Kniha: Vita Caroli
Autor: Karel IV
Přidal(a): Kuba3
Celková charakteristika:
Slavné literární dílo císaře Karla IV. je napsáno jako autobiografie čili vlastní životopis. Autor v něm v podstatě uděluje rady svým nástupcům na trůně. Karel IV. zde chce ukázat, jakou cestou by se měl ubírat každý úspěšný politik, který chce být lepší nežli jeho předchůdci.
Hlavní postava + děj:
Vlastní životopis Karlův je ve středověké literatuře ojedinělým dílem.
Hlavní postavou je sám Karel IV., náš asi nejznámější a nejuznávanější panovník, právem nazývaný „Otec vlasti“. Hlavní myšlenkou je velice složitý příběh života jednoho z nejvýznamnějších panovníků v historii Evropy. V této knize Karel IV. popisuje své životní cesty a osudy až do jeho zvolení za římského krále roku 1346. V jednotlivých úryvkách, které byly později sloučeny v knihu, se neobjevují jen historické události. Karel IV. se v některých kapitolách věnoval jen morálnímu a křesťanskému poučení, například výklad na slova Evangelia sv. Matouše. První dvě kapitoly knihy jsou věnovány mravním a náboženským úvahám a stanovují zásady, podle nichž by se měli nástupci Karla IV. řídit.
Od třetí kapitoly Karel popisuje svůj život. V roce 1323 byl poslán na výchovu do Francie, kde po biřmování přijal jméno francouzského krále – Karel. Hned v 7 letech dostal za manželku Blanku z Valois. Ačkoli francouzský král neuměl číst, nařídil kaplanovi, aby to Karla naučil. Dva roky po smrti krále odchází k otci do Lucemburku. V 16 letech je svěřen pod ochranu Ludvíka, hraběte savojského. V té době uzavřeli někteří vladaři proti Janu Lucemburskému a Karlu IV. spolek a zaútočili na města pod Janovou vládou. U Modeny spolu obě strany bojovaly. Po vítězství přijal Karel IV. společně s 200 muži rytířskou hodnost. V 18 letech se Karel vrací do Čech, kde zjistí, že jeho matka Eliška před několika lety zemřela. Nachází zpustošenou zemi a nesvobodné hrady. Zničený je i Pražský hrad, na jehož místě nechá Karel vystavět nový palác. Po svém návratu se musel znovu učit česky, protože po 11 letech v cizině to zapomněl. V té době se stal markrabětem moravským a nechal poslat pro svou manželku Blanku, se kterou měl za rok prvorozenou dceru Markétu. Po roce 1340 se Jan Lucemburský a Karel IV. opět vrátili do Čech, kde král Jan odevzdal celé království do rukou Karla IV.
Jazyk, styl a kompozice:
Dílo je členěno do dvou částí, první část obsahuje kapitoly 1-14, které napsal sám Karel IV. a část druhá pak kapitoly 15-20, které dopsal neznámý autor pověřený dokončením. (děj ukončen rokem 1346). Dílo bylo původně napsáno latinsky, složeno z jednotlivých úryvků, které byly později sloučeny v knihu. Karlova autobiografie měla zřejmě širší společenský ohlas, neboť ještě za Karlova života byla přeložena do staročeštiny a asi v polovině 15. století do němčiny. Užívá zde názorného přirovnání – obraz tváře v zrcadle a jeho vztah ke skutečné tváři (reálný svět idejí a jejich obraz v nedokonalém světě lidí). Stavba díla je plně gotická, i když se Karel IV. snažil přiblížit humanismu.
O autorovi:
Karel IV. (14.5.1316 – 29.11.1378) byl jedenáctý český král. Karel IV., křtěný jménem Václav, se narodil jako syn Elišky Přemyslovny a Jana Lucemburského. Naučil se číst a psát a osvojil si několik jazyků. To nebylo u tehdejších panovníků obvyklé. Ve Francii přijal také druhé jméno-Karel, které užíval až do své smrti. Do Čech se Karel vrátil po 10 letech. České království však za vlády Jana Lucemburského zchudlo. V zemi byl neklid. Loupeživé tlupy číhaly na cestách, obchodu se proto příliš nedařilo.
Lidé se museli bát i o svůj život. Karel nastolil v zemi znovu pořádek. Po smrti svého otce byl slavnostně korunován na českého krále. K této příležitosti nechal zhotovit novou nádhernou královskou korunu. Byla zlata zdobena perlami a drahokamy. Říká se jí koruna svatováclavská. Karel měl 4 ženy Annu, Annu, Alžbětu a Blanku. Jako český král stál u zrodu Nového Města pražského (1348) a zahájil stavbu Karlova mostu (1357). Roku 1348 vydal zakládací listinu pozdější Karlovy univerzity. Na jeho popud byla roku 1346 zhotovena Svatováclavská koruna. Zanechal po sobě několik spisů, mezi nejznámější patří právě autobiografie Vita Caroli.
Další díla:
Napsal dále například Legendu o svatém Václavu a v novém Korunovačním řádu našel místo i pro píseňHospodine, pomiluj ny.
Literatura doby Karla IV. :
Poměrně málo literárních děl z této doby je psáno česky, což je důsledek toho, že vyšší šlechtické kruhy používaly latinu, němčinu a okrajově ifrancouzštinu, kruhy církevní latinu. Užívání češtiny v literárních dílech se tak omezilo na díla vytvořená měšťany. Teprve o této době tak lze říct, že do literatury výrazně vstupuje i měšťanstvo, což s sebou přináší tzv. demokratizaci písemnictví. Kromě demokratizace lze pak v literatuře pozorovat i proces tzv. laicizace (zesvětštění a částečný ústup náboženských témat dobovým problémům), která souvisí s tím, že literatura už zdaleka nebyla jen záležitostí kněží a mnichů.
