Kniha: Svět podle Garpa
Autor: John Irving
Přidal(a): Sabinakam
Hlavní postavy:
T.S. Garp – ústřední postava románu. Ne příliš úspěšný spisovatel, syn slavné feministky Jenny Fieldsové. Otec tří dětí, Duncana, Walta (zemřel) a Jenny, které velmi miloval. Garp odmalička neprojevoval žádné zvláštní nadání. Nicméně posléze se začal věnovat psaní a zápasení. Psaní se věnoval hlavně proto, že jeho budoucí žena Helen prohlásila, že si vezme jedině spisovatele. Byl to ale velmi pracovitý muž, sportovně založený, miloval vaření a zastával ústřední místo v domácnosti místo jeho ženy Heleny.
Garp je postava, kterou sžírá strach o rodinu. Svůj strach zpodobnil a zhmotnil v představě postavy Spodního Výra.
Jenny Fieldsová – Garpova matka, která pracovala jako zdravotní sestra. V nemocnici také potkala Garpova otce. Zraněného vojáka, který byl na pokraji smrti. Přesto dokázal dostat Jenny do jiného stavu (on sám se však o to moc nezasloužil, v té chvíli už byl velmi bezvládný, toho právě Jenny využila). A proto, že jediné, co chudák voják stále opakoval bylo slovo „Garp“, pojmenovala tak Jenny
svého syna. Jenny je feministka. Od mužů si udržuje odstup. V mládí jednoho vojáka, který si na ní dovoloval v kině pořezala skalpelem. Je to velice odhodlaná žena, silná, jde si za svým. Svou knihou ,,Sexuálně podezřelá” ovlivnila celý svět a stala se tak vzorem pro mnoho žen.
Bohužel její odhodlání a radikální názory nejsou blízké všem, hlavně mužům. Zemře rukou šílence, který je zastřelí při veřejném vystoupení na parkovišti.
(„Moje matka,“ psal Garp, „šla životem tak, že se stále měla na pozoru před zlodějskými lovci kabelek i lovci v
dámském rozkroku.“)
Helena Garpová – manželka Garpa. Sebevědomá, cílevědomá žena, přednášející literaturu na univerzitě. Ovšem postupem času zjišťuje, že se odcizila svému manželovi. Najde si mladého milence. Tato její aféra nepřímo zaviní smrt jejího mladšího syna Walta a jejího milence připraví nešťastnou náhodou o penis.
Další postavy: Duncan Garp, Walt Garp, Jenny Garpová, Ernie Holm – otec Heleny, učitel zápasu na Steeringu, Roberta Muldoonová – bývalý ragbyový hráč, dříve byla mužem,
John Wolf – vydavatel románu Jenny, tak i Garpových děl, Ellen Jamesová – dívka, která byla ve svých 11-ti letech znasilněna a její násilníci ji vyřízli jazyk, na protest proti tomuto jednání se vytvořila skupina Ellen Jamesové, kdy si její stoupeňkyně dobrovolně nechaly vyříznout jazyk
Děj:
Jenny Fieldsová už od útlého mládí opovrhuje muži a systémem běhu světa, kterému podle ní muži vládnou. Přes nevoli zámožných rodičů se odmítá vdát (nejlépe podle rodičů za bohatého muže), vezme svůj život do vlastních rukou a stane se zdravotní sestrou. Po čase začne toužit po dítěti, ale styk s mužem pro ni nepřipadá v úvahu, natož nějaký společný budoucí život. Proto se otcem jejího syna stane zraněný technik seržant Garp, který byl zraněn ve válce a přivezli ho právě do Bostonské nemocnice, kde Jenny pracovala. Poctivě se o něho starala a společně si velmi rozuměli. Postupně se ale Garpův stav velmi horší. Říká už pouze slovo Garp a neuvědomuje si svět kolem sebe. Toho Jenny využije a otěhotní s ním. Záhy pote Garp umírá.
