Povídky malostranské - rozbor díla k maturitě (3)

rozbor-díla

Kniha: Povídky malostranské

Autor: Jan Neruda

Přidal(a): Markeetka, Chudy

Jan Neruda

český básník, prozaik a novinář
vyrůstal v chudé malostran. rodině → sociální nerovnost se odrazila v dílech
gymnázium (spolužák Hálek) → práva a filozofie X nedokončil → novinařina a literatura
periodika: Obrazy života, Čas, Květy, Hlas, Lumír, Nár. Listy (nejdéle – až do smrti) → pravidel.
nedělní fejetony, kt. podepisoval rovnoramen. trojúhelníkem
žil osaměle, nikdy se neoženil; pouze milost. vztah k Anně Holinové (život. ♥ → věnoval jí řadu básní) a platonický s K. Světlou – povzbuzovala ho + finan. podporovala (přátelství ukončil
manžel Světlé)
další ♥: Terezie Macháčková (nenaplněno ← tuberkulóza), Božena xy
celý život se cítil zneuznán → negativ. vzah k lidem (nerudný :-D), problémy s alkoholem
pravidel. návštěvy hostinců
největší básnic. os. Májovců
pochován na Vyšehrad. hřbitově

Další díla:

básnické sbírky
- Hřbitovní kvítí (1857)
  - velmi pesimistická
  - zklamání z tehdej. života, kritizuje morálku
  - sociál. otázka – chudoba
  - smutek, nedůvěřuje lásce ani lidem, cítí se osamělý, roztrpčený
  - tato sbírka – protestem proti pokoře
- Knihy veršů (1867)
  - chmurné sociál. balady X umírňuje pesimismus, nachází smysl života → v práci a obětování se národu
  - ♥ k rodičům a lidem vůbec
  - čtivější než ostatní sbírky
  - rozděleno na 3 části:
    - Kniha veršů výpravných (básně se sociál. tematikou – Před fortnou milosrdných, Dědova mísa)
    - Kniha veršů lyrických a smíšených (intimní lyrické básně, věnováno Otci, Matičce – ♥ k rodičům – a Anně Holinové → ♥ milenecká)
    - Kniha veršů časových a příležitostných (politic. a vlastenec. poezie – pesimismus z Bachova absolutismu)
- Písně kosmické (1878)
  - objevuje smysl svého života, snaží se být optimistou
  - reaguje na rozvoj vědy a techniky, oslavuje kosmic. tělesa a lid. touhu po poznání
  - objevuje se tu materialistic. chápání světa, polidšťuje vesmír
  - vlastenec. verše spojuje s vesmír. tělesy
  - toto dílo vyjadřuje pocity všech májovců
- Balady a romance (1878-83)
- Prosté motivy (1883) – intimní deník; přírodní tematika
- Zpěvy páteční (1896)
  - vrchol jeho tvorby
  - vyšla až po jeho smrti (k vydání připravil Vrchlický)
  - život národa srovnáván s Velkým pátkem – víra, že přijde vzkříšení
  - ♥ k národu a přemýšlí nad naší historií – obrací se k husitství
  - V zemi kalichu
    - Anděl strážný
    - Ecce homo (Ejhle, člověk) – vyzývá k boji proti rozdělení národů
    - Láska – vyjadřuje víru v budoucnost Čech
próza
- Arabesky (1864)
  - povídky a obrázky z praž. života koncem 50. a počátkem 60. let 19. století
  - většina postav → lidé na okraji společnosti
- Trhani – o dělnících na železnici
- Povídky malostranské (1878)
divadel. hry – ne moc kvalitní
fejetony – antisemit. motivy proti Židům (X v mládí sympatie)

Literárně historický kontext

2. pol. 19. století – realismus

pravdivost, věrnost skutečnosti
„vztah autora k realitě“
objektivita → skutečnost by měla být zachycena v celé své komplexnosti a složitosti
už se tolik neuchyluje do minulosti (jako romant. spis.)
realismus – díla rozmanitá, proměnlivá → široké spektrum tvůr. postupů a prostředků
období básnic. generací májovců, ruchovců a lumírovců → nástup realismu v české lit.
tuto dobu Neruda pojmenoval – „časy zaživa pohřbené“

