Kniha: R.U.R.
Autor: Karel Čapek
Přidal(a): Sajmonas
R.U.R. (Rossum´s Universal Robots)
I. LITERÁRNÍ TEORIE
A) FORMA
1. Obecná charakteristika lit. díla
- Literární druh→literární žánr
– jde o vědecko-fantastické drama, které spadá mezi utopistickou tvorbu Karla Čapka
– utopie= nereálná představa, něco co se nikdy nemůže stát
– znaky: problematika technického pokroku, který je velmi rychlý, ale zároveň s tak rychlým pokrokem nepostupuje lidská morálka
: vyspělá civilizace v kontrastu s přírodou a jejími zákony
– cílem bylo varovat před zneužitím vynálezů
- Literární směr/sloh
– tvorba Karla Čapka spadá do meziválečného období (1918-1938), konkrétně demokratický proud v literatuře
– toto dílo vyšlo r. 1920, jde o Čapkovo první dílo z řady fantastických utopií
2. Organizace jazykových prostředků
- Stylistická charakteristika textu
– funkční styl díla je umělecký, má tedy estetickou funkci
- Slovní zásoba
– jazyk je spisovný, místy až knižní (např. nesnesu toho, nebýt tak stár), můžeme text označit jako projev vysokého stylu
– v textu často narazíme na personifikaci (např. Ubohá tváři…; Prokleté vzorce, oživněte!; Oči, jak to mrkáte?; …neumíte udržet svou vláhu, styďte se! – opět se vztahuje k očím; …rty, co to brbláte?)
– dále se objevuje popis (žluté jektající zuby; změklé, zmodralé rty; potřísněná brado atd.)
– poprvé zde použil autor slovo robot, autorem tohoto slova je bratr Karla Josef Čapek
– robot= uměle vytvořená věc, která má sloužit a být k užitku lidstvu
B) OBSAH
1. Tematická výstavba
- Text
– použita přímá řeč jednotlivých postav, dialogy mezi postavami; přímá řeč je proložena scénickými poznámkami vypravěče
- Postavy
– Harry Domin – ředitel celé továrny; jeho postoj je k přírodě i ostatním lidem útočný a dobyvatelský; chce ovládat svět a vnutit mu, třeba i násilím, svou vlastní pravdu
– Helena Gloryová (Dominová)– manželka Harryho; je ve svém cítění k lidem podobná Alquistovi; je ztělesněním ženského, citového a laskavého přístupu k lidem i Robotům. Hájí práva Robotů, nechápe, proč se sebou nechají manipulovat, když vidí, že lidstvo hyne, zničí recept na výrobu robotů
– Ing. Fabry – technický ředitel
– Dr. Gall – vedoucí výzkumného oddělení, vrchní inženýr výroby robotů
– Dr. Busman – komerční ředitel RUR
– Dr. Hallemeier – zabývá se psychologií a výchovou robotů, na přání Heleny u pár vybraných robotů pěstuje rozumové a citové schopnosti
– Alquist – budovatel, nemá důvěru k velkým myšlenkám a projektům, které by mohly rázem změnit celý svět; nevzdává se práce i přes to, že existují roboti; miluje květiny; jediný člověk, kterého roboti ušetří, protože potřebují někoho, kdo jim znovuobjeví tajemství jejich výroby (rozhodnou se pro něj protože pracuje jako oni – rukama); je zjevné, že jeho ústy mluví samotný autor
– Busman – obchodník
– stará služka Nána – zastupuje zde prosté lidi, je nevzdělaná, je obyčejný člověk, který vše posuzuje jen z hlediska zdravého rozumu
– roboti – vypadali jako lidé, bez citů
– roboti Prim a Helena – výjimky mezi roboty, protože byli jako lidé, na rozdíl od ostatních robotů pociťovali lásku, něhu a vše ostatní, co předtím mohli cítit jenom lidé
- Děj a kompozice
– toto drama má předehru 3 dějství
– předehra je dlouhá, ale je nutná, aby uvedla čtenáře do děje – Harry vysvětluje Heleně smysl výroby robotů
– 1. dějství se odehrává až 10 let po předehře
- Prostor a čas
– celý příběh se odehrává na neznámém ostrově v blízké budoucnosti, nachází se zde továrna na roboty
- Inscenace
– divadlo v Hradci Králové, Národní divadlo v Praze (režisér: Vojtěch Novák), světová inscenace. Varšava, New York, Vídeň, Londýn, Curych, Paříž, Tokio, a další
2. Význam sdělení (hlavní myšlenka)
– Čapek v tomto díle jasně dává najevo jaký má vztah k technice a pokroku, na který se ne vždy díval nadšeně. Čapek měl vždy v živé paměti hrůzy I. světové války, ve které byla zneužita technika proti lidstvu a moc dobře věděl, že veškerá technika může být lidstvu k ničemu, pokud ji nedokáže využít.
