Kniha: Rozum a cit
Autor: Jane Austen
Přidal(a): sarzah
AUTOR:
Jane Austenová
- narozena: v 2. pol 18. stol. v Hampshire
- Anglická představitelka rodinného románu
- studovala v Oxfordu, pak v dívčí internátní škole v Berkshire
Další díla: Watsonovi, Pýcha a předsudek, Emma, Anna Elliotová
DOBA A MÍSTO DĚJE:
- Místo: Londýn
HLAVNÍ POSTAVY:
- Elinor Dashwoodová – zdrženlivá, rozumná, neřídí se city, nejstarší ze sester, maluje
- Mariana Dashwoodová – impulzivní, citlivá, mladší sestra Elinor, hraje a zpívá
DALŠÍ POSTAVY:
- Edward Ferrars – tichý, zdrženlivý, zásadový, miluje Elinor
- Willoughby – pohledný, rozmařilý, nečestný – potřebuje peníze
- plukovník Brandon – tichý, hodný, chápavý, inteligentní, starší muž (okolo 30) miluje Marianu
- Margaret Dashwoodová – hodná, nejmladší sestra Elinor a Mariany
- paní Dashwoodová – hodná, chápavá, citlivá, matka Elinor, Mariany a Margaret
- Middletonovi – společenští, milí, hodní, sousedé, majitelé panství, příbuzní
- paní Jenningsová – hodná, zvědavá, starostlivá, snaží se provdat všechny dívky, matka lady Middletonové
- John a Fanny Dashwoodovi – nevlastní bratr a švagrová dívek; John-ovlivnitelný, vcelku hodný; Fanny-zlá, manipulátorka, nechce se dělit o dědictví-peníze
- Lucy Steelová – mladá, sobecká, zlatokopka, všehoschopná
ZNAKY/CHARAKTERISTIKA:
- Román (=prozaický žánr)
- hojně použity dialogy
- psáno nenáročně
- zastoupen prvek humoru, ironie
- v er-formě
- na hranici romantismu a racionálně založeného klasicismu
- vykresluje běžný život venkovských vyšších vrstev
- Jazyk: spisovný, občas hovorový
OBSAH:
Kniha vypráví o osudech sester Elinor a Mariany Dashwoodových jejich matce Paní Daswoodové a mladší sestře Margaret. Rodina žila ve výstavném sídle Norland. Ale po smrti otce se odtud museli odstěhovat, protože Norland připadl jejímu nevlastnímu bratrovi (John) s manželkou (Fanny). Než si našli nový domov, pobývali na Norlandu jako hosté. Během této doby se Elinor seznámila s bratrem své švagrové Edwardem Ferrarsem. Zamilovali se do sebe. Nečekaně jim nabídne pomoc bratranec John Middleton a věnuje jim blízký zahradní domek. Tak se celá rodina přestěhuje do Bartonu. Jednoho dne sestry vyrazí na procházku, při které Mariana upadne a vyvrkne si kotník. Objeví se tam neznámý mladík, který ji odnese domů. Jmenuje se pan Willoughby a již po několika návštěvách se do něho Mariana bezhlavě zamiluje. On její náklonnost opětuje. Se vzájemnými sympatiemi se příliš netají, a proto brzy celé jejich okolí spekuluje, zda jsou zasnoubeni a kdy se budou brát. Jediným, koho Marianina láska mrzí, je plukovník Brandon, který je na návštěvě u Middletonových, sousedů a majitelů panství. Připomíná mu totiž jednu ženu z jeho minulosti a také ji miluje. Nic na sobě však nedává znát. Po několika týdnech Willoughby odjíždí. Mariana smutní.
Po nějaké době přijíždí na návštěvu k Middletonovým jejich vzdálené příbuzné, slečny Nancy a Lucy Steelovi. Z různých rozhovorů Lucy vytuší, že Elinor zná Edwarda Ferrarse, a tak jí vyjeví své tajemství, podle kterého je s ním už 3 roky zasnoubená a mají se vzít. Elinor to zdrtí a uvrhne do neštěstí, ale nedává na sobě nic znát.
Počátkem zimy pozve paní Jenningsová Elinor s Marianou do Londýna. Pozvání přijímají a odjíždí. Mariana doufá, že v Londýně opět potká Willoughbyho, a tak mu hned po příjezdu píše dopis.
On ovšem neodpovídá. Jednou se s ním střetne na večírku, ale on tam je s jinou ženou a k ní se chová velmi chladně. Tak mu opět píše dopis, v němž žádá vysvětlení. Odpověď ji zdrtí. Píše, že se s ní rozchází a že se bude zanedlouho ženit s jinou. Tak se nakonec i stane. Mariana propadne žalu. Posléze vyjde najevo, že Willoughby má nemanželské dítě s chovankou plukovníka Brandona. Mariana i Elenor jím proto opovrhují.
Elinor jednou v Londýně potká svého bratra a švagrovou, jimiž je i se sestrou pozvána na oběd. Zde jsou přítomny také slečny Steelovi a Edwardova matka. Ta se dozvěděla cosi o lásce mezi Elinor a Edwardem, a tak Elinor veřejně přehlíží. Naopak velmi vřele se chová k Lucy Steelové, protože nic neví o jejím zasnoubení s Edwardem. To ovšem brzy vyjde najevo a Edward, se radši vzdá majetku než zrušit slib zasnoubení, je vypovězen z rodiny. Má se dát vysvětit na kněze a poté z laskavosti plukovníka Brandona převzít jednu faru a oženit se s Lucy. Všechno je ale nakonec jinak. Zatímco Edward pobývá sám v Oxfordu, jeho bratr se zamiluje a potají ožení Lucy. Tím se Edwardovi velmi uleví. Miluje totiž Elinor, ale kvůli dávnému slibu si měl vzít Lucy. Nakonec požádá Elinor o ruku a vezmou se. Žijí na faře plukovníka Brandona.
Mariana se po nějaké době ze svého zármutku částečně vyléčí. Také díky závažné nemoci, kterou prodělala, zjistí, že ji plukovník ze srdce miluje, a tak se nakonec vezmou. Ještě předtím však zjistí, že ji Willoughby miloval a pořád částečně miluje. Byl ovšem finančně závislý na své tetě a díky svému rozmařilému způsobu života potřeboval peníze. Proto si také zvolil nevěstu pro peníze, i když toho pořád částečně lituje.
Mariana potřebovala zažít obrovskou lásku a ještě větší zklamání proto, aby překonala většinu svých zásad (není možné milovat 2x) a aby dokázala být šťastná.
CITÁT Z KNIHY:
Elinor sebou trhla a zalitovalala, že se dala unést, aby o něm promluvila tak vřele. Uvědomovala si, že si Edwarda nesmírně cení. Věřila, že sympatie jsou vzájemné, ale byla by musela mít pevnější jistotu, aby jí Marianniny řeči o jejich lásce byly příjemné. Věděla, že jakmile Marianna stejně jako maminka něco vytuší, už tomu i věří – že u nich se z přání rodí naděje, a z naděje jistota. Pokusila se tedy objasnit sestře, jak se věci mají doopravdy.
„Nechci popírat,“ řekla, „že o něm mám velmi dobré mínění- že si ho upřímně vážím, že je mi sympatický.“
Nato Marianna rozhořčeně vybuchla:
„Tak ty si ho vážíš! Je ti sympatický! Jsi chladná jako led, Elinor! A co horšího: hanbíš se za své city! Jestli mi ještě něco takového řekneš, odejdu z tvého pokoje.“
