Kniha: Výchova dívek v Čechách
Autor: Michal Viewegh
Přidal(a): Andy
Autor, název knihy: Michal Viewegh, Výchova dívek v Čechách
- doba a prostředí, kde se děj odehrává: ve Zbraslavi roku 1994
Charakteristika hl. postav:
Oskar – 33letý učitel češtiny na ZŠ ve Zbraslavi, spisovatel, rebel, ženatý, jedna dcera
Beáta Králová – dvacetiletá dívka, intelektuálka, umí jazyky, zná literaturu, píše, trpí depresemi, je schopná se pro všechno okamžitě extrémně nadchnout, nekonformní, dcera milionáře
Denis Král – zbraslavský milionář, podnikatel, vlastník nočního klubu
Agáta Králová – mladší sestra Beáty, rozpustilá
Steve – Američan, učitel angličtiny na ZŠ
Stručný děj:
Zbraslavský učitel dostal nabídku od bohatého pana Denise Krále, aby dával jeho téměř dvacetileté dceři Beátě soukromé hodiny tvůrčího psaní. Protože mu nabídl více než dvojnásobný plat, který měl jako učitel, tuto nabídku přijal. Hodiny se měly konat od pondělí do čtvrtka a to vždy dvě hodiny v podvečer ve vile pana Krále. Hned po první hodině z toho byl zoufalý. Beáta s ním totiž vůbec nemluvila a byla otočená ke zdi. Její jediná slova byla: „To si piš!“, když jí říkal, že to s ní nebude lehké. Za tyto slova mu ale pan Král dal deset tisíc korun. Druhá hodina vypadala podobně, jediné, co tentokrát Beáta řekla, byla jedna jediná a ještě k tomu vulgární věta. Jednou v noci přijel pan Král pro učitele a vzal ho do svého podniku – nevěstince. Tam se dověděl, že se Beáta trápí kvůli jednomu gigolovi. I když se Beáta chovala stále stejně, nepřestal tam docházet. Blížily se letní prázdniny a učitel si mohl díky penězům od Krále dovolit dovolenou u moře. Učitel však nemohl být s rodinou po celou dovolenou, protože za ním přijeli Královi lidé, kteří ho odvezli zpět do Prahy. Z Beáty, která trávila dovolenou také se svou rodinou v zahraničí, se stal úplně jiný člověk. S učitelem i s ostatními členy rodiny se bavila, dokonce se nadchla změnou svého pokojíčku, kterou prováděla právě s panem učitelem. Ten ji takto šťastnou ještě neviděl. Trávili spolu celé dny a nakonec se z nich stali milenci. Jejich poměr trval celé léto, ale jak přišel Král na jejich skutečný vztah, k poslední srpnu mu dal výpověď. Aby se mohli stále vídat, od září nastoupila Beáta jako nová učitelka angličtiny ve škole, kde pracoval její milenec. Beáta svou práci vykonávala velmi dobře, pilně se připravovala a byla velmi svědomitá. Před ostatními se museli ve škole skrývat a přetvařovat se, i když mnozí kantoři něco tušili. Jejich vztahu to ale nepomohlo, ba naopak ho to zničilo a Beáta začala chodit s Američanem, který ve škole působil také jako učitel. Jejich vztah však nevydržel ani do Vánoc, za to se svým bývalým soukromým učitelem psaní zůstávali stále přáteli. Od února, kdy odešel ze školy a začal pracovat v nakladatelství Českého spisovatele, se ze začátku však už tolik nevídali. Beáta poté začala chodit s přívržencem ekologického hnutí Duha – Jakubem a i když tento vztah nevyšel, dala se na víru a připojila se k zbraslavským jehovistům. Když se bývalý učitel jednou vrátil z Dánska, měl ve schránce dopis o Beátině sebevraždě. Ve svém černém golfu narazila ve velké rychlosti do betonového přemostění strakonické výpadovky, poblíž které měli svůj milostný koutek.
Viewegh až na konci románu přiznává, že je příběh smyšlený, i když se román do posledních řádků tvářil autobiograficky.
ZNAKY:
- román
- autobiografie
- tragédie
- milostné prvky
- kritika školství
- ironie, humor
- kniha o psaní knih
- upřímnost, otevřenost
- prokládáno mnoha citáty a cizími myšlenkami
2. Charakteristika uměleckého textu
literární druh– epika
literární žánr – autobiografický román – velký vývoj postav, několik dalších dějových linií
forma textu
ich forma, kompozice chronologická
Jazykové prostředky:
Útvary jazyka – spisovný – hlavně učitel – V pořádku, už mlčím
hovorový –Beata – nesnáším mladý učitele
slang – Šajniky šajny
citáty – Ondřej Hausenblas: Vrátíme smysl hodinám češtiny?
Textové prostředky – styl vyprávěcí, popisný
Monolog – většina úvah mezi rozhovory, prví dva dny s Beátou
Dialog – rozhovory, velice časté
Přímá řeč – Rozumíš tomu?
