Válka s mloky – rozbor díla k maturitě (7)

 

Kniha: Válka s mloky

Autor: Karel Čapek

Přidal(a): Hozy

 

 

 

–          antiutopický román – fiktivní společnost, která se vyvinula špatným směrem, má velké nedostatky (nesvobodní)

–          dílo má jasně varovat všechny vrstvy obyvatel

–          Mloci tu symbolicky zastupují rozpínající se fašismus, který se v 30. letech rozmáhá, upozornění i na zneužití vědy a techniky jimi -> alegorie – skrytý smysl

–          publicistický román – výstřižky z novin, zápisy z rozhlasu

 

EPIZODNÍ PŘÍBĚHY

• Abe Levy, drahoušek Li, Fred a Judy na ostrově, příhoda s Tritóny
• život pana Povondry
• vědecké spory ohledně Mloků
• pojednání o historii Mloků
• pirátské výpravy na Mloky
• příhoda v ZOO s prvním mluvícím Mlokem
• Mlok hovořící plynnou češtinou
• varování Wolfa Maynerta a tajemného X

 

¬  Celý svět (ostrovy v Tichomoří, Čechy, zoo v Anglii apod.), 30. léta 20. století

 

G. H. Bondy
• dokud Van Toch žije, sdílí jeho ideály, po jeho smrti změní směr společnosti
• silný obchodní duch, povahově hodný

Kapitán J. van Toch
• původně český krupař Vantoch, později světák s pozměněným jménem
• milý, hodný a lehce naivní pán, zamiluje si své Tapa Boys
• z řádků promlouvá roztomilou komolenou řečí
• „Ja, šlupiny. Dočista jsou holy, pane Bondy, jako nějaké žaby nebo takové ty salamanders.“

 

pan Povondra –  pracovitý a ochotný sluha pana Bondyho, neúmyslně zavinil celou mločí tragédii  (celý děj záležel na jediném muži, který vystupovala jen na málo řádcích, i zde se dá nalézt podobný paradox. To všechno, co se stalo zaviněním mloků, má vlastně na svědomí lokaj pana Bondiho, nějaký pan Povondra, který kdysi na vlastní odpovědnost pustil kapitána ke svému pánovi i přesto, že nebyl ohlášen. Kdyby toto neudělal, svět by nikdy nevěděl nic o mlocích. Když se obchod rozjede, září pan Povondra radostí nad svým přínosem lidstvu. Stává se nadšeným sběratelem novinových výstřižků se „svou tématikou“. Postupně si ale začíná uvědomovat, k čemu se schyluje. Doléhá na něj pocit zodpovědnosti.

 

mloci = mořský čert, ještěrka, Tapa Boys, salamandři, jsou černí, slizcí a vzbuzují čtenářův odpor, v čem lidé mloky napodobují, v čem chování lidí vůči mlokům připomíná chování lidí k lidem. Mloci představují zmanipulovatelný dav s Chiefem Salamandrem (diktátor)

 

Kniha je členěna na tři části.
V první se dozvídáme o kapitánovi J. van Tochovi, který přijíždí na ostrov poblíž Sumatry hledat perly. Zde se od domorodců dozvídá o tvorech, kteří žijí v moři. Obyvatelé se jich bojí a považují je za mořské čerty. Kapitán je ale pozná lépe a své Tapa Boys (tak jim říká) si zamiluje. Později se vrátí zpět do Čech a setká se s přítelem z dětství panem Bondym. Přesvědčí ho, aby s ním jel za mloky a vozil je na lodi od jednoho naleziště perel ke druhému. Později kapitán van Toch umírá a pan Bondy začne s mloky obchodovat. Rozšíří je do celého světa. Postupně se mloci stanou součástí lidského života. Prostě novodobí otroci.

