Kniha: Utrpení mladého Werthera
Autor: Johann Wolfgang Goethe
Přidal(a): Bára
Život autora
- narozen 28. 8. 1740 ve Franfurktu nad Mohanem
- otec právník – chladný, pedantský; matka – vlídná, vyrovnaná, veselá
- vystudoval práva v Lipsku a ve Štrasburku – krátze praktikoval ve Wetzlaru (1772)
- vstoupil do vévodských služeb ve Výmaru – tajný rada, ministr, ředitel divadla, knihoven, a vědeckých ústavů (1775 – smrt)
- hodně cestoval po Německu, Švýcarsku, západních Čechách, Itálii
- přátelil se s Friedrichem Schillerem
- během svého života prožil několik milostných románků KatkaSchönkopfová, Bedřiška Brionová, Charlotta Buffová, Lili Shönemannová, Charlotta von Stein, Christiana Vulpiusová (matka jeho dětí, kterou si posléze vzal), BettinaBrentanová, MinnaHerzliebová, Marianna von Willemer, Ulrika von Lewetzow
- zemřel ve Výmaru 22. 3. 1832
- Utrpení mladého Werthera je jeho literární prvotina
Další autorova díla
- Romány
- Z mého života. Básnictví a pravda. – autobiografie
- Spřízněni volbou
- Vilém Meister
- Poezie
- Prométheus
- Čarodějův učeň
- Elegie z Mariánských Lázní
- Drama
- Götz z Berlichingen se železnou rukou
- TorquatoTasso
- Egmont
- Faust
- Ifigenie na Taurid
II. FORMA
Literární druh a žánr–epický román z doby romantismu
- Epika – založena na dějovosti, vypráví příběh – postavy, prostředí, situace
Romantismus – umělecký směr konce 18. století a první poloviny 19. století. Tento směr vznikl jako protiklad klasicismu a jako reakce na hluboký rozpor mezi realitou a humanistickými ideály, které proklamovala Velká francouzská revoluce. Své jméno dostalo od románu, tehdy moderního slovesného útvaru, v němž obraznost a citovost převládala nad rozumovostí. Romantismus reagoval na situaci v tehdejší Evropě a odrážel prohlubování protikladů mezi individuem a společností, ideálem a skutečností, uměním a životem. Za kolébku romantismu je považována Anglie. Do romantismu patří i preromantismus a sentimentalismu.
- individualita, cit, člověk nezkažený společností/civilizací, obdiv přírody
- poezie hřbitovní, jezerní, měsíční, svit noci, poutník, mnich, vězeň;
- lidová poezie – nezkažená literatura
- autoři se stylizují do věštce, proroka, pěvce
Román – příběh s bohatým dějem a mnoha postavami, delší časové období, pomalu se rozvíjející děj, hrdinové procházející vývojem
Jazykových prostředky
- próza – řeč stále postupující, tedy nedělená na verše, literární dílo odpovídající běžnému vyjadřování. Slova se spojují do vět, věty do odstavců, odstavce do kapitol. Próza bývá často spojena s dějem. Ten je vypravěčem nebo postavami nejčastěji vyprávěn v ich-formě (autor, vypravěč) nebo v er-formě (nejčastěji používaná).
- stylistická charakteristika textu a slovní zásoby – román je psán formou dopisů Werthera (povětšinou svému příteli Vilémovi nebo Lottě) a deníkových záznamů. Používá zastaralé avšak spisovné výrazy, dlouhá souvětí, nekončící myšlenky, časté podrobné popisy přírody. Werther v dopisech užívá zdrobněliny a eufemismy – důraz na cit, přírodu a prožitky.
