Proces – rozbor díla k maturitě (3)

 

Kniha: Proces

Autor: Franz Kafka

Přidal(a): BloodPrincess

 

 

OBDOBÍ

Dílo je těžko zařaditelné:

–        moderní světová próza 1. poloviny 20. století

–        německy píšící autoři na našem území

–        ovlivněno:

–        existenciální filosofií

–        expresionismem

–        surrealismem

 

EXPRESIONISMUS

–        expreso = výraz

–        úkolem je zobrazit skutečnost

–        autoři chtěli šokovat a čtenáře zasáhnout

–        zobrazuje stav umělcova nitra

 

SURREALISMUS

–        nad realismem

–        umění ovlivněné učením psychologa Zikmunda Freuda

–        snaha osvobodit mysl od rozumové kontroly, emoce, podvědomí člověka

–        umění prostředí → automatický text, nepoužívá rým

–        čistý psychický automatismus = popisuje průběh myšlení bez kontroly rozumem → rychle zapisují své představy + myšlenky bez logiky

–        neuznávají žádný plán

–        staví na snu, náhodě → tomu, co se děje v lidském podvědomí

–        poezie bez rytmu a rýmu

 

EXISTENCIÁLNÍ FILOSOFIE

–        středem filosofie = člověk

–        člověk je jednotlivec

–        člověk se musí učinit tím, čím je

–        existence je bytí v čase

–        existence je zaměřena na jednotlivce X neizoluje ho → zakotvuje ho do konkrétní situace

–        základním podnětem je tzv. „existenciální prožitek“ = mezní situace

 

NĚMECKY PÍŠÍCÍ AUTOŘI V ČESKÝCH ZEMÍCH

–        od středověku žili Němci na našem území (hlavně v pohraničních oblastech + velkých městech)

–        Češi X Němci:

–        vztahy nikdy nebyly idylické

–        docházelo k českoněmeckým bouřím

–        po roce 1933 – nástup Hitlera k moci v ČSR: nejdemokratičtější systém v Evropě

–        ČSR se stalo útočištěm mnoha běženských útěků

–        vzniklo několik exilových nakladatelství v Praze

–        naději na usmíření pohřbil rasismus

–        značnou část německých literátů tvoří židé

 

Autoři:

–        Franz Kafka

–        Franz Werfel

–        Egon Ervin Kisch

–        Max Brod

–        Gustav Meyrink

 

AUTOR

FRANZ KAFKA (1883 – 1924)

pražský německy píšící spisovatel židovského původu

život:

–        narodil se v Praze

–        téměř celý život žil na Staroměstském náměstí

–        otec:

–        pražský židovský obchodník s galanterií

–        pro syna byl silnou osobností

–        Franz velmi obdivoval otce pro jeho rozhodnost + sílu X měl z něj strach

–        ztrácel sebedůvěru, uzavíral se do vlastního nitra → to se odrazilo v jeho díle (prožíval to jako celoživotní vnitřní konflikt)

–        vystudoval práva na německé univerzitě v Praze

–        pracoval jako úředník v dělnické úrazové pojišťovně

–        byl sužování tím, že zde pracuje, protože chtěl být spisovatelem → vedl hrozný podvojný život: psaním ventiloval svoji úzkost a fobie

–        trpěl častými bolestmi hlavy, nespavostí, chronickou únavou

–        1917 onemocněl tuberkulózou → poznamenalo to jeho milostný život

–        vždy toužil po manželství X bál se trvalého vztahu

–        zemřel 1924 v rakouské léčebně Kierling X pochován je v Praze na Olšanech (židovský hřbitov)

–        mluvil česky i německy X psal pouze německy

–        hluboký vztah k české L

–        2 bratři zemřeli v dětském věku a 3 sestry zemřely v koncentračních táborech

 

Měl komplikovaný vztah k ženám:

–        Felicie Baureová

–        vztah 1912 – 17

–        napsal jí asi 600 dopisů

–        jejich vztah je nazýván jako „láska v dopisech“

–        2x byli zasnoubeni → pokaždé to zrušil

–        byla energická, samostatná → tyto vlastnosti u ní obdivoval

–        Julie Vohryzková

–        1919

–        krátký vztah

–        Milena Jesenská

–        od roku 1920

–        novodobá feministka

–        spisovatelka, novinářka

–        jako 1. přeložila Kafku

–        její životní aktivita přitahovala X odpuzovala K.