Ve druhé části knihy se dozvídáme vše o mlocích. Formou novinových výstřižků od pana Povondry se dozvídáme více o různých druzích mloků (v Německu jediná originální šlechtěná a inteligentní rasa), o vztahu lidí s mloky, o mločích farmách, otázky o křtu mloků a o mnoha dalších věcech. Líbilo se mi, jakým způsobem jsou nám informace o mlocích podávány. Dokázala jsem si živě představit, jak lidé považují mloky za běžnou součást svého každodenního života.

Ve třetí části knihy ale začíná pravá válka s mloky. Mloků přibývalo, bylo jich mnoho více než lidí. Měli dokonalé zbraně. Už také došlo k několika nepokojům, ale nic závažného, tak proč by se tím někdo zabýval. Byli i tací lidé, kteří vytušili mločí hrozbu, ale lidé se z jejich slov nepoučili. Situace se ale stala závažnější. Jednoho dne otřáslo New Orleansem obrovské zemětřesení a celá tamní pevnina se zaplavila. To se poté stalo ještě v dalších zemích. Oběti na životech byly velké. Lidé si mysleli, že jde o erupce a zprvu je nenapadlo, že by to dělali mloci. Poté zemi kontaktoval vůdce mloků. Oznámil lidem, že hodlají potopit další pevniny, jelikož potřebují více prostoru k životu. Snaží se s lidmi obchodovat, ale zdá se, že lidstvo už začíná být bezmocné.
Mloci potopí Čínu, Indii a mnoho dalších území. Vše vypadá velice špatně.

Autor začíná mluvit sám se sebou. Zprvu chce lidstvo odsoudit k záhubě, protože je varoval ale oni neuposlechli. Pak se mu jich ale zželí a napadne ho ještě jeden nápad, jak situaci zvrátit. Existují různé druhy mloků, kteří mezi s sebou rozpoutají nenávist a vyvraždí se mezi sebou. Lidé se budou moci vrátit zpět na pobřeží, ale o místech jako Anglie a Francie si budeme moci nechat jen zdát.

 

–          Er- forma, v dialozích použita ich- forma

–          Čapkův bohatý spisovný jazyk, různorodý v řečích postav

–          Publicistický i odborný styl

–          er forma

–          střídají se výpovědi z různých úhlů pohledu

–          vsuvky anglicky, francouzsky a německy

 

 

Karel Čapek (1890 – 1938)

–        prozaik – psal proti Hitlerovi a nacismu

–        dramatik – byl dramaturg, dramatik a režisér ve Vinohradském divadle

–        žurnalista – psal: fejetony, sloupky

–        překladatel – překladatel z Francouzštiny

–        navržen na Nobelovu cenu za literaturu

–        studoval gymnázium, poté v Praze filozofii

 

 

Dílo:

1. období: Začátky jeho tvorby roku 1920 – píše povídky ->

• Krakonošova zahrada
• Trapné povídky
• Loupežní

 

2. období: 20. léta roku do roku 1927 – vidí, co válka způsobila – obava z technických vynálezů

• Krakatit
• R.U.R. – rozumově univerzální roboti, kteří vyvraždí lidstvo

 

3. období: 20. a 30. léta po roce 1927 – fejetony, kratší povídky

• Povídky z jedné kapsy
• Povídky z druhé kapsy
• Dášeňka, čili život štěněte

 

4. období: 30 léta – filozofické náměty

• Povětroň
• Obyčejný život

 

5. období: 1930 – 1938 – nabízená emigrace, zklamán zradou němců – Hitler zvolen říšským kancléřem, vznik koncentračních táborů, občanská válka ve Španělsku

• Válka s Mloky
• Matka
• Bílá nemoc

 

 

Demokratický proud meziválečné literatury

• stoupenci demokratického zřízení první republiky, blízko k TGM
• pragmatismus = filozofický směr 20. století v USA, kriteriem pravdy je užitečnost a skutečnost, zkušenosti
• přispívali do Lidových novin
• tzv. pátečníci – pravidelně se scházejí v Čapkově vile
• píší o obyčejném člověku

 

Další autoři:

Eduard Bass – Cirkus Humberto

Karel Poláček – Muži v offsidu