Kniha: Smrt v Benátkách
Autor: Thomas Mann
Přidal(a): Maja, Enara
Thomas Mann
- Německý spisovatel a esejista, představitel německého realismu, byl v roce 1929 oceněn Nobelovou cenou za literaturu. Narodil se do patricijské obchodní hansovní rodiny. Otec byl obchodníkem s obilím, matka Julie da Silva Bruhn s poloviční Brazilkou.
- Po otcově smrti se rodina přestěhovala do Mnichova, kde Thomas Mann žil až do roku 1933.
Thomas Mann byl volontérem pojišťovací společnosti, redaktorem časopisu Simplicissimus, věnoval se žurnalistice, navštěvoval přednášky na vysoké škole. - V letech 1895-1898 žil Thomas Mann se svým bratrem Heinrichem Mannem v Itálii. V roce 1905 se oženil s dcerou vzdělaného židovského obchodníka Katiou Pringsheimovou, s níž měl 6 dětí.V době 1. světové války se v eseji Úvahy nepolitického člověka dostal do rozporů s bratrem Heinrichem, když válku neodmítl. Později své stanovisko považoval za chybné.
- Již od počátku 30. let 20. století Thomas Mann sledoval hrozící nástup nacismu. Ve své řeči Apel na rozum pronesené v Berlíně v říjnu 1930 varoval před možnou hrozbou. V roce 1933 opustil se ženou Německo a uchýlil se do exilu ve Švýcarsku.V roce 1936 získal i se svojí ženou československé občanství, o dva roky později odjeli do USA, kde získali americké občanství až v roce 1944.
- Po 2. světové válce se Thomas Mann vrátil do Evropy a žil ve Švýcarsku. Při pobytu v nizozemských lázních v Nordwijku Mann onemocněl arteriosklerózou. Po návratu do Curychu zemřel ve věku 80 let.
Autorova tvorba
- Buddenbrookovi: úpadek jedné rodiny (román, 1901)
- Autobiograficky laděné dílo
- Příběh o bohaté rodině (4 generace), která chátrá hospodářsky i lidsky
- Za tuto knihu získal Nobelovu cenu
- Josef a bratři jeho (románová tetralogie, 1933-43)
- Čerpá ze Starého zákona
- Kouzelný vrch (román, 1924)
- Pohádkové motivy
- Vyprávění ze švýcarského plicního sanatoria
- Doktor Faustus (román, 1947)
- Faustovské motivy
- O osudu Německa v první polovině 20. století a o postavení umělce v tomto světě (začal psát v den bombardování Berlína 1943)
- Mario a kouzelník (novela, 1930)
- Alegorie, která odkrývá nelidskou tvář fašismu
- Stěžejní postavou je hypnotizér Cipolla, který nutí lidem svoji vůli
Společensko-historické pozadí
Politická situace
- Po válce poraženi → kruté podmínky od vítězných států (stát se republikou, platit vysoké reparace)
- Snaha Německo co nejvíce „udupat“
- Devalvace měny – chudí, bez pracovních příležitostí, vysoký počet sebevražd mladých žen
- USA si jako jediné uvědomí, co se musí udělat → investice → pracovní místa → splátkový kalendář
- 1929 USA přestává investovat (krach na NY burze)
- Objevuje se populismus (slibování)
- 1933 v lednu vyhrává volby strana NSDAP v čele s A. Hitlerem → v únoru 1933 první koncentrační tábor v Dachau
- Lidé A. Hitlera milovali (dostali práci, protože ji vzal židům + továrny na zbraně)
- 1935 v Norimberku – Norimberské rasové zákony
- První seznam zakázaných knih – pálení (díla židovských autorů, bolševický autorů a demokratů)
Umění dané doby – avantgarda
- Dadaismus
- Literatura – Ch. Morgenstern – Šibeniční písně, T. Tzara – manifest
- Malířství – Max Ernst, Marcel Janko
- Surrealismus
- Literatura – A. Breton, P. Eluard
- Malířství – Salvador Dalí
- Futurismus
- Literatura – F. T. Marinetti, V. Chlebnikov – zaumný jazyk
- Malířství – Bohumil Kubišta, Otto Gutfreund, Umberto Boccioni, M. Duchamp
- Kubismus
- Literatura – G. Appolinaire – Alkoholy, Pásmo, Kaligramy, Prsy Tiréziovy
- Malířství – Josef Čapek, Emil Filla, P. Picasso
- Expresionismus
- Literatura – Gottfried Benn, F. G. Lorca, F. Kafka, T. Williams, bratři Čapkovi, V. Vančura
- Malířství – Vincent van Gogh, Edvard Munch, Bohumil Kubišta
Literární směr: Světová meziválečná literatura
- Německo
- 1935 první seznam zakázaných knih – pálení (díla židovských autorů, bolševický autorů a demokratů)
- 3 proudy literatury
