Kniha: Rozmarné léto
Autor: Vladislav Vančura
Přidal(a): Studijni-svet.cz
Novela vypráví humorné historky tří pánů, nudící se v městečku Krokovy vary na řece Orši. Vše se náhle změní po příjezdu kouzelníka a jeho společnice, kdy celé městečko rázem ožije.
Autor: Vladislav Vančura
Vliv na dané dílo:
- Literatura 1. republiky -> autoři často používali téma cirkusu/varieté – bylo to něco exotického pro jiný způsob života a atmosféru dálek ciziny. Vančura psal tuto novelu po umělecky náročných Polích orných a válečných, které kritika (mimo Šaldy) nepřijala příliš dobře. Rozmarné léto léto je opak předchozího románu – místo hrůz a nesmyslného chaosu je zde bezstarostný klid, pohoda a vtipné paradoxy.
Vliv na tvorbu:
- V autorově tvorbě i veřejných aktivitách se odráží touha po svobodném rozvoji a přirozenosti člověka. Avantgardní přístup -> nové principy a rozbíjení těch tradičních, oblíbenost renesančních autorů -> vzor představoval F. Rabelais
Další tvorba:
- Na počátku beletristické tvorby stojí Amazonský proud (1923), povídka Dlouhý, Široký a Bystrozraký (1924), pokus o moderní mýtus Pekař Jan Marhoul (1924), román Pole orná a válečná (1925) – Vančura experimentoval s jazykem, snažil se ukázat, jak válka převrací životy lidí, Poslední soud (1929) – kompozičně složité dílo (přepracoval 1935 – odklon k realismu), Hrdelní pře aneb přísloví (1930) – problematika viny a trestu, kritika společnosti, mnoho rčení a přísloví, Markéta Lazarová (1931) – důraz kladen především na jazyk a atmosféru, děj není tak důležitý, za tuto knihu obdržel státní cenu, Luk královny Dorotky (1932) – tradiční způsob vyprávění, Útěk do Budína, Konec starých časů, Tři řeky, Rodina Horváthova, Obrazy z dějin národa českého (1939-40, zůstali nedokončené).
Společensko-historické pozadí autora
Politická situace:
- Československo – republika -> tkz. první republika -> 1. prezident T. G. Masaryk, velká konkurence pol. stran (nejsilnější agrárníci a soc. demokraté), 1920 – pokus o převrat levice a vznik komunistické strany, spolupráce ČS s Francií, VB + Jugoslávie a Rumunsko -> Malá dohoda, měnová reforma – A. Rašín (ministr financí), ekonomická krize -> sílení radikálních hnutí -> politická nestabilita, T.G.M. -> E. Beneš, A. Hitler u moci -> tlak Německa, ostatní státy politika appeasementu -> modernizace ČS armády + opevnění, Sudetoněmecké hnutí zvyšovalo požadavky (odtržení Sudet), anšlus Rakouska -> kritická situace pro ČS, mnichovská dohoda -> ztráta pohraničí, druhá republika -> ztráta demokracie + hospodářské problémy
Společnost:
- Národnostní menšiny 1/3 Československa, všem občanům zaručena základní politická a občanská práva, měnová reforma (1919) -> ekonomický růst -> ČS 1 z nejvyspělejších zemí Evropy = ,,zlatá léta“ (symbolem úspěchu – Baťovy obuvnické závody), urbanizace (Praha), ženy volební právo (tou dobou v Evropě neobvyklé), zakládání univerzit (Brno, Bratislava), 30. léta – ČS zasáhla hospodářská krize (USA – 1928) ->bankroty, propouštění, ekonomické problémy -> sílení radikálních hnutí (komunismus, fašismus) + Němci v ČS se naklonili k nacionálním socialistům (Sudetoněmecká strana – vazby na NSDAP), prohloubení závislosti českých komunistů na Sovětský svaz -> řada literátů odchází z komunistické strany (Manifest sedmi, 1929), ztráta pohraničí, druhá republika
Umění:
- V architektuře hledán národní styl -> rondokubismus (obloučkový kubismus) – specificky český – ve světě nemá obdobu (hlavními tvůrci P. Janák, J. Gočár – Legiobanka v Praze ), funkcionalismus (Veletržní palác, vila Tugendhat) -> klub architektů + časopis Stavba, dokončení katedrály sv. Víta, program minimálního bytu, návrhy kolektivních domů. V malířství převládal kubismus (Kubišta, J. Čapek), skupina Tvrdošíjných usilovala o spojení moderního uměleckého výrazu a národní tradice (J. Čapek, J. Zrzavý) -> proti se vymezoval Devětsil – prosazoval proletářské a poetistické umění (vznik inicioval například V. Vančura) -> někteří členové se později přihlásili k surrealismu, dále – expresionismus (J. Váchal), V sochařství – zájem o obnovení dávných tradic -> novoklasicismus, kubismus (O. Gutfreund), surrealismus (V. Makovský), V hudbě nastal obrovský rozvoj v různých směrech, starší generace tvořila svá vrcholná díla (Suk, Ostrčil, Novák a Leoš Janáček, který se však svou tvorbou řadil k těm mladším), inspirace ze starších období -> novobaroko + novoklasicismus, zájem o folklor, A. Hába – koncept čtvrttónové hudby, vliv jazzu -> ovlivněn zejména Jaroslav Ježek
Literatura:
- Válečné prožitky přivedly autory ke zvýšení vnímavosti stránkám lidského bytí a k sociálním otázkám, změna účelu literatury -> ztratila vlastenecké poslání -> estetická funkce, demokracie -> svobodná výměna názorů + různorodost směrů a stylů, prolínání disciplín a žánrů, zájem o umění v cizině -> mnoho překladů (O. Fischer, P. Eisner), stoupající počet nakladatelství -> častá orientace na současné autory -> kritik F. Xaver Šalda, nový směr literárně-vědního bádání – strukturalismus (J. Mukařovský)
Rozbor díla: Rozmarné léto (1926)
Obecná charakteristika literárního díla
- Literární druh: epika
- Literární žánr: humoristická novela (humoreska)
- Literární směr: česká meziválečná literatura
Organizace jazykových prostředků (próza)
- knižní obraty, zapomenutá slova, inspirace humanismem
Stylistická charakteristika textu:
- Chronologické uspořádání
- Kniha je členěna do krátkých kapitol s vlastním nadpisem (většinou jen 2-3 odstavce)
- Jazyk: hyperkorektní (nepatří ani do spisovné normy, ani do normy standardního běžného hovoru)
- Využití parodie, ironie, humoru a slovní komiky
- Spojení archaismů a knižních prostředků (přechodníky, infinitivy na -ti, knižní obraty) s prostředky hovorovými, lidovými
- Jazyková hravost
Tematická výstavba (epika)
- Vypravěč: Er forma
- Doba děje: tři červnové deštivé dny, 19. století
- Místo děje: Krokovy vary, ,,město bodré a počestné“
Postavy:
- Antonín Důra – Starší muž, který pečuje o své zdraví (chodí plavat za každého počasí, dělá různé cviky), majitel plovárny, sukničkář.
