Kniha: Prima sezóna
Autor: Josef Škvorecký
Přidal(a): Zuzka333
Nakladatelství:Galaxie 1991 v Praze
„TEXT O NEJDŮLEŽITĚJŠÍCH VĚCECH ŽIVOTA“
Předmluvou knihy jsou básně či citáty spisovatelů:
Uprostřed města velká řeka teče,
sedm mostů ji spíná.
Po nábřeží chodí tisíce krásných dívek
a každá je jiná.
Od srdce k srdci chodíš, zahřát si ruce
v paprscích lásky veliké a hřejné…..
Po nábřeží chodí tisíc krásných dívek,
a všechny jsou stejné…. (Jaroslav Seifert)
O AUTOROVI
Zařazení autora do kontextu literatury – autora řadíme do české prózy 2. poloviny 20. století. Něco jiného se v této době říkalo doma, něco jiného na veřejnosti. Víra v komunismus v těchto letech byla víceméně předstírána.
– Oficiálně vydávaná literatura – její představitelé publikovali ve vysokých nákladech a zpětnou vazbu jim zajišťovala marxistická kritika.
– Samizdat – domácí proud, literatura režimu množená a šířená vlastními prostředky, cílem bylo zachovat literární vývoj.“ Nevhodné“ texty byly strojově přepisovány a rozšiřovány mezi čtenáře. Autoři prožívali poměry osobně – často pracovali v neadekvátních pozicích např. kotelníci..
– Exil – byla vydávána v zahraničí, byla psána exulanty i autory domácími, kteří ve své vlasti publikovat nesměli. Neomezovala jej cenzura, byl bez většího kontaktu se čtenáři a vlastí. kontakt s evropskou kulturou.
Josef Škvorecký
– nejvýznamnější představitel exilové literatury (KANADA)
– narodil se v Náchodě. Dětství prožil v Náchodě. Otec byl bankovním úředníkem, který se angažoval i jako náčelník místní sokolské organizace a jako správce sokolského kina
– Město Náchod se v jeho knihách objevuje vždy pod názvem Kostelec. Užíval hodně pseudonymy a šifry.
– emigroval v roce 1969 již jako známí spisovatel.
– Vystudoval gymnázium a Karlovu univerzitu v Praze – angličtinu. Stal se učitelem v TORONTU
– je český spisovatel-prozaik, esejista, překladatel a exilový nakladatel, spolu s manželkou Zdenou Salivarovou zakladatel exilového nakladatelství ’68 Publishers v Torontu. Patří k nejvýznamnějším českým poválečným prozaikům.
– Se svou ženou by zbaven Českého občanství.
– sám o sobě říká „Celý život píšu jeden příběh v různých obměnách.“
– Jeho tvorba je značně autobiografická. Celou řadu jeho děl spojuje postava Dannyho a autobiografickými prvky.
– Je mistrným vypravěčem, dílo působí autentičností, živým dialogem a humorem.
– Nejvýznamnějším dílem je Tankový prapor – zfilmováno režisérem Vítem Olmerem
– Manželé Škvorečtí v Torontu žijí dodnes, po listopadu 1989 mohli začít navštěvovat svou rodnou zemi, v posledních letech mj. i tráví zimy na Floridě.
– Byla mu udělena Neustadtská mezinárodní cena za literaturu. Roku 1990 byl společně se Zdenou Salivarovou poctěn Řádem Bílého lva za zásluhy o českou literaturu ve světě.
– Další významná díla:
- Zbabělci (postava Dannyho Smiřického, Kostelec..)
- Sedmiramenný svícen (židovská tématika),
- Tankový prapor (Danny Smiřiský jako rotný a velitel tanku)
- Příběh inženýra lidských duší (román o osudech Dannyho od 40. let až po exil, inženýr lidských duší=spisovatel)
Další autoři této doby:
- Pavel Kohout – (zbaven Českého občanství) Nápady svaté Kláry
- Milan Kundera – Směšné lásky (city lásky..) Život je jinde, Valčík na rozloučenou
- Ota Pavel – (2. světová válka) Smrt krásných srnců, Dukla mezi mrakodrapy
O KNIZE
Příběh se odehrává v Kostelci v průběhu jednoho válečného roku, od zimy do podzimu. Děj je rozdělen do šesti povídek, v každé z nich se hlavní hrdina, student gymnázia Danny Smiřický, snaží o jinou dívkou. Nazvala bych to rámcovou povídkou, kdy se více příběhů odehrává pod ústředním tématem. Dannymu vztahy nevycházejí nejen proto, že je smolař, ale také protože se pokouší i o více dívek najednou, z čehož je zákonitě jen malér. Na pozadí příběhu je patrná druhá světová válka.