Jenny svého syna pojmenuje T.(=technik) S. (=seržant) Garp (po svém otci), přijme práci sestry na Steeringské chlapecké střední škole, kde svého syna vychovává v prostředí spekulací o jeho původu a otci. Po dosažení patřičného věku začne Garp sám tuto školu navštěvovat a na návrh Jenny začne navštěvovat také kroužek zápasu vedený Erniem Holmem. Seznámí se s jeho krásnou, chytrou a sečtělou dcerou Helenou. Helena je rozhodnuta vzít si za manžela pouze spisovatele, a tak se Garp rozhodne, že se stane spisovatelem. Během studií prožívá své první sexuální zkušenosti s krásnou dívkou Cushie Percyovou, které pocházela s bohaté rodiny Percyů, měla několik bratrů a mladší dceru Bainbridge, která bude hrát na závěru knihy velmi závažnou roli.
Po vyjití Steeringu s Jenny odjíždějí do Vídně, kde Jenny sepíše svůj životní příběh, který později vydá pod názvem Sexuálně podezřelá. Tato kniha, která se díky svému svéráznému pohledu na svět a muže stane feministickou biblí a Jenny navěky proslaví po celém světě. Garp ve Vídni napíše svou první povídku Penzion Grillparzer. Kromě ní si z Vídně odváží bohaté zkušenosti s prostitutkami.
Po návratu do států se Garp s Helenou vezmou a pořídí si syna Duncana. Helena dostuduje a začne vyučovat na dívčí fakultě angličtinu, Garp je nezaměstnaný, stará se o dítě a píše svůj první a nepříliš výrazný román Otálení, který se odehrává též ve Vídni. Kromě psaní a domácích prací se stále věnuje zápasu. Několikrát Helenu podvede s dívkami na hlídání dětí. Garpovi se seznámí s manžely Flatcherovými a na určitou dobu se oba páry promíchají, tento vztah s paní Flatcherovou ho velmi ovlivní, rozumí si, protože i ona je spisovatelkou. Díky zkušenostem z tohoto vztahu vzniká Garpova druhá kniha, velký propadák, Druhý dech paroháče. Garp je ohledně svého synka i ženy přehnaně úzkostlivý, a aby svoje obavy trochu zředil, požaduje po H. další dítě. Narodí se jim syn Walt, ale ani s jeho příchodem se Garpovy obavy o rodinu nezmenší. Ve všem vidí číhající nebezpečí, dokonce si v duchu přehrává všelijaké katastrofické události a trápí jej noční můry. Svému pocitu strachu a bezmocnosti s H. říkají Spodní Výr.
Jeho vášeň k hlídačkám dětí pomalu pohasíná, zato H. vzplane vášní k mladému studentu Michaeli Miltonovi. Garp se o vztahu dozví a prosí H., aby vztah ukončila, uvědomí si svou chybu a chce vztah okamžitě ukončit. Poslední schůzka s Miltonem se změní v obrovskou tragédii. Helena sedí s Michaelem v jeho automobilu před jejich domem, Helena mluví o ukončení jejich vztahu, když do nich narazí auto s Garpem a dětmi, kteří se právě vraceli z biografu. Při této nehodě Garpovi přijdou o syna Walta, Duncan přijde o oko a Michael o penis. Zbytek rodiny se z ošklivé nehody léčí u babičky Jenny v jejím sídle v Dog’s Head Harboru (bývalé sídlo jejích rodičů), které se stalo mezitím pevností žen zklamaných a zneužitých muži, které Jenny považují za svou velkou vůdkyni. Garp všechny ty ženy nenávidí, protože ví, že jeho matku jen zneužívají. Jenny poradkyní a velmi dobrou přítelkyní je i Roberta Muldoonová, bývalý Robert Muldoon, hráč rugby, velmi se také sbližuje s Garpovými, hrává si s Duncanem, chodí hrát s Garpem squach.
V Jennine domě se Garpovým narodí dcera Jenny a G. napíše svůj další román – Svět podle Bensenhavera, do kterého alegoricky promítne všechny své pocity strachu a bezmocnosti v brutálním a nebezpečném světě. Přestože Jenny zazlíval, že ve své knize odkrývá ze svého soukromí až příliš, sám to nevědomky dělal také. Jeho kniha, přestože o její umělecké hodnotě sám oprávněně pochyboval, se stala bestsellerem a udělala Garpa bohatým a známým. Na doporučení svého vydavatele, dobrého přítele, Johna Wolfa, se v době vydání své knihy se svou rodinou vydává opět do Vídně. Během jeho nepřítomnosti je Jenny zastřelena mužem při jedné z kampaní, které probíhaly pod její záštitou. Krátce nato umírá i Helenin otec. Garpovi se okamžitě vrací do Steeringu, kde se usazují ve zdejším sídle.