- Kateřina Důrová – Nešťastná z manželství s Antonínem, velmi rázná a nepříjemná.
- Kanovník Roch – Stále káže, ale sám nakonec podlehne kráse Anny.
- Major Hugo – Přítel Antonína, vášnivý rybář, také podlehne Anně.
- Arnoštek – Potulný kouzelník menší postavy, který cestuje po světě se svou společnicí.
- Anna – Velmi krásná společnice kouzelníka, která svou krásou očaruje nejednoho muže.
Děj knihy:
Je chladný červen a tři usedlíci – Abbé Roch, major Hugo a Antonín Důra s jeho ženou Kateřinou tráví červnový den na plovárně, kterou vlastní Antonín. Moc návštěvníků zde nemají a Antonín si zoufá nad nízkými teplotami a navzájem se pomlouvají s Kateřinou. Vše probíhá poměrně idylicky do té doby, než přijede kouzelník Arnoštek a jeho krásná pomocnice Anna.
Kouzelník s pomocnicí brzy uspořádá představení a městečko je rázem vzhůru nohama. Krása Anny okamžitě okouzlí mnoho mužů a Antonín si s ní hned domluví schůzku. Arnoštek se zase líbí Kateřině a ta mu proto nosí jídlo do jeho maringotky. Vše se brzy naruší, když přistihne manžela s pomocnicí na plovárně. Antonín rychle Annu polije vodou a snaží se Kateřině namluvit, že jí zachránil před utonutím v řece. Manželka mu nevěří, ale přesto se o ni stará. Potom se vypraví ke kouzelníkovi do maringotky, kde spolu nějaký čas pobývají.
Také kanovník Roch jde v noci za Annou do maringotky, kde zrovna vaří ryby, které dostala od Antonína. Pozve ho dovnitř, ale bohužel za chvíli se opilí výtržníci, kteří se vrací z hospody, pustí do maringotky a kanovníkovi natrhnou ucho. Antonín mu ho následně zašije.
Dokonce i Major Hugo se snaží o Annu a chce, aby s ním žila, ale Arnoštek si na něj počká, pustí se do souboje a kouzelník ho při něm zbije.
Při posledním představení začne opilý divák kymácet se sloupem držící lano, Arnoštek spadne a nemůže pokračovat. Následně se pohádá s Kateřinou a ta se vrací zpět k Antonínovi. Arnoštek pak odjíždí ve své zelené maringotce a Anna s ním. Celé městečko je najednou stejné, jako bývalo.
Význam sdělení (hlavní myšlenka):
- Snaha pobavit čtenáře prostředkovaná uměním vyprávět a velkou stylovou virtuozitou. Humor autor chápal i jako doprovodný znak – byl pro něj životním postojem, filozofií a moudrostí.
Inspirace dílem
- Film Rozmarné léto (1968) – režie J. Menzel
Reakce na dílo
- Dílo bylo pozitivně vnímáno především avantgardními umělci a zároveň teoretiky strukturalismu, kteří měli k avantgardě sympatie (J. Mukařovský, R. Jakobson). Výhrady měli naopak konzervativci (A. Novák) a katolíci (T. Vodička).
Poznámky, vlastní postřehy a zajímavosti:
- V knize mluví spisovnou a vytříbenou mluvou, přestože jsou to jen obyčejní vesničané
- Film je velmi podobný knize, pouze chybí drobné události a naopak je okořeněna část s milostnými scénkami.
- Obálku prvních knižních vydání vytvořil J. Čapek
Ukázka:
„Tento způsob léta,“ děl vposled, odvraceje se od přístroje Celsiova, „zdá se mi poněkud nešťastným. Je chladno a můj dech, jakkoliv jsem nepozřel vody, je mrazivý. Který měsíc nám zbývá, jestliže ani červen není dost vhodný, abychom pečovali o zdraví a o tělesnou čistotu? Nuže, ať je podnebí příznivé čili nic, tyto věci nesnesou odkladu.“
„Vrátila jsem se,“ pravila Kateřina, „protože ti chci odpustiti. Byl jsi již sdostatek potrestán za svoji nevěru, neboť žiješ tři dny v nečištěném a pustém příbytku, jíš neupravená jídla a snad ani nespáváš. Nemohu se na tebe déle hněvati, Antoníne.“