- Pronacistické – ódy na Hitlera
- Vnitřní exil – „do šuplíku“, neutrální témata
- Autoři zůstali v Německu, nespolupracovali, režim nepodporovali
- Exil – autoři židovského původu, demokrati a ti, co veřejně propagovali antifašismus
- Autoři
- Hermann Hesse (pacifista) – Siddhárta, Stepní vlk, Narcis a Goldmund, Hra se skleněnými perlami
- Heinrich Mann (exil) – Profesor Neřád, Mládí krále Jindřicha IV., Zrání krále J. IV., trilogie Císařství
- Lion Feuchtwanger (antifašista, exil) – Lišky na vinici, Židovka z Toleda, Žid Süss, Bláznova moudrost, Ošklivá vévodkyně, Goya
- Erich Maria Remarque (exil) – Na západní frontě klid, Cesta zpátky, Tři kamarádi, Miluj bližního svého, Vítězný oblouk, Jiskra života, Nebe nezná vyvolených
- Franz Kafka – Nezvěstný (Amerika), Proces, Zámek, Proměna
- Rainer Maria Rilke – Zápisky Malta Lauridse Brigga, Obětina lárům, Kniha hodinek, Píseň o lásce a smrti korneta Kryštofa Rilka, Elegie z Duina, Sonety Orfeovi
- Franz Werfel – Píseň o Bernadettě, Verdi, 40 dnů
- Gustav Meyrink – Golem, Anděl západního okna
- Anglie
- Fantasy
- John Ronald Reuel Tolkien – Hobit, Pán prstenů, Silmarillion
- Clive Staples Lewis – Letopisy Narnie (7 dílů)
- Sci-fi, antiutopie
- Aldous Leonard Huxley – Konec civilizace aneb překrásný nový svět
- Herbert George Wells – Stroj času, Válka světů
- Literární moderna
- Virgina Woolfová – Paní Dallowayová, Hodiny, K majáku, Orlando
- James Joyce – Dubliňané, Odysseus
- Marcel Proust
- Franz Kafka
- Další
- George Bernard Shaw – Pygmalion
- Rudyard Kipling – Knihy džunglí
- John Galsworthy (kritický realismus) – Sága rodu Forsythů
- Fantasy
- Amerika
- Francis Scott Fitzgerald – Něžná je noc, Na prahu ráje, Krásní a prokletí, Povídky jazzového věku, Velký Gatsby
- John Steinbech – O myších a lidech, Hrozny hněvu, Na východ od ráje
- Ernest Hemingway (ledovec!) – Sbohem, armádo!, Fiesta, Komu zvoní hrana, Stařec a moře
- Jack London – dětské povídky, Bílý tesák, Martin Eden, Tulák po hvězdách
- Theodore Dreiser – Americká tragédie
- William Faulkner – Absolone, Absolone!
- Rusko
- Maxim Gorkij – povídky, Matka, Podnik Artamonových
- Isaak Babel – Rudá jízda
- Michail Alexandrovič Šolochov – Tichý Don, Osud člověka
- Michail Bulgakov – Mistr a Markétka, Psí srdce
- Boris Leonidovič Pasternak – Doktor Živago
- Jevgenij Zamjatin – My
- Česko
- Generace buřičů
- František Gellner – Po nás ať přijde potopa
- Karel Toman – Měsíce, Sluneční hodiny
- Viktor Dyk – Krysař, sbírky, Zmoudření Dona Quijota
- Fráňa Šrámek – Splav, Stříbrný vítr, Měsíc nad řekou
- Petr Bezruč – Slezské písně
- Avantgarda
- Dadaismus ( Morgenstern – Šibeniční písně, T. Tzara – manifest)
- Surrealismus ( Breton, P. Eluard, S. Dalí)
- Futurismus ( T. Marinetti, V. Chlebnikov – zaumný jazyk)
- Kubismus (P. Picasso, G. Appolinaire – Alkoholy, Pásmo, Kaligramy, Prsy Tiréziovy)
- Expresionismus ( Benn)
- Generace buřičů
Rozbor díla: Smrt v Benátkách
Poprvé vyšla v roce 1912. Je to nejznámější novela německého spisovatele T. Manna. Přeložil ji Vratislav Slezák a vyšla v nakladatelství Mladá fronta v roce 2011.
Forma – obecná charakteristika literárního díla
- Literární forma: próza
- Literární druh: epika
- Literární žánr: novela
- Literární směr: meziválečná literatura
- Období: počátek modernistické literatury roku 1912
Hlavní myšlenka:
- Spisovatel byl velmi úspěšný, ale žil svým duchovním životem a zapomněl, co to je opravdový život. Opravdovému životu se ale nedokázal ubránit, podlehl hlubokému citu, což mu způsobilo smrt.
- Význam této knihy je literárně-historický, slouží jako klíčové dílo modernistické literatury, ale i obsahový, protože přes své stáří obsahuje stále aktuální myšlenky.
Jazyk a kompozice:
- Smrt v Benátkách je krátká novela psaná v er-formě.
- Autor používá chronologickou kompozici.
- Samotný děj je pro čtenáře vcelku přehledný.
- Text je členěn do kapitol.
- Velice častá dlouhá souvětí (viz charakteristika Tadzia).