–        denně jí píše dopisy

–        ona ho milovala X byla vdaná → nikdy by manžela neopustila

–        Dora Diamantová

–        1923

–        o 20 let mladší

–        bylo jí 19, když se poprvé uviděli

–        spolu podnikli cestu do Palestini

–        žili spolu v nuzných podmínkách v Berlíně

–        jela s K. do sanatoria v Rakousku + starala se o něj

 

Dílo:

–        pouze část byla vydána za jeho života (cca 1/10) → po smrti měl vše zničit přítel Max Brod X neudělala to, protože si byl vědom K. talentu

–        část textů zničil sám K., část na jeho příkaz spálila Dora Diamantová, část zabavilo gestapo

–        K. byl anonymní → i hrdinové jsou anonymní (většinou neuvádí jména)

–        nepovažoval se za spisovatele

–        nepatří k žádné L skupině, stojí osamocen X mohli bychom říci, že je předchůdcem existenciální a absurdní L

–        málokterý text byl dokončen (snad jen román Proces → zde se předpokládá, že sdělil vše, co chtěl)

–        všechny texty končí „otazníkem“ → nedokončenost může být výpovědí o světě

 

Znaky:

–        hlavní téma = vina

–        píše výhradně o sobě pro sebe

–        díla = sebepopis

–        hrdinové jsou ponižováni → nahlíží se na ně s ironií + humorem

–        tragika → v závěru

–        možné příčiny pocitu odcizení:

–        vztah k otci (nemůže se mu vyrovnat → přecitlivělost, vina, únik do L)

–        židovský původ

–        izolace v českém prostředí

 

Dělení díla:

korespondence

–        Dopis otci

–        Dopisy Mileně

povídky

–        Proměna

–        Ortel

–        Před Zákonem

romány

–        Proces

–        Zámek

–        Nezvěstný (Amerika)

deníky

–        drobné formy aforismického rázu

 

ROZBOR DÍLA

CELKOVÁ CHARAKTERISTIKA DÍLA

Kafka napsal 3 romány

–        základ jeho tvorby

–        všechny jsou románové tragédie samoty

–        Proces

–        Zámek

–        Amerika (Nezvěstný)

 

Proces:

–        nikdy ho nespatřil v tištěné podobě

–        zájem by byl (čtenářů) X K. nechtěl, aby se jeho „čmáraniče“ četli → sám spálil spoustu svých rukopisů

–        na lístku, který se našel po jeho smrti, požádal svého nejbližšího přítele Maxe Broda, aby všechno spálil X neudělal to → poznal uměleckou hodnotu

–        od ostatních 2 se liší tím, že je dopsán = má závěrečnou kapitolu X to neznamená, že má konečnou podobu → Kafka ještě doplnil některá stadia procesu:

–        rukopis měl u sebe Brod od roku 1920

–        byl bez názvu → dal mu ho Brod, protože Kafka v souvislosti s ním mluvil vždy o Procesu

–        od Kafky jsou názvy kapitol + členění kapitol + do kapitol X uspořádání kapitol v knize je od Broda

 

IDEOVĚ-TEMATICKÝ PLÁN

dílo:

–        podobenství o anonymní síle, která ničí lidi

L druh:

–        próza

L žánr:

–        román

–        experimentální modernistický román

–        psychologický román

–        má blízko k expresionismu

–        předchůdce absurdního románu → vnímáme vliv existencionalismu, surrealismu

absurdita v románu:

–        ač se nezjistí vina, je na konci K. zavražděn jako pes aniž by se bránil

kniha má 2 části:

–        samostatný román Proces

–        fragmenty → oddíl nedokončených kapitol + částí kapitol

smysl díla:

–        kritika odlidštěných byrokratických institucí

námět:

–        proces Josefa K., který neví proč a z čeho je obviněn

prostředí:

–        většina v prostředí soudu (Kafka byl úředník, jako soudce pracoval 1 rok)

–        blíže neurčené X cítíme, že je skutečné

–        nějaké město, které je blíže nejmenované X reálně (zřejmě Praha) + lom na kraji města

