Rakovnický přínos literatuře

 

 Jméno: Rakovnický přínos literatuře

 Přidal(a): Malaamalka M

 

 

Regionální literatura Rakovnicka a její přínos + výčet autorů, kteří se v tomto regionu vyskytli.

 

Ačkoli se povrchnímu čtenáři může na první pohled zdát, že literatury na Rakovnicku se vyskytuje poskrovnu, opak je pravdou. K jejímu rozšíření přispěla a stále přispívá řada jak více, tak méně známých autorů, kteří se na Rakovnicku či v jeho okolí narodili, nebo zde kratší či delší dobu působili. Dali tak vzniku rozsáhlému souboru děl, jejichž námětem se stalo Rakovnicko, jeho lidé a jejich život. Nejstarší literární stopy sahají do doby husitské.

 

Rakovnická regionální literatura se tradičně dělí na 2 kategorie:

a) v širším slova smyslu

• H. Mácha – navštívil Jivno a Týřov
• Sabina – matka pocházela z Krušovic
• Neruda – matka narozena ve Slabcích
• Čech – sestra žila v Amálině
• Biebl – vydával v časopise Krakovec
• Kuděj a Hašek – výlet na Rakovnicko
• Ivanov a J. Marek – chalupy v Týřovicích
• Třebízský, Jirásek, Majerová aj. – dílčí motivy v dílech

b) v užším slova smyslu

• Mikuláš z Rakovníka
• Jan Hus
• Jan Augusta
• rakovničtí humanisté
• Jan Libertin
• Jaromír Štembera
• Václav Kropáček
• Matěj Rytíř Havelka
• Winter
• Jan Renner
• František Levý
• Bohuslav Herold
• Josef Koníček
• Václav Zykmund
• Ota Pavel
• Karel Mejstřík
• Tomáš Bednařík, Karla Krátká, M. Pokorná, J. Lukáš aj.

 

1) OBDOBÍ HUSITSKÉ

• Mikuláš z Rakovníka
  • žil v 2. polovině 14. století
  • předchůdce M. Jana Husa v rektorské funkci na Karlově Univerzitě
  • samotným Husem ceněn jako „básník nejpřednější“
• Mistr Jan Hus
  • na náš okres přichází v červenci r. 1414 na pozvání Jindřicha Lefla z Katan (majitel hradu Krakovec)
    • Hus v této době v papežské klatbě
  • káže zde o poutích, svatbách → získává nové stoupence pro své učení
  • píše zde i spisy:
    • „Obrana neboli Knížky proti knězi kuchmistrovi“
      • polemická obrana psaná na Rakovnicku
      • líčí těžké postavení kněze v klatbě
      • brání se proti křivým nařčením
    • + jeho známé listy
      • českému panstvu na sněm
      • pannám
      • společný život vedoucím
      • betlémským ženám
      • přátelům na rozloučenou
    • 10.1414 – Hus odchází z Krakovce do Kostnice

 

2) HUMANISMUS

Rakovník je v tomto období známým humanistickým střediskem. Důkazem je pochvala Jana Campana Vodňanského: „Jmenovati Rakovník znamená říkat zpěvný.“

• Jan Augusta
  • biskup jednoty bratrské
  • v 16. století vězněn 16 let na Křivoklátě → zde sestavoval své polemické spisy a písně
  • postoj proti Blahoslavovi – chtěl, aby JB byla prostou církví bez vyššího vzdělání
• skupina latinských humanistů
  • nejznámější (po nich jména rakovnických ulic či náměstí):
    • Krinitus
    • Grylus
    • Sixt z Ottersdorfu
  • do městských knih zapisovali své latinské verše
    • většinou chvalozpěvy na místní měšťany, radní a funkcionáře
  • → Sixt z Ottersdorfu
    • účastník protihabsburského povstání 1546-7
    • → o něm podrobnou zprávu
      • „Akta aneb knihy památné či historie oněch dvou nespokojených let“

