Kniha: Těžká hodina
Autor: Jiří Wolker
Přidal(a): Lusia
Jiří Wolker
- 1900-1924, představitel proletářské poezie, součást sdružení Devětsilu
- narodil se v Prostějově v měšťanské rodině, vystudoval gymnázium a odešel studovat práva do Prahy, na jaře 1923, když se připravoval na zkoušky, propukla u něj tuberkulóza, léčil se v Tatranské Poliance, avšak léčba nebyla úspěšná, koncem roku 23 si ho rodina odvezla domů, kde 23. Ledna 1924 zemřel
- český básník, studium filozofie a práv
- napsal si vlastní epitaf. Zde leží Jiří Wolker, básník, jenž miloval svět a pro spravedlnost jeho šel se bít. Dřív než mohl srdce k boji vytasit, zemřel mlád 24 let.
- po smrti se stal symbolem a opěvovaným národním básníkem
- roku 1925 se v avantgardním časopise Pásmo objevuje nepodepsaný článek Dosti Wolkera (autoři: např.: Halas, Seifert)
Další díla:
-
- Host do domu 1921, sbírka, vitalismus, láska k obyčejným věcem, optimistický pohled, ovlivněn poválečným optimismem, chlapecký ideál harmonického života, metafory, personifikace, zdrobněliny, O milionáři, který ukradl slunce- próza, moderní pohádka, milionář si koupí slunce, zavře ho ve svém pokoji, slunce mu propálí dům, on v něm uhoří= je potrestán za svůj hanebný čin, Básně z pozůstalosti- odraz básníkovy nevyléčitelné nemoci, loučení se světem
- Pohádky: sociální aspekty, moderní pohádky, vystupují zde prostí lidé jako knihař, kominík, děti, chybí tradiční znaky (např.: čarodějnice), o bohatých vrstvách, které si myslí, že smí vše
Literárně historický kontext
- Proletářství: hlavní znak je revolučnost, kolektiv (= třída), píše ve jménu dělnictva, je lepší mít názor, jako mají ostatní, nevystupuje jednotlivec, ale vystupují jako celek, boj za lepší společnost, obhajoba revolucí, víra v lepší budoucnost- chtění jít dopředu==) marxistické umění, umění má být tendenční= obhajuje a propaguje politické myšlenky v literatuře
- Devětsil (správně Svaz moderní kultury Devětsil), sdružení levicových avantgardních umělců, založen 5. 10. 1920 Praha, hlavními iniciátory: Vladislav Vančura, Karel Teige (Jaroslav Seifert)- kolem těchto se seskupili mladí studenti a začali propagovat novou tendenci v umění, smysl Devětsilu= pořádat kulturní akce, dát prostor recitaci, divadlu, vydávat almanachy
- Wolkerovy balady= úsilí o epiku, v Erbenových baldách je člověk trestán za překročení etických norem, ale přitom se ani zdaleka neuvažuje o jakékoli změně koloběhu věc, tak naopak Wolkerova poezie je přímou výzvou ke zvrácení dosavadního řádu. Ve svých verších nekonstatoval, ale revoltoval, bouřil
Umělecké směry
- Proletářská poezie – počátek 20.let 20.st
- Sny o revoluci, změně společnosti (spravedlivé), proletáři
- Manifest proletářského umění – Jiří Wolker
- Poetismus – 2. pol. 20. st.
- Vyjadřuje radost, okouzlení velkoměstem, hravost
- Rize český umělecký směr
- Surrealismus – pol. 30. let
- Z Francie, navazuje na Bretona = zakládá se skupina
- Imaginace, fantaskno, odmítání logiky, práce s nevědomím, sny, asociace
- Nezval
- Poezie domova / rodné země
- Pocit ohrožení, snaha spojit se
Vedle těchto směrů se rozvíjí také katolická, meditativní poezie (existenciální)
Rozbor díla: Těžká hodina
- Literární druh: lyrika
- Literární žánr: Básnická sbírka, která obsahuje i 3 balady → a ty bych patří do lyricko-epického druhu
Umělecká forma
- Jedná se o básně, jsou psány ve verších
- U balad ER-forma
- U osobních, intimních básní je básnický subjekt = ICH – forma, kdy mluví sám o sobě
Styl
- Psané prostým jazykem, srozumitelným (také součást Manifestu)
- Metafory, metonymie, přímé řeči, řečnické otázky, anafory, apostrofy
Prostředí
- Své básně zasazuje do prostředí nejchudších, nejobyčejnějších, do dělnického prostředí
- Tvoří ho těžká práce, chudoba
- Tento svět chce měnit, proto žádá změnu
- Některé básně zasadil do tehdejší Jugoslávie – Moře, Odjezd
Postavy
- Obyčejní chudí lidé (chudí milenci, upracovaný starý nevidomý topič)
- Lidé blízcí Wolkerovi – dědeček, babička, jeho láska
- V básních vystupují i příslušníci smetánky, vyšších vrstev
Dále:
- První stejnojmenná báseň je svědectvím o změně- srdce chlapecké (pohřbíváno) se mění v srdce muže (ruce a mozoly, statečnost)
- soustřeďuje se na mravní a sociální balady např.:
- Balada o nenarozeném dítěti- dělnický pár, nemohou si dovolit děti a tak žena musí jít na potrat
- Balada o snu- dělnické prostředí sní o novém prostředí, sociální balada, není o vině a trestu, ale o chudých lidech doplácejících na špatnou společnost, pochmurný děj
- Balada o očích topičových- topič v elektrárně oslepne kvůli topení a pak ho kvůli tomu propustí
- U rentgenu
- Balada o námořníku-tradiční balada o vině a trestu
- Tvář za sklem
- autor opouští idylické pojetí světa, ztratil optimismus a naivitu
- 22 básní, téma: upozornění na bídu a těžkou práci dělníků
- chce stavět spravedlivější svět, díky pevnému a statečnému přesvědčení
- názorově se přibližuje k proletářskému umění (komunismus)
- znaky proletářské poezie= rozdělený svět chudých a bohatých, o dělnících, fabrikách, časem vystřízlivění, vize lepší společnosti, pro lepší svět se musí zabít sny a realizovat je (zabij sen tím, že ho naplníš)
- sbírka proletářské poezie, autorova proměna, symboly práce, boje, činu- to má zlidštit svět, mizí idylický pohled na svět, Wolker se stává básníkem osudu proletáře (lidstva), místo soucitu nastupuje vědomí nespravedlnosti, s níž se nechce smířit, objektivizace, jedinec je členem kolektivu, směřování k epice, zájem o velkoměsto s jeho předměstími
- tradiční balady s mravním posláním (sociální, dramatické, zdůrazňující dějové prvky, bohaté na konflikty a obrazy osobních tragédií), mají přímočarý děj s jedním rozhodujícím dějovým momentem (zabití velkého snu), tragédie jsou výsledkem reálných společenských jevů, úvodní stejnojmenná báseň zobrazuje bolestný přechod z chlapeckých do mužských let.
