Kniha: Sbohem armádo
Autor: Ernest Hemingway
Přidal(a): geaf, Adam Mikeš alias Fresh Prince
Ernest Hemingway (1899-1961)
- narodil se ve státě Illinois
- pocházel z rodiny lékaře
- v roce 1918 odešel jako dobrovolník na italskou frontu, kde byl těžce zraněn (1. Američan raněný v Itálii)
- po válce žil v Paříži, kde pracoval jako novinář
- podnikal dlouhé cesty do Afriky, lákalo ho dobrodružství a nebezpečí
- jeho největší zálibou bylo lovení zvěře a box
- během Občanské španělské války pracoval jako dopisovatel v Madridu
- po válce žil v Havaně a na svých usedlostech ve státech
- v roce 1954 získal Nobelovu cenu za literaturu
- v 50. letech podlehl alkoholu, krize
- v roce 1961 končí život sebevraždou (zastřelil se)
- byl příslušníkem „ztracené generace“ (ovlivněn válkou, jako mladý odešel dobrovolně bojovat, krutostí bojů ale ztratil iluze, navždy poznamenán)
DÍLO:
- romány: „Fiesta; Sbohem, armádo; Přes řeku do stínů stromů; Komu zvoní hrana (občanská válka ve Španělsku, láska amer. dobrovolníka ke Španělce, on nakonec umírá); Mít a nemít“
- nebeletristické knihy: „Smrt odpoledne; Zelené pahorky africké“
- angažované hry: „Pátá kolona“
- novely: „Stařec a moře (rybář zápasí dva dny a noci s obrovskou rybou, tu mu nakonec ale sežerou žraloci -> oslava prostého člověka, kniha o věčném snažení, čestný boj přináší uspokojení)“
- vzpomínky: „Pohyblivý svátek“
Literární historie
- Kniha vydána v roce 1929 -> svět se vzpamatovává z 1. sv. války, říjen 1929 – krach na NY burze -> světová hospodářská krize (pokles průmyslové produkce, ochromení světového obchodu, růst nezaměstnanosti, sociální nepokoje, krize demokracie…)
- V roce 1933 se A. Hitler stává říšským kancléřem
- V SSSR období stalinismu (násilná socializace, kolektivizace, diktatury, kult osobnosti)
- U nás také hospod. krize, ohrožení republiky po nástupu Hitlera k moci
Literární kontext
Světová próza reagující na 1. světovou válku:
- Francie:
- Henri Barbusse – Oheň (deník vojenské čety, pohled na válku zdola, syrový obraz války)
- Romain Roland – Petr a Lucie (novela, tragická láska, zemřou při náletu)
- Německo:
- Erich Maria Remarque – Na západní frontě klid (generační román, obraz dopadu války na člověka, syrovost zobrazení), Tři kamarádi
Česká literatura:
- Rudolf Medek – Plukovník Švec
- Josef Kopta – Hlídač č.47
- Jaroslav Hašek – Osudy dobrého vojáka Švejka
Ztracená generace = generační seskupení amerických autorů 20. let 20. století, kteří byli poznamenáni duchovním otřesem 1. sv. války a kteří zároveň vystřízlivěli z tzv. amerického snu
- základním tématem je zklamání a skepse
- válka vše zdeformovala – rozklad tradičních lidských hodnot
- útěk do přírody nebo kultury, hrdinové se uzavírají, jsou apatičtí
- hl. hrdinové knih jsou ztracení jednotlivci, nenacházejí nikde zakotvení
- William Faulkner – Absolóne, Absolóne!
- Francis Scott Fitzgerald – Velký Gatsby
Rozbor díla: Sbohem armádo!