II. OBSAH
Téma – hlavním tématem je nešťastná láska mladého Werthera
Kompozice – Dílo je rozdělené na dvě části, které jsou psané formou dopisů, které Werther píše svým přátelům
Místo a časděje – příběh se odehrává v letech 1771-1772 v německém městečku Wahelhaime
Děj– děj románu, stejně jako osobnost mladého Werthera je dosti inspirován Goethovým životem a jeho milostnými vztahy (Charlotta Buffová a Maxmiliána La Rocheová). Werther žije na venkově, kam utekl před měšťanským stereotypem. Vše si naplno užívá, kochá se venkovskými výjevy, přírodou. Jednoho dne se seznámí s krásnou Lottou, do které se na první pohled zamiluje. Lotta je však zasnoubena s Albertem. Ten je sice na počátku Lottina a Wertherova vztahu mimo město, ale Werther si je vědom jeho existence a proto nepodniká žádné další kroky. Pravidelně navštěvuje Lottin dům, stává se dobrým přítelem jejího otce i sourozenců. Jak bylo řečeno na začátku, vše neúměrně prožívá a tento vztah není výjimkou, dalo by se říci, že hraničí až z posedlostí. Ve chvíli, kdy se Albert vrací z města, je Werther ještě nešťastnější než dříve, zvlášť vidí-li ty dva spolu. Přesto nepřestává Lottu navštěvovat, záhy se spřátelí s Albertem a je dojatý jeho pochopením. Albert totižWertherovinávštěvynaprostotolerujeaobčas mu dovolíbýt s Lottou o samotě. Werther je všaknespokojen, jehocitovákrize se stáleprohlubuje, začínámítdeprese. Na radusvéhopříteleVilémapřijímámísto u vyslance. Zprvu je zdešťasten, pohybuje se mezilidmi, nemáčasutápět se v sebelítosti a zapomínáinaLottu. Brzy se zdevšakprojevípověstnéděleníspolečnosti a Werther se kvůlisvémuzápalu pro diskuzidostane do nepříjemností. ZačínáopětmysletnaLottu, znovu se dostavídeprese, tentokrátsilnějšínežpředtím. Požádá o propuštění a vrací se zpět k Lottě, kterásimezitímvzala Alberta. Werthersimyslí, že se vševrátí do starýchkolejí, ale už se nesetkává s takvýraznouAlbertovoupodporou. Začíná se stále vícutápět v sebelítosti, vesvýchdepresích a stálečastějimyslínasebevraždu. Poslednímpomyslnýmhřebíčkem do jehorakve je fakt, že ho LottanaAlbertůvpopudpožádá, abyjejichdůmtakčastonenavštěvoval. Lottasamasivšak – ačnechce – začínáuvědomovat, žeWertherataké miluje a začínámít o nějvážnéobavy. Své city mu všakjižnestihlasdělit. Werther je plněodhodlán k činu. NapíšeAlbertovidopis, vekterém ho žádá, aby mu zapůjčilpistole. Albert vyhoví, neboťneví, k jakémuúčelupistoleposlouží. O půlnocitohodne se Wertherzastřelí.
Postavy
- Werther – citlivý mladý šlechtic, který dává své emoce často najevo. Je beznadějně zamilovaný do dívky, kterou nemůže nikdy mít. Trpí častými výkyvy nálad. V oblibě má přírodu a Homérovy básně. Zabývá se filozofickými otázkami doby, smyslem života, lidskými charaktery. Umí slušně prezentovat svoje názory, nechybí mu všeobecný přehled, ale občas je poněkud neuvážlivý a vznětlivý. Není sobecký ani lakomí.
- Lotta –oplývá krásou, bystrým uvažováním a laskavostí. Pro děti, které ji byly svěřeny, by se rozdala. Je poněkud spoutaná společenskými normami a nepsanými pravidly. Ač je to dívka venkovská, má zálibu ve čtení, je vzdělaná a stejně jako Werther je velmi přemýšlivá. Miluje svého snoubence a pozdějšího manžela Alberta. Také něco cítí k Wertherovi. Cit později přerůstá ve vášeň.
- Albert –hodný, čestný, charakterní, galantní, ale trochu přízemní člověk. I když je také vzdělaný jeho myšlenky nedosahují takové hloubky jako Wertherovi. Miluje Lottu. Postupem času se více věnuje své práci než Lottě a žárlí na Werthera.
- Vilém –většina dopisů je adresována jemu. Werther k němu má úctu.
Ukázka z díla – Zrána o šesté vstoupí sluha se světlem a vidí svého pánana zemi a pistoli a krev. Volá ho, zalomcuje jím:žádná odpověď; už j e n chroptí. Běží pro lékaře a k Albertovi.Lotta slyší zařinčení zvonku, mráz ji celou roztřese.Vzbudí muže, vstanou; sluha vzlykaje a koktajeze sebe vypraví zprávu. Lotta se v mdlobách zhroutípřed Albertem.Když doktor přišel k nešťastníkovi, viděl, že mu nazemi už není pomoci: Tep ještě bil, ale údy byly vesměsochrnuty. Nad pravým okem se střelil do čela; mozekvyhřezl. Pustili mu ještě pro všechno žilou: krev teklaa dosud dýchal.Z krve na opěradle usoudili, že to provedl sedě u psacíhostolu. Pak se svezl dolů a křečovitě sebou smýkalkolem židle. Ležel směrem k oknu, naprosto bezvládněna znaku, dokonale oděn, obut, v modrém fraku se žlutouvestou.
Hlavní myšlenka – ‚Lépe být smutný s láskou, než veselý a bez ní.‘ – citát J.W. Goethe
III. LITERÁRNÍ HISTORIE
Politická situace – každodenní život
Kontext literárního vývoje – literatura té doby
Kontext dalšího druhu umění
- Móda
- Malířství
- Hudba
- Sochařství
- Architektura
V. SROVNÁNÍ
Inspirace dílem – Die Leiden des jungenWerthers – zfilmované NDR 1976
Kritika
