Kniha: Volání divočiny
Autor: Jack London
Přidal(a): Karlos
FORMA DÍLA
Výrazová forma: próza
Literární druh: lyrika
Literární žánr: román
Popis základních jednotek díla:
- Pásmo postav a vypravěče: pásma se volně prolínají, dominuje pásmo vypravěče, ale při rozhovorech převažuje pásmo postav
- Pásmo postav: přímá, polopřímá (když Buck mluví k sobě) a nepřímá řeč.
- Pásmo vypravěče
- Typ vypravěče: vševědoucí
- Vyprávěcí postup: er-forma
STRUKTURA DÍLA
TEMATIKA
- Téma postav
Hlavní postavy:
Buck
- pes, přesněji kříženec bernardýna a skotského ovčáka Charakterově je horlivý, snadno se nechá ovládnout vztekem, čímž se dostane do mnoho šarvátek. Je přirozeným vůdcem, mezi psy má přirozený respekt a to i díky své tělesné mohutnosti. Nakonec v něm převládne duch šelmy a uteče s vlky.
John Thorn
- aljašský dřevorubec, byl zraněn na jedné expedici a od té doby žije sám, se psi v dřevěné boudě u jezera, je tvrdohlavý, milý, postaral se o Bucka, když byl raněn a na dně sil on krutých majitelů. Buck mu za to jednoho dne zachránil život.
Vedlejší postavy:
Sol-leks
- jednooký pes, při tahání saní Bucka hodně naučí
Santa Clar
- soudce, majitel Bucka, předtím než mu byl ukraden a poslán na Aljašku
Step
- poslední majitel Bucka, nechá ho utéct s vlky
Časoprostor:
- děj je zasažen do 19. století na Aljašce. Prostor a okolí je popisováno podrobně, projevují se na něm i roční období.
Témata:
- Svobody (autor ukazuje, že v každém z nás je kus zvířete, které touží po svobodě)
- Spolupráce ( Buck se musel naučit kooperovat s ostatními, jinak by to znamenalo jeho smrt či naprostou osamělost)
- Náhody (někdy se dějí takové shody náhod, že to vypadá jako promyšlený plán. Autor se zamýšlí, jestli není osud dán. Co když všechno co děláme je již rozhodnuto?)
KOMPOZICE:
- chronologická, Buck je zajat a odvezen na Aljašku, tak vystřídá řadu majitelů a prožije mnohá dobrodružství, nakonec dá volnost pudům a rozhodne se připojit k vlčí smečce.
JAZYKOVÉ PROSTŘEDKY:
- Jakou vrstvu slovní zásoby autor použil: spisovná, hovorová čeština, výprava děje je velice chytlavá, občas se objeví akční sekvence, či část rozmanitých rozvorů.
Umělecké prostředky:
- personifikace- psi mají lidské vlastnosti, přirovnání- jsi jak hrom do police, básnická přirovnání.
- Zvláštnosti větné stavby: Celá kniha je psaná v krátkých větách, dlouhá souvětí se objevují jen málo a většinou při popisu okolí či dějovém zvratu.
Poslání díla:
- Kniha ukazuje, že část nás je pořád velice pudová, toužíme po svobodě, ale zároveň se omezujeme a jednoho dne přijde volba, kdy už nemůžeme bloudit mezi a vybrat si jednu variantu. Buď volnost nebo řád.
Zajímavá pasáž z textu
Když si vazoun Jim Belden troufl pronést na první pohled neškodné tvrzení, že svrchní led je „ňákej divnej“, nenapadlo ho ani ve snu, k čemu to povede. Nenapadlo to ani Lona McFanea, když tvrdil, že spodní led je věc ještě divnější; ani Bettlese, který s tím okamžitě vyslovil nesouhlas a prohlásil, že samotná existence něčeho takového je nesmysl.
„A to mi povídáš zrovna ty,“ křičel Lon, „po všech těch letech, cos prožil v týhle zemi! Kolikrátpak jsme spolu jedli z jednoho hrnce!“
„Ale dyť je to proti rozumu,“ trval na svém Bettles. „Podívej, voda je teplejší než led …“