– Roboti jsou symbolem nepřemýšlejících zmanipulovatelných lidí, kteří poslušně dělají, co se jim rozkáže. Člověk tyto vynálezy uvedl na svět a teď mu přerůstají přes hlavu. Jeho vlastní dílo se mu vymkne z kontroly a člověk se ocitá v pasti.
– Karlu Čapkovi nešlo o techniku, a úžasný vynález, který se člověku vymkl z rukou, nešlo vůbec o roboty a jejich boj s lidmi, šlo o lidstvo, jako takové. Na kontrastu s roboty chtěl ukázat, jací jsou lidé. Přesto bylo jeho dílo také pochopeno jinak než jej zamýšlel.
II. LITERÁRNÍ HISTORIE
1. Společensko-historické pozadí
- Politická situace
– dílo vzniklo za 1. republiky tedy v době mezi dvěma světovými válkami. V ČSR jsou 20. léta 20. stol. považována za Zlatá léta – lidé měli dostatek práce, společnost vzkvétala, rozkvět kultury i průmyslu. U nás byla demokracie- prezident T.G.Masaryk.
– Čapek představitel demokratického proudu- zastánce demokracie
– Došlo k rozšíření volebního práva – od roku 1918 mohly volit i ženy v ČSR
- Základní principy fungování společnosti v dané době
– společnost byla stále ještě otřesena z 1. světové války, pomalu se začínala vzpamatovávat
– oslaben vliv náboženství; vznikají nové extremistické směry: nacionalismus, stalinismus, fašismus, marxismus
– nové směry: pozitivismus = vliv přírodních věd na logiku a zkušenost
: pragmatismus= filosofický směr, který staví do popředí lidské jednání, praxi
– myšlenky se ověřují tím, zda jsou prospěšné, a pravdivá tvrzení jsou ta, která se osvědčila
– v běžné řeči znamená pragmatismus zaměření na praktický užitek a úspěch
– relativita pravdy (každý vidí pravdu v něčem jiném, v tom co je pro nás prospěšné)
- Kontext dalších druhů umění
– avantgardní umělecké směry:
a) dadaismus –reakce na nesmyslný svět, literatura bez obsahu
b) surrealismus – nadrealismus, hledání nové reality, fantastična, umělec tvoří podvědomě, nesnaží se o racionalitu, vliv snů, halucinací (i experimentů s drogami), je spjat s psychoanalýzou S. Freuda (S. Dalí, J. Miró, J. Gris)
c) kubismus – v malířství rozklad jevů na základní geometrické obrazce, nejde o sdělení „děje“, jde o novou estetickou kvalitu(P. Picasso, M. Ernst; B. Kubišta, J. Čapek)
d) futurismus – zaměřen na pohyb, dynamiku, budoucnost, zavrhuje vše staré a přežité, i odkaz kultury minulosti, proto obdivuje i válku a násilí; v obrazech a sochách je pohyb (V. Majakovskij, U. Boccioni), v literatuře odstraňování interpunkce, velkých písmen…
hudba: tzv. vážná = M. Ravel, G. Gershwin, S. Prokofjev, D. Šostakovič; vzniká džez: L. Armstrong, J. Ježek
film: ve 20. letech němý, pak zvukový, i barevný. Herci – Ch. Chaplin, G. Garbo, M. Dietrichová, Laurel a Hardy; od 1929 filmová cena Oscar
architektura = funkcionalismus – vliv kubismu, užití železobetonu, skla, oceli = v USA mrakodrapy (Empire State Building), u nás Vila Tugendhat v Brně
- Kontext literárního vývoje
– čeští autoři tvořili v meziválečném období v mnoha literárních směrech
– př. socialistický realismus, demokratický proud, ruralisté a venkovská próza, expresionismus, katolická próza, psychologická próza, legionářská literatura a literatura reagující na válku, imaginativní próza
2. Autor
- Život autora + vlivy na jeho tvorbu
– Karel Čapek se narodil v Malých Svatoňovicích , jeho otec byl lékař. Studoval filosofii na UK v Praze + také na univerzitách v Berlíně a Paříži
– Byl zastáncem pragmatismu, novinář (působil v Lidových novinách)
