Proces – rozbor díla k maturitě

rozbor-díla

 

Kniha: Proces

Autor: Franz Kafka

Přidal(a): Szskey, David Surák

 

Franz Kafka (1883-1924)

  • Pražský německy píšící spisovatel židovského původu
  • Rodina německého obchodníka, nerozuměl si s otcem (otec nechápal jeho povahu, on obdivoval jeho sílu) à pocit nedostatečnosti
  • Rodinou nucené studium práv, úředník v pojišťovně
  • Komplikované vztahy se ženami (3x zasnouben – z toho 2x s tou samou ženou – nikdy se neodhodlal ke sňatku)
  • Nekouřil, nepil (ani čaj a kafe), vegetarián, slušný a hodný člověk
  • bolesti hlavy, deprese, nešťastný, smutný, slabý, osamělý
  • Zemřel na tuberkulózu
  • Hodně svých děl zničil a v závěti pověřil Maxe Broda, aby zničil zbytek – ten to ale vydal à nepsal pro čtenáře, ale pro sebe

Tvorba:

  • Za jeho života bylo jeho dílo téměř neznámé (i poté byla jeho díla komunismem potlačována)
  • V dílech se projevuje jeho duševní rozpolcenost (izolace německého autora židovského původů v pražském prostředí)
  • Hlavní hrdinové jsou předmětem ponižování a posměchu (často autobiografické rysy), bloudí světem, nejsou schopni se s ním dorozumět, pocit viny, ale neví se za co
  • Absurdní situace, dějí se věci, které odporují logice à jako ve snu, detailní popisy
  • Chladný a věcný styl psaní à protokolní styl
  • Proces – román, kde se prolíná reálná a fantastická rovina, bezmoc jedince k universálním zákonům a zákonům lidské psychiky
  • Zámek – román o zeměměřiči K., který přichází do vesnice, kde se chce usadit, musí splnit nějaký úkol
  • Amerika (Nezvěstný) – román o šestnáctiletém mladíkovi, kterého otec pošle do Ameriky na zkušenou
  • Ortel – povídka o Kafkově vztahu s jeho otcem
  • Venkovský lékař – povídka
  • V kárném táboře – povídka (napsal jí během tří dnů) o návštěvě cestovatele ve vojenském táboře, kde má přihlížet potrestání vojenského sluhy
  • Jeho díla jsou existencialistická, i když v té době to ještě nebyl směr (byl až po 2SV)
    • Cílem života je smrt
    • Svými činy sami ovlivňujeme svůj život

 

Literárně-historický kontext

  • Moderní próza 1. Pol. 20. Stol. = experimentální próza
    • Méně děje v příběhu, subjektivní pohled autora, nedodržování časové osy
    • Upozorňuje na problémy dané doby (v příběhu je ale neřeší)
  • Pražská německá literatura – okruh německy píšících autorů žijících v Praze za první republiky (většina byla židovského původu à tragický konec (2SV)
  • Meziválečné období – rostoucí politická nestabilita, totalita, vědecký pokrok (rozvoj letecké dopravy, radiového vysílání), hospodářská krize
    • Totalitní režimy
      • Fašismus – vznik v Itálii – totalitní diktatura silný stát
      • Nacismus – Německo – Třetí říše (Hitler)- upjatý nacionalismus, rasismus, antisemitismus, …
    • většina pražských německých literátů emigrovala (včetně Kafky)
  • Avantgarda = světová poezie počátku 20. století
    • Kubismus – zejména malířství a architektura
    • Kubofuturismus
    • Futurismus – věda, pohyb, odklon od minulosti
    • Expresionismus – protiklad impresionismus a naturalismu, vlastní požitky a pocity
    • Neorealismus – nový pohled na realitu
    • Surrealismus – osvobození mysli, Freudova psychoanalýza
    • Dadaismus – revolta proti válečným hrůzám
    • Filozofická a filozofující próza
    • Sociálně-kritická próza
    • Poetismus – ČSR, oproštění od politiky, optimistický pohled na svět (Nezval, Seifert)

Autoři

 

Rozbor díla podle tří plánů

1) Tematický plán

  • Literární druh: próza, epika
  • Literární žánr: psychologický román
  • Téma: proces Josefa K., který nechápe důvod jeho obvinění
  • Motiv: bezvýchodná, paradoxní situace, zoufalý člověk se snaží porozumět nepřátelskému světu

 

Časoprostor:

  • Doba: není blíže určeno – jeden rok (blízká minulost či současnost)
  • Místo: jak již název napovídá, románem z prostředí soudů, které Kafka jako vystudovaný právník dobře zná (po studiích byl dokonce rok u soudu zaměstnán).

 

Děj (obsah) díla

Hlavním hrdinou románu je Josef K., prokurista velké banky v nejmenovaném městě (dle některých znaků se obecně usuzuje na Prahu). V den svých třicátých narozenin se Josef K. neprobouzí sám. Do jeho bytu vnikli dva muži s příkazem zatknout ho. Důvod zatčení mu není sdělen (a není mu sdělen až do samého závěru knihy). Protože sám o žádném provinění neví, od začátku opakuje, že je nevinen.