 

3) DOBA POBĚLOHORSKÁ

• Jan Libertin
  • „Rakovnická hra vánoční“
    • Libertin možný autor – neví se, zda ji napsal
    • jméno hry podle nálezu v Rakovníku
    • odráží lidové smýšlení v období baroka
    • děj: spor mezi pastýři a třemi králi
      • Komu se narodil Kristus? Chudým či bohatým?
      • ostře vedený spor, ale konec smírný: Kristus se narodil všem.
    • X. Šaldou hra považována za nejkrásnější báseň českého baroka

 

4) NÁRODNÍ OBROZENÍ

Doba N.O. je na Rakovnicku spojena především se vznikem prvního ochotnického spolku r. 1812

 

• Drahomír Štembera
  • vlastenecký buditel
  • zasloužil se o rozvoj prvního ochotnického spolku
  • spolu s Františkem Hovorkou založil městskou knihovnu
  • vydal řadu básní
    • „Pověst o velikém zvonu Žebráku rakovnickém“
      • nejznámější, veršovaná
    • úzké vztahy s J.K. Tylem a K.J. Erbenem, který jej několikrát v RA navštívil
• Karel Hynek Mácha
  • tetralogie „Kat“
    • jediný dokončený díl „Křivoklad“
  • osobně znal zdejší krajinu, zajímal se o ni
  • pěší výlet s přáteli do údolí Berounky a dobrodružství s nerudným hospodským v Týřovicích
• Karl Egon Bert
  • německý píšící básník
  • přítel Máchův
  • archivář, knihovník a správce na Křivoklátě
  • úzké vztahy s českými vlastenci → česká témata ve svých básních
• Karel Sabina
  • matka dcera panského správce v Krušovicích
  • narozen tajně v Praze v rodině zedníka Sabiny, který mu propůjčil
    jméno
• Jan Neruda
  • matka Barbora Leitnrová pocházela ze Slabců → Neruda po dlouhá léta jezdil k příbuzným na Rakovnicko
• Václav Kropáček (1841-1864)
  • „rakovnický Mácha“
  • student pražské techniky (chemie)
  • zemřel předčasně po krátké nemoci na zápal plic a souchotiny (TBC)
  • básně vydány většinou až posmrtně
    • dokazují cit pro jazyk, vlastenecký cit, cit všeobecně a vliv romantismu K. H. Máchy
• Matěj Rytíř Havelka
  • právník
  • podpořil zájem obecního výboru vytvořit vedle plánované reálky i nižší gymnázium
  • zastával se toho, aby se některé předměty vyučovaly v češtině
  • „Rakovník“
    • epická báseň o pěti zpěvech
    • zde vysvětlen vznik města Rakovník a pojmenování známého místa Sekyra
• František Chládek (1829 – 1861)
  • • první dělnický básník, předchůdce dělnických básníků 80. let 19. st.
    • z chudé rodiny – bída celý život
    • stává se tkalcem, později se živí i jako lidový řezbář
    • umírá na souchotiny
    • básně vydány většinou až posmrtně
      • v nich využity známé nápěvy národních a lidových písní
      • do nich odlišný text – oslava těžké chmelařské a hornické práce
      • vlastenecké i sociální písně
    • v díle i motivy r. 1848
    • napsal mnoho milostných veršů
    • na Rakovnicku se Chládkovy verše šířily opisy
    • většina básní tiskem po jeho smrti zásluhou O. Mokrého
    • již dříve některé básně přeloženy do němčiny a vydány J. Ignácem Jarošem, rodákem z Petrovic
• Svatopluk Čech
  • představitel ruchovců
  • sestra žila v Amálině
• Jaroslav Vrchlický
  • představitel Lumírovců
  • roku 1872 jeho rodiče do Čisté – otec Jakub Frída správcem rolnického akciového mlýna
  • mladý Vrchlický jezdil na Rakovnicko za otcova života, i později dlouhou dobu navštěvoval Rakovník
    • styk se členy studentského vlastenecko-kulturního spolku „Krakovec“
  • v Čisté vznik řady Vrchlického básní + rozepsáno několik novel a povídek
  • toulky místními lesy se odrážejí v přírodně lyrických verších
    • např. 1874 – zde vznik slavné básně „Vánoce“
  • 1872 – 1875 – v Čisté vznik asi 33 básní
    • „Z hlubin“
      • prvotina, obsahuje nejvíce z těchto básní
    • dále obsaženy v celkem 8 dalších sbírkách intimní a přírodní lyriky (Co život dal, Sny o štěstí )
• Václav Beneš Třebízský