– Hodně cestoval (Itálie, Španělsko)- napsal zde fejetony o životě zdejších lidí, jejich tradicích a zvycích (např díla: Italské listy, Anglické listy, Výlet do Španěl)
– přezdívka ,,hradní spisovatel,, – spolupracoval s T.G.Masarykem
– záliby: fotografování, malování, zahradničení,…
– po r. 1948 se dostal na tzv. Index – jeho tvorba zakázána
– málem získal NC za literaturu; zemřel na zápal plic
- Další autorova tvorba
a) novinářská činnost
– Čapek byl zakladatelem publicistického útvaru sloupek= krátký útvar, společné znaky s fejetonem, próza na aktuální téma, problematiku
– psal také fejetony, črty a obrázky(= krátké publicistické útvary na dané místo)
- Obrázky z domova – soubor obrázků z cest po ČSR; v oddílu Dvě moravské zastávky – Telč, Moravské Budějovice
- Italské listy, Anglické listy, Výlet do Španěl – cestopisy, vycházely v Lidových novinách, později knižně
- Jak se co dělá– fejetony, Zahradníkův rok
- věcech politických čili Zoón politikon – soubor fejetonů, nejznámější: Proč nejsem komunistou?
b) utopistická díla
- R.U.R.
- Továrna na Absolutno – román, nový technický vynález má jako vedlejší nežádaný produkt jakési ,, Absolutno,, – jeho účinkem lidé ztrácí zábrany a stávají se náboženskými fanatiky (kritika fanatismu)
- Věc Makropulos– drama; hl. hrdinka herečka Elina Makropulová, která je nesmrtelná díky tajnému preparátu Makropulos, její nesmrtelnost ji však unavuje- dochází k jejímu odlidštění→ztrácí veškeré city a pouze přežívá
– Čapek zde poukazuje na problematiku nesmrtelnosti, hrdinka nakonec zemře dobrovolně
- Krakatit – román; vynálezce Ing. Prokop vynalezl třaskavinu, která je schopna zničit celý svět; chtějí ji získat různé extremistické skupiny (anarchisté, komunisté) a s její pomocí ovládnout svět
– jde o varování před zneužitím moci, technika by měla lidstvu pomáhat a ne ubližovat
- Válka s mloky – román; lidé najdou levný zdroj pracovní síly- mloky; mloci se však začnou vzdělávat, je jich čím dál víc a postupně lidem ničí pevninu, aby měli více vody, kde mohou žít oni
– ve své době byl tento román utopistický, ale později toto opravdu nastalo – mloci=fašisté, kteří také lidstvu upírali právo na život
c) filosofická díla – disertační próza
- Pragmatismus čili Filosofie praktického života – zabývá se relativitou pravdy
- Noetická trilogie: Hordubal, Povětroň, Obyčejný život (noetismus= věda o poznání)
d) díla varující před totalitou
- Bílá nemoc– drama; bílá nemoc= fašismus; hl. postavy: doktor Galén, Maršál; jakákoliv snaha jednotlivce bojovat proti systému je marná
- Matka – drama; ukazuje na rozdílnost mužského a ženského principu ve vnímání nebezpečí; matka ztratí během války 4 syny a manžela, svého posledního syna Toniho pošle do války, když o něho má strach
e) pohádky
– psal velmi specifické pohádky ve kterých nadpřirozené bytosti ztrácí své schopnosti →jsou polidšťovány, komunikují s lidmi, je stírán rozdíl mezi reálným a pohádkovým světem
– je určeno místo, na rozdíl od obyčejných pohádek; vystupují jen samé hodné postavy
- Devatero pohádek – pohádkový soubor, např. Vodnická pohádka, Doktorská pohádka
- Dášenka čili život štěněte – doprovázená fotografiemi, jde o jeho pejska
f) povídky
- Trapné povídky
- Povídky z jedné a druhé kapsy – kriminální příběhy, např. Čintamani a ptáci, Básník
g) dramata
- Loupežník
- Ze života hmyzu – demonstrace špatných lidských vlastností na hmyzí společnosti; dílo napsal se svým bratrem Josefem
h) nebeletristická díla
- Hovory s T.G.M.
