Jméno práce: Příběh od Obří skály
Slohový útvar: Vypravování
Přidal(a): pohorelda
Příběh od Obří skály
Mimořádné přírodní útvary si píší své příběhy samy. Někdy lepší než lidské. Někdy osamělejší. Obří skála svůj příběh ještě neskončila. Dlouho ještě neskončí. To by se vítr musel přestat točit nad jejími zvětralými vráskami. Ale vítr se nezastaví. Příběh se nezastaví. Ale řeka pod skálou teprve ne.
Povím vám jeden příběh, který se do této skály doslova vryl. Byl krásný letní den a slunce svítilo tak intenzivně, že pobyt mimo stín byl nesnesitelný. Jediný, komu to byl horolezec, který ležel mezi skálou a řekou. Slunce mu svítilo přímo do očí i přesto je neměl zavřené. Lano, které ho jistilo se táhlo ke stromu, kde bylo pevně přivázáno. Jediné co narušilo slunečné odpoledne byl řev motoru, právě přilétajícího vrtulníku. Chvíli kroužil okolo skály až zůstal na místě. Dva muži se slanili dolů z vrtulníku. Běželi za lezcem a klekli si k němu. „Necítím puls,“ zakřičel jeden na druhého a pokračoval,“nabíjím na pět set všichni ruce pryč.“
Lezcem prošlo tolik proudu, že mírně nadskočil. „Nabíjím na šest set,“ ozval se další výkřik. Lezec se pod proudem prohnul jako luk a jeho srdce začalo bít. „Máme ho,“zvolal doktor. A běžel odpojit lehátko, které se spouštělo z vrtulníku. „To zvládneš!“, povzbuzovali ho lékaři , i když nebyl při smyslech. Připoutali ho k lůžku a opatrně ho přenesli k lanu, které viselo z vrtulníku. Pomalu se lano navíjelo, až bylo možné lehátko přesunout do vrtulníku. Na laně se do vrtulníku dostali i dva doktoři a vrtulník odletěl.
Tato obří skála má na svědomí mnoho životů, ale tento v ní zůstane navždy. Když lezec padal dolů, lano postupně vytrhávalo karabinu za karabinou a ve skále zůstali viditelné díry. Bude ještě mnoho příběhů, které tato skála zažije, ale málo jaký se na ní takto poznamená.
Hodnocení: 2/3 = chvalitebně/dobře ; zadání bylo pokračování na první odstavec