–        dále:

–        soud

–        banka

–        pokoj

–        byt právníka

–        velechrám

–        lom

čas:

–        blíže neurčen X blízká budoucnost nebo minulost autora

–        1 rok (v den 30. narozenin Josefa K. – den před 31. narozeninami)

téma:

–        1 hlavní = proces Josefa K. + marný boj s nejasnými pravidly soudu, do kterého nemůže proniknout

 

DĚJ –  odehrává se v událostech

Kapitola první

Zatčení + Rozmluva s paní Grubachovou + Pak slečna Bürstnerová

–        jednou ráno (v den jeho 30. narozenin) přijdou za panem Josefem K. dva hlídači (František a Vilda), nechtějí ho pustit ze svého pokoje, snědí mu snídani, předvedou ho před dozorce

–        ten mu řekne pouze, že je zatčen, ale neřekne mu proč apod.

–        přítomni jsou ještě 3 muži z K-ovi banky (K. je představeným mužem v bance)

–        nakonec ho pustí do práce, později mu někdo zavolá, že v neděli je první výslech

 

–        večer, když přijde domu mluví s paní Grubachovou (bytnou), omlouvá se jí, ta mu nic nevyčítá, omlouvá ho

–        pak ještě mluví se slečnou Bürstnerovou, které se omlouvá za to, že byl její pokoj zneužit cizími muži

 

Kapitola druhá

První vyšetřování

–        K. se v neděli chce na místo určení dostavit na 9. hodinu (i když mu přesný čas nebyl zdělen)

–        dojde do nuzné čtvrti, nevzhledně vypadajícího činžáku, než najde správný byt (nebyl mu sdělen) uplyne víc jak hodina

–        je mu vyčteno, že přišel pozdě

–        stále neví, proč je zatčen, ale má jaderný proslov k zúčastněným o prohnilosti aparátu, který ho zatkl, aniž by měl důvod snad proto, že si ho s někým spletl

–        když je přerušen jistou ženou a mladíkem, všimne si, že všichni přítomní jsou úředníci, na které spílal a po roztržce s vyšetřujícím soudcem, odchází

 

Kapitola třetí

V prázdné zasedací síni + Student + Kanceláře

–        další neděli jde K. ve stejnou dobu opět do domu, i když není pozván na žádný výslech

–        žena mu řekne, že dnes se porada nekoná, ukáže mu i prázdnou místnost

–        chvíli v ní spolu sedí, že na se K-a pokouší svést, ale přijde student Bertold, kterému se prý musí vydávat, jelikož bude jednou perspektivní a mohl by být manželovým nadřízeným (manžel je soudní sluha)

–        K. má se studentem menší rozepři, student nakonec odchází a ženu si odnáší s sebou, K. zjistí, že ji nese vyšetřujícímu soudci

–        potká ženina manžela, kterému říká, kam byla jeho žena odnesena

–        chvíli se baví o tom, jak by soudní sluha chtěl studentovi dát co proto, ale nemůže

–        pak soudní sluha K-a vezme na prohlídku kanceláří

–        v kancelářích se mu udělá nevolno, jakási žena s mužem mu pomohou ven na vzduch a vysvětlí mu, že je to běžné, jelikož kanceláře jsou těsně pod střechou a je tam hrozný vzduch

 

Kapitola čtvrtá

Přítelkyně slečny Bürstnerové

–        K. se snaží všemožně setkat se slečnou Bürstnerovou, ale té se daří se mu vyhýbat

–        napíše jí dopis, že bude v neděli čekat na její znamení

–        v neděli se ke slečně Bürstnerové přestěhuje slečna Montagová

–        ta s K-em mluví v jídelně o tom, že slečna Bürstnerová považuje věc za vyřešenou

 

Kapitola pátá

Mrskač

–        jednou, když K. prochází v bance chodbou, slyší divné zvuky z komory na haraburdí

–        otevře dveře a vidí tam dva hlídače, kteří ho původně přišli zatknout a mrskače, který jim dává výprask

–        je obviněn, že je udal, říká, že nechtěl aby byli potrestáni oni, ale někdo z vyšších míst