Obsah:
- Prima sezóna začíná: Zimní příhoda
Danny měl rád už snad všechny dívky v Kostelci, a proto ho všechny odmítají. Momentálně se snaží získat Irenu. To mu ale nezabrání ve schůzkách s Marií. Irena ho pozve domů, ale její otec, pan rada, přijde nečekaně domů. Prý mu někdo volal. Zjistí, že má Irena na krku od Danyho cucflek. A protože mu lžou že počítali matiku, nutí je oba v jiném pokoji tedy matematiku počítat.Danny zjistí, že je Marie viděla oknem a žárlila.
- Prima sezóna pokračuje: Májová kouzelnice
Danny potkává v cukrárně zvláštní slečnu. Dokáže změnit barvu svých šatů, běhá velmi rychle. Jmenuje se Karla-Marie Weberová. Spolu zažijí krásné okamžiky a Danny si myslí že je kouzelnice. Musí jí napsat, že miluje jen ji. Slíbí si lásku, nikdy ji ale nesmí líbat na rty – zemřela by. Je pozván k ní domů na návštěvu. Políbí ji. A v tom okamžiku zjistí, že Karla-Marie má dvojčeà Marii- Karlu a že si tyhle dívky z něj pěkně vystřelily. Jsou sestřenice Ireny, proto už dáno vědí jaký Danny je. - Prima sezóna málem skončí: Zamřížovaný charleston
Tentokrát se Danny pokouší zalíbit Kristýně. Ale farář má problém. Oddal židovskou dívku i přes zákaz a do matriky napsal datum sňatku před den, kdy byly tyto sňatky zakázány. Danny přes noc s kamarádem přepíše celou matriku. Gestapo pošle na kontrolu pouze muže, kterému stačil dát úplatek, takže připisování byla zbytečná práce. Danny se sejde s Kristýnou, která místo do houslí šla s ním do lesa na lavičku. Načapá je ale její otec. - Prima sezóna vrcholí: Vyhlídka z věže
Danny má plán, jak získat Irenu. Vyláká ji na chatu, kde ji mám Rosťa namalovat a záhadně se tam objeví. Ireně je, ale celá věc již jasná a jejich plán již prokoukla. Vylezou spolu na skálu, ale Irena spadne. Protože se rozhodnou pro riskantní slaňování dolů. Na pomoc přijde Ireny kluk Zdeněk, který má být v Praze. Ireně dojde, že byl s jinou holkou. Danny pak Ireně nosí květiny, ale pan rada mu vysvětlí, že je KONEC. - Prima sezóna se chýlí ke konci: Hotel pro sourozence
Danny se zamiluje do Ireniny sestry Aleny. Která si myslí, že není krásná a vadí ji zájem kluků o její sestru. Do Dannyho je již delší domu zamilovaná. Jedou spolu na výlet a chtějí přespat v hotelu. Milovat se. Ale to se nevydaří, hoteliér zavolá panovi radovi, který vyzvedne dceru i Dannyho v hotelu a odveze je domů. - Prima sezóna končí: Smutné podzimní blues
Danny zůstane na chatě s Marií a snaží se ji opít. To se mu nepovede, nakonec ona opije jeho.
Danny hraje s kapelou a Marie ho odmítne. A znova se vrátí se svému bývalému příteli, který jí utekl Irenou. Jenže ona je již taky zpátky u svého milého Zdenka. Přijde za nimi četník. Prý jednomu klukovi z kapely zastřelili Němci tátu.
Hlavní postavy:
- Daniel Smiřický (Danny) – nepoučitelný floutek, který má plnou hlavu děvčat a snaží se s tím po svém vypořádat. Bohužel má nejenom smůlu na okolnosti a špatné načasování, ale také se vždycky nějak jistí, nejlépe jinou slečnou. Nemá problém domluvit si rande na pátek s Irenou, na sobotu s Marií a oběma tvrdit, jak je miluje. Jinak je to nadaný muzikant a ochotník v divadle. Danny vypadá jako mírně necitlivý trouba, ale když jde do tuhého a jde o vážnou věc, tak se zachová skvěle. Jako mladý chodíval dělat ministra do kostela. Miloval hru na hudební nástroje, jejich dějiny. Nezvládal matiku, každý rok z ní propadl, nešla mu ani latina.
