Kniha: Válka s mloky
Autor: Karel Čapek
Přidal(a): Klar
1. AUTOR A DOBA
-žil v letech 1890-1938 (19. – 1. polovina 20. století)
-narozen v Malých Svatoňovicích
-Filosofická fakulta UK v Praze, Berlíně a Paříži
-český spisovatel, novinář, dramatik, překladatel (francouzská poezie-dadaisté) a fotograf
-literární a výtvarný kritik Národních listů, od r. 1921 až do konce života redaktorem Lidových novin
-byl i redaktorem a režisérem Vinohradského divadla
-byl ovlivněn 1. Světovou válkou, i když se jí kvůli nemoci přímo neúčastnil a později i blížící se 2. Světovou válkou
-snažil se svou činností zabránit rozdělení národa a usiloval o jeho jednotu
-na začátku své tvorby psal spolu se svým bratrem Josefem, který však byl především malířem: např. Ze života hmyzu, Adam stvořitel, Krakonošova zahrada
-velmi ho ovlivnila vědeckotechnická revoluce: v mnoha dílech vyjadřuje svou obavu, že jednou získá technika moc nad člověkem (utopistické díla)
-využívá obrovskou slovní zásobu a používá neobvyklá slova (uměl dokonale využít českého jazyka a jeho zvláštností)
-Karel Čapek neuznává JEDNOTNOU PRAVDU, ale pouze pravdu jedince
Karla Čapka řadíme mezi spisovatele demokratického proudu v meziválečném období:
- Demokratická inteligence se shromažďovala v Lidových novinách
- Autoři měli blízko k tehdejšímu prezidentovi T. G. Masarykovi
- PÁTEČNÍCI: každý pátek se u Karla Čapka setkávala skupina novinářů, umělců, spisovatelů a T. G. Masaryka a debatovali o aktuálních problémech
- Byli objektivní a kritizovali levicovou politiku
- Ostatní autoři: Josef Čapek: Povídání o pejskovi a kočičce, Umění přírodních národů
Karel Poláček: Bylo nás pět, Muži v ofsajdu
Eduard Bass: Klapzubova jedenáctka, Cirkus Humberto
František Langer: Bratrstvo bílého klíče
Další tvorba:
- Nebeletristická tvorba: Hovory s T. G. Masarykem (otázky a odpovědi)
- Novinářská tvorba: autor CAUSERIE (nadřazený pojem fejetonu, sloupu)
psal cestopisné fejetony: Obrázky z Holandska, Italské listy
- Prozaická a dramatická tvorba: – R.U.R.
– Věc Markopulos: drama, lék na nesmrtelnost
– Továrna na absolutno: román, karburátor-atomy
– Krakatit: román, pohádka x realita, třaskavina
– Válka s mloky: román, varování před fašismem
- Noetická trilogie: – noetický = poznávací, pragmatismus: užitečnost, hodnota, úspěšnost jsou kritéria pravdy
– Hordubal, Povětroň, Obyčejný život
– zabývá se poznáním pravdy
- Protitotalitní tvorba: – Bílá nemoc: drama, konflikt doktora s fašistickým vojevůdcem
– Matka: drama, dialogy matky s mrtvými muži své rodiny (Španělská válka)
- Drobnější prózy: – Povídky z jedné kapsy: Šlépěje, noetické
– Povídky z druhé kapsy: O lyrickém zloději
2. FABULE:
Kapitán Van Toch, G. H. Bondi, pan Povondra, Andreas Scheuzeri, mloci (Tapa boys)
Kapitán českého původu- Van Toch, objevuje při lovu perel na Tichomořském ostrovu Tana Masa obrovské mloky podobné lidem. Využil jejich inteligence, učenlivosti a potápěčských schopností ke sběru perel. Na oplátku je vybavil noži a harpunami pro boj se žraloky, jejich úhlavním nepřítelem. Kapitán Van Toch si uvědomoval obrovský ekonomický potencionál při využití práce mloků. Vrátil se tedy do Čech a kontaktoval svého vlivného a zámožného kamaráda továrníka G. H. Bondiho. Van Toch zajišťuje Bondymu nové trhy a ten propujčuje své lodě k transportu mloků do všech koutů světa. Bondy po kapitánově smrti zakládá Salamandří syndikát, který má obchodovat s mloky po celém světě.