- Francouzské poezie nové doby
3. Inspirace daným lit. dílem
- Inspirace literárním dílem
– v roce 1977 napsal podle hry R.U.R. stejnojmennou operu Zdeněk Blažek
– v roce 2011 má být podle této divadelní hry natočen film, který bude režírovat James Kerwin (v angličtině)
- Jak dané literární dílo inspirovalo další vývoj literatury
– sekundární literatura o Čapkovi
monografie – autor: V. Klíma
monografie – autor: F. Buriánek
memoáry s názvem: Moji milí bratři – napsala Helena Čapková o svých bratrech Josefu a Karlovi
OBSAH DÍLA
Na neznámém ostrově žije pouze 6 lidí- mužů a s nimi samí roboti. Nachází se zde továrna na roboty, odtud jsou produkováni do celého světa. Roboti slouží jako pracovní síla a lidé nemusí nic dělat. Roboti jsou od opravdových lidí k nerozeznání, avšak nemají city a nepociťují žádnou bolest. Jednoho dne přijede na ostrov mladá žena Helena Gloryová a bojuje za práva robotů. Všech 6 mužů si ji hned oblíbí a mají ji rádi, je milá a krásná. Helena se nakonec provdá za ředitele továrny Harryho Domina. To vše se odehrává během předehry. První dějství se odehrává až po 10 letech. V té době už lidí roboty využívají téměř ke všemu. Začali je používat i jako vojáky do války. Dr.Gall měl na starost psychiku robotů a na popud Heleny s jejich psychikou začal experimentovat. Roboti se nakonec vzbouřili proti lidem a vyvraždili lidstvo. Přežil pouze jeden z mužů na ostrově – stavitel Alquist. Roboti ho nechali žít, protože on jediný pracoval rukama stejně jako oni. Nechali ho žít také proto, že po něm chtěli aby vynalezl nový recept na jejich výrobu, protože ten starý zničila Helena. Životnost robotů je pouze 20 let. Alquist potřeboval pitvat jednoho robota a vybral si toho jménem Primus. Když to však zjistila robotka Helena, nedovolila to, chtěla se obětovat místo něj. Záleželo jim na sobě, protože jako jediní roboti měli city. Alquist je tedy nechal oba naživu a kázal jim, aby se rozmnožovali (neměli však rozmnožovací ústrojí) – nazval je Adamem a Evou. Díky tomuto objevu měl novou víru v to, že lidstvo nevyhyne.
