Kniha: Smuténka
Autor: Jan Skácel
Přidal(a): Sally
Jan Skácel
(1922- 1989)
– básník, prozaik
– studoval Gymnázium v Břeclavi, pak odešel do Brna
– silný vztah k Brnu a Moravě
– šéfredaktor časopisu Host do domu
– od roku 1969 neměl publikovat, publikoval v samizdatu a exilové literatuře
– 1981 mohl opět publikovat
– psal knihy pro děti
– často se zabýval sepjetím s přírodou , tradice a lidskými mravy
DÍLO:
poezie: Kolik příležitostí má růže
Co zbylo z Anděla
Smuténka
Hodina mezi psem a vlkem
Metličky
Odlévání ztraceného vosku
Noc s Věstonickou Venuší
próza: Jedenáctý bílý kůň
Třináctý černý kůň
Tvorba pro děti: Jak šel brousek na vandr
Pohádka o velkém samovaru
Uspávánky
Kam odešly laně
Smuténka
Doba napsání: 20. století (1965)
Zařazení: česká literatura (2. pol. 20. století)
Literární druh: poezie (přírodní, intimní)
Literární žánr: básnická sbírka
Jazyk díla: verše stručné a jasné
převážně čtyřverší a verš volný (tečka či interpunkce jen zdůraznění k sobě patřících veršů)
rým velice zřídka, básně působí volně a svobodně
v závorkách vlastní pocit autora
běžná slova + vliv moravských lidových tradic ( slov. spojení sekerou 3x rubané)
časté pokládání otázek, nedokončené myšlenky ( báseň Otázky)
tajemství (nevíme, co je smuténka)
Personifikace: ,,štíhlý vítr´´ ,,Potom je pusto, ticho vyryto i s kořeny´´ ,, píšťaly bez dechu´´´
Eufonie (zhudebnění)
Neologismy : přímo název Smuténka-> název sbírky, oddílu a básně
Metafora: ,, Jak v říjnu haraší v průvanu zaječí kožka´´ sněží , jakoby chuligáni ubili lahvemi od piva na nebesích labuť ´´, ,,tenká jako labuť ´´, ,,ťukala na sudy´´
Kontrast: ,,kde ťapou ovečky. Ovečky, tak kruté´´
Neobvyklá slovní spojení: ,,To až se v září stmívá už bez sametu, drsně, naholo´´
Přirovnání: ,, kolem hrud těžších jak skřivani ´´
Rozbor vybraných básní:
báseň Pořád – první báseň první části sbírky,intimní a přírodní lyrika, psáno volným veršem, tragická metafora( mrtvá labuť ubitá chuligány- bílá barva= smrt), motivy úzkosti, přírody, věčnosti , strachu za smrti a ticha
báseň Smuténka – báseň druhé části sbírky, psáno volným veršem, motivy prázdnoty, podzimu, tajemství ( nejistá osoba Smuténka – možná smutek,vítání zimy, Paní podzim nebo lidová Barborka)
Hl.myšlenka: snaha propojit prostor s časem všední reality a časem mytickým, hledání dobra a moudrosti
Hl.téma: stále platná stará pravidla, mýty a neměnící se emoce i v moderní době
Vedlejší téma: spojení člověka s přírodou a koloběh života
Inspirace: moravská příroda, tradice a lidové zvyky
Motivy: jihomoravská krajina (v zimě, na podzim), ticho a mlčení
Prostředí: moravské kraje či malé slovácké vesničky, příroda, často ponuré
Kompozice: více typů lyriky přírodní lyrika, úvahová lyrika (báseň Potom), intimní lyrika (báseň Zlatá brána)
většinou elegie ( básně Příliš čistý sníh, Třmeny, Elegie)
Členění: 3 části: Obeznávání, Smuténka, Crambre Tataria
Reakce doby na dílo: 60. léta – vyšli další sbírky: Hodina mezi psem a vlkem, Metličky -> konec prvního tvůrčího období, autorův odchod do ústraní
Inspirace dílem: Básně často zhudebňovány především skupinou Hradišťan.
Úryvek:
Smuténka
To až se v září stmívá,
už bez sametu, drsně, naholo,
po poli chodí smuténka
a zpívá,
smuténka chodí kolem hrud
šedých jak skřivani a zpívá,
(je příběh starší nežli já,
než moje smrt,
než smutek ze mne, odpusť)
zpívá si na poli smuténka
a chodí
po konopných cestách podzimu.
