Kniha: Válka s mloky
Autor: Karel Čapek
Přidal(a): petuliynka
Autor: Karel Čapek
Období: Česká republika –demokratický a protiválečný směr…. 1. pol. 20. st.
Díla: Krakatit, Hordubal, Matka, Bílá nemoc, R.U.R
Další autoři té doby: J. Hašek (Švejk), F. Šrámek (Žasnoucí voják), K. Poláček (bylo nás 5)
Žánr: satirická alegorie, epika, varovný román
Doba a místo děje: na více místech, ostrovy v Tichomoří, celý svět, Praha; před 2. sv. válkou
Postavy:
Kapitán van Toch: milý, naivní, miluje své Tapa Boys, lehkovážný, vypočítavý, z Jevíčka
G. H. Bondy: obchodník a podnikatel, zpočátku sdílí kapitánovy ideály, s kapitánem se znal z dětství, honba za ziskem
pan Povondra: vrátný u Bondyho, prostý člověk, bere si za vinu zkázu světa, pracovitý
mloci: zbavení lidských vlastností, zmechanizovaní, postupně jsou z nich tvořeni „noví lidé“ (mají školy, jsou pro ně vytvářeny organizace na ochranu a práva,..),pracovití, učenliví, slizcí, vzbuzují odpor, zpočátku nevinní, rychle se množí, zvukový projev tss tss, typický tanec – vlnění vrchní polovinou těla, žijí jen v moři
Děj:
V úvodu díla kapitán van Toch objevuje při lovu perel u tichomořského ostrova Tana Masa podivné mloky. Postupně se s nimi sblíží (každý večer je navštěvuje), bere je za nevinné, ale velmi učenlivé tvory, začne využívat jejich potápěčské schopnosti pro lov perel, na oplátku je učí zacházet s noži na otvírání lastur (sami to nedokáží, mají podle něj velmi drobné a křehké tlapičky) a dává jim zbraně na obranu proti žralokům (jejich predátoři). Kapitán si byl vědom ekonomického potenciálu a tak se vrátil do Čech a navštívil svého známého továrníka a obchodníka G. H. Bondyho. Zde začíná příběh pana Povondry, který jako vrátný dopustil, aby se tito dva setkali. Následně došlo k dohodě mezi kapitánem a panem Bondym, kapitán rozváží mloky po světě pro lov perel a poskytuje tak Bondymu obchody, ten naopak platí veškeré náklady. Následuje kapitola o krásně slečně Li, která se svými přáteli tráví čas na lodi. Touží být slavná a díky náhodnému setkání se zatím neznámými mloky vyfotí pár snímků, které ji mají proslavit. Po zveřejnění fotografií propukne o mloky všeobecný zájem. Dochází k vědeckým pokusům, mloci dostanou označení Andrias Scheuchzeri nebo také Salamandři. Postupně se mloci dostávají do cirkusů (pan Povondra vezme svého malého syna Frantu na představení), do ZOO, kde dojde k příhodě, kdy uklízeč naučí jednoho mloka mluvit a dokonce ho naučí i číst noviny. Následuje několik událostí (mloci se rozvíjí, učí se mluvit a sami myslet) včetně smrti kapitána van Tocha. Dojde k jednání, kdy pan Bondy a další významní obchodníci projednávají mločí otázku. Veškeré perly byly už skoro vyloveny a zároveň svým častým výskytem ztratily svou cenu. Mloci budou tedy nyní využíváni jako levná pracovní síla, budou specificky pěstováni v chovných farmách podle druhu práce, ke které budou určeny. Dochází k rozšíření mloků do celého světa – do osobního vlastnictví majitelů, kteří za ně zodpovídají. V tu chvíli začne pan Povondra sbírat různé výtisky a články o mlocích, zároveň se vyskytují i pirátské nájezdy na mloky v Tichomoří. Mlokům se dostává výchovy, jsou pro ně stavěny školy, řeší se i sňatky. Hlavní prací mloků je stavění hrází, podvodních tunelů a k tomu jim jsou dodávány potřebné suroviny a materiály, mloci začínají tvořit konkurenci v pracovních místech, ale zase zajišťují odbyt pro průmysl i pro potravinářství (nutnost mloky krmit). V průběhu času se objevují i první potyčky mezi mloky a lidmi (mloci touží po jablkách, ale lidé jim je nedopřávají, mloci si je berou sami, spor s farmáři). Přímořské státy dodávají svým mlokům zbraně na případnou obranu. Počet mloků začíná přesahovat počet lidí. Díky tisku se šíří poplašné zprávy, lidé staví barikády, zásobují se, krachuje burza, ale prozatím incident vyřešen. V dalších kapitolách jsou úvahy od Wolfa Meynerta, který popisuje hrozbu přemnožení mloků, popisuje jednotnost a soudržnost mloků (nemají odlišný jazyk ani kulturu), úvahy do budoucna, na planetě není místo pro obě skupiny, nutnost zbavit se lidí. Pomatená veřejnost začne mloky brát jako svou budoucnost, podporuje jejich rozšíření, jsou lepší než lidé – salamandrismus. Nakonec k tomu skutečně dojde, mloků je tolik, že už nemají kde žít, potřebují více životního prostoru a tak začnou odstřelovat pevniny. Vůdce mloků Chief Salamander přes rádio diktuje požadavky, které mají lidé splnit. Nechce být nepřátelský, jen chce udržet mločí populaci. Zprvu nabízí dohodu, pevniny, které hodlají mloci odstřelit, budou předem ohlašovat, aby nedocházelo k panice. Zároveň nabízí za pevninu i zaplatit zlatem. VB je silným odpůrcem, mloci ji tedy postupně potápí. V závěru pan Povondra rybaří na Vltavě se svým synem, baví se o rozšíření mloků po světě, doposud potopili Rusko, Brazílii, dokonce jsou už i v Německu. Pan Povondra je přesvědčený o bezpečnosti Čech, ve chvíli kdy uvidí mločí hlavu i ve Vltavě, ztrácí veškerou naději a bere vše za svou vinu, on dopustil setkání kapitána a pana Bondyho. Poslední kapitola je rozhovor autora se sebou samým, navrhuje vyhubení mloků tím, že se pozabíjí mezi sebou, stejně jako lidé v minulosti nevydrželi žít spolu v harmonii.
Myšlenka:
Varování před fašismem.
Poukazuje na zištnost, nezodpovědnost s odpovídajícími následky.
Podobnost s 2. sv. válkou – mloci nic nemají proti lidem (stejné tvrzení Hitlera), lidé nejsou schopni se bránit, nesjednotí se…
Zmechanizovaní mloci a diktatura Chiefa Salamandra….alegorie na fašismus
Útok na prodejnost novin, nedokonalost vědy, kritika války, varování před zánikem civilizace.
Kompozice:
Chronologické vyprávění
Více vypravěčů – více kapitol, které doplňovaly téma
Mnoho novinových útržků, výstřižků a sloganů – jsou fiktivní
Minimální počet postav
Autorův monolog – v závěru, nechce nechat zničit lidstvo
Rozdělení do 3 knih
Jaz. prostředky:
slovní zásoba – závislá na útvaru ( jiná u novinových článků, jiná u pana Povondry,..)
Jazyk spisovný, jednoduchý
Výskyt slangu, nářečí, cizích slov (mluva kapitána)
Věty rozvinuté, s velkou slovní zásobou
Úryvek:
„ Národy, stavy, třídy nemohou natrvalo žít společně, aniž se navzájem tísní a překážejí
si až do pocitu nesnesitelnosti.“