  • v historické próze zachycuje kromě Slánska a Lounska také severní část kraje Rakovnického, zvanou „Podlesí“, která tvoří hranici se Severočeským krajem
  • „Bludné duše“
    • jediný román
    • část děje na rakovnickém jarmarku, v Srbči, Milém Pochválově, Kounově
      • zde žili hrdinové románu
        • hrdinové ze zobrazované vzpoury za doby vlády Josefa II.
        • jeden z hlavních vůdců selských vzbouřenců je košíkář Rozhoda z Pochválova
    • název románu
      • ačkoli páni po povstání ulevili poddaným v robotě, poddaní věřili, že ti, kterým bylo ublíženo a zemřeli v boji a bídě, bloudí po kraji jako bludné dušičky a nikdy nebudou mít pokoj, dokud nebude sedlák zcela svoboden
  • Podlesí zobrazeno v řadě povídek z různých dob národa
  • „Svatá hora“
    • povídka
    • v ní zachyceno prostředí Křivoklátska
• Alois Jirásek
  • několikrát navštívil Rakovnicko, naposledy v 80. letech se se Z. Wintrem podívali na místa rakovnické bitvy před Bílou horou
  • ve svém díle zobrazil Křivoklátsko především ve 2 dílech:
    • „Kolébka“
      • rozmarná divadení hra
      • umístěna do srdce křivoklátských lesů
      • děj se odehrává r. 1377 v Klíčavském údolí v hájovně Markyta a na bývalém loveckém zámku Jivno
      • mladý král Václav má dost dvorských ceremonií → přijíždí na Jivno a ztrestá nadutost purkrabího Daniela z Mrákotína a jeho hospodyni
      • přispěje ke štěstí páru chudého studenta Jana a hodné Anny, vnučky poctivého hajného Jíry
        • železná kolébka, kterou chtěl purkrabí ztrestat Annu za domnělé a smyšlené záletnictví, posloužila k potrestání purkrabího a hospodyně
    • „Mezi proudy“
      • křivoklátská krajina v mnoha motivech a scénách
      • postavy Jana Jíry z Roztok, studenta Jana, hajného Šípa a dalších jsou dějově svázány s historií této doby, králem Václavem IV. a arcibiskupem Janem z Jenštejna
      • Hajný Šíp bydlící v Městečku v Ohnivém dvoře – královský palič/žhář → na králův rozkaz pálí arcibiskupovy dvory, domy – tím se zároveň mstí za svedení své ženy
    • • další místa dějů jsou Jivno a Křivoklát
• Zikmund Winter
  • spisovatel, profesor rakovnické reálky v letech 1874-1884
  • pečlivě studoval staré rukopisy
  • v odborných publikacích podal obraz hospodářských, náboženských, kulturních a sociálních dějin malého města v 16. -17. století
  • byl duší vlasteneckého a kulturního hnutí města (pořádal zábavné i vlastenecké podniky a výlety, hrál divadlo s místními ochotníky a zpíval v pěveckém spolku)
  • v různých časopisech se začaly objevovat jeho studie a črty
  • zpočátku vypráví pouze nevelký děj a fakta podle starých pramenů, ale později nabyly příběhy umělečtějšího rázu – postavy si začaly žít po svém
  • → „Rakovnické obrázky“
    • děj příběhů většinou v 16. a 17. stol
    • „Nezbedný bakalář“
      • patří mezi nejlepší
      • děj r. 1587
      • odsuzuje nekulturnost rakovnických občanů (více dbali o pivo, než o školní budovu)
      • Bakalář Jan Pička marně bojuje proti zaostalosti a za lepší poměr ke školství
      • nakonec se vzdává, propadá pití a opouští Rakovník a vystavuje město posměchu okolí
    • „Člověk zmařený
      • povídka
      • hlhr sirotek ze mlýna Jiří, který je neprávem zbaven dědictví po otci a je tak dohnán k životu psance
    • „Golgota“
      • tajná láska ženatého řezníka Mikuláše Sedlčanského k vdově hospodské Anně
      • → tragický konec (zabití novorozence, soud, mučení, smrt)
    • „Příšera“
    • „Jiřík z Kožlan, odpovědník a škůdce zemský“
      • povídky
      • různé, ve středověku obvyklé paličské procesy a aféry
    • „Žena“
      • psychologická povídka
      • těžký úděl ženy opilce a děvkaře
    • většina povídek inspirována záznamy ze soudních procesů
    • autor se snaží čtenáři přiblížit smýšlení, city a názor dřívějších generací