- Autor zároveň velmi pečlivě popisuje prostředí i jednotlivé postavy.
- Používá spisovný jazyk, přímou řeč jen minimálně.
Prostředí:
- Děj se odehrává na třech místech- začíná v Německu, poté se hlavní hrdina přesouvá do Chorvatska a skončí svou pouť i život v Benátkách.
Charakteristika postav:
- Gustav von Aschenbach
- velmi známý a uznávaný spisovatel, spíše usedlý, pečlivý, inteligentní a vždy přesný a dochvilný, stane se z něj člověk, který se mu dokonce dříve hnusil (který má vrstvu líčidel, paruku, nechává si obarvit vlasy a nosí pestré oblečení)
- Tadzio
- čtrnáctiletý polský chlapec, o vlastnostech toho příliš nevíme, hlavní roli hraje jeho vzhled, kterým dokáže Aschenbacha okouzlit
Děj:
Hlavním hrdinou příběhu je stárnoucí spisovatel Gustav von Aschenbach z Mnichova, který je doslova otrokem své práce, protože ve svém osamělém životě nemá nic jiného, na čem by lpěl. Je sice všeobecně považován za génia, ale jen on sám ví, že jeho díla jsou vydřena každodenní pečlivě naplánovanou prací. Mohlo by se zdát, že má vše, co je zapotřebí ke spokojenému životu – tvůrčí práci, slávu i uznání, ale on neustále pochybuje o skutečných kvalitách svého díla. Nakonec se rozhodne, že by mu všednost běžných dnů i jeho psychické problémy pomohlo změnit cestování.
Na jednom z dalmátskýchostrovů však vydrží jen několik týdnů, protože i zde nachází stejně povrchní společnost, jakou opustil v Německu. Nakonec odcestuje do Benátek, které ho již kdysi učarovaly svým romantickým prostředím. V hotelu, kde se ubytuje, žije rovněž jedna polská rodina. Jejich čtrnáctiletý syn Tadzio (Tadeáš) okouzlí Aschenbacha svojí fyzickou dokonalostí a krásou, a probudí v něm pečlivě ukrývané homosexuální tendence. Aschenbach přirovnává chlapce k dokonalým antickým řeckým sochám a ve svých nevyřčených milostných vyznáních jej nazývá Hyacintem, Erosem a Narcisem. Snaží se být neustále v jeho blízkosti a sleduje ho. Toto čistě platonické milostné vzplanutí se rozvine do erotického jiskření, kdy si Aschenbach a chlapec celé týdny vyměňují pohledy, avšak nikdy se ani jeden z nich neodváží toho druhého oslovit. Především Aschenbach má strach z výsměchu společnosti a nechce proto své city prozradit veřejně. Tadzio je pro Aschenbacha také velkou inspirací, pod vlivem chlapce vytvoří spisovatel svou nejlepší práci. V Benátkách však vládne nepříznivé počasí a hnilobné výpary z laguny způsobují Aschenbachovi nepříjemné zdravotní potíže, a tak, ač nerad, hodlá město opustit. Ale když je nešťastnou náhodou jeho kufr poslán na jiný parník, je vlastně Aschenbach rád, že nemusí odjeta rozhodne se v Benátkách na své zavazadlo počkat.Uvědomí si, že k Tadziovi chová ty nejhlubší city a že ho opravdu vášnivě miluje.
Ve stejnou dobu vypukne v Benátkách epidemie cholery, kterou zpočátku úřady zatajují, aby nepřišly o turisty. Přes mnohá varování, kterých se ohledně smrtelného nebezpečí Aschenbachovi ze všech stran dostává, není Aschenbach schopen Benátky opustit, protože se nedokáže odpoutat od Tadzia. Dokonce chce varovat polskou rodinu, ale nakonec to neudělá, protože má strach s nimi promluvit. Nakonec se ovšem k odjezdu rozhodne polská rodina. Aschenbach se zhroutí a vinou zákeřné choroby umírá v lehátku na pláži s pohledem upřeným na Tadzia.
Inspirace daným literárním dílem
- Autorova inspirace
- Léto 1911 – autor se svojí manželkou strávil léto v Benátkách, kde potkal polského Barona Władysława Moese, který byl zkráceně oslovován Adzio (autora, stejně jako Gustava von Aschenbacha ihned zaujala chlapcova krása, a nemohl z něj pustit oči)
- Dramatizace a zfilmování
- Film Morte a Venezia (1971) – italský režisér Luchino (do dnešní doby považován za jeden ze základních snímků světové kinematografie)
- Dvakrát zfilmováno v Británii (1981 a 1990)
- Poslední opera Benjamina Brittena (premiéra 1973)
- Vliv na literární vývoj
- Přeložil Pavel Eisner
- Španělský novelista Luisgé Martín napsal pokračování Smrt Tadzia (La muerte de Tadzio), ve které se Tadzio, již dospělý, vrací do Benátek zemřít, kde také vzpomíná na obdiv jeho mladé krásy, který mu projevil G. v. A.