kteří musei odejít na frontu přímo ze školních lavic pod vlivem propagandy profesorů. Myslí si, že jdou bojovat za vlast, ale poznávají šikanu, hrůzy, utrpení – uvědomují si nesmyslnost války. Hlavní hrdina umírá v den, kdy zprávy hlásí na západní frontě klid.
    • Vítězný oblouk
    • Nebe nezná vyvolených
    • Tři kamarádi
  • ERNEST HEMINGWAY
    • představitel tzv.ztracené generace, která dospívá během 1.sv.války a ztrácí iluze osvobodě, demokracii a štěstí. Přihlásil se do armády jako řidič sanitky a byl ztraněn. Píše tak, že čtenář se musí domýšlet, je úsečný.
    • Sbohem armádo – autobiogr.román, milostný příběh o řidiči sanitky na frontě se zamiluje do ošetřovatelky. Je to román o nesmyslnosti války, vraždění na frontách.
    • Zelené pahorky africké – Hemingway podnikal lovecké výpravy do Afriky
    • Komu zvoní hrana – Hemigway pracoval jako dopisovatel ve Španělsku. Tento román je příběhem ze španělské občanské války v průběhu 3 dnů. (hl.hrdina má vyhodit most do vzduchu, ale jako zraněný posílá své druhy do bezpečí a sám čeká u mostu na smrt)
    • Stařec a moře – světová novela, jednoduchý příběh rybáře, který 2 dny a noci bojuje s obrovskou rybou, kterou harpunuje, ale než dopluje k pobřeží, sežerou mu ji žraloci == věčný boj člověka s přírodou.
  • FRÁŇA ŠRÁMEK
    • Modrý a rudý – verše o vojáčcích. Odpor k válce vyjadřuje ironií
    • Žasnoucí voják – antimilitaristický postoj (voják žasne nad hrůzami války)
  • VLADISLAV VANČURA
    • jeho jazyk připomíná řeč starých českých biblí v kombinaci s lidovostí.
    • Rozmarné léto – opěvuje životní pohodu 3 přátel
    • Pole orná a válečná – ukazuje jak válka převrátila lidské hodnoty
    • Markéta Lazarová – ze středověku, téma lásky a nenávisti.
    • Obraz z dějin národa českého
  • IVAN OLBRACHT
    • vl. jménem Kamil Zeman, jeho otec Antal Stašek
    • Nikola Šuhaj Loupežník – baladická próza, realita se promítá s mýtem.
  • JAROSLAV HAŠEK
    • má 2 role : jako tulák,výtržník,pijan,anarchista a také jako spisovatel humorista a satirik.
    • Ukazuje odpor k válce a její nesmyslnost formou satiry. Byl na vojně v Č.Budějovicích a dostal se až na ruskou frontu, vstoupil do Rudé armády – byl na něj vydán zatykač za velezradu.
    • Trampoty pana Tenkráta
    • Osudy dobrého vojáka Švejka za světové války – je to volné řazení epizod, různých zážitků Švejka od sarajevského atentátu, vyhlášení války až po hrůzy válčení. Ve styku s nadřízenými se chová jako pitomec, chce splnit každý příkaz a udělá víc škody než užitku. Ve styku s lidmi sobě rovnými se chová jako lidový filozof. Je to tzv. geniální idiot, moudrý blázen.

 

Rozbor díla: Petr a Lucie

Místo, doba děje:

• Paříž, období 1.světové války

 

Literární druh a žánr:

• Epika, Novela

 

Téma knihy:

• láska dvou lidí v kontrastu války, zamilování v nesprávný čas

 

Motivy:

• nesmyslnost války, vzdor proti ní, láska, Shakesperovský motiv

 

Časoprostor:

• leden až březen 1918, Paříž (středeční večer 30. 1. až Velký pátek 29.3.)

 

Postoj autora:

• autor je vypravěčem, chce poukázat na hrůzy a nesmyslnost války, ke které má odpor

 

Idea:

• I přes hrůzy války si lze vypěstovat silný vztah, smířit se s osudem a být vděčný za lásku, oporu

 

Kompoziční plán:

1. kompoziční postupy, dějové linie: chronologický, souvislé vyprávění, er forma – autor je vševědoucí
2. vnitřní výstavba děje: kratší úseky bez kapitol

 

O knize: 

Petr a Lucie je protiválečná novela, která staví ideál čistého, lidského citu proti utrpení a válce. Děj novely se odehrává v Paříži a je přesně časově vymezený. Trvá od středy 30.ledna do Velkého pátku, 29.března roku 1918.