Májovci

mladá gen. básníků a prozaiků; název odvozený od almanachu máj, kt. se veřejně přihlásili k odkazu K.H. Máchy → byl pro ně symbolem člověka, kt. neváhal bořit vžité představy o povaze a fci čes. básnictví
Fričův almanach Lada-Nióla → vyprovokoval mladou básnic. generaci → dala najevo, že stávající situace nejen v lit. oblasti je nepřijatelná a neudržitelná → proto byl v květnu 1858 vydán almanach Máj – jako redaktor uveden Josef Barák (publicista+básník) X hl. organizátoři V.
Hálek + J. Neruda (nemohl být uveden jako redaktor ← nepříznivě hodnocen za sbírku Hřbitovní
kvítí) → dát najevo nespokojenost s polit. i kultur. životem, prosadit demokrat. ideály
znaky
- odvrat od minulosti k přítomnosti
- snaha o zobrazení skutečnosti
- umělec. svoboda
- usilují o sociál. rovnost
- usilují o širší rozhled po evrop. Lit. X ne nápodoba → využití nových evrop. tendencí (proto překlady Byrona, Huga, Puškina, Mickiewicze)
- snaha psát o jakémkoliv tématu → nevyhýbat se žádným problémům, pravdivě zobrazit svět (tíhnutí k realismu)… → prolomit „mrtvé“ období

Další autoři tohoto období:

- Rudolf Mayer → Písně v bouři
- Karolina Světlá → Černý Petříček
- Vítězslav Hálek → Večerní písně

Rozbor díla: Povídky malostranské

Nakladatelství,rok vydání

Slunovrat, 1984

Literární druh:

Epika

Literární žánr:

Povídky

Doba vzniku(literární směr, období):

19. století

Okolnosti vzniku:

Neruda vzpomíná na své mládí a dětství strávené na Malé Straně v Praze.

Autor (zasazení díla do širšího kontextu jeho tvorby):

Povídky vycházejí ze skutečných příběhů a i postavy v nich jsou opravdové. Místa kde se odehrávají jsou skutečná.

Výstavba literárního díla:

1. Tematická složka:

Autor se soustředí na lidi kteří žili za jeho Mládí na Malé Straně. Vypráví příběhy které jsou z většiny založeny na pravdě . Věnuje hodně času popisu míst a postav. Dílo bylo tvořeno za realismu tomu také odpovídá to že Neruda ztvárňuje skutečnost.Postavy: Sám Neruda, žebrák Vojtíšek, pan Ryšánek a Schlegl, pan Vorel a další
Dílo je psáno hovorovou a jednoduchou řečí.
Dílo je v různých částí humorné ( při popisováni postav), a vystihuje přesně náladu lidí.

2. Jazyková složka

Neruda zde použil jednoduchý a hovorový jazyk, co nejvíce přiblížil čtenáři. Brání se mnohoznačnosti.

3. Kompoziční složka:

Děj v povídkách je chronologicky uspořádán- příběhy jsou zpracovány v časové posloupnosti.

Díla, která navazovala:

Arabesky,Různí lidé (prozaická díla)

Různé (i neliterární) adaptace:

Hastrman– českolovenský film režiséra Iva Paukerta z roku 1955Týden v tichém domě – českolovenský film režiséra Jiřího Krejčíka z roku 1947

Obsahy povídek

Týden v tichém domě

úvod. nejrozsáhlej.
život v měšťan. domě – hokynář. rodina Bavorova se synem Václavem (fláma :-D), praktikantem, propuštěným z úřadu kvůli zápiskům → posuzoval spoluúředníky, a napsal článek do novin; rodina domácího Ebera (šijí vojenské prádlo na výdělek, maloměšťácké chování); starý mládenec doktor Loukota; pohřeb staré panny Žanýnky, svatba Josefinky a strojmistra Bavoráka

Pan Ryšánek a pan Schlegl

nepřátelství býval. přátel (→ láska k 1 ženě), sedávali 11 let u 1 stolu v hospodě a nepromluvili na sebe, usmíření až po dlouhé nemoci pana Ryšánka

Přivedla žebráka na mizinu

O žebráku panu Vojtíškovi, kt. byl znám po celé Malé Straně, měl se docela dobře. Vždyť v ulici ho každý znal. Měl jedno přísné pravidlo, nikdy nežebrat u kostela. Přes den se pak šel najíst, vždy věděl, kde ho čeká hrnek od oběda.
Za to, že odmítl žebračku „babu miliónovou“ → ze závisti rozšířila pomluvu, že je bohatý → lidé si ho přestali všímat, nic mu nedávali
A pan Vojtíšek nakonec zemřel (nalezli ho zmrzlého)

