Romeo, Julie a tma – rozbor díla (4)

 

Kniha: Romeo, Julie a tma

Autor: Jan Otčenášek

Přidal(a): Majulinka

 

 

 

 

8)     8)Hlavní postavy a jejich charakter

• Pavel velice dobrosrdečný s naivní představou, že všechno dopadne dobře. Věřil ve své sny a nehynoucí lásku k Ester. Pocházel z chudých poměrů, ale nikdy si nemohl stěžovat na nedostatek lásky od své rodiny. Byl ochoten pro Ester i zemřít, kdyby to znamenalo, že ona bude žít. Bohužel neměl příležitost ji ochránit. Chtěli se vzít a mít spolu děti.
• Ester – dívka která, doplatila svým životem na nenávist židovské rasy. Přesto ji od útlého dětství vychovávali s hrdostí na jejich původ a ona se za něj nestyděla. Když zjistila, že stejně umře, rozhodla se smrti postavit a byla velmi statečná a odhodlaná, zemřít pro záchranu Pavla, jeho rodiny a přátel.
• Pavlův tatínek byl starý pán, který byl hrdý na svoji práci krejčího.
• Pavlova maminka byla nemocná žena, která se o svého syna velmi bála. O svoji rodinu se velmi dobře starala, i když neměli dostatek financí pro své potřeby.
• Pan Rejsek byl pomstychtivý a falešný. Působil jako zvěd pro říšské vojáky. Zapříčinil se o smrt Ester. Nenáviděl židy a jiné ,,podřadné rasy“.
• Vojta byl kamarád Pavla, který mu chtěl pomoct, i když nevěděl nic o jeho tajemstvím.

 

9)     Kdy se děj odehrává

• v období 2. světové války (květen – červen 1942, heydrichiáda)

10)Kde se děj odehrává

• V Praze

11)  Hlavní myšlenka díla

• Protest proti fašismu
• Autor se snaží varovat společnost před válkou a jejím hrozivým dopadem (válka poznamenává osudy nevinných lidí, ničí jejich plány a ideály).
• Vyzdvihuje schopnost člověka odporovat těžké době a nenechat se morálně podlomit.
• Motiv sebeobětování a láska jsou zde hlavním tématem.

12)Další díla autora

• Kulhavý Orfeus

– volné pokračování Romeo, Julie a tma

– Pavel a kamarádi jsou totálně nasazeni, tam vytvoří odbojový spolek. To se odhalí a všichni jsou potrestáni.

• Občan Brych

– sociálně-psychologický román

– hl. postava Brych – není stálý ve svých názorech a postojích

• Když v ráji pršelo

– milostný příběh 2 mladých lidí po 1948 – jsou vzdělaní, ale pod tlakem doby odejdou na Šumavu, kde chtějí zřídit penzion. To se nedaří a celé je to zkouškou jejich vztahu.

13)Zfilmování- ANO 2x

1959: režie – Jiří Weiss

1997 režie – Smyczek

14)Jiná díla se stejnou problematikou

• Modlitba pro Kateřinu Horovitzovou – příběh židovské dívky, která se v posledním chvíli odhodlala postavit nacistům

–          autor Arnošt Lustig

• Spalovač mrtvol – popisuje, jak se pod vlivem nacismu mění relativně obyčejný člověk ve zrůdu, která je ochotná zavraždit svou ženu a děti

–          autor Ladislav Fuks

 

 

15)  Další autoři této doby

 

DRUHÁ SVĚTOVÁ VÁLKA V ČESKÉ LITERATUŘE ( 1939-1945)

Tato válka byla doposud nejstrašnější válkou v dějinách lidstva. Její důsledky byly mnohem těžší než důsledky 1. Sv. války, zahynulo v ní asi 50 mil. Lidí.

Po skončení 2. Světové války řada autorů zobrazuje:

1)      Válečné hrůzy a utrpení v okupované vlasti, často dokumentární formou na základě vlastních zážitků (Jan Drda, Jiří Weil)

2)      Osudy židů, jejich pronásledování u nás i život těch co stačili emigrovat(Egon Hostovský)

 

Tzv. PRVNÍ VLNA PRÓZY- od roku 1945 zhruba do konce 50. Let se zabývá podáním bezprostředního svědectví z válečných událostí, líčí zážitky z koncentračních táborů, soustřeďuje se na fakta.

