Strakonicky dudák – rozbor díla k maturitě (2)

rozbor-díla

 

Kniha: Strakonicky dudák aneb Hody divých žen

Autor: Josef Kajetán Tyl

Přidal(a): Knedla

 

Josef Kajetán Tyl

  • (4. února 1808, Kutná Hora – 11. července 1856, Plzeň) byl český dramatik a spisovatel.
  • Tyl studoval staroměstské gymnázium v Praze (od r. 1822), roku 1827 odešel pokračovat ve studiu na gymnáziu do Hradce Králové, kde se seznámil s V. K. Klicperou.
  • Tylův život je spjat s kočovným divadlem.
  • S podobnou tématikou byly napsaná díla Babička od Boženy Němcové Kytice od Karla Jaromíra Erbena. Jsou to díla s vlasteneckou tematikou.

 

Další díla:

    • Mezi autorovu další tvorbu se řadí Hry (Fidlovačka aneb Žádný hněv a žádná rvačka – poprvé se zde objevila píseň Kde domov můj.)
    • hry ze života pražských lidí, dramatické báchorky, historické hry, nedramatická tvorba (próza) a drobná díla
    • dále se podílel na časopisech Květy, Pražský posel a sedlské noviny

 

Literárně historický kontext

Toto dílo vzniklo před revoluci roku 1847. Kritiky byla dobře přijata a mela premiéru v královském stavovském divadlo v Praze 21. Listopadu roku 1847. Diváci byli velmi nadšeni a kladnou kritiku složil i K.H. Borovský. Dílo je řazeno do Tylových dramatických báchorek a bylo napsáno 9 let před jeho smrti. Tyl je představitelem biedermeierovské prózy. V počátcích psal vlastenecké povídky. Často se v dílech objevuje sentimentalita.

 

Další autoři tohoto období:

 

Rozbor díla: Strakonický dudák

Literární druh a žánr.

  • Literárními druhy jsou lyrika, epika a drama. Epika- líčení, má děj. Lyrika- vyjadřuje pocity (milostná, přírodní, úvahová, společenská poezie). Drama- Zachycuje řeč postav (monolog nebo dialog). Literární druh je to drama. Žánry dramatu jsou tragédie(hra s vážným obsahem), komedie(humorná divadelní hra), tragikomedie(prolínání tragična s komičnem), fraška(souvislosti s masopustním veselím), činohra(komično s tragedičnem, vážné téma nebo konflikt), opera(pouze se v ni zpívá), operete(zpěv i mluvené slovo), muzikál(zpěv, mluvené slovo a tanec) a nakonec báchorka. Literární žánr je báchorka. Báchorka (dramatická báchorka) je pohádková hra se zpěvy. Kořeny má v baroku. Česká báchorka potom navazuje na vídeňskou lidovou hru. Spojuje fantastické motivy s nejdůležitějšími otázkami soudobé společnosti. Má pevnou dějovou stavbu, do níž jsou vkládány zpěvné vložky. Děj obyčejně sleduje chybujícího hrdinu a jeho napravení. Ke šťastnému rozuzlení příběhu přispívají nadpřirozené postavy.

     

Hlavní metoda psaní a hlavni myšlenky textu

  • Tyl čerpal z lidové tradice a venkova kde se také část tohoto díla odehrává. V díle můžeme najit Kuplety. Výraz kuplet je známý již od 14. století, kdy se ve Francii takto označovala dvojice veršů nebo rýmů, později se tak říkalo i útvarům starofrancouzské poezie nebo veršovaným řádkům zpívaným na stejnou melodii. Od 18. století je kuplet chápán jako píseň s aktuálním, přitažlivě podaným námětem a vtipnou pointou. Až do počátku 20. století kuplet plnil funkci zpívaného zpravodajství či komentáře dobových událostí. První původní české kuplety se objevují v 19. století, a to nejen samostatně, ale i jako součást divadelních představení a obrozeneckých her se zpěvy a tanci. V našem díle mají funkci jako dobové narážky. Dále Tyl čerpal v Vídeňského divadla. Hlavni myšlenkou celého díla je oslava domova, českého lidu, lásky (láska Dorotky a matky ke Švandovi a návrat Švandy domů do své vlasti) a kritika odrotilstvi a příživnictví (tyto vlastnosti se v díle promítají). Tyl dále kritizuje odlišení dvou světů (světa venkovanů a cizinců). Tyl nepřímo kritizuje používání cizích výrazů (jazyk Vocilky). Dílo má vlastenecký charakter. Odsuzuje lidi, pro které jsou nejdůležitější peníze.