Po návratu si velmi Garp přeje jít na pohřeb své matky, který se koná v New Yorku, ale protože je to jen pro ženy, je nucen se převléknout za ženu, kde ho však pozná mladší sestra Cushie Bainbridge Percyová a ztropí velký skandál, při kterém se všechny ženy na Garpa vrhnou. Jemu se však podaří utéci, a tak celý pomlácený letí zpět za rodinou. V letadle si sedne vedle krásné dívky, jenomže po chvíli zjistí, že tuto dívku zná. Jde o slavnou Ellen Jamesovou, o které věděl mnoho od své matky Jenny. Ellenin příběh, kdy ji dva muži znásilnili jako 11-ti letou dívenku a poté uřízli jazyk, vedl k vytvoření společnosti s názvem stoupenkyně Ellen Jamesové. Tyto ženy byly známé tím, že si nechávaly dobrovolně uříznout jazyk na protest proti takovému hrůznému chování mužů. Garp tyto ženy však neměl moc v lásce, protože se soustředily právě kolem Jenny a on měl pocit, že využívají její slávy. Avšak po chvíli strávené se skutečnou Ellen v letadle, zjistil, že i jí se nelibí, co dělají stoupenkyně Ellen Jamesové. Také zjišťuje, že ji právě umřeli rodiče, a proto se rozhodne, že si ji vezme k sobě a bude s nimi bydlet.
Ve Steeringu se jim žije dobře. Stává se dokonce učitelem zápasu na zdejší škole, kam chodil. Ale Ellen se rozhodne dát najevo svůj názor o stoupenkyních E. J., píše článek do novin, a tak se spustí přestřelka názorů. Nakonec i Garp do tohoto sporu, který zatím probíhá pouze prostřednictvím novin, sám vstoupí, ale to se mu stane osudným. Poprvé unikne pokusu o vraždu, kdy ho jedna žena chtěla přejet. Ale druhému pokusu už neunikne, v zápasnickém sále při jeho hodině umírá po výstřelu dívky, která byla jednou ze stoupeňkyní E. Jam. a byla to právě Bainbridge Percyová.
Kompozice
Děj knihy je zasazen do poválečné Ameriky a naráží na nejožehavější témata té doby – válečné oběti, homosexualita, sex, feministická a jiná hnutí, brutalita. Kniha je unikátní svým stylem, kdy autor jen jakoby povrchně konstatuje, naprosto překvapivé situace jsou popsány ledabyle, jakoby to prostě bylo něco úplně normálního. Toto poněkud zlehčené pojetí je ještě umocněno tím, že autor na mnoha místech (nejčastěji na konci kapitol,kdy citace jakoby shrne obsah celé kapitoly) používá citace, které o svém životě napsala Jenny a Garp. Kniha je napsána zprostředkovaně – autor do příběhu nevstupuje.
Svět podle Garpa je psychologicko-společenský román, který používá současný jazyk. Co se týče jazykového plánu a prostředků, které v něm můžeme najít, kniha hojně využívá prvky spisovné i nespisovné, najdeme zde metafory, např. „To jsem si minulý víkend u kanónu prásk!“ (spojení „prásknout si u kanónu“ znamená mít s někým pohlavní styk). Používá prvků tragédie i komedie, satiry, parodie, absurdní komiky i černého humoru.
Žánrové prvky díla občas působí až tragikomicky. Je to román popisující životní situace od narození až po smrt spisovatele T. S. Garpa. Najdeme zde vyprávěcí, popisný, charakterizační i úvahový slohový postup.