Polopřímá řeč – Někdy potom jsem usnul.
Nepřímá – Kolegyně Trakařová zmínila své obavy z pohlavních chorob.
Tématické složky:
Námět – současné problémy
Téma – Nešťastná láska, situace českého školství
Schopnost dějového vyprávění, zdůraznění literárnosti textu (četné citáty a odkazy), vypravěčova hra s příběhem (jeho možnými verzemi), čtivost.
3) Zasazení díla do kontextu
O autorovi:
Michal Viewegh (* 31. března 1962 v Praze) je český spisovatel a publicista. V současnosti jde o nejúspěšnějšího českého spisovatele a nejprodávanějšího českého romanopisce.
V roce 1980 maturoval na gymnáziu v Benešově, poté (po nedokončeném studiu ekonomie na VŠE) vystudoval češtinu a pedagogiku na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy (studium dokončil roku 1988).
Již od začátku studia v roce 1983 publikoval povídky v Mladé frontě. Po dokončení vysoké školy se krátce věnoval vystudovanému oboru – učil na základní škole v Praze 5 – Zbraslavi, ale už v roce 1993 učitelské povolání opustil.
Stal se na dva roky redaktorem v nakladatelství Český spisovatel, pak definitivně spisovatelem z povolání. Jeho kritikové tvrdí, že píše „podivným stylem“ a jeho knihy řadí k tzv. „nízké literatuře“.
Kromě románů je i autorem literárních parodií (Nápady laskavého čtenáře, 1993). Je také držitelem prestižní Ceny Jiřího Ortena z roku 1993.
Je prvním českým spisovatelem, který si vyzkoušel psaní románu spolu se čtenáři internetu – viz Blogový román Srdce domova, který je zároveň otevřenou školou tvůrčího psaní, vznikající mezi srpnem a prosincem roku 2009.
Dne 10. prosince 2012 mu praskla disekce aorty, ležel v IKEMu, jeho stav byl stabilizován.V současné době rehabilituje na klinice Malvazinky, zda-li ale bude schopen ještě někdy psát, zůstává otázkou.
Romány:
- Báječná léta pod psa, 1992 – autobiografický román, zachycující atmosféru v Československu od doby normalizace až po pád komunismu; zfilmováno 1997 (režie Petr Nikolaev)
- Výchova dívek v Čechách, 1994 – tragická love story o zbraslavském učiteli, který přijme nabídku podnikatele Krále, aby dával jeho dceři kurz tvůrčího psaní, vztah Beáty s učitelem se postupně vyvíjí; zfilmováno 1996 (režie Petr Koliha)
- Účastníci zájezdu, 1996 – základem zápletky je setkání velmi rozdílných lidí na autobusovém zájezdu do Itálie; zfilmováno 2006 (režie Jiří Vejdělek)
- Zapisovatelé otcovský lásky, 1998 – román o rodině mladého devianta
- Román pro ženy, 2001 – zfilmováno 2005 (Román pro ženy, režie Filip Renč)
- Román pro muže, 2008 – román o ženském zklamání ze světa řízeného přestárlými kluky, ale také bilancující, mnohdy až sebeironickou reflexí úspěšného spisovatelství
autor v kontextu české literatury
Česká literatura od r. 1990 do současnosti:
Po listopadu 1989, který znamenal uvolnění veškerých kulturních vlivů, začíná obroda literárního umění, které po celá léta od roku 1948 nebylo možno oficiálně vydávat.
Po roce 1989 byly zrušeny úřední cenzury a zničena byla také určitá manipulace literatury státními orgány. Padly tak zdi mezi exilovými spisovateli a širokou čtenářskou veřejností. Objevuje se mnoho samizdatových knih, které jsou velmi rozmanité. Dalším znakem „polistopadové“ tvorby, bylo spojení tří proudů moderní literatury : exilového, domácího opozičního ( samizdat, disidentská tvorba, underground … ) a oficiálního směru.
Hlavním proudem novodobé literatury se postupně stává postmodernismus zastoupený především spisovateli narozených v druhé polovině 20. stol. Do jeho poetiky se promítá současná literární komunikace a vztah k mediím a novým informačním systémům. Literatura bojuje s novými kulturními žánry (populární hudba, film, … )
Tzv. generace nonkonformistů ( = nepřizpůsobených), tj. spisovatelů narozených v padesátých letech. Většina z nich začíná oficiálně vydávat až na konci 80. let a počátku let devadesátých. Jejich první díla vznikají v ústraní mimo tlak cenzury. Jejich tvorba je však rozmanitá, někteří navazují na surrealismus, totální realismus, absurdní grotesky, existenciální psychologickou prózu.
Další představitelé:
Daniela Hodrová – Trýznivé město, Město vidím
Jáchym Topol – Sestra
Lubor Kasal – Hlodavci hladovci
Václav Kahuda – Veselá bída
Jaromír Typlt – Ztracené peklo
Petr Borkovec – Ochoz