Obecná charakteristika literárního díla
- Druh: Epika
- Žánr: Válečný román s autobiografickými prvky
- Forma: Próza
- Americká próza mezi válkami, autor představitel Ztracené generace
Hlavní myšlenka
- hrůza války, protest proti nesmyslnosti války ve jménu lidstva
Téma
- chce poukázat na nesmyslnost války, uzavírá sám se sebou mír
Motivy
- hrdinství, láska, odpovědnost, nespravedlnost, válka, zlo
Kompozice
- Dílo je rozděleno do 5 knih, v každé několik kapitol (41 kapitol celkem)
- Dále dělení na odstavce a věty
- gradace (zasažení minou, ústup, porod)
- konflikt – zranění kolene, vyslýchání, organizované zatčení
- retardace – rozhovory s Catherine a ostatními postavami, pobyt v nemocnic
- opakování motivů – zlo a nesmyslnost války
- otevřený konec – konec Frederica
Vypravěč
- Ich-forma
- Vyprávěno chronologicky
- autorský, dokonce i autobiografický
Jazyk a jazykové prostředky
- Spisovný jazyk, v dialozích hovorový jazyk (Jestli tě nezabijou)
- Obecná čeština – přímá řeč vojáků (Ale já tu *urvu zastřelil jedna radost)
- Objektivní, úsporný styl, krátké výstižné věty, bez různých zbytečných dodatků, vyhrocené životní tragedie se objevují na malé ploše, nejsou dále rozvíjeny a komentovány autorskou řečí -> metoda ledovce -> ovlivněn žurnalistikou
- Delší dialogy bez komentářů („objektivní vypravěčství“)
- Použití cizích slov – italských (tenente – poručík), francouzských
- Zdrobněliny (miminko, bratříčci), termíny (fraktura, ateista), vulgarismy (*urva)
Umělecké prostředky – tropy
- metafora – dítě se hlásí na svět
- příměr – tvrdé jako ocel, vzduchová vlna jako úder pěstí
- metonymie – nejsem ve své kůži
- hyperbola – I kdybychom se třeba padesátkrát vzali.
- personifikace – příroda ukáže co dovede, nechal jsem pracovat vůz
- inverze – Je za támhletím kopečkem schovaná.
- epizeuxis – Ale co kdyby umřela? Nemůže umřít. Ano, ale co kdyby umřela?
- aliterace – ach ach ach
- oslovení – signor tenente, miláčku
Figury
- anafora – ne,ne (pod sebou)
Postavy
- Frederic Henry (vypravěč) – mladý Američan, který dobrovolně odejde do Itálie k armádě, kde působí jako sanitárník, na začátku vede neuspořádaný život, pije, hledá řád a hodnoty, láska mu přináší pokoj a klid, nejdůležitější je pro něj teď Catherine, po její náhlé smrti v závěru románu dochází k definitivnímu poznání- Člověk nemůže být příliš závislý na nějaké osobě či věci, jelikož každá jej nakonec opustí nebo zklame, sílu postavit se osudu musí každý najít uvnitř sebe.
- Catherine Berkleyová – Angličanka, která pracuje v Itálii jako ošetřovatelka v anglické vojenské nemocnici, hodně zidealizovaná (poznáváme ji očima Frederica)
- Rinaldi – Výborný Italský chirurg a dobrý přítel Fredův, válka ho úplně vyčerpala mezi chirurgy v táboře neměl konkurenci a proto byl pořád zavalen nejtěžšími případy.
- Fergusonka – Skotská zdravotní sestra, nejlepší kamarádka Catherine, k lidem je nedůvěřivá a prozýravá.
Časoprostor (doba a místo děje)
- Děj se odehrává za 1. světové války v Itálii, ke konci knihy pak i ve Švýcarsku
Děj
Americký dobrovolník v italské armádě se jednoho dne setká s Angličankou, slečnou Barkleyovou. Často ji pak navštěvuje. Jednoho dne je ve válce zraněn a musí odjet na operaci do Milána, protože má v noze spoustu úlomků z miny. Catherine Berkleyová odjede s ním. Nastoupí do té nemocnice jako ošetřovatelka. Zde Frederick zjistí, že je do Catherine zamilovaný. Catherine otěhotní. Frederick se uzdraví, tudíž musí nastoupit zpět do armády. Při jedné akci je omylem zajat jako Němec, proto musí utéct. Nalezne Catherine a spolu utečou do Švýcarska. Šťastně vyčkávají den jejího porodu. Děťátko se nakonec narodí mrtvé. Catherine začne krvácet a také nepřežije.
Literární kritika – dobové vnímání a přijetí díla
Dílo bylo přijato velmi dobře, kritici si ho jistě velmi pochvalovali, umím si představit, že ale už nikoho hrůzy války moc nešokovali, jelikož bylo dílo vydáno až roku 1929 a tou dobou už většina lidí přišlo na to, jak to doopravdy bylo, i tak ale jeho dílo stále přináší nové informace, jako je popravování ustupujících důstojníků a zároveň šokuje a to hlavně koncem knihy.
Inspirace dílem
> 2x zfilmováno:
- z roku 1932, režie: Frank Borzage, hl. postava: Gary Cooper
- z roku 1957, režie: Charles Vidor, John Houston, hl. postava: Rock Hudson
Posouzení aktuálnosti knihy
Jelikož 1. světová válka už poměrně dávno skončila, mohlo by se zdát, že moc aktuální není, ale sami dobře víme, že co není, velmi rychle a snadno být může. Že když jste šťastní a máte se krásně, za chvíli už tomu tak být nemusí a naopak. Život je vrtkavá dáma a to je třeba si uvědomovat.