Kompoziční plán románu:
– kompoziční postup je chronologický, er-forma
– vztah dějových linií je řetězový – události na sebe navazují a jsou spjaty s hlavním hrdinou
Vnitřní výstavba díla:
a) úvod – expozice
- Představení Garpovy matky, narození Garpa, jeho studium, vztah s jeho budoucí manželkou.
b) zápletka – kolize
- Život Garpa jako nepříliš úspěšného spisovatele, který žije s manželkou Helenou a dvěma dětmi Duncanem a Waltem; jeho matka Jenny Fieldsová se mezitím stává slavnou feministkou a vydává knihu.
c) vyvrcholení konfliktu – krize
- Garp a jeho manželka Helena prožívají milostnou krizi, Helena má mladšího milence; Ztráta mladšího syna Walta při nehodě, která způsobí, že Duncan přijde o oko.
d) zvrat – peripetie
- Garp vydává první úspěšný román; Garpova matka je zavražděna při veřejném projevu na parkovišti.
e) závěr – řešení konfliktu
- Garp je na konci knihy zabit v tělocvičně šílenou ženou, kterou znal již z mládí.
(Na konci knihy jsou popsány osudy všech postav z knihy po smrti Garpa)
Vydání románu vzbudilo v Americe doslova „garpománii“ – Garp se stal jakýmsi „hrdinou své doby“, idolem mládeže a symbolem specifického postoje vůči americké společnosti.
Život autora – John Irving
- John Irving je americký spisovatel, narozený roku 1942 v Exeteru ve státě New Hampshire.
- Studoval na řadě univerzit, například v Pittsburghu, Vídní, New Hampshiru nebo Iowě.
- Je autorem celé řady románů, poslední česky vyšel v roce 2010, jmenuje se Poslední noc na klikaté řece.
- Slávu mu přinesl právě román Svět podle Garpa.
- V dětství trpěl dyslexií – jeho potíže se čtením ho vlastně přivedly k literatuře. Nejvíce ho v mládí uchvátil excelentní vypravěčský styl Charlese Dickense. Později přiznal, že na vypravěčskou tradici 19. století ve svých románech navazuje. Ovšem jeho oblibu klasických románů lze najít také v jeho dalším velice úspěšném románu Pravidla moštárny. Kde hlavní postava Homer Wells předčítá sirotkům z Nadějných vyhlídek.
- Další Irvingovou vášní je zápasení. Na škole v Exeteru navštěvoval tréninky a i z Garpa udělal slušného zápasníka. Jeho záliba mu vydržela dodnes a prý trénuje denně.
- Na Nobelovu cenu za literaturu autor nedosáhl. Více ho potěšilo, když byl film Pravidla moštárny, natočený podle jeho stejnojmenné knihy, oceněn prestižní filmovou cenou Oscar.
- John Irving je jeden z nejoblíbenějších současných spisovatelů. Ve svých románech se snaží vyjadřovat k tématům, které hýbou společností. Ať už jsou to potraty, feminismus, válka ve Vietnamu nebo falešná realita médií.
- Za svůj román získal John Irving cenu National Book Award v roce 1980.
Dílo:
- Pravidla moštárny
- Poslední noc na klikaté řece
- Svobodu medvědům
- Pitná kůra
Zařazení do kontextu
1. Vliv 2. Světové války na světovou prózu:
- Díla vzniklá za války a bezprostředně po ní. Obraz boje proti fašismu. Typické pro sovětskou prózu. Např. B. POLEVOJ – PŘÍBĚH OPRAVDOVÉHO ČLOVĚKA, A.FADĚJEV – MLADÁ GARDA
2. Obraz válečných krutostí , sadistické projevy i ve vlastních řadách:
- Typické pro anglosaskou literaturu. Např. N. MAILER – NAZÍ A MRTVÍ, IRWIN SHAW – MLADÍ LVI
- Literatura protiválečná se satirickým zaměřením: J. HELLER – HLAVA XXI., P. BRYAN – JAK JSEM VYHRÁL VÁLKU
3. Literatura z věznic, koncentračních a zajateckých táborů:
- E. M. REMARQUE – JISKRA ŽIVOTA, R.MERLE – SMRT JE MÝM ŘEMESLEM, J. CLAVELL – KRÁL KRYSA, P. BOULLE – MOST PŘES ŘEKU KWAI. Jedna z nejpřekládanějších českých knih – FUČÍK – REPORTÁŽ PSÁNA NA OPRÁTCE.
- Světový bestseller z 80.let – W. STYRON – SOPHIINA VOLBA. Světový úspěch Solženicynových děl ze sovětských pracovních táborů.