–        přimlouvá se za ně, chce je i vykoupit, ale není mu to dovoleno

–        nakonec opouští místnost

–        druhý den ze zvyku se do komory znovu podívá a muži jsou tam stále

–        nakáže pouze sluhům, aby komoru druhý den vyklidili

 

Kapitola šestá

Strýček + Lenka

–        jednou za K-em přijede jeho strýček, Albert K., který dostal dopis od své dcery Erny, že se doslechla o K-ově procesu

–        vyčítá mu, že to bere na lehkou váhu, že nic v procesu nedělá a že by mohl zkazit dobré jméno celé rodiny

–        vezme ho ke svému známému, advokátovi Huldovi

–        ten je nemocen, ale nakonec jsou za ním puštěni, když se advokát dozví, oč jde, je ochoten se s nimi bavit a dokonce se ukáže i muž, který byl schován ve tmě – ředitel kaceláří

–        muži se spolu chvíli baví, když v tom slyší rámus z druhé místnosti, K. se tam jde podívat

–        tam ho chytne Lenka, advokátova ošetřovatelka, a zavede si ho do advokátovi pracovny

–        zde ho svádí, mluví spolu o tom, že by mu mohla v procesu pomoci

–        chce být vyměněna za K-ovu dosavadní „milou“ – Elsu

–        nakonec od ní odchází

–        venku před domem narazí na strýčka, který mu vyčítá, že je tam nechal a šel si tak okatě užívat nejspíš s advokátovou milenkou, když by mu advokát s ředitelem mohli v jeho procesu pomoci

 

Kapitola sedmá

Advokát + Továrník + Malíř

–        K. v kanceláři přemýšlí nad svým procesem

–        vybavuje si návštěvy u advokáta, který mu ale stále pouze vypráví o tom, že udělal chybu, že ho vyhledal tak pozdě, že nejdůležitější jsou styky se soudními úředníky, které on má, že už vyhrál nebo alespoň částečně vyhrál spoustu podobně složitých případů a má tudíž potřebné zkušenosti, ale že podle zákona je proces utajen jak před veřejností, tak před obžalovaným samým a advokáti že nejsou ani povoleni

–        K. se rozhodne advokáta z případu odvolat, i když je to v podstatě nepřípustné, a sám podat první podání, které jak mu bylo od advokáta řečeno stejně není téměř nikdy přečteno a přihlídnuto k němu

–        konečně K. přijme prvního z čekajících pánů – továrníka

–        jeho výkladu však nevěnuje pozornost, toho využije náměstek ředitele, který se továrníka ujme sám

–        K., místo aby přijal dalšího klienta, pouze přemýšlí o svém procesu

–        když se továrník vrací, chce s ním ještě mluvit a říká mu o malíři, který pracuje pro soud a který by mu mohl pomoci s jeho procesem

–        K. toho ihned využije a odjíždí z banky (další klienty si opět vezme náměstek)

–        když K. dorazí k panu Titorellimu, narazí nejprve na partičku děvčat, která mu ukáží správnou cestu a pak celou dobu poslouchají za dveřmi

–        nejprve se baví nezávazně, K. však stále spěje k tématu okolo soudu

–        Titorelli se ho pak na rovinu zeptá, zda přišel v otázce svého procesu, jelikož si něco již přečetl z dopisu od továrníka, který mu K. dal při příchodu

–        řekne K-ovi, že skutečné osvobození je téměř nemožné, že to může udělit pouze vrchní soud a ne nižší soudci, se kterými se Titorelli zná

–        může mu pomoci se zdánlivým osvobozením (byl by osvobozen na základě dostatku podpisů soudců, ale jeho proces by mohl být kdykoliv znovu zahájen) nebo s průtahem (proces by stále probíhal, ale zastavil by se v podstatě na nižším stupni, kde by se stále točil dokola)

–        Titorelli K-ovi nabídne pomoc, je ochoten se za něj zaručit, ale K. si musí vybrat který způsob chce

–        na odchodu si K. s sebou odnese ještě 3 Titorelliho obrazy (úplně totožné)

 

Kapitola osmá

Obchodník Block + Výpověď advokátovi

–        K. se rozhodne jít k advokátovi a dát mu výpověď

–        když přijde, otevře mu cizí muž a v pozadí vidí přeběhnout Lenku v košili