O měkkém srdci paní Rusky

chodila na všechny pohřby plakat a pomlouvat, až jí to policie zakázala

Večerní šplechty

rozhovory studentů na střeše domu v Ostruhové ulici; postava autora (Hovora)

Doktor Kazisvět

příběh lékaře Heriberta, samotáře, kt. nikoho nechtěl léčit
při pohřbu rady Schepelera náhodou zjistil, že není mrtvý → a zachránil ho X zkazil radost dědiců i vdovy
– lidé ho obdivovali, ale on je dál odmítal a neléčil

Hastrman

příběh pana Rybáře (přezdívka podle zeleného fráčku), kt. má sbírku domnělých drahokamů (ve
skutečnosti polodrahokamů) – když zjistí svůj omyl → zoufalý, že ztratí přízeň svých blízkých X je
zetěm ujištěn, že ho mají rádi i bez bohatství

Jak si nakouřil pan Vorel pěnovku

krupař Vorel se přistěhoval na Malou Stranu a zřídil krámek X nikdo od něho nechtěl kupovat(je
cizí, mouka je prý cítit kouřem) → spáchal sebevraždu

U tří lilií

romantic. laděný příběh, kt. prožívá básník (autor) – o dívce, jež v hospodě tančí; dostává
zprávu, že jí zemřela matka, ale pokračuje dál v zábavě; lidská otrlost, kterou nepohne ani smrt

Svatováclavská mše

vzpomínka na mládí – nechal se zavřít na noc do svatováclavského chrámu, aby se přesvědčil, zda sv. Václav bude o půlnoci sloužit mši X všechno zaspal

Jak to přišlo, že 20. srpna roku 1849, o půl jedné s poledne, Rakousko nebylo rozbořeno

příběh z dětství, kdy se s kamarády domluvil, že zničí Rakousko → utvořil tajný spolek →
vypracoval tajný plán dobytí Prahy, koupili si pistoli a všechny peníze dali hokynáři Podhorákovi
na střlný prach X ten peníze propil a tak zachránil Rakousko

Psáno o letošních Dušičkách

forma dopisu a zápisníku
o tlusté slečně Máry, kt. zůstala starou pannou; kdysi jí písemně vyznali (z žertu) lásku kupec Cibulka a rytec Rechner, ale pak zase ustoupili (prý z vzájemné ohleduplnosti); Máry jim oběma na Dušičkách dává na hrob věnec

Figurky

advokát. koncipient Krumlovský chce složit advokátskou zkoušku → přestěhuje se na Malou Stranu, aby mohl studovat X lidé v domě – figurky- jsou tak zajímaví, že ho rozptylují
bydlí u záletné konduktérky; je vyzván nadporučíkem, kt. za ní chodí, na souboj → obstojí v něm
žije tu malíř Augusta, jeho manželka, kt. šišlá, když mají peníze; provazník píšící škodolibě
anonymní dopisy atd…

Vybraná ukázka z díla:

Obličej tak zdravě svítivý a do červena lesklý jako nedělní pečínka, politá čerstvým máslem. A takhle k sobotě – pan Vojtíšek holil se jen v neděli -, když mu bílé vousy po kulaté bradě zas řádně vyrazily a jako hustá smetana se skvěly, zdál se mě být ještě hezčí. Také vlasy jeho se mi líbily. Neměl jich mnoho, začaly pod okrouhlou pleší na skráních a byly už přešedlý, ne více stříbrný, nýbrž již až lehýnce zas do žluta,ale byly jako hedvábí a vlály tak hebce kolem hlavy. Pan Vojtíšek nosil totiž čepici vždy jen v ruce a pokryl se , leda když měl přejít prostorou sluncem příliš praženou.

Komentář ukázky:

V této ukázce vidíme jednu z nejzákladnějších vlastností Nerudy a to vysokou pozornost k charakterizaci postav. Při popisování postav jde do detailů a do velkých konkrétností.

Vlastní hodnocení díla:

Dílo se mi líbilo protože Jan Neruda čerpal z vlastních zkušeností. Líbí se mi jak popisuje povahu Čechů (závist, škodolibost).