- Irena – chodí se Zdeňkem (který ji podvádí), je opálená, má pěkná prsa, hnědé vlasy a velké oči, je chytrá. bojí se svého oce, který je velký pruďas a zastaralý pán, který svoje dcery strašně hlídá. V budoucnu by chtěla být učitelkou tělocviku. Má sestru Alenu, která je jí hodně podobná.
- Marie Dreslerová – další z Dannyho slečen, má světlou pleť, modrooká blondýnka, s rodiči bydlela ve vile, byla velice zbožná, chodila na gymnázium. Chodí s Frantem Kočandrlem.
- Karla-Marie Weberová, Marie-Karla Weberová – sestřenice Ireny, jsou to dvojčata, s „bronzovými“ vlasy, a hnědýma očima, byli z bohaté rodiny, velmi dobře ovládali hru na klavír, uměli německy i anglicky, byly velmi vychytralé a soutěživé.
- Rosťa Pitterman – jeden z kamarádů Dannyho, v lese měl chatu, maloval portréty dívkám a říkal o sobě že je expresionista, zamilovaný ho Marie Dreslerové.
Vedlejší postavy:
Zdeněk Pivonka, Honza Dresler, Alena, Franta Kočandrle, Benno Mánes, Kristýna Nedoložilová, Jarka Modrý, Lexa, Leopold Váňa
Hlavní myšlenka knihy:
Nevyplácí se lhát a klamat ostatní, protože pravda vždy vyjde najevo. Na své rodné město, na místo ve které jsme strávili mládí se zapomenou nedá. Proto se autor ustavičně zmiňuje o Kostelci (Náchodu). Vzpomínky na mládí nám v hlavách vždycky zůstanou.
Jazyk a styl:
- kniha je rozdělena na 6 po sobě jdoucích kapitol
- hovorová čeština (matika, gympl, prauda, fotr, vobrázku, tělák, k tý borovici, nepoustěj, študovat..)
- kniha je psána Ich – formou, vypravěčem je Danny
- jelikož je kniha psána mezi mládeží nechybí zde ani vulgarismy (idiot, vysral se, pruďas..) ani slova citově zabarvená (šatníček, šáteček..)
- v knize se objevují také přísloví, velké množství anglických a německých textů
- v knize jsou názvy a slova některých písniček
- přirovnání – jako pětikilový meloun, vypadá to jako kýč, seš línej jako veš, ..
- vyskytuje se zde přímá řeč
Kniha vyla Zfilmována. Režie: Karel Kachyňa
Zajímavé úryvky:
Zdeňku!“ zařval jsem na něj seshora. „Tady na druhý straně leží Irena. Zlomila si nohu!“ „Já vim,“ zahulákal. A pak tišeji: „Já du přivíst pomoc.“ Asi zabloudil, poněvadž ji hledal směrem, kde se asi tak třicet kilometrů rozprostíraly samé skály. „Zrovna ji našla ňáká holka,“ zavolal jsem. „Tak už nemusíš.“ „Jaká holka?“ To skoro zaječel. „Taková blondýna v kalhotách.“ Něco řekl, asi Do prdele! Počítal jsem, že jistě.
„toto mešní víno chlapci,“ řekl nám potom velebný pán Meloun. „ Já nejdřív nevěděl, jestli vám ho mám nabídnout. Ne že bych byl lakomý, ale mladí lidé nemají pít. víno má být potěšením starého věku. Ale řekl jsem si : Tohle je mimořádná okolnost, a posloužíme tím Bohu libé věci.
„to musí být hezký učit mladý lidi ne?“
Za co mě trestáš Pane Bože? Proč jsi teda vůbec dělala holky, když si katolický křesťan, jak to vypadá, na ně snad nesmí ani sáhnout? Nebo to bylo za tu lež s ukecáváním Kühlera? Je to holka, měla by trhání to rozkecat. Nemohl jsme ji uvést takového pokušení. Pane Bože, co jsi zač? Já chápu, že na lidi musí být přísnost. Ale tohle už je trochu přehnaný. V mým případě myslím. Vždyť jsme zas tak moc neudělal.
