Věc Makropulos – rozbor díla k maturitě (2)

 

Kniha: Věc Makropulos

Autor: Karel Čapek

Přidal(a): 10doktor10

 

 

Karel Čapek

Život autora a vlivy na dané dílo

• Narozen v Malých Svatoňovicích, otec lékař, pro nemoc nebojoval v 1. WW, ale byl válkou výrazně ovlivněn => protiválečná tématika. Kapitulace RČS pro něj znamenala katastrofu. Bojoval za zachování vlasti. Umírá po Mnichovské dohodě.

Vliv na jeho tvorbu

• Život v období kdy moderní věda dokázala do té doby nevídané věci, jistě dával podněty k zamýšlení nad otázkami dlouhověkosti (rozvoj medicíny atd.).

Další autorova tvorba 

• Je známým dílem K. Čapka, i když se lehce odlišuje od autorovy tvorby v této době, kdy psal hlavně protiválečná díla. Přijde mi spíš podobná dílu R.U.R., které také není zaměřeno na nacismus, ale na rozvoj techniky.

 

Společensko-historické pozadí

Politická situace

• Brzy po 1. Světové válce. V RČS je v tomto období zlatá éra. Lidé žijí v bohatém a silném státě. Nacismus ještě nenabyl na síle, krize přijde později. Celý svět zažívá léta prosperity a obnovy po válce.

Základní principy fungování společnosti v dané době

• Lidé v RČS měli vysokou morálku a národní hrdost. Vztah k literatuře dobrý. Projevila se například lidská chamtivost (chtěli rozprodávat elixír na dávky), ale i oddanost vyšším cílům (vytvořit společnost stovky let starých a vzdělaných lidí).

Kontext dalších druhů umění

• Malířství: Surrealismus: zabývá se osvobozením mysli, zachycení pocitů a myšlenek
• Hudba: v Evropě například blues nebo country
• Architektura: Moderna a postmoderna je umožněna novými stavebními materiály (ocel, sklo)

Kontext literárního vývoje

• Brzy bude aktivně zpracovávána protiválečná tématika (jakmile se ve 30. letech rozmůže fašismus např.: „Válka s mloky“).  Objevuje se ale i teď narážející na škody způsobené 1. Světovou válkou. Objevuje se i futurismus (zaměřen na moderní způsob života) nejenom v literatuře.

 

Rozbor díla: Věc Makropulos

Obecná charakteristika literárního díla

• Literární druh: drama
• Datum vydání: 1922
• Organizace jazykových prostředků: próza
• Inscenace: 1922 –  Městské divadlo na Vinohradech v Praze

 

Význam sdělení (hlavní myšlenka)

• Zamýšlí se nad otázkami nesmrtelnosti a právem člověka na pozměňování délky svého života.

 

Jazyk a kompozice

• Stylistická charakteristika textu: spisovný
• Slovní zásoba: velmi bohatá

 

Prostor

• Odehrává se to na místech popsaných v ději (Pracovna Dr. Kolenatého, divadlo a Emiliin pokoj)

 

Doba

• odpovídá době vzniku díla (20. léta dvacátého století)

 

Postavy

• Emilia
  • Žena, která žije 300 let
  • Dcera autora receptu na 300 let dlouhý život
  • Znuděná životem
  • Lhostejná ke všemu okolo
  • Chce získat znovu ten recept, bojí se smrti
  • Je zpěvačka, vydávala se v historii za plno jiných zpěvaček
• Prus
  • Pán, se kterým se soudí Gregor
  • Proces trvá několik generací
• Janek
  • Prusův syn
  • Miluje Kristinu, ale nakonec se zamiluje do Emilie
  • Romantická povaha
• Gregor
  • Soudí se s Prusem
  • Chce recept pro sebe
  • Za každou cenu chce proces vyhrát a upíná se s nadějí k Emilii
  • Emiliin prapravnuk (měla plno dětí)
• Hauk-Šendorf
  • Bývalý milenec Emilie (když byl mladý, ale zestárl, ona ne)
• Kolenatý
  • Advokát
  • Chce za každou cenu pokračovat v případu „Gregor“
  • Chce využít recept na nesmrtelnost
• Vítek
  • Solicitátor (právní zástupce s omezeným oprávněním jen k některým úkonům)
  • Pomocník pana Kolenatého
• Kristina
  • Dcera Vítka
  • Chce být zpěvačkou => obdivuje Emilii
  • Nelíbí se jí pomyšlení na nesmrtelnost
  • hodná
• Další vedlejší postavy nepříliš důležité (poklízečka, strojník, komorná, lékař)

 

