Kniha: Strakonický dudák aneb Hody divých žen
Autor: Josef Kajetán Tyl
Přidal(a): Lopiger
Josef Kajetán Tyl
- (1808-1856)
- patří mezi naše nejznámější vlastence a významné dramatiky.
- Lze ho považovat za zakladatele moderního českého divadla.
- J. K. Tyl je tvůrcem naší národní hymny Kde domov můj.
- Česká státní hymna pochází z jeho divadelní hry Fidlovačka aneb Žádný hněv a žádná rvačka. Ta byla poprvé hrána v Praze 21. prosince 1834. Hudbu k ní složil František Škroup.
- inspirace daným dílem: Hra byla třikrát zfilmována.
Další díla:
-
- Rozina Ruthardová
- Fidlovačka aneb Žádný hněv a žádná rvačka
- Paličova dcera
- Lesní panna aneb Cesta do Ameriky)
Rozbor díla: Strakonický dudák
Kompoziční plán
- rozsah, sloky, kapitoly: Hra se dělí na tři jednání.
- kompoziční postupy: Kompoziční postup je chronologický – události na sebe časově navazují.
- vztah dějových linií: Vztah dějových linií je řetězový.
Výstavba děje:
- úvod – seznámení s hrdiny, Švanda si namlouvá Dorotku
- zápletka – Švanda získává kouzelné dudy a vydává se do světa
- vyvrcholení – Švandův výstup před princeznou a následné uvěznění
- zvrat – Dorotka zachrání Švandu
- závěr – šťastný konec
Tematický plán
- téma: Boj upřímné lásky s lidskou sobeckostí.
- hlavní myšlenka: Láska k milované osobě a láska mateřská, varování před bohatstvím, lhostejností a cizím prostředím.
- motivy, prvky tematické výstavby: Vztah lidí k vlasti (domovu), varování před bohatstvím, lhostejností a cizím prostředím.
- místo a čas: Děj se odehrává v polovině 19. století v jižních Čechách. Hrdinové ovšem také putují do ciziny a je zde přítomen i pohádkový svět.
Hlavní postavy
- Švanda: Hlavní hrdina, od své matky lesní panny dostane darem očarované dudy, které hrají tak nádherně, že se každé srdce smálo, avšak i zlaté odplaty mu přálo.
- Dorotka: Švandova milá. Upřímně Švandu miluje.
- Kalafuna: Zpěvák, Švandův přítel, příliš se nestará o svou rodinu, je takový příliš free (zvlášť se to zdá jeho ženě).
- Vocilka: Prohnaný a lstivý muž, snaží se vnutit Švandovy své služby, a poté ho v nebezpečné chvíli opustí.
Děj:
Mladý nalezenec Švanda se na popud otce své milé Dorotky vydává do světa, aby přišel k bohatství. Získává do rukou kouzelné dudy, které každého člověka dokáží rozveselit a roztančit. Na své cestě se setkává se lstivým světoběžníkem Vocilkou. Právě kvůli Vocilkovi je dudák stále bez peněz a díky tomuto podvodníkovi se dostává k nemocné a namyšlené princezně Zulice. Princeznu mladík vyléčí, což způsobí, že si ho chce královská dcera vzít za manžela. Švanda ovšem nadevše miluje svou drahou Dorotku. Ta se společně s dobrákem Kalafunou vydala na cestu, aby Švandu našla a odvedla zpátky do jejich domovů. Po celou dobu tohoto dobrodružství stojí nad dudákem ochranná ruka jeho matky polednice Rosavy. Pohádková hra má šťastný konec. Zamilovaná dvojice se vrací zpět do své vlasti, kde ji čeká šťastný společný život.
Jazykový plán
- vrstva ČNJ: Ve hře se objevují archaismy, cizojazyčné výrazy, nespisovné výrazy. Vyskytuje se zde převážně lidový jazyk, který nešetří hovorovými výrazy. Nadpřirozené bytosti hovoří pouze ve verších.
- kuplet: Strakonický dudák je obohacen o kuplet, což je píseň jednoduché formy a povětšinou žertovného nebo satirického obsahu.
- styl rozvrstvení: V díle se objevují zdrobněliny.
- pojmenování
- přímá: přirovnání: „ŠVANDA: Mně to bude sice také jako mlejnský kámen na prsou ležet, že musím tebe -“
- dobové vnímání díla: Hra byla ve své době velmi dobře přijata širokou vrstvou obyvatelstva.
- aktuálnost: Hra je stálou součástí repertoárů českých divadel až do současnosti.
Srovnání
- Strakonický dudák je dílem ryze vlasteneckým. Budí lásku k vlasti, domovu a k lidem bližním, oslavuje český lid.