Existence mloků byla dlouho tajena. Tajemství bylo odhaleno po otištění fotografií mloků s krásnou dívkou, která je objevila na pláži a tímto činem chtěla získat popularitu. Od této chvíle dostal obchod s mloky rychlý spád. Mloci jsou rozmisťováni po celém světě, jsou zneužíváni jako levná pracovní síla. Lidé naučili mloky používat techniku a zacházet se zbraněmi. Zřizovali pro ně školy a začlenili je do armády. Mloci jsou využíváni ke stavbě vlnolamů, přehrad a dalším podmořským činnostem.
Začíná se řešit i rasová odlišnost některých mloků (baltští mloci čisté nordické rasy). Přímořské státy dodávají mlokům na svém pobřeží trhaviny, granáty, pistole, podmořská torpéda a jiné zbraně, aby jim mohli mloci v případě nutnosti sloužit jako vojenská síla proti ostatním státům. Počet mloků přesáhl počet lidí. Vzbouřili se proti lidskému zotročování. Z důvodu přemnožení začali výbuchy narušovat pevninu a budovat zátoky pro své domovy. Na dnech moří si vybudovali velké pevnosti a sídla.
Vůdce mloků se nazýval Chief Salamandr a přes rádio lidstvu mločí diktoval ultimáta. Lidé začínají válku proti mlokům, které si sami vycvičili a vyzbrojili. Nakonec vypukají vnitřní nesváry mezi samotnými mloky, což nahrává naději na záchranu lidstva…
3. ROZBOR
– varovný román, jenž má fejetonistické rysy, prvky sci-fi
– obsahuje novinové články a dopisy
– hlavním tématem je střet mločí a lidské civilizace
– děj má chronologickou kompozici, která je rozdělena do 3 knih (ty jsou ještě rozděleny na kapitoly)
– 1. – Andrias Scheuchzeri: epické vypravování jak vše začalo a o zlidšťování mloků, použitá er-forma
– 2. – Po stupních civilizace: vypravování o rozšiřování mloků po světě je doplněno mnohými soubory encyklopedických, studijních, deníkových a novinových článků, zápisy ze zasedání rad – využití publistického stylu za účelem věrohodnosti díla (vše je ovšem vymyšlené, fikce)
– 3. – Válka s mloky: závěrečný konflikt, závěrečná kapitola (zhodnocení autora): vidíme autorovi přes rameno, autor rozmlouvá sám se sebou, je mu líto lidstva, snaží se najít způsoby, východiska pro záchranu lidstva
– tento utopistický román se liší od ostatních Čapkových děl: obsahuje sice motiv odlidštění, ale utopie jako celek klade důraz na varování před hrozícím nebezpečím fašismu
– narážky na nacismus (mloci=nacisté- mloci nepotřebují radost ze života, lásku, přátelství, pouze pracují pro své společenství- podobný typ lidí byl vyžadován v nacistickém Německu a později v 50. letech v komunistickém Československu)
– další světovou válku (2. Světová válka), alegorie rozpínavostí 3. říše
– varování před zneužíváním levné pracovní síly- nezodpovědná podnikatelská zištnost
– válka lidí s mloky: sami je původně objevili a začali využívat_ naučili je používat zbraně (proti žralokům)_narušili tak přírodní zákon a vznikla celková katastrofa
– mloci jsou zprvu atrakce, ale jejich množství a síla roste, nakonec požadují větší životní prostor- tvrdí že proti lidstvu nic nemají- stejně argumentoval Hitler v Německu- mloci postupně ničí pevniny, lidé jsou proti nim bezmocní, protože se nesjednotí, dokud nejsou ohroženi konkrétně oni, odmítají pomoci sousedním státům (podobné začátku 2. sv. války)
– lidé nemohou zvítězit, protože v čele mloků je člověk – pragmatismus (co je dobré pro mě=obecně dobré)
– na konci díla se mlok vynoří ve vnitrozemské Praze ve Vltavě- před mloky nejsme v bezpečí nikde mloci (=fašismus) se týká všech- beznadějná situace
– autorův postoj k líčeným událostem je satirický, objevují se hlavně parodie nejrůznějších novinářských postupů
– slovní zásoba se odvíjí od toho, zda to je zrovna článek z novin, deníkový záznam nebo oficiální vypravování
– jednoduchý jazyk, spisovný jazyk, obsahuje cizí slova (anglické, latinské, německé.) najdeme zde ale i slangová slova
-v románu je požita velká slovní zásoba a rozvinuté věty
– vypravěč používá er-formu
– místo : je původně na ostrovech v Tichém oceánu, poté po celém světě na moři i na souši
– doba děje je obraz meziválečného světa, více nespecifikovaná