 

5) DĚLNIČTÍ BÁSNÍCI

• Skupina básníků 80. a 90. let 19. století, na našem okrese působili 2 autoři.
• Leopold Kochman
  • rodák z Nového Strašecí
  • z učitelské rodiny, stal se mlynářským dělníkem
  • píše do Dělnických listů a jiných děl. novin básně a děl. písně + překládá je z němčiny
  • poprvé u nás přeložil Manifest KS do češtiny
  • překlad Marxových a Engelsových prací
  • za práci persekvován → do USA (zde zemřel)
• František Josef Hlaváček
  • pocházel z Řevničova
  • horník, přispíval svými agitačními verši v duchu K. Havlíčka Borovského
  • za pobytu ve vězení přeložil německou dělnickou píseň „Píseň práce“ autora Scheua
  • rovněž emigrace a smrt v USA

 

6) POČÁTEK 20. STOLETÍ

• Antonín Macek
  • redaktor Rudého práva, významný dělnický básník
  • pobýval poč. 20 let v Karlově vsi (pobýval na víkendy)
  • i zde tvořil své revoluční básně a texty
• Konstantin Biebl
  • své první básnické pokusy otiskoval v místním časopisu Krakovec
  • „Písně souchotináře“
    • zážitky z 1. světové války
• Jan Alda
  • bratr básníka Jindřicha Hořejšího
  • učil v Řeřichách a na Zdeslavi na českých menšinových školách
• Antonín Trýb
  • známý romanopisec
  • rodák z Krakova
  • svoji literární dráhu začal první sbírkou poezie „Křivoklát“
• Zdeněk Matěj Kuděj
  • „Ve dvou se to lépe táhne“
    • popis Rakovníka a okolí těsně před 1. sv. válkou
  • společně s Jaroslavem Haškem výlet na zdejší okres
  • popisuje Haškův pobyt v Roztokách, Rakovníku a Čisté
    • v Děnickém domě založil Hašek organizaci své proslulé strany mírného pokroku v mezích zákona – výsměch české pivní politice a maloburžoaznímu politikaření
• Jan Vrba
  • velký autor přírodních próz
  • ve 20. letech zde působil jako myslivecký asistent v křivoklátských lesích
  • za 2SV ve skryjském luhu na Plazích napsal svou knihu „Bílý lesmistr“
    • líčí pohromu v lesích způsobenou mniškou
• Václav Cukropec
  • dělnický básník, lounský rodák, pekařský dělník
  • zemřel v Rakovníku
  • ve 20. a 30. letech psal satirické verše a říkanky na poměry v republice do rakovnického časopisu Trn
  • jeho dílo dosud není vydáno knižně
• Gustav Jaroš
  • rakovnický rodák
  • vynikající pokrokový publicista v období mezi válkami
  • autor povídek, pohádek, esejí o umění, přispěvatel místních novin a časopis
  • za války vězněn
• František Kuba
  • „Skýtský jezdec“
  • „Karlštejnské vigilie“
    • dvě knihy povídek
    • mnohé motivy vzaty z Křivoklátu a jeho historie
      • např. „Slavičí stezka“
        • Karel IV. nechal pochytat všechny slavíky kolem Křivoklátu, aby zpívali pouze jemu a jeho snoubence Blance z Valois

