Kniha: Romance pro křídlovku
Autor: František Hrubín
Přidal(a): dzoska
1) Kontext doby
Od roku 1948, tedy komunistickým únorovým převratem se zdeformoval literární vývoj. Literatura byla chápana jako služku komunistické strany. Musela se podřizovat politice. Objevují se politické čistky, procesy a popravy. Nakladatelství byly pouze státní. Vydávaly se propagandistické knihy. Byly zrušeny Lidové noviny. Byl zrušen syndikát českých spisovatelů – nahrazen Svazem československých spisovatelů. Mezi další autory řadíme J. Seiferta, Jiřího Koláře, či Pavla Kohouta. Existovala Skupina 42, což bylo umělecké seskupení(ilustrátoři, fotografové, výtvarníci, spisovatelé). Patřili tam – Jan Kotík, Jan Smetana a Kamil Lhoták. Nepíší o válce, ale atmosféra je poznamenala. Avšak, 60. léta 20. století byla doba znatelné projevy svobody. Období tzv. demokratizace, vyrovnávání se z hříchy předešlých let, návrat spisovatelů do literatury, prolomená cenzura. Vše vyvrcholilo na konci 60. let Pražským jarem, kdy v čele stál Alexandr Dubček, symbol liberalizace společnosti, a autor úsloví „Socialismus s lidskou tváří“. Mohutné přeměny a euforie v nové pořádky vyvrcholily ostrou kritikou dosavadního komunistického systému v manifestu všem občanům země „2000 slov, které patří dělníkům, zemědělcům, úředníkům, umělcům a všem“ (Ludvík Vaculík).
2) Kontext autora
František Hrubín (1910-1972) se narodil v Praze, dětství však prožil z velké části v Posázaví v Lešanech. Příroda hraje v jeho poezii velkou roli, psal lyrickou poezii přírodní. Skladby jsou založeny na kontrastu, pak totiž lépe vyniknou metafory. Melodická a rytmická poezie a moderní poémy. Jsou pro něj typické metafory. Hrubína bychom mohli řadit mezi solitéry, tedy autory bez příslušného zařazení.
Výrazně se podílel na založení dětského časopisu Mateřídouška, v letech 1945–1948 ho redigoval. Na II. sjezdu Svazu československých spisovatelů (1956) spolu s Jaroslavem Seifertemodvážně kritizoval spojení literatury a politiky, zastali se zde nejen perzekuovaných, ale i zavřených spisovatelů. Toto vystoupení vedlo nejprve k zákazu literární činnosti, velice brzy mu bylo povoleno překládat a psát literaturu pro děti, jeho samostatná tvorba procházela různými obdobími zákazů a vydávání.
Dále napsal Zpíváno z dálky, Jobova noc a Hirošima.
3) Umělecký směr, forma
Báseň je rozdělena do několika jednotlivých kapitol, které jsou označeny přesným datem. Dílo je psáno stylem deníkových zápisů. Kompozice není chronologická – technika filmového střihu; prolínání všech třech časových rovin. Romance pro křídlovku je lyricko-epická báseň (obsahuje děj, vypráví příběh, v němž se objevují postavy, prostředí, situace, ale zároveň vyjadřuje dojmy a city).V epických pasážích se objevují vystřižené dialogy, monology
Výrazovou formou je poezie – nepravidelný rytmus a rým – prozaizace verše
Literárním žánr – Romance (autor něžně vzpomíná na svou lásku), ale baladického charakteru (tragické
vyústění) – žalostná romance
4) Místo, doba, postavy
Přibližně 30. Léta. Okolí Posázaví – Netvořice.
František – je vypravěčem a básníkem; stará se o nemocného dědečka; miluje Terinu; rád se toulá
Terina – velmi mladá dívka od kolotoče; miluje Františka, ale umírá na záškrt; je velmi romantická,básník z ní cítí čistotu
Viktor – také žije u kolotočů; nabíjí pušky na střelnici a hraje na křídlovku; má velice rád terinu a chce se s ní oženit
Tonka – je opakem Teriny, svým způsobem velmi hrubá zkušenější žena; je vulgární a svádí Františka; pro něj představuje fyzickou náhražku za Terinu
Františkův dědeček – je po mozkové příhodě; realitu už nevnímá a žije ve svém vlastním světě; po rozpoznání svého vnuka záhy umírá
5) Zápletka
Nesmrtelnost lásky a touhy; láska naplňuje život (zřasená krev v žilách jeho křídel – cit, který mu proudil celým tělem, ho nutí „letět dál“)
Pomíjivost lidské existence (kontrast – mládí X stáří, láska X smrt)
6) Podrobný děj
Františkovi je 20 let a na místní pouti poznává krásnou patnáctiletou dívku Terinu. Zamilují se do sebe. Ale na Terinu si dělá nároky i Viktor, který žije také u kolotočů. Ona ho ale nechce, protože miluje Františka. František má zároveň poměr s živelnou Tonkou, kterou ovšem nemiluje. František se pečlivě a láskyplně stará o svého dědečka, který je po mrtvici a myslí si, že vidí lidi, kteří jsou dávno mrtví. František tedy předstírá tyto lidi, odpovídá za ně, aby pro dědečka vytvořil normální svět.
Po 3 letech se setkávají znovu na pouti v Lešanech. Pravidelně se spolu scházejí, což nerad vidí Viktor, protože ten v té době již silně naléhá na Terininy rodiče, aby mu ji dali za ženu. Na jedné schůzce se spolu František a Terina kvůli hlouposti pohádají. Na další schůzku již Terina nepřijde a odjíždí.
Za rok ji jde František opět hledat na pouť. Ale objeví se pouze Viktor, který mu oznámí, že v zimě zemřela na záškrt. To Františka zdrtí.
Po dalších 20 letech se opět setkává s Viktorem, povídají si spolu o životě a vzpomínají na Terinu.
František prožívá lásku a ztrátu (smrt) zároveň – miluje Terinu a ona zemře, ale ještě před ní zemře jeho dědeček, se kterým žije. Tato láska by stejně nebyla možná – jsou to 2 rozdílní lidé (postavením, vzděláním, …)
7) Formální, jazyková stránka
Všechny epické pasáže jsou psané volným veršem, zatímco lyrické jsou psány veršem pravidelným (kontrast). Metoda filmových střihů a biografické rysy. Ichforma.
– zajímavé epitetony, jemné výrazy dokreslující atmosféru (sluneční blankytno)
dvacet let, dvacet zlatoploutvých ryb – přirovnání
vůz se záclonkami – eufemismus (zjemnění)
noci obkreslovaly – personifikace
8) Zhodnocení, názor
Ještě než jsem knihu četla, viděla jsem její filmové zpracování, takže když jsem četla už jsem v duchu viděla Jaroslava Hanzlíka jako Františka. Báseň se mi líbila, hlavně její letní atmosféra, která Vás vzpomínkově vrátí do léta.
9) Souvislosti, aktuálnosti, divadelní/filmové zpracování
V roce 1966 natočil režisér Otakar Vávra stejnojmenný poeticko-romantický film na námět této poemy s Jaromírem Hanzlíkem v hlavní roli, spoluautorem scénáře filmu byl František Hrubín. Dílo bylo uvedeno i jako divadelní dramatizace.
