Kniha: Svatý Xaverius
Autor: Jakub Arbes
Přidal(a): Lulu
Autor: Jakub Arbes
– Narodil se jako syn ševce. Vystudoval reálku, kde jej krátce učil i Jan Neruda a polytechniku, kterou však nedokončil. Věnoval se žurnalistice a spisovatelské činnosti.
– Jako redaktor opozičních Národních listů a novinář protivládního zaměření byl Jakub Arbes nejednou vyšetřován a dokonce odsouzen k vězení v České Lípě. V sedmdesátých letech byl z Národních listů propuštěn, nějaký čas působil jako dramaturg v Prozatímním divadle. Pokoušel se založit vlastní časopis, od roku 1876 žil jako svobodný spisovatel. Často existenčně strádal.
– Jakub Arbes patřil k odvážným a tvrdým kritikům tehdejší společnosti. Nikdy však nepřišel s návrhem na řešení současné situace.
– V posledních letech života bojoval se slepotou, stále však zůstával ve styku s literárním i společenským životem. Podporoval pokroky v literární tvorbě.
Jakub Arbes zemřel ve svém smíchovském bytě. Pohřben byl v Malvazinkách.
Dílo:
Jakub Arbes byl především žurnalista a prvky žurnalistické práce jsou patrné i v jeho próze. Jako první literární díla psal básně. Byla to však pouze průměrná práce. Věnoval se i překladům poezie. Jeho pokus o drama se nezdařil a psaní dramatické tvorby sebekriticky zanechal. Nejlépe mu vyhovovalo psaní prózy. V jeho tvorbě si nelze nevšimnout vlivu anglického gotického románu.
Romaneta, povídky a novely:
Jakub Arbes miloval tajemné příběhy. Byl však i velmi racionální člověk, který se zajímal o nejnovější vědecké objevy. Vytvořil nový literární žánr – romaneto. (Tento název pochází od Jana Nerudy.)
– Romaneto je románová novela menšího rozsahu, ve které se vyskytují vědecké, filozofické a sociální úvahy. Má napínavý děj s fantazijními nebo detektivními prvky. Na začátku nepochopitelná záhada je na konci vysvětlena.
– Příznačným rysem Arbesových romanet je jejich autobiografičnost, zdůrazněná postavou vypravěče. Děj se odehrává obvykle v Praze v autorově současnosti nebo nedávné minulosti.
Tvorba:
Romaneta:
– Ďábel na skřipci, Sv. Xaverius, Sivooký démon, Ukřižovaná, Newtonův mozek, Etiopská lilie, ..
Romány:
– Kandidáti existence, Moderní upíři, Epikurejci, Mesiáš, Anděl míru, …
Svatý Xaverius
Mnohovrstevná dějová próza , vystavěna jako složitá dějová a motivická konstrukce
Východisko vypravování je situace zdánlivě neřešitelná, tajemná, záhadná, romantická, vymyká se rozumovému chápání ¦ nakonec objasněna racionálně
1) prostředí – malostransko-smíchovský prostor
2) záhada: podobnost hlavní postavy s postavou na obraze, rodinná historie, tajemství obrazu, poklad
3) autor podpořil záhadu kompozicí díla
– napětí umocňuje¦ reálno x fantazie, racionalita x iracionalita, určité x neurčité
4) vypravěč – ich forma: student, novinář (autobiografické prvky)
– tím jak hodnotí a organizuje realitu vypravování udržuje čtenáře v napětí
– obrací pořadí faktů, zamlžuje a zaměňuje fakta, přerušuje vyprávění, míchá sen s realitou
– vlastní hodnocení situací
– nedává jednoznačné odpovědi na otázky – podněcuje čtenářovu zvědavost
5) řešení – není, autor se o něj nesnaží ¦ nutí čtenáře k úvahám (na konci knihy cítíme zklamání)
6) děj
– počíná se líčením vypravěčova zájmu o malířství a podrobným popisem obrazu sv. Xaveria od Františka Xavera Balka z pražského chrámu sv. Mikuláše
– Vlastní děj se rozvíjí od okamžiku, kdy se vypravěč účastní v zešeřelém a opuštěném chrámu podivného chování mladíka, jehož tvář se podobá tváři umírajícího světce z obrazu. Záhada podobnosti i tajeného jednání je relativně vysvětlena poté, co se vypravěč stává přítelem neznámého; z jeho líčení se dozví pravdivou rodinnou historii, která neznámému dala tvář, jméno Xaverius a také víru ve skrytý smysl barokního obrazu.
– Rozluštění tajemství obrazu, v němž se Xaveriovi podařilo najít plán ukazující cestu k pokladu, vystavuje a dynamizuje děj, jehož přímým z za nečekaných světelných efektů přichází zvrat – vyděšený Xaverius prchá s nalezenou skříňkou ponechávaje vypravěče (i čtenáře) zcela na pochybách o povaze a smyslu nalezeného pokladu.
– Příběh se uzavírá po třech letech při náhodném setkání s Xaveriem ve vídeňském žaláři, kde je vypravěč, teď už jako český opoziční novinář, na několik dní uvězněn. Dovídá se, že nález byl bezcenný a náhodný a Xaverius, že se do vězení dostal za čin, který nemohl spáchat. Avšak dříve než mu stačí vypravěč svým svědectvím pomoci, Xaverius umírá – s nejistou domněnkou, že jeho pokus byl zcela marný.
– Z počátku příběh veden jako výpověď o deduktivním pátrání
– Romaneto se v bodě, kdy by příběh měl vyvrcholit finálním potvrzením Xaveriovy dedukce(nálezem pokladu), nečekaně láme – končí jeho uvězněním a smrtí, v níž se zvolna naplňuje paralela mezi ním a světcem z obrazu ¦ paralela je podtržena nejen shodou jména a tváře, ale také zvýrazněnou stylizací jeho umírání jako obdoba kompozice Balkova díla
- Náhlý zlom klade do popředí nejen otázku smyslu Xaveriova jednání, nýbrž i otázku smyslu prózy jako celku
7) rozpor mezi tužbami, ideály a schopnostmi hlavního hrdiny na jedné straně a možnostmi jejich realizace na straně druhé ¦ jeví se jako příběh lidské determinace, příběh výrazného jedince
8)postavy
– Vypravěč – subjekt výpovědi, avšak není subjektem pátrání, o němž vypráví
– Přítel – výstřední, nicméně racionálně uvažující, cílevědomě jednající člověk – sděluje své poznatky vypravěči
9) podstata Sv. Xaveria je v protikladném, vnitřně rozporném vztahu k velkým idejím a také jejich konfrontaci a s deziluzí rodící se z neuskutečnitelnosti předsevzatého