 

Kompozice

  • Jedná se o báchorku se zpěvy o třech jednání. Je rozdělena na zpěvy z niž každý má svůj vlastní název podle místa a postav které se ve zpěvu zrovna vyskytuji. 1.Švanda jde do světa 2.Jeho matka Rosava ho ochraňuje 3.Švanda potká Vocilku 4. Setkává se s Dorotkou a Kalafunou 5.Je zavřen kvůli princezně Zulice 6.Návrat domu 7.Šťastné shledání s matkou a usmíření s Dorotkou. První jednáni se odehrává v Česku, druhé se odehrává v zahraničí a třetí jednání opět v če Kompozice díla (měla jsem vydání z roku 1954), dílo se dělí do 3 jednání, 1 jednání má 14 výstupů, 2 jednání 17 a 3jednání má 14 výstupů.sku po návratu z dalekých krajů.

 

Charakterizuj hlavni postavy.

  • Máme zde tři druhy postav. 1.postavy české jsou Švanda, Dorotka, Kalafuna a Kordula, dále postavy z Cizico světa jako je princezna Zulika, jeji otec kral a Vocilka a nakonec postavy ze světa vil, které jsou vila Rosava Svandova matka, kralovna lesnich vil Lesena a ostatní nadprirozene postavy.
  • Vocilka – Jedná se o negativní postavu. Vychytralý, zbabělý. Je to potulný příživník, který vidí jen vidinu peněz. Přidá se ke Švandovi a chce ho obírat o peníze a nakonec ho podrazí. Je českého původu a Tyl v této postavě chtěl poukázat na českou hrabivost. Je to mazaný podvodník, V celém díle se objevuje vlastenectví, ale Vocilka je typ, který vlastencem absolutně není.
  • Kalafuna- český hudebník, nemá noc peněz a žije v chaloupce se svou ženou Kordulou a dětmi. Je veselý a dobrodružný. Vydává se s Dorotkou do světa hledat Švandu a i přesto,že je Švanda neubrání před zatčení se ke Švandovi po návratu do Strakonic neotočí zády. Touží po domově, kde má založenou rodinu. Obětavý. Je to Švandův kamarád.
  • Švanda- Chudý hudebník. mladý a nezkušený. Hraje na dudy. Nemá dost peněz a miluje Dorotku, kterou by si chtěl vzít za ženu. Dorotčinu otci se to ale nelíbí tak se vydává do světa, aby vydělal peníze a mohl si ji vzít. Ve světě, ale zpychne a udělá mnoho chyb, kterých potom lituje. Švanda má ovšem dobré i špatné vlastnosti. Mezi ty dobré patří obětavost, dobrosrdečnost. Svou vlastní matku nezná, seznámí se sní až v průběhu jeho putováním světem.
  • Dorotka- Je to moudrá, věrná a statečná venkovská dívka. Milá a krásná. Miluje Švandu. Je velmi obětavá a vydá se do světa hledat svého milého Švandu. Nakonec ho najde, po dlouhých neshodách se dají dohromady a jsou šťastni.
  • Kordula- Kalafunova žena, starostlivá, pečlivá. Stará se o děti a o živobytí.

Pohádkový svět: princezna Zulika bezcitná, myslí jenom sama na sebe. Král Alenoros, princ Alamír- bezohledný nelidský.

Svět víl: jediná spojitost mezi světem víl a lidským světem je Švandova matka Rosava, která se zaslouží o očarování Švandových dud. Rosava přemluví královnu víl Lesanu a provází Švandu na jeho cestě světem.

   

Jazyková s syntaktická stránka.

  • V díle se objevuji metafory, přirovnání ,dobové výrazy a slova. Jsou zde vložené kuplety. V Tylově hře se objevují i vtipně dialogy
  • Jazyk díla- český, lidový (Kalafuna, Švanda)
    • světácký (Vocilka-cizí slovo – francouzská, zkomoleniny)
    • neživotný a strojený (Zulika)
    • poetický (víly- mluví ve verších)
    • děj proležen písněmi-např: Na tom našem dvoře
error: Stahujte 15 000 materiálů v rámci našeho členství nebo v online kurzech.