4. Nejvýraznější směry ovlivňující prózu po 2.světové válce:
- Obraz člověka jako izolovaného jedince, pocity osamělosti, bezvýchodnosti, odcizení. Důraz na sebepoznávání. Hlavně ve francouzské literatuře. JEAN PAUL SARTRE, A. CAMUS
5. Neorealismus:
- Návrat k realistickým tradicím v umění, ale vycházet z nového pohledu na svět, z nové morálky. Pozornost ke každodennímu životu obyčejných lidí. Hlavní představitelé v Itálii: V.PRATOLINI – ULIČKA CHUDÝCH MILENCŮ, A. MORAVIA – HORALKA, ŘÍMANKA, C.LEVI – KRISTUS SE ZASTAVIL V EBOLU, C.PAVESE – MĚSÍC U OHNĚ, R.VIGONOVÁ, P.P.PASOLINI aj.
6. Nový román:
- Odmítání tradičních románových postupů, pozlacené dějové linie, důraz na formální stránku, snaha nově objevit člověka v nových skutečnostech. Hlavní představitelé ve Francii: A.RODBE-GRILLET – GUMY, MICHEL BUTOR – PROMĚNA, N. SARRAUTOVÁ – ZLATÉ PLODY, CLAUDE SIMON – VÍTR
7. Socialistický realismus:
- Tvůrčí metoda, snažící se zachytit skutečnost v jejím revolučním vývoji. Závislost na momentální politické situaci. Nebezpečí schematismu a zkreslování životní reality u většiny spisovatelů. Charakteristické pro sovětskou literaturu 40 a 50.let.
8. Obraz pocitů mladé generace, bouřící se proti způsobu života svých rodičů:
- Ve francouzské literatuře F.SAGANOVÁ – v 18 letech světový úspěch DOBRÝ DEN, SMUTKU, CH. ROCHEFORTOVÁ – DĚTI STOLETÍ
9. Rozhněvaní (mladí) muži v anglické literatuře:
- Výsměch snobství a lpění na starodávných tradicích. K.AMIS – ŠŤASTNÝ JIM, J. WAIN – POSPÍCHEJ DOLŮ, J. BRAINE – MÍSTO NAHOŘE, ŽIVOT NAHOŘE
10. Best generation v americké literatuře:
- Odpor proti konzumnímu způsobu života, úspěchům ve finančním světě, hodnocení lidí podle šekového konta. Hledání východiska ve filozofii východních náboženství, hnutí hippies. J.P.SALINGER – KDO CHYTÁ V ŽITĚ, J. KEROUAC – NA CESTĚ, N.CASSADY, W. BURROUGHS, ALLAN GISBERG
11. Absurdní literatura:
- Snaha o vyjádření pocitů absurdity, jemuž člověk propadá v moderním světě. Obvyklé popření logiky. Navázání na KAFKU. Nejvýznamnější představitelé hlavně v dramatu – S.BECKETT, E.IONESCO
12. Rozvoj detektivní literatury:
- Tradiční anglický detektivní román – A.CHRISTIE, D.SAYERSOVÁ. Americká ,,tvrdá škola“ – D.HAMMET. Jazyková originalita R.CHANDLERA. Další úspěšní autoři: G.SIMENON, E.S.GARDNER, R.STOUT, P.CHEYNEY atd.
13. Rozmach vědeckofantastické literatury po roce 1945:
- Hlubší pohled na otázky budoucnosti lidstva. Vynalézavá fantazie R.BRADBURYHO – MARŤANSKÁ KRONIKA. Světový význam románu G.ORWELLA – 1984. Otřesný obraz totalitní společnosti. Nejznámější představitelé americké sci-fi: B.ALDIS, I. ASIMOV, R.HENLEIN, K.VONNEGUT, J.WYNDHAM
14. Obliba žánru Fantasy:
- tvorba J.R.TOLKIENA (HOBBIT, PÁN PRSTENŮ, SILMARILLION). Nejvýznamnější představitelé hororu – A.HITCHCOCK. Bestsellery A.HAILLEYE.
15. Postmoderna:
- UMBERTO ECO – JMÉNO RŮŽE
16. Magický realismus:
- Jihoamerická literatura