Autoři a jejich díla:

Jan Drda

• Němá barikáda– soubor povídek z okupace a pražského povstání
  • Vyšší princip – povídka

–          drama:

• Hrátky s čertem – pohádková hra, alegorie na nacismus
• Dalskabáty, hříšná ves, aneb Zapomenutý čert

Julius Fučík

• Reportáž psaná na oprátce – kniha z motáků (moták=psané myšlenky, které posílal z vězení, což bylo zakázané)

Jiří Weil

• Život s hvězdou– židovská tématika, příběhy obyčejných Židů za války

Norbert Frýd

• Krabice živých – hrdinství obyčejných lidí v krajních situacích, z koncentráku

 

Tzv. DRUHÁ VLNA POVÁLEČNÉ PRÓZY- přelom 50. a 60. let – se mnohem více než na pouhá fakta soustřeďuje na psychologický rozbor, jednání hlavních postav.

Autoři a jejich díla:

Jan Otčenášek

• Romeo, Julie a tma – období okupace
• Kulhavý Orpheus – z období okupace
• Občan Brych – politický román, období únorového převratu

Jiří Mucha

Arnošt Lustig

• Dita Saxová– příběh mladé dívky, které přežila koncentrák, ale po návratu se nemůže začlenit. Ve Švýcarsku pak spáchá sebevraždu skokem z ledovce.
• Ulice ztracených bratřích
• Modlitba pro Kateřinu Horovitzovou– skupina žid. obchodníků se může dostat do Ameriky pomocí nacistů, kteří z nich tahají jen peníze. Jeden Žid s sebou vezme Kateřinu Horovitzovou. Po cestě z nich pořád tahají peníze pod různými záminkami, ale pak musí zase do „mateřského“ tábora, kde je nakonec po Kateřinině vzpouře všechny zastřelí.

Ladislav Fuks

• Spalovač mrtvol– zfilmováno 1968, Karl Kopfrkingl je spořádaný otec, milující manžel a odpovědný pracovník. Pod vlivem kamaráda Wiliho Reinkeho se z něj stane zapálený nacista. Jelikož žena je židovka, pomůže jí spáchat sebevraždu oběšením v koupelně, syna pak vezme do práce, kde ho zmlátí a hodí ho do rakve k esesákovi, aby byl jako Žid aspoň trochu očištěn. Dceři se pak podaří utéct.
• Pan Theodor Mundstock

Josef Škvorecký

• Zbabělci

Ladislav Mňačko

Bohumil Hrabal

• Ostře sledované vlaky

 

DRUHÁ SVĚTOVÁ VÁLKA VE SVĚTOVÉ LITERATUŘE

Michail Šolochov- Rusko

• Osud člověka

Anna Seghesová – Německo

• Sedmý kříž

Heinrich Böll – Německo

• Kdes byl Adame?

Erich Maria Remargue – Německo

• Jiskra života
• Čas žít, čas umírat

Robert Merle – Francie

• Smrt je mým řemeslem

Patrik Ryan- Amerika

• Jak jsem vyhrál válku

William Styron – Amerika

• Sophiina volba

Joseph Heller

• Hlava XXII

 

 

