Kniha: Tartuffe
Autor: Molière
Přidal(a): Věra
Moliére – Jean-Baptist Poqueline
- 15. 1. 1622 – 17. 2. 1673
- Francouzský herec, spisovatel a dramatik
- Proti vůli rodičů se stal kočovným hercem, později založil svou vlastní kočovnou společnost
- Byl oblíbený u dvora
- Zemřel po premiéře hry Zdravý nemocný, ve které sám hrál, byť nemocen, záchvaty kašle zakrýval smíchem,…
Moliérovo dílo
- Tvoří převážně satirické komedie
- Veršované (Tartuffe) i próza (Lakomec)
- Témata: nešvary francouzské vyšší společnosti (lakota, naivita, pokrytectví, snobství,…)
- Zápletka nebývá nijak důmyslná – jednoduchá, točí se kolem milenců, kterým okolí nepřeje svatbu (to se pak ale mění), nebo nevěry
- Důmyslný jazyk a humor
- Vytváří literární typy (Harpagon), každá postava představuje určitou lidskou vlastnost
- Komedie: Lakomec, Tartuffe, Misantrop, Zdravý nemocný, Don Juan,…
Klasicismus (17. a 18. století)
- Napodobování formy antického umění
- Racionalismus – základním znakem pravdy je rozumové poznání
- Tužby jedince musí ustoupit před společenskými normami – mravní ideál je člověk, který podřizuje soukromé zájmy službě lidské společnosti
- Pevně stanovená estetická pravidla a předpisy
- Nutnost dodržovat Aristotelovu zásadu tří jednot
- Stylová vybroušenost, srozumitelnost a jasnost
- Střídmost, kázeň a rozum (rozdíl oproti baroku)
- Nejvíce se projevil ve Francii
- Oddělení Komična a tragična – nemohly se mísit
- Rozvoj převážně dramatu
Literatura vysoká
- Eposy, hymny, ódy, tragédie
- Zpracovává vznešená témata, urození hrdinové
- Náměty většinou z antiky
- Pierre Corneille – Cid
- Jean Racine – Faidra
- Carlo Goldini – Sluha dvou pánů
Literatura nízká
- Komedie, bajka, satira
- Zobrazení života měšťanů i venkovanů
- Řeší dobové problémy
- Moliére
- PierreBeaumarchais – Lazebník sevillský, Figarova svatba
- Jean de Fontaine – Bajky
Rozbor díla: Tartuffe
- Literární druh: Drama
- Literární žánr: Komedie
Drama
- Příběh se vypráví pomocí monologů a dialogů prostřednictvím přímé řeči
- Základní principy dramatu dle Aristotela – zásada tří jednot – jednota místa, času a děje
- Vnitřní výstavba děje:
- expozice (úvod) – ostatní postavy si začnou všímat podezřelého jednání Tartuffa
- kolize (zápletka) – Tartuffe získává stále více důvěry Orgona, ten mu chce dát svou dceru za ženu
- krize (vyvrcholení) – Tartuffe se pokouší svádět Orgonovu manželku; Orgon předepisuje majetek na Tartuffa
- peripetie (zvrat v ději) – Elmíra nachystá důkaz, že se Tartuffe přetvařuje; Orgonovi hrozí ztráta majetku
- katastrofa (zakončení) – happy end, rezignace (smír), katarze (očištění) – zásah krále (deus ex machina)
Dramatické žánry: Tragédie, komedie, melodram, muzikál, opereta, opera, činohra (zobrazuje vážné společenské, obecně lidské či mezilidské vztahy a problémy – tragédie i komedie)
- Komedie: je forma dramatu s humorným obsahem, humorný nadhled nad lidskými slabostmi a lidskou nedostatečností.
- Struktura: člení se do jednání (aktů) -> scény či obrazy -> repliky a výroky jednotlivých herců
Kompozice:
- Chronologická, 5 dějství, přísné dodržování Aristotelovy zásady tří jednot (děj se odehrává v jednom dni, na jednom místě), deus ex machina v podobě králova zmocněnce
Jazyk:
- Psáno ve verších, přirovnání, citoslovce k dokreslení dialogů, v menší míře hovorové dialogy
- Postavy užívají jazyk, jaký přísluší jejich společenskému postavení:
- Kleantes – spisovná slova, dlouhá souvětí, inteligentní obraty, bohatá slovní zásoba
- Dorina – prostý jazyk, mluva lidu
- Tartuffe – mění jazyk dle situace, dokáže vyznat lásku spoustou krásných obratů a dlouhých vět, oproti tomu dokáže důrazně a rázně vyhrožovat krátkými větami
Doba a místo děje:
- 17. století, Orgonův dům v Paříži
Obsah:
Pan Orgon potká v kostele Tartuffa, ten si ho omotá kolem prstu (i Orgonovu matku) svou zbožností a skromností. Orgon jej nechá bydlet ve svém domě a ve všem otrocky následuje jeho úsudek. Orgonovy děti (Damis a Mariana) a manželka (Elmíra) si však začnou všímat podezřelého Tartuffova chování a nemají ho v lásce. Orgon, poté co Damis Tartuffa před otcem slovně napadne, nechá přepsat všechny své majetky na Tartuffa a chce jej oženit se svou dcerou, která má ale před svatbou s Valérem. Tartuffe tajně vyzná lásku Elmíře. Ta toho využije, řekne Orgonovi, ať se schová a přiměje Tartuffa svá slova opakovat. To Orgonovi otevře oči, vyžene Tartuffa. Ten ale posílá soudního zmocněnce, aby zařídil vystěhování domu, který na něj Orgon přepsal. Navíc má Tartuffe i jakési důkazy, které Orgona usvědčí z pomoci odboji proti králi. Naštěstí král Tartuffovi nenaslouchá, vrátí Orgonovi jeho majetek a Tartuffe je uvězněn jako podvodník.
Postavy:
- Tartuffe – intrikář, podvodník a lhář (alegorie na církev)
- Orgon – lehce ovlivnitelný, představitel šlechty ovlivněné církví
- Kleantes, Damis, Elmíra, Mariana – Orgonovi příbuzní, představitelé tehdejší vyšší společnosti, zavrhující církev pro její hamižnost a intriky
- Valér – nápadník Mariany
- Dorina – upovídaná, upřímná, představitelka sprostších vrstev obyvatelstva
Epos
Líčí velkou řadu událostí, soustředěných kolem společného jádra. Uplatňuje se popis, tropy a figury, je veršovaný. Dle tématu se dělí na epos hrdinský, historický, rytířský, náboženský,…
Hymnus
Kratší rozsah než óda, směřuje k vyjádření „vznešeného“, monumentálního.
Óda
Báseň většího rozsahu, která oslavuje např. boha, hrdinu, morální vlastnost,…
Tragédie
Nejvýznamnější dramatický žánr založený na tragickém pojetí
Komedie
Forma dramatu, humorný náhled na lidské slabosti a lidskou nedostatečnost
Bajka
Příběh ze života zvířat nebo zosobněných věcí, alegorický smysl a didaktický účel.
Satira
Báseň libovolného rozsahu, která vyjadřuje satirické hodnocení určité skutečnosti
Vliv na dílo:
- Hra kritizuje církev, a proto byla také dlouho zakázaná. Dokonce ji musel Moliére přetvořit tak, aby bylo od začátku jasné, že Tartuffe je podvodník a svou zbožnost jen předstírá