–        žárlí, myslí si, že muž je Lenčiným milencem

–        je mu řečeno, že muž je klientem advokáta, je to obchodník Block

–        když Lenka nese advokátovi polévku a ohlásí K-a, baví se zatím Block s K-em

–        říká mu, že jeho proces trvá již 5 let, že si zatím najal dalších 5 pokoutních advokátů, upozorňuje K-a na výmysly a nepokračování procesu

–        když se Lenka vrátí, dozvídá se K., že Block u advokáta v podstatě bydlí, aby mohl být přijat, kdykoliv advokát che (většinou ho to obtěžuje v době, kdy Block přijde)

–        když K. přijde k advokátovi, ten ho nejprve varuje před Lenkou, že se jí líbí všichni obžalovaní

–        K. chce dát advokátovi výpověď, ten se ho snaží přesvědčit o nesmyslnosti jeho rozhodnutí

–        nechá si zavolat Blocka, aby K-ovi ukázal, čeho je schopen, ukazuje mu ale pouze to, jak je povýšený nad Blockem, Block se ho bojí a ponižuje se před ním

 

Kapitola devátá

Ve velechrámu

–        K. je určen jako doprovod italskému bankovnímu příteli po městských památkách

–        když přijde do banky, Ital už je u ředitele, tam se s K-em domluví, že se sejdou až v 10 hodin ve velechrámu

–        když tam K. dorazí, Ital nikde není, nejprve K. čeká, ale Ital stále nepřichází

–        všimne si kostelníka, který ho naláká k malé kazatelně, na kterou po chvíli vystoupí duchovní

–        K. chce odejít, ale duchovní na něj zavolá a ukáže mu, aby přistoupil ke kazatelně

–        řekne mu, že je vězeňský kaplan a mluví s ním o jeho procesu, o tom, že to s ním nevypadá dobře

–        pak sestoupí ke K-ovi a vypráví mu příběh, který je v uvozovacích spisech k zákonu – venkovan přijde k bráně zákona a chce vejít, dveřník mu to však nedovolí, muž si sedne na stoličku a čeká, až bude moct být vpuštěn, nakonec umírá a dveřník říká, že jde bránu zavřít, jelikož byla určena právě pro tohoto muže

–        pak se s duchovním dohadují o významu a chápání tohoto příběhu

–        nakonec K. odchází

 

Kapitola desátá

Konec

–        den před K-ovými 31. narozeninami (asi v 9 hodin večer) za ním přijdou dva muži, kteří ho odvedou do lomu (po menších incidentech typu, že K. odmítne jít dál)

–        tam mu sundají kabát a košili, posadí ho na zem, opřou o kámen a probodnou mu srdce

 

atmosféra:

–        temná

–        surová

–        snová

–        bizarní

–        děsivá

–        cítíme strach z toho, co bude

 

autorův záměr = smysl díla:

–        varovat před byrokracií → člověk s ní vede válku i v době míru (je to instituce, která člověka nevyslyší, jen odsuzuje)

–        zřejmě chtěl varovat před ideologickými režimy (fašizmus, nacismus, komunismus)

–        dílo vyznívá jako existenciální metafora = svobodný obyčejný člověk, který je spokojen, vede nerovnoměrný boj se záhadným soudem a složitým soudním systémem, ve kterém se nikdo nevyzná a boj prohrává

 

dílo vyznívá jako:

–        zoufalství na lidskou ubohostí + neschopností se bránit

–        vede to k fyzické + psychické zkáze

 

postavy:

–        popisuje je velmi mlhavě + střízlivě

–        objevují se v bezvýchodných situacích bez zjevného důvodu

–        jsou ponižovány

–        v izolaci → každý jedná sám za sebe

–        bývají vyřazeny ze společnosti

 

seznam postav

  • JOSEF K.
  • PANÍ GRUBACHOVÁ
  • SLEČNA BÜRSTNEROVÁ
  • ELZA
  • HLÍDAČI FRANTIŠEK A VILDA
  • MANŽELKA SOUDNÍHO SLUHY
  • STUDENT BERTOLD
  • SOUDNÍ SLUHA
  • SOUDCE
  • ŽENA S MUŽEM Z KANCELÁŘÍ
  • MRSKAČ
  • NÁMĚSTEK ŘEDITELE
  • STRÝČEK ALBERT K.
  • EMMA
  • LENKA
  • ADVOKÁT DR. HULD
  • ŘEDITEL KANCELÁŘÍ
  • TOVÁRNÍK
  • MALÍŘ TITORELLI
  • DĚVČATA
  • OBCHODNÍK BLOCK
  • ŘEDITEL
  • ITALSKÝ KLIENT
  • DUCHOVNÍ Z VELECHRÁMU
  • DVEŘNÍK + MUŽ Z VENKOVA
  • DVA MUŽI