Osmnáctiletý Petr Aubier vyrůstá v měšťanské rodině, jeho otec je soudcem a starší bratr se před pár lety rozhodl dobrovolně přihlásit do armády. Petr, který musí za necelý půl rok také nastoupit do války, nedokáže válku pochopit ani se s ní smířit. Celé dny se toulá Paříží, obklopen jen pustou beznadějí a přemýšlí o smyslu života. Při jednom leteckém útoku se do pařížského metra nahrnou davy lidí. Prchají před zkázou, která se na ně seshora neúprosně řítí. Někteří z nich jsou ošklivě zranění. Z vlaku to s hrůzou v očích sledují i dva mladí lidé – Petr a Lucie. Doposud se ještě nikdy nesetkali, tento otřesný zážitek a strach o vlastní život v nich však vyvolá náhlou touhu pocítit vedle sebe blízkou duši a Petr spontánně skryje Luciinu dlaň ve své. Lucie na další zastávce vystupuje, aniž by se na Petra ohlédla…

Petr, syn z dobré rodiny, nemohl na tajemnou dívku z metra přestat myslet. Neustále ji měl před očima a doufal, že ji ještě někdy spatří. Vždy když však Lucii opravdu potkal, ostýchal se ji oslovit. Nakonec tak ale učinil. Sedli si spolu na lavičku do parku a přesto, že byl únor a byla zima, sedávali tak stále častěji.

Lucie z existenčních důvodů nedostudovala malířství a proti vlastnímu přesvědčení se živí malováním kýčovitých obrazů. Žila jen sama s matkou, která pracovala jako dělnice v továrně na výrobu střeliva. Když se to Petr dozvěděl, nesmírně ho to pobouřilo, neměl rád válku a vše co s ní souviselo. Lucie to však brala jinak, viděla v tom práci jako každou jinou. Práci, za kterou člověk dostává peníze , bez nichž by nemohl žít.

Oba se do sebe zamilují, spojeni poutem vzájemné úcty a porozumění. Ve světě beznaděje a utrpení společně nacházejí naději a křehký smysl života – lásku. Stávají se nerozlučnými přáteli, prožívají spolu spoustu radostných dnů. Začínají žít ve vlastním světě, ve kterém naděje vítězí nad válkou. Přestože Petr ví, že se jeho dny před narukováním do armády sčítají, sní spolu o společné radostné budoucnosti.

Petrův starší bratr Filip je na vojně, Petr ho vždycky měl velmi rád a se zájmem naslouchal jeho vyprávění. Teď přijíždí Filip na dovolenou za svou rodinou, je však jiný. V jeho hlase se objevuje jakási ironie a Petr už mu tak důkladně jako dřív nenaslouchá, myšlenkami je jinde. Filip se brzy dozvídá příčinu bratrovy změny. Jednou večer potká svého bratra s Lucií, oni, zakoukaní do sebe, si ho ani nepovšimnou. Ve Filipovi se probouzí lítost k bratrovi, neboť ví, že i jeho ročník by měl být do půl roku povolán na frontu.

Tento křehký a něžný svět milenců však zákonitě neunikne vnějšímu světu, plnému nenávisti a smrti. Při velkopátečním varhanním koncertu jsou během náletu oba milenci pohřbeni pod troskami chrámu a jejich svět zpřetrhán. Lucie ještě stihla Petra zakrýt vlastním tělem, než je oba zavalil mohutný pilíř, pod kterým nalezli vysvobozující smrt…

 

Hlavní postavy:

• Petr Aubier – 18letý student, protiválečný postoj, nechápe smysl války, sklon idealizovat svět, jediné naděje vkládá do vztahu k Lucii
• Lucie – něžná, citlivá dívka, odlišný pohled na svět než Petr (odmala se musí sama živit)

 

Autorův záměr:

Zoufalý protest proti válce, utrpení, smrti; shakespearovský motiv, láska je silnější než smrt. Autor nám zde ale naznačuje, že lásce vzniklé za války není umožněno rozkvést zcela. V Petrovi můžeme najít i kus duše autora – oba velcí humanisté, odpůrci války a bojovníci za mír. Možná pro mladé milence byla tato smrt tím nejlepším, co je mohlo v jejich nezáviděníhodné situaci potkat. Takhle zemřeli alespoň společně, jeden druhému v náručí a nemuseli čekat, až je rozdělí válka.

 

Umělecké a kompoziční prostředky:

• Využití kontrastu:
  • hrůza války, reálný svět x láska, vysněný svět milenců
  • láska x předtucha smrti
  • úvahové pasáže i lyrické prvky