 

7) LITERATURA FAKTU

• na našem území působili/působí 2 přední čeští spisovatelé literatury faktu
• Miroslav Ivanov
  • známý zajímavými řešeními záhad českých dějin a literatury
  • většinou píše v chalupě v Týřovicích
  • „Důvěrná zpráva o K.H. Máchovi“
    • autor uvádí, že jeho chata byla dříve hospodou, ve které přenocoval K. H. Mácha
• Václav Sábl
  • populární vykladač historie i současnosti starověkých i novověkých olympijských her
  • zabýval se i regionální historickou prací
  • bydlel v Dřevíči(dále nepatří už k literatuře faktu)
• Jiří Marek
  • ke konci života na Rakovnicko na víkendy
  • pro své detektivní příběhy ze staré doby („Hříšní lidé města pražského“) materiál i z archivu okresního soudu
  • „Sůl země“
    • poslední autorův román
    • odehrává se z části i v křivoklátských lesích, kde vzniká jakási prehistorie české dělnické třídy
• Marie Majerová
  • „Siréna“
    • rodné kořeny hlavní rodiny Hudců umístila do naší krajiny
• Karel Mejstřík (1902-1995)
  • berounský rodák, spisovatel, učitel, vlastivědný pracovník
  • inspirován Rakovnickem k celoživotní tvorbě
  • „Na přílepském bělidle“
    • na základě vyprávění učitele Fišera sleduje historii jeho rodu k poč. 19. stol.
  • život senomatských občanů:
    • „A neuveď nás v pokušení“
      • román
    • „Tvrdá cesta“ a „Blýskýní na časy“
      • divadelní hry
    • „Režná zem“
      • próza psaná po 2.SV věnovaná těžké práci zemědělců Rakovnicka
    • „Smrt a les“
      • prosté hrdinství obyčejných dřevařů, lesníků a vesničanů v boji proti fašistům za okupace
      • alegorický název: smrt=Němci, les=odpor českého lidu
    • pobyt v Branově mezi obyčejnými lidmi – zde poznal hrdiny těchto dvou próz
    • působil ve Skryjích, kde byl svědkem kolektivizace zemědělství
      • „Domov můj“
      • „Těžké kročeje“
      • „Na konci brázdy“
        • těžké chvíle rozhodování zemědělců, chvíle nedůvěry, akce nepřátelství i zrady
        • nové myšlenky, polidštění vztahů na vesnici, nová morálka a vytváření nového poměru k práci a ke společnému vlastnictví
• Jan Renner
  • učitel, archivář, zakladatel a jednatel Muzejního spolku, správce muzea
  • „Rakovnicko a Křivoklátsko v pověstech“
  • „Popis politického a školského okresu Rakovnického“
    • publikovaný spis
    • popis geografie, průmyslu a složení obyvatel na našem okrese
  • knihy s historickou tématikou:
    • „Nejstarší kronika královského města Rakovníka“
    • „Bitva u Rakovníka 1620“
    • „Rakovník 19.st“
• František Levý
  • rakovnický rodák
  • zabýval se dějinami Rakovníka
  • „Dějiny královského města Rakovníka“
    • dějiny Rakovníka od počátku do konce 19. století
• Bohuslav Herold
  • člen Muzijního spolku
  • místopisné knihy o Rakovníku
• Josef Koníček
  • zeť B. Herolda
  • „Zapomenutý básník“
• Václav Zykmund
  • studoval na reálce v Rakovníku
  • malíř, grafik, výtvarný teoretik → první výstava v Rakovníku
  • zakladatel skupiny RA
• Ota Pavel
  • nejznámější autor našeho kraje
  • již od dětství jezdil se svou rodinou do Branova
  • na břehu Berounky v Luhu žil se svým židovským otcem, matkou, bratry Hugem a Jiřím, později od pol. 50 let se svými třemi syny a ženou Věrou
  • miloval obyvatele říčního kraje – učarovali ho svojí přímočarostí, duchovní čistotou a blízkostí k přírodě
  • poznává starého převozníka Proška – stává se mu jakýmsi druhým otcem, rodinu Vlků z Luhu a další obyvatele, včetně naivního malíře Matouška ze skryjského Luhu
  • „Smrt krásných srnců“
    • vyjadřuje lásku ke kraji a lidem z něj
    • lyrickoepický průvodce Pavlovým životem a životem jeho nejbližších
    • především píše o svém otci – Leu Popperovi – židovském obchodníkovi, rybáři a pytláku, který na břehu zapomínal na svět, který se hroutil kolem světové války
    • otec měl rád život – bojoval proti všemu, co jeho podstatu ohrožovalo, velmi specifickým způsobem
    • Pavel v knize spojil upřímný projev s vynikající vědomou stylizací
  • „Jak jsem potkal ryby“
    • poslední posmrtně vydaná povídková kniha
    • plná optimismu, ačkoli autor věděl, že jeho život končí nevyléčitelnou chorobou
    • novodobé evangelium lásky k přírodě, lidem a životu vůbec
    • psána s humorem statečného člověka, jenž se dokáže povznést nad smrt a útrapy
    • kniha má 3 díly:
      • Dětství
      • Odvážný mladý muž
      • Návraty
    • kvůli vážné duševní poruše (zjevně maniodepresivní psychóze) musel často pobývat v psychiatrických léčebnách
    • zemřel předčasně na srdeční infarkt