Děj a kompozice

1)      Dějství první

• Odehrává se v pracovně Dr. Kolenatého, kde poklízí Vítek. Přichází Gregor, který se ptá na výsledek jednoho ze soudních jednání, ze kterého se má co nevidět vrátit Dr. Kolenatý. Objevuje se zde i Kristina, která se rozplývá nad Emilií jako nad nejlepší zpěvačkou všech dob. Nakonec přichází Emilia Marty. Je to tajemná žena, která působí velmi výstředně. Ptá se na kauzu Gregor a oznamuje, že k ní má určité důkazy. Gregor jí věří, Vítek s Dr. Kolenatým (mezitím se vrací) ji považují za blázna, protože ví  věci, které by mohli znát jen lidé staří přes sto let. Jí je ale osud Gregorova případu jedno, chce mu jen dopomoci k dědictví, jehož součástí je i zapečetěná obálka s receptem.

2)      Dějství druhý

• Odehrává se v divadle (na jevišti) druhý den po koncertu Emilie. Všichni jím byli nadšeni, povídá si o tom poklízečka se strojníkem. Poté si povídá Kristina s Jankem. Kristina se s ním rozchází, protože chce být zpěvačka bez závazků. Při rozhovoru je nachytá Prus, který se trochu nepohodne se synem. Přichází Emilie a je obdivována ostatními, přirovnávána k velkým zpěvačkám. Ona prohlásí, že ostatní zpívali strašně, že historie lže. Hádá se s Vítkem o Francouzské revoluci. Emilia se zde setkává i se svým bývalým milencem Haukem (zná ho jako Maxe). Nejdůležitějším dějem je ale vyjednávání o obálce s receptem. Prus ji nechce vydat, takže se ho Emilie snaží vymámit z jeho syna Janka. Ten nejdřív váhá, nechce ho ukrást, ale nakonec kývne. Je však opět špehován otcem, který ho pošle pryč a nakonec souhlasí s vydáním dopisu.

3)      Dějství třetí

• Prus předává Emilii obálku s receptem. Komorná oznamuje, že se Janek zastřelil z lásky k Emilii. Do pokoje přichází i Dr. Kolenatý, Vítek, Gregor a nakonec i Hauk. Oznamují Emilii, že za to může, ale ta je stále lhostejná ke všemu kolem.

4)      Proměna

• Nakonec se Emilie opije a Dr. Kolenatý připraví zinscenovaný soudní proces, kde z ní chce dostat veškerá přiznání a její tajemství. Opilá Emilie vše prozrazuje, že je přes 300 let stará, že je prapra- babičkou pana Gregora, že je dcerou Rudolfínského lékaře, který vymyslel elixír mládí. Že je již znuděná životem, ale strach ze smrti jí nedovolí zemřít, a proto chce znovu pozřít elixír na dalších 300 let. Zjišťuje se, že se k ní vztahuje několik různých jmen. Nakonec všichni uvěří, že je to pravda a začnou se dohadovat co s receptem (Věc Makropulos). Někteří chtějí recept využít ke zvýšení moudrosti lidstva (starý člověk ví víc) další chtěli začít prodávat dávky podle počtu let, kterých se chcete dožít.  Nakonec ale Emilia rozhodne, že věčný život je horší než smrt a nechává Kristinu (jediná ho chtěla celou dobu zničit), aby recept spálila.

 

Inspirace daným literárním dílem

• Film „Věc Makropulos“ natočil roku 1966 Václav Kašlík

 

Jak dané dílo inspirovalo další vývoj literatury

• Otázkami dlouhověkosti

 

Dobové vnímání literárního díla a jeho proměny

• Kladně: Myslím, že lidi zaujalo dané téma
• Kontroverzní není: Je zde jasně vidět účel
• Dnes také kontroverzně nepůsobí: i dnes je účel jasně pochopitelný

 

Kritika a její proměny

• Jedno z nejznámějších děl K. Čapka. Skvost naší literatury

 

Posouzení aktuálnosti tématu a zpracování daného literárního díla

• Otázky dlouhověkosti jsou jistě aktuální i dnes, kdy věda neustále vymýšlí jak prodloužit lidský život (výzkum kmenových buněk, růst umělých orgánů, geny kódující smrt atd.). Cílené prodlužování života by jistě nepřineslo užitek (bohatí by zde byli stále, přemnožení planety, stálí diktátoři atd.)

 

Srovnání

•  Věc Makropulos:
  • Recept na nesmrtelnost
  • Možnost jak zajistit lidstvu nesmrtelnost (podle stavu Emilie spíš hrozba)
  • Recept spálen
• R.U.R.
  • Zde lidé bojují se svými roboty
  • Chamtivost lidí stejně znázorněna jako ve Věci Makropulos
  • Lidé jsou nakonec stroji (přílišným technologickým pokrokem) zlikvidováni