 

charakteristika postav

JOSEF K.

–        jméno autor neprozrazuje

–        prokurista v bance (úspěšný, pracovitý, spolehlivý, slušný)

–        20 let (umírá v 31)

–        jeho život se jednoho dne obrátí naruby → do jeho života zasáhne vyšší síla v podobě byrokracie

–        v průběhu románu je zobrazen posun v jeho myšlení:

–        zprvu si nepřipouští žádnou vinu, odmítá to

–        postupně začne o sobě pochybovat → stále víc si připouští reálnou hrozbu, že je něčím vinen

–        nakonec přestane bojovat → proces ho pohltí

–        prohraje svou bitvu

–        v závěru = zlomený člověk, který se nebrání

NÁMĚSTEK ŘEDITELE

–        prototyp byrokrata

–        podlý člověk, který využije zaneprázdněnosti JK během procesu → přebírá mu případy

ADVOKÁT DR. HULD

–        velmi schopný

–        X postava ve službách všemocného systému

–        X zaujímá nižší postavení

–        JK se setkává elkem se 7 ženami → 3 z nich mu nabízí jakousi pomoc:

ELZA

–        přímo v románu nevystupuje

–        dozvídáme se, že ji před započetím procesu navštěvoval ve vinárně, kdy pracuje → mimo jiné pracuje jako prostitutka

PANÍ GRUBACHOVÁ

–        bytná

–        vše sleduje nezúčastněně, nepomáhá

SLEČNÁ BÜRSTNEROVÁ

–        zřejmě zašifrovaný monogram Kafkovy milenky Felicie Bauerové (Fraulin Bürstner) → začal román psát v r. 1914 hned po zrušení 1. zásnub

–        v závěru se objevuje jako možnost 2. cesty → záhadný symbol

–        bydlí ve stejném penzionu

–        má nastoupit jako stenotypistka do advokátní kanceláře

–        líbí se mu

–        dovídáme se od paní B., že se stýká se spoustou mužů

MANŽELKA POSLUHOVAČE

–        u soudu, u něhož je K. souzen

LENKA

–        ošetřovatelka advokáta Hulda

–        JK ji miluje → zjistí časem, že se jí líbí všichni advokátovi klienti + Huld

–        vnáší do života JK naději

SLEČNA MONTAGOVÁ

–        učitelka francouzštiny, Němka

–        stěhuje se ke slečně B. → má být pojítkem mezi ní a JK

EMMA

–        sestřenice JK

–        epizodní postavy:

STRÝČEK

–        z venkova

–        drobný statkář

–        bývalý poručník JK, kterému byl Josef zavázán

–        „strašidlo z venkova“

–        od Emmy se dozvěděl, že má JK proces → aby mu pomohl (souvislost ze života → bohatí příbuzní mu skutečně v životě pomáhali)

–        ví, že se jedná o těžký soudní případ, že JK potřebuje pomoc

–        seznámí ho se svým přítelem, advokátem Huldem → byl přesvědčen, že mu pomůže (nakonec mu JK přestane věřit, dá mu výpověď)

MALÍŘ TITORELLI

–        šedá eminence soudního dvora

–        vliv na nižší soudce

–        Josefovi ho doporučil továrník – klient banky

–        maloval nižší soudce + výjevy ze soudních procesů + přírodní výjevy -. tím se živil

–        vysvětlil JK v jakém ohledu se za něj může přimluvit → má mezi soudci plno známých

–        vysvětlil JK, že osvobození je 3 druhu:

–        skutečné osvobození:

–        nepřichází v úvahu

–        nezná nikoho, kdo by byl někdy skutečně osvobozen

–        neexistuje nikdo, kdo by měl vliv na skutečné osvobození

–        zdánlivé osvobození

–        tady by malíř mohl pomoci

–        napíše se na arch papíru, že je JK nevinen, ukázal by to soudcům + zaručil by se, že je nevinen → to by podepsali všichni soudci věřící v nevinu JK → tím vznikne pro obžalovaného „doba naděje“ na osvobození → díky podepsání pouze nižších soudců (nemají právo udělit osvobození s trvalou platností – to má jen nejvyšší soud) dojde k novému zatčení

–        průtah

–        proces se stále zachovává v nejnižším procesním stádiu

–        zdá se být nejlepším řešením

–        proces neustává X obžalovaný je protahováním chráněn + žije skoro jako na svobodě

–        obě možná řešení znamenají, že obžalovaný není nikdy odsouzen ani osvobozen

OBCHODNÍK BLOCK

–        také využívá služeb advokáta Hulda

–        advokát ho zastupuje už asi 5 let

–        stal se z něj naprosto zdeptaný a ponížený člověk

–        už se k advokátovi dokonce i přestěhoval, aby mohl být stále připraven

–        „nebyl klient, to byl advokátův pes“

DUCHOVNÍ Z VELECHRÁMU

–        tady měl JK provést italského zákazníka banky X byla to past, aby se setkal s duchovním

–        vyprávěl mu o dveřích do zákona

–        = celé vysvětlení zákona + práva člověka

–        dveřník pozval muže do zákona, až když mu nebylo pomoci

–        svoboda X nesvoboda → „muž z venkova je opravdu svoboden, může jít kam se mu zachce X jen vchod do zákona je mu zakázán“ X je mu povolen pouze 1 vchod → nemůže se obrátit na jiný vchod

–        závěr setkání:

–        duchovní řekl „Není třeba, abychom pokládali všechno za pravdivé, jen je třeba, abychom to pokládali za nutné.“

–        JK: „Neradostné mínění. Lež se nastoluje jako světový řád.“

–        JK pochopí, že zákon je vykonáván lživě + záměrně tragicky ovlivňuje životy lidí

MRSKAČI

–        osoby, jejichž prostřednictvím soudní organizace trestá fyzicky svoje zaměstnance

–        pro neustálé vyvolávání strachu + poslušnosti

 

KOMPOZIČNÍ PLÁN

10 kapitol:

–        mají své názvy

–        některé z kapitol jsou nedokončené

–        seřazení v knize určil Max Brod

2 části:

–        samotný román Proces

–        fragmenty → nedokončené kapitoly + škrtnuté pasáže

kompoziční postup:

–        chronologický

–        některé kapitoly – volně řazené

–        dodnes se odborníci přou o seřazení kapitol

vztah dějových linií:

–        řetězový

–        děj realizován v událostech, které na sebe navazují

–        spjaty s hlavním příběhem

motivy:

–        bezvýchodnost

–        paradoxní situace

otřesné situace líčeny:

–        chladně

–        nevzrušeně

–        střízlivým stylem

kompozice:

–        rámcová

–        určeno narozeninami

vnitřní výstavba díla:

–        expozice = zatčení JK

–        kolize = obvinění JK

–        krize = snaha JK o svou obranu v rámci procesu

–        peripetie = rezignace JK

–        závěr = poprava

závěr:

–        tragický

vznik díla:

–        Kafka nejdříve utvořil 1. a poslední kapitolu

–        do tohoto rámce vsazoval lineárním rozvíjením děje další kapitoly

kniha nemá skoro žádný dějový spád:

–        kromě samotného konce

–        rozbor psychiky JK

 

JAZYKOVÝ PLÁN

jazyk:

–        spisovný

forma:

–        er- forma

syntax:

–        postavy mluví přímou řečí

–        hlavní postava vede vnitřní monology

styl:

–        prostě sdělovací

–        popisný → autor velmi důkladně popisuje místa + pocit strachu

–        charakterizační

–        vyprávěcí → vyprávění je nezaujaté, vypravěč je k osudu JK lhostejný

slovní zásoba:

–        neutrální slova

error: Stahujte 15 000 materiálů v rámci našeho členství nebo v online kurzech.