 

AUTOŘI SOUČASNOSTI  

• Tomáš Bednařík
  • vystudoval GZW, publicista, prozaik, záhadolog, cestovatel
  • „Křivoklátsko“
    • průvodce do kapsy
  • „Je to jenom rock and roll“
    • historie rocku na Rakovnicku s exkurzí do oblasti folku a country
  • „Krvavá hraběnka“
    • příběh o čachtické paní Alžbětě Bathoryové
  • „Stav nouze!“
    • svědectví o povodni na Rakovnicku
• Jan Lukáš
  • biolog, učitel, autor aforismů, učil na GZW, žije v Lužné
  • „Vznik názvu města Rakovník“
    • snaží se odhalit pravé příčiny pojmenování města
• Monika Pokorná (Horníková)
  • fejetonistka z Rakovníka
  • „Náměstí na dlani“ (2001)
  • „Fejetony“ (2002)
  • Ztráty a ztráty (2007)
    Na bloumání koncesi (2007)
    Když se v Rakovníku řekne… – 1. díl (2008)
    Knedlíky už sem nikdy nepřijedou (2010)
    Když se v Rakovníku řekne… – 2. díl (2010)
    Přepitomělá nálada (2013)
    Náměstí na dlani (nové upravené vydání) (2014)
    Čí jméno nese naše ulice (nové souborné vydání) (2015)
• Karla Krátká
  • učila na GZW
  • básnířka
  • překlady ruské a anglické poezie
  • „Už dávno nelétám vysoko“
    • prvotina