Kniha: Proměna
Autor: Franz Kafka
Přidal(a): Aneta, Bára
FRANZ KAFKA
- Představitel moderní literatury
- Narozen v Praze v bohaté židovské rodině
- Těžce nesl, že se stal součástí úřednické vlády (papírování, razítka,…), úředníkem v pojišťovně
- Špatně navazoval přátelské vztahy a ztroskotaly i jeho 3 pokusy založit manželství
- Vnitřní rozpor: založení rodiny X může tvořit jen v izolovanosti
- Koncem života onemocněl TBC
- V závěti požádal svého přítele Maxe Broda, aby spálil bez čtení všechen jeho rukopis
VLIV JEHO PRÓZ:
- včetně Proměny předznamenal vlnu absurdního dramatu (Beckett, Ionesco, Havel)
- Jeho prózy byly označovány jako varující před odlidšťující silou velkých totalitních režimů 20. století
INSPIRACE:
- pro řadu filmových tvůrců (Welles)
DALŠÍ DÍLA:
- romány: Nezvěstný, Zámek a Proces
LITERATURA 1. POLOVINY 20. STOLETÍ:
- Rozvoj techniky a civilizace
- Vítězí fašismus a komunismus
- Vznik samostatného Československa (T.G. Masaryk)
SOUČASNĚ PÍŠÍCÍ AUTOŘI:
PROUDY NAŠÍ PRÓZY:
- Humanistický
- Demokratický
- Avantgardní
- Levicový
- Psychologický
- Katolický + ruralisté
- Pražská německá literatura
ROZBOR DÍLA: PROMĚNA
- LITERÁRNÍ DRUH: Epika
- LITERÁRNÍ ŽÁNR: Novela
LITERÁRNÍ SMĚR:
- Německá pražská literatura (německy píšící spisovatelé žijící a tvořící v Praze)
- Existencionalismus = vychází z filozofických výkladů člověka jako osamoceného a odcizeného jedince, obraz světa lidí trpících vnitřními pochybami, život je chápán jako směřování k smrti
- Styl je věcný, strohý, racionální
- To ostře kontrastuje s nastalou situací
HLAVNÍ MYŠLENKA:
- Námět je metaforou , která vyjadřuje existenciální pocit odcizení člověka v moderním světě
- Jedinec není proti tomuto pocitu ochráněn ani v nejbližším rodinném kruhu (odcizení se v tomto prostředí ještě stupňuje)
VYPRAVĚČ:
- Třetí osoba
Novela je rozdělena do tří kapitol:
- 1) Hrdina a rodina se vyrovnávají s nastalou situací
- 2) Nacházejí dočasný způsob společného žití
- 3) Vrací se moment odcizení s mnohem větší silou
- Smrt člověka (brouka) je nakonec pro všechny vysvobozením
JAZYK, STYLISTICKÁ CHARAKTERISTIKA TEXTU
- Psáno v er-formě
- vypravěč je objektivní, vševědoucí
- Autor používá spisovné formy jazyka bez slangových či hovorových výrazů s občasným výskytem vulgarit („ono to chcíplo„), častý vnitřní monolog, jazyk je spíše prostý. (+nevyskytují se zde archaismy, téměř žádné květnaté věty) Občas se objevují hyperboly, eufemismy, metafory. Časté využití nepřímé řeči.
POSTAVY:
- Řehoř Sansa – povoláním obchodní cestující. Řehoř Sansa je velmi svědomitý a pro svou rodinu by udělal cokoliv. Jeho rodina na něm také finančně závisí, protože je jediný, kdo chodí do práce a vydělává. Se svou proměnou se ze začátku až obdivuhodně dobře vyrovnává, pozdější slet událostí, beznaděj a izolovanost ho však naprosto semele.
- Sestra Markétka – podle Řehoře chytrá a statečná. Je také jediná, která se k Řehořovi dokáže aspoň na chvíli přiblížit. Po bratrově proměně musí přestat být dítětem a čelit složité situaci jako dospělá.
- Otec – ztělesnění nerozvážné síly a prchlivosti
- Matka – starostlivá, opatrná a nedůvěřivá, usilovně v sobě přemáhá odpor k broukovi – jejímu synovi
ČAS:
- Objevují se vzpomínky na dobu před jeho proměnou (chování a vztahy v rodině)
PROSTOR:
- Příběh se odehrává v domě rodiny Samsových
DĚJ A KOMPOZICE:
- Vstupní souvětí ihned informuje o nastalé situaci (hlavní hrdina se promění v obří ploštici). Hrdinu to nevyděsí, ale přivádí ho to k úvahám, jak se v takovém stavu dostane do zaměstnání.
- Novelu charakterizuje zvláštní nestejnorodost, které autor docílil tím, že vedle sebe postavil dvě zdánlivě neslučitelné oblasti:
- oblast všednosti (život rodiny, cesta do zaměstnání)
- oblast nevšedního a fantastického bytí (krmení obřího brouka, procházky po stěnách pokoje)
Řehoř Sansa, obchodní cestující, se jednoho dne probudí a zjistí, že se přes noc proměnil v brouka. S touto skutečností se vyrovná poměrně dobře. Po chvíli však zjistí, že mu jeho nová podoba naprosto znemožňuje jakoukoliv činnost. Navíc vyjde najevo, že se ani nedokáže dorozumět pomocí hlasu, protože dokáže vydávat jen jakési zvířecí skřeky. Řehořova rodina je naprosto zděšena. Jediným člověkem, který se o něj snaží starat je jeho sestra Markétka. Řehoř se pokouší být své rodině co nejméně na obtíž, přesto však dojde k několika nedorozuměním, při kterých se už i tak velmi špatná rodinná atmosféra ještě zhorší. S postupem času dochází k odcizení i ze strany Markétky. Rodina vede neustálé debaty o tom, zda ten škaredý brouk v jejich pokoji je vůbec jejich syn. Nakonec Řehoř umírá psychickým a fyzickým vyčerpáním. Pro rodinu je jeho smrt vysvobozením.
