Romeo a Julie - rozbor díla k maturitě (4)

rozbor-díla

Kniha: Romeo a Julie

Autor: William Shakespeare

Přidal(a): Aneťák, Hanka

William Shakespeare

(* 1564 – † 1616)
Narodil se ve městě Stradford nad Avonem.
Ve svých 22 letech odchází do Londýna, kde zakládá divadlo THE GLOBE (první divadelní budova).
Jeho díla jsou psána Blankvers – pětistopý nerýmovaný verš. Píše dramata – tragédie, komedie, historické hry, sonety.
Vytváří komplikované charaktery postav.
Nevymýšlí si nová témata, ale zpracovává stará.
Jeho tvorbu překládal Josef Václav Sládek (v 19. století) a ve 20. století Erik Saudek.
Autor asi 37 her a sonetů
Próza i poezie, metafory, figury a použit vytříbený a vznešený styl.
Často se objevují jmenné tvary přídavných jmen, citově zabarvené výrazy, inverze.
Vzorem pro Shakespeara byla řecká tragédie Phiramus a Thisbé.
Dílo bylo vzorem pro pozdější generaci spisovatelů, jak českých, tak zahraničních.
William SHAKESPEARE žil v 16. století a tvořil v období renesance a humanismu.
Byl to významný anglický básník a dramatik a zároveň klíčová postava moderního evropského dramatu.
Jeho díla zcela světská, hrdinové sami strůjci svého osudu-jejich činy odrazem charakteru, hrdinové často rozporné živoucí postavy, typickým veršem Shakespearových dramat = blankvers (nerýmovaný pětistopý jambický verš)

Další díla:

komedie: Komedie omylů, Zkrocení zlé ženy, Sen noci svatojánské, Jak se vám líbí
historické hry: Král Jan, Richard II., Jindřich IV. ,Jindřich V.,Jindřich VI.
tragédie: Romeo a Julie, Julius Caesar, Hamlet, Othello, Macbeth
básně: Venuše a Adonis, Znásilnění Lukrecie, Vášnivý poutník
pohádkové hry: Cymbelín, Zimní pohádka, Perikles, Bouře

Literárně-historický kontext

poč. 14. stol. – poč. 17. stol.
renesance = znovuzrození, humanismus = lidský
vliv zámořských objevů, rozvoj věd společenských a přírodních (astronomické objevy –
důkaz kulatosti Země – Galileo), vynález knihtisku (Gutenberg)

Znaky:

znovuzrození antiky, návrat k antické kultuře
nový ideál vzdělání – touha po pravdivém poznání člověka a pozemského života
mnohostrannost umělců – např. M. Buonarroti, Leonardo da Vinci
v popředí literatura nauková, lyrika

Další autoři tohoto období:

Rozbor díla: Romeo a Julie

přeložil: Martin Hilský
1. vydání: 1596
Žánr: tragédie
Druh: drama
Kompozice: dělí se na 5 dějství
Rozsah: 138 stran
Druh: drama,Forma: verš (monolog, dialog),Žánr: tragédie
Místo a doba děje: Italské město Verona, 16. století (vrcholná renesance)
Motivy: láska, vdavky, válka dvou rodů, spor

Námět, dějová osnova:

Příběh tragické lásky dvou mladých lidí – Montekova syna Romea a Julie Kapuletové, oba rody se vzájemně nenávidí

Tématika

Seznámení Romea s Julií (14) na plese Kapuletových -> slib věrné lásky (balkonová scéna)->tajný sňatek v klášteře, v cele františkánského mnicha bratra Lorenze
Střetnutí Tybalta s Romeem (v souboji Tybalt probodne přítele Romea – Merkucia-Romeo Tybalta za to zabije) -> Romeo – útěk do Mantovy
Přípravy sňatku Julie s hrabětem Parisem, Julie ho nechce -> Lorenzo jí dal uspávací lék (působí zdánlivou dočasnou smrt), vysvětlující zpráva Romeovi nešťastnou náhodou nedorazila -> Romeo se dozví od sluhy Baltazara o Juliině smrti ->v rodinné hrobce se otráví
Julie procitne -> spatřila mrtvého Romea -> probodla se dýkou->až nad hrobem obou milenců-smír obou rodů

Hlavní myšlenka díla:

Vůle a vášně jedince X nově vznikající buržoazní mravní normy
Příčina tragédie: lidská vášeň (rodová zášť) a náhoda (posel nedošel včas)
Hrdost renesančního individualismu – boj mladého člověka o samostatné určení vlastního osudu
Autor si přál, aby Anglie žila v míru pod vládou humanistických panovníků
Inspiroval se válkami růží (občanské války v Anglii)
Aktuálnost: láska X nenávist ->následky

Kompozice

chronologická
komické prvky v tragédii (např. mluva chůvy, neschopnost se vyjádřit jednoznačně)
stavba dramatu – vzor antické tragedie, prolog ve formě sonetu

Poezie, jazykové prostředky

blankvers – nerýmovaný pětistopý jambický verš
Figury: Epizeuxis, Epifora
poezie (vyšší vrstvy-R. a J.) i próza (nižší vrstvy- chůva)
blankvers – nerýmovaný pětistopý jambický verš
proti středověkému myšlení překročen rámec desater spisovně vysoký styl, hovorová řeč – chůva
Dialogy
Eufonie
Spisovný jazyk
věty jednoduché i souvětí
často věty tázací, zvolací
komické prvky v tragédii
kontrasty – světlo X stín, noc X den, poezie X proza, vysoký styl X lidová mluva

Obsah:

V italském městě Verona v 16. stoletížily dva znepřátelené rody. Montekové a Kapuleti. Na plese se Romeo z rodu Monteků zamiluje do Julie, která je bohužel z rodu Kapuletů. Svojí lásku si vyznají v noci. Poté přemlouvajíVavřince,aby je tajně oddal. O svatbě ví jen Vavřinec a Juliina chůva. Romeo a Julie doufají, že se tím jejich rodiny usmíří. Romeo musí odjet z města. A mezitím Kapuleti chtějí, aby se Julie vdala za hrábě Parise. Julie utekla za mnichem, bratrem Vavřincem, jestli aby jí pomohl. Vavřinec jí dal nápoj na spaní, aby vypadala jako mrtvá po dobu 42 hodin. Po tom nápoji měl se jí zpomalit dech, zesinají jí rty a tváře a oči se zavřou jako okenice. Svaly jí ochrnou a bude chladná a tuhá.Vypila nápoj před svatbou a usnula. Kapuleti si mysleli,že je mrtvá. Bratr Vavřinec nechal poslat posla pro Romea, aby přijel tajně do Verony. Posla chytily a zavřeli ho i se zprávou. Romeo se vrací zpět, aniž by dostal zprávu a myslí si, že je Julie mrtvá. Koupil si jed, a vydal se k hrobu, kde potkal Parise a zabil ho. U hrobky vypije jed, co ho usmrtí. Poté co se Julie probudí a uvidí Romea mrtvého, vezme jeho dýku a probodne se. Nakonec Montekové a Kapuleti se smíří.

Postavy:

Romeo– Montekův syn, trpí bolestí, prožívá ji („Kdo nezná rány, posmívá se jizvám.“), je hodný, poctivý („Moc hodný pán to je, poctivý a čestný, zdvořilý, laskavý a ctnostný k tomu..“), velmi miluje Julii, byl by ochoten pro ni udělat cokoli, vyhnanství bere jako smrt („Svět končí za hradbami Verony. … Mučení je to. Nebe je přece tam, kde žije Julie.“)
Julie-Kapuletova dcera, chová se jako slušná dívka, která poslouchá („odhoď ten zsinalý háv cudnosti-vždyť nosí ho jen pošetilé dívky“), zamilovala se do Romea na plese („Má lásko, z nenávisti zrozená, sotva se rodíš, rodem zrazená, osudná lásko, vyvedlas to skvěle: milovat musím svého nepřítele.“), bojí se o Romea („Když tě tady najdou, čeká tě smrt. Zabijí tě, když tě tu uvidí. Nesmějí tě tu vidět, slyšíš, nesmějí!“), musí si dávat pozor, co říká-šeptá
Benvolio-velmi zuřivý, občas nesouhlasí s Merkuciem („To, že dělám, říkáš? … A z toho plyne co? .. Než rvát se jako ty, dám rovnou život za pár babek.“)
Merkucio-Romeův kamarád, drzý, ale má rád Romea a chce pro něj jen nejlepší („Madam je dohazovačka, oho! … Zajíčka v pytli. Zboží lehčího rázu a bez záruky. Navíc prošlé. Čuchám, čuchám prašivinu.“-mluví s chůvou, která jela za Romeem kvůli Julii), neústupný, trvá na svém, chce se rvát, ale nestojí o problémy („Ránu byste neměl, pane? … Důvod si, pane, račte najít sám.“)
otec Vavřinec-je velmi rozumný, všem poradí („Ty přímo trojčíš! Můžu něco říct? .. Chci ti říct, jak se proti němu bránit. Chci ti dát radu, lék na protivenství, útěchu poskytnout, když už jsi vyhnán.“), oddal Romea a Julii
Tybalt– bratranec Julie, nejde mu o mírové vyjednání („Darebák a lump!…Velmi se hodí, když ho vyhodím, vetřelec je to.“), řeší vše násilím („Takhle se nevyvlékneš, chlapečku, z urážek vůči mně. A proto tas!“)
Paris-šlechtic, naléhavý, miluje Julii („Vyznejte se mu ze své lásky ke mně. … To vyznání chci, přiznám, taky slyšet.“)
Chůva-rázná paní, která si nenechá nic líbit („Kdo je ten lump, co si tu na mě otvíral tu svou nevymáchanou hubu? … Jestli si na mě bude vyskakovat, já mu zatnu tipec, až celej schlípne, prevít jeden.“), už je starší („Fuj, to mám v těle, nech mě vydechnout. Klouby mě bolí, nohy necítím.“)
Kapulet-výbušný, vše musí být po něm („Odmlouvat bude, fracek jeden drzej! Něco ti povím: půjdeš do kostela, nebo mi nikdy nechoď na oči! Buď zticha! Mlč! Už ani slovo, slyšíš!“)

Další tragédie od W. Shakespeara:

Antonius a Kleopatra (1607), Coriolanus (1608), Hamlet (1604), Julius Caesar (1599), Král Lear (1606), Macbeth (1606), Othello (1605), Romeo a Julie (1595), Timon Athénský (1608), Titus Andronicus (1594), Troilus a Kressida (1608).

Vlastní názor:

Obsah knížky je velmi pěkný, ale blbě se to čte. Radši bych to viděla jako divadelní hru, abych se více soustředila na ten děj a ne na čtení. Občas tam jsou zastaralá slova, kterým nerozumím. S knížkou jsem byla ale spokojená.

Ukázka

JULIE

Už jdou, tak honem! Ještě že máš dýku!
Vezme Romeovu dýku
Tady tě schovám. Tady zrezivěj.
Bodne se a padne

(strana 132)

Zdroje:

http://cs.wikipedia.org/wiki/William_Shakespeare
http://cs.wikipedia.org/wiki/Romeo_a_Julie
http://www.zapisky.estranky.cz/clanky/rozbory/romeo-a-julie—shakespeare.html