ROMEO, JULIE A TMA – JAN OTČENÁŠEK

V malostranských uličkách se jako vždy po večerech loudá Pavel, má rád samotu, přemýšlí o tom, co se teď vlastně děje. Po cestě narazí na lavičky, a tak si na jednu sedne, vedle něj na konci druhé lavičky sedí jemná dívka s kufříkem sevřeným tak pevně, aby jí ho nikdo nemohl ukradnout. Pavel se na ni upřeně kouká a po chvíli si všimne, že ta slečna brečí – nešlo mu to do hlavy, ale nechal to zatím být. Po chvilce se zmohl na pár slov, a začal se jí poptávat, co tady dělá. Dívka nebyla mluvná, ale nakonec se rozpovídala – řekla mu, že ráno měla odjet za mámou a tátou do Terezína, ovšem nešla na vlak, prostě utekla, nevěděla kam jít, co má dělat, a taky nevěděla, proč jí rodiče z Terezína nepíší. Pavel ji nakonec objal a začal přemýšlet, co by se dalo podniknout. Nakonec přišel na to, že v domě, kde má jeho táta krejčířství, je vedle prázdná místnůstka. Nabídl jí tedy jeho „praštěný“ nápad, a Ester s ním souhlasí, protože neví co jinak dělat. Pavel odvede Ester do bytu, a řekne jí, že musí domů za starouškama. Přijde domů a je trochu rozhozený, což jeho otec hned pozná. Začnou se ho vyptávat, kde byl. Ale on jen mlčí a jí. Nakonec ho napadne, že Ester taky musí jíst, je hrozně hubená…tak si vezme zbytek jídla do pokoje a nalije ho do ukradnutého malého kastrolu. Ráno jde s tátou do dílny, kde se furt rozebírá válka, a jeho to téma celkem nudí. Večer u večeře nic neřekne a ukořistí jídlo. Řekne rodičům, že jde ven a odběhne za Ester, dá jí jídlo, a pak si povídají – o všem, o tom jaké měla dětství, jak tančila za zavřenými okny. Přes všechnu snahu se nedokáží do sebe nezamilovat. Atmosféra houstne, jak v krejčovně, tak u Pavla doma, ale on myslí jen na Ester a jak všechno bude dlouho trvat. Ester musí dodržovat určitá pravidla – nesmí se například ukazovat u odhrnutého okna, cítí se jako v kleci, ale nechce Pavlovi přidělávat ještě větší starosti. Jednou večer si Pavel a Ester vyznají lásku. Pavel poslouchá její dech, kouká se na ni, když spí, uvědomuje si, co vlastně udělal, ale nemyslí na to; myslí jen na to, že až válka skončí, vezme si Ester a budou oba dva štastni. Tento plán jim ale nevyjde, jednoho dne spatří Ester v okně soused – Ester to řekla Pavlovi, ale ten jí nevěří, myslí si, že Ester má představy. Pavel si myslí, že je vše v utajení, ale jeho otec něco tuší. Jednou večer běží za Pavlem, ale nedovede ho dohonit. Ester je potichu v místnůstce, a najednou spatří osobu, kterou nezná – našli ji, teď je konec, pomyslí si, ale ne, osoba je na ni velmi milá, a tak se jí svěří se svým tajemstvím. Pavel se chystá za Ester, uvidí v chodbě balíček masa, ale neodváží se ho ukrojit, jelikož by to jeho máma zjistila. Matka někam odejde si povídat se sousedkou, najednou vidí Pavel svého tátu, jak mu podává balíček a strká do dveří… Pavel se diví, táta mu ale řekl, že o všem ví a že teď je hlavní, aby to nezjistila matka, že už takhle je nemocná, aby jí to nepřihoršilo. Mezitím se odehrál atentát na říšského protektoráta Heydricha. Soused, který ví, že v místnosti je Židovka, namaluje na dveře židovskou hvězdu. Pavel to zjistí a začína zmatkovat, ovšem hvězdu jen smaže a jde dovnitř – tam stojí Ester a je na odchodu. Nechce už tady být, nechce, aby Pavla zastřelili, i jeho rodinu, všechny. Nakonec se ale usmíří a zase si sedne, vymyslí plán, Pavel odveze Ester za jeho tetou, je to na venkově. S trochou štěstí to nějak ve vlaku zvládnou, a tam ji nikdo hledat nebude. Pavel odejde domů s celkem dobrým pocitem. Ráno slyší střely, děla, nikdo neví, co se děje, nakonec zjistí, že jsou obklíčeni Němci ze všech stran, ano, je to tak, našli atentátníky a snaží se je dostat. Najednou se vyřítí opilý soused, který začne řvát na celý barák, že v té místnosti je Židovka a že ji viděl a že ji jde udat. Začne tlouct do dveří, a Ester v místnosti je jasné, co se děje – najednou ale z krejčovny vyjde člověk, jehož hlas zná, je to krejčí. Ten ji schová u nich v dílně. Sousedovi se podaří vyrazit dveře, ale nikoho tam nenajde, jde tedy vedle, tam stojí naproti němu ve tmě tři muži, a říkají mu, aby šel pryč. Ester drží pevně svůj kufřík, aby jí ho nikdo nikdy nemohl vzít! Nakonec vyběhne Ester ven z domu, kde ji chytí ale Pavlův otec, ona se mu nějak vykroutí a běží ke dveřím… Správce jí je otevře. Ona běží ulicí plnou Němců, ale zatím si jí nikdo nevšiml, běží a kouká se, jak začíná vycházet slunce. Němci Ester spatří a běží za ní, a také ji postřelí. Ona ale vběhne do vchodu na dvůr, vidí otce, je jí dobře, klekne si na zem, a zaboří prsty do země. Už jen slyší: Schau mal, Ernst! Da ist eine junge Judin! (Koukni Ernste! Tady je nějaká mladá Židovka) Její život ukončí druhá střela.
Pavel se dál potuluje, vchází do prázdné místnosti, která ho už nenaplňuje, ale něco v něm mu říká: ty musíš žít! Jak to říkala Ester, která už mu to nikdy nebude moc říct tak, aby to všichni slyšeli!