KONTEXT V ČESKÉ LITRATUŘE
– představitelé demokratického proudu:
Karel Poláček – dílo: Bylo nás pět, Hostinec u kamenného stolu, Muži v ofsajdu, zamýšlená pentalogie, kterou nedokončil (jen 4 díly): Okresní město + Podzemní město + Hrdinové táhnou do boje + Vyprodáno
Josef Čapek – dílo: Ze života hmyzu, Stín kapradiny, Kulhavý poutník, Povídání o pejskovi a kočičce, Psáno do mraků, Básně z koncentračního tábora
Eduard Bass – dílo: Cirkus Humberto, Klapzubova jedenáctka, Lidé z maringotek, Vrchlický nebásnil, To Arbes nenapsal; je zakladatelem rozhlásky= publicistický útvar, ve verších, informování o nových událostech
– představitelé psychologické prózy:
Egon Hostovský – dílo: Případ profesora Körnera, Žhář
Jaroslav Havlíček – dílo: Petrolejové lampy, Neviditelný, Helimadol, Ta třetí
Jarmila Glazarová – dílo: Vlčí jáma, Advent, Roky v kruhu
Václav Řezáč – dílo: Černé světlo, Svědek, Rozhraní
– ruralisté a venkovská próza:
Josef Knap – dílo: Réva na zdi, Muži a hory, Vysoké jarní nebe
František Křelina – dílo: Hubená léta, Hlas kořenů, Puklý chrám
– katoličtí autoři:
Jaroslav Durych – dílo: Bloudění (=Velká valdštejnská trilogie); Requiem (=Malá valdštejnská trilogie)
Jan Čep – dílo: Zeměžluč (obsahuje Dvojí domov)
– socialistický realismus:
Ivan Olbracht – dílo: Anna proletářka, Ozlých samotářích, Žalář nejtemnější, Podívné přátelství herce Jesenia, Zamřížované zrcadlo, Nikola Šuhaj loupežník, Golet v údolí, Biblické příběhy
Marie Pujmanová – dílo: Předtucha, Pod křídly, Pacientka doktora Hegla, trilogie: Lidé na křižovatce + Hra s ohněm + Život proti smrti
Marie Majerová – dílo: Siréna, Havířská balada, Robinsonka
– imaginativní próza:
Vladislav Vančura – dílo: Pekař Jan Marhoul, Rozmarné léto– humoristická novela, Markéta Lazarová- historický román, Obrazy z dějin národa českého, Pole orná a válečná (kritika války)
– legionářská literatura:
Josef Kopta – dílo: Třetí rota (trilogie o pádu carismu, Ruské revoluci a čs.legiích)
Rudolf Medek – dílo: Anabáze– pentalogie o 20 posledních měsících čs.legií a jejich návratu domů, Zborov
Jaroslav Hašek – dílo: Osudy dobrého vojáka Švejka za světové války (4 díly: V zázemí, Na frontě, Slavný výprask, Pokračování slavného výprasku); Dobrý voják Švejk a jiné podivné historky; Dva tucty povídek, Můj obchod se psy a jiné humoresky, Trampoty pana Tenkráta, Dějiny strany mírného pokroku v mezích zákona
– expresionismus:
Richard Weiner – dílo: Lítice, Lazebník, Škleb
Ladislav Klíma – dílo: Utrpení knížete Sternhocha, V žáru království lásky, Slavná Nemesis a jiné příběhy, Svět jako vědomí a nic
KONTEXT VE SVĚTOVÉ LITERATUŘE
– ztracená generace autorů v USA: F.S. Fitzgerald – dílo: Na prahu ráje; William Faulkner – dílo:Divoké palmy; John Steinbeck – dílo: Svrhněte bomby, Hrozny hněvu, Na východ od ráje
– francouzská literatura: Antonie de Saint-Exupéry – dílo: Malý princ, Válečný pilot; Marcel Proust – dílo: Hledání ztraceného času; Francois Mauriac – dílo: Klubko zmijí
– ruská a sovětská literatura: Maxim Gorkij – dílo: Matka, Bosácké povídky; M.A.Bulgakov – dílo: Mistr a Markétka, Psí srdce; M.A.Šolochov – dílo: Tichý Don, Osud člověka
– německá literatura: Heinrich Mann – dílo: Profesor Neřád; Thomas Mann – dílo: Buddenbrookovi, Kouzelný vrch, Doktor Faustus; Stefan Zweig – dílo: Netrpělivost srdce
– pražská německá literatura: Franz Kafka– dílo: Proces, V kárném táboře, Proměna; Max Brod – dílo: Život plný bojů; Franz Werfel – dílo: Kozlí zpěv; Egon Erwin Kisch – dílo: Pražských uliček a nocí, Pražský pitaval, Pasák; Gustav Meyrink – dílo: Golem
– anglická literatura: Rudyard Kipling –dílo: Knihy džunglí; John Galsworthy – dílo: Sága rodu Forsytů; James Joice – dílo: Dubliňané, Odysseus