Hlavní hrdina je ponechán na svobodě a postupně předvoláním k výslechu a vyšetřování na půdu činžovního domu za centrem města, kde sídlí kanceláře soudu. Soud se dle Kafkova líčení vyznačuje přítmím a nehybným vzduchem plným prachu dokreslujícím dusnou atmosféru strachu a pochybností. Josef K. považuje zpočátku obžalobu za omyl, či nesmyslné udání a bere vše, co s procesem souvisí, jako žert. U výslechu odmítá vypovídat a přítomné udiví svým negativním stanoviskem. Snad i proto se do samého konce nedozví předmět obžaloby a je ponechán ve sžírající nejistotě.

Postupem času se začíná Josef K. znepokojovat a pokouší se svůj proces ovlivnit. Využívá různých prostředků: vyhledá radu advokáta, ale pokouší se soud ovlivnit i prostřednictvím malíře soudců. Dozvídá se, že soud představuje rozvětvenou, nepřehlednou organizaci fungující podle vlastních pravidel. Zjišťuje, že soud neuznává hmatatelné důkazy neviny a ovlivnit jej je prakticky nemožné. Advokát vysvětluje, že skutečné zproštění viny neexistuje, možný je pouze odklad procesu. Stupňující se snaha ovlivnit proces představuje břemeno obrovské námahy, která vzbuzuje nesnesitelnou nejistotu i v člověku, který si byl původně svou nevinnou zcela jist. Josef K. pochybuje sám o sobě, nikdy nespatří své soudce ani neslyší rozsudek.

V předvečer svých jednatřicátých narozenin je odveden do opuštěného lomu dvěma muži v oblecích. Jeho rozsudkem je smrt ranou dýky do srdce. Odpor ze strany zlomené osobnosti se už nedostavuje.

 

Postavy:

  • Josef K. je úspěšný úředník, do jehož života náhle zasahuje vyšší síla v podobě mocné ruky byrokracie. Jakákoli vzpoura je marná. Síla, kterou nemůže ovlivnit, nakonec ukončí jeho život, aniž by se bránil.
  • náměstek – prototyp oportunistického byrokrata. Využívá zaneprázdněnosti hlavního hrdiny procesem a dere se na jeho post.
  • advokát – osoba ve službách všemocného systému. Nižší článek rozvětvené organizace, který ji nedokáže ovlivnit, ač je její součástí.
  • malíř soudů – šedá eminence soudního dvora, která má sice určitý vliv na konkrétní soudce, přesto ale fungování celého systému neovlivní.
  • strýc – bohatý strýc Josefa K., který nad ním drží ochrannou ruku. Autor zde čerpá z vlastních zkušeností, protože i jemu v práci a jinde napomáhali bohatí příbuzní především z matčiny strany.
  • Leni – služka vlivného strýce. Jedna z mála ženských postav knihy, která vnáší světlo do temného příběhu.
  • mrskač – osoba jejímž prostřednictvím soudní organizace fyzicky trestá své zaměstnance. Umocňuje pocit děsu, kterým má soud působit.

 

Výklad díla:

Proces je jedním z nejvýznamnějších literárních obrazů daného období. Zachycuje pohnutou atmosféru tolik příznačnou pro celé dvacáté století. Představuje válku v době míru – válku člověka se sebou samým a především s odlidštěnými byrokratickými institucemi, které jsou hluché k problémům obyčejného člověka.

 

2) Kompoziční plán:

  • Jedná se o psychologický román, jehož děj se realizuje v událostech.
  • 10 kapitol + několik nedokončených (bylo vydáno po smrti Maxem Brodem – obtížně chronologicky zařaditelné fragmenty)
  • 2 části (1 je 10 kapitol a druhá je sepsaná z nedokončených zbylých kapitol)
  • Kompozice románu je rámcová – děj se odehrává v průběhu jednoho roku a je ohraničen narozeninovými dny hlavního hrdiny Josefa K. Postup vyprávění je chronologický, přestože o přesné pořadí kapitol Kafkova rukopisu se vedou dodnes spory.
  • Účinek textu na čtenáře je umocněn mizivým účinkem počínání Josefa K. v jeho procesu. V průběhu románu se střídá aktivní snaha ovlivnit činnost soudu s rezignací a smířením s událostmi.

 

3) Jazykový plán:

  • Autor užívá spisovného jazyka, vypráví děj v er-formě.
  • Postavy promlouvají přímou řečí, ale probíhají i vnitřní monology hlavního hrdiny Josefa K.
  • Využíván je styl prostě sdělovací a popisný. Důkladně je líčena atmosféra různých míst (např. dusná atmosféra v soudní budově, evokující stísněnost a strach).
  • Autor používá slohově bezpříznakových slov. Dále pak odborné výrazy (právnické), archaismy (málo), metafory, metonymie, přirovnání, ironie, personifikace
  • Vyprávění je jakoby nezaujaté a vypravěč je k osudům Josefa K. lhostejný.
error: Stahujte 15 000 materiálů v rámci našeho členství nebo